Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
Oblast Ulanqab byla v minulosti známá především jako hlavním město pěstování brambor. V současnosti se zdejší pole proměnila ve stavební parcely pro moderní výpočetní střediska, která mají napájet čínské platformy umělé inteligence. Výstavba pokračuje ve vysokém tempu za účasti stovek dělníků a těžké techniky, přičemž plány počítají s dalšími fázemi rozšiřování v následujících letech, píše BBC.
Čínská lidová republika považuje tato datová centra za klíčová pro svou hospodářskou i národní bezpečnost. Výpočetní výkon soustředěný v těchto objektech má podpořit státní strategii, jejímž cílem je do roku 2030 začlenit technologie umělé inteligence do 90 procent všech odvětví průmyslu a společnosti. Vedle infrastruktury Čína spoléhá také na návrat mladých vědců a inženýrů, kteří po studiích ve Spojených státech či Velké Británii volí pro svou práci čínské výzkumné programy a státní podporu.
Spojené státy vnímají čínský pokrok jako výrazné riziko a odmítají vývoj umělé inteligence zpomalit. Zatímco američtí představitelé i zástupci technologických firem varují před možným dominantním postavením Číny a prosazují omezení prodeje pokročilých čipů, pekingská administrativa označuje tyto obavy za snahu o zadržování čínského růstu. Peking zároveň prosazuje odlišný přístup založený na vývoji cenově dostupnějších open-source modelů, které umožňují volné úpravy kódu a rychlou inovaci i přes omezený přístup k nejmodernějším čipům.
Nová datová centra vznikají především v méně osídlených severních a jižních provinciích, jako jsou Ning-sia, Kan-su nebo Kuej-čou. Tyto lokality nabízejí levnější pozemky, chladnější podnebí a především rozsáhlou kapacity obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren.
Proces rychlé výstavby však naráží i na určité komplikace. Část energetické sítě je stále závislá na uhelných elektrárnách a v suchých oblastech Vnitřního Mongolska představuje problém spotřeba vody nutná k chlazení serverů. Místní obyvatelé navíc poukazují na to, že technologické objekty vznikají na úkor zemědělské půdy a pro původní obyvatelstvo přinášejí jen minimum nových pracovních příležitostí.
Peking naproti tomu vidí v automatizaci a umělé inteligenci řešení pro stárnoucí populaci a úbytek pracovní síly ve výrobě. Čínské univerzity ročně vyprodukují přibližně pět milionů absolventů technických a přírodovědných oborů, což vytváří silné zázemí pro další technologický rozvoj.
Přestože výzkumné týmy v čínských metropolích pracují na propojování umělé inteligence s medicínou či astrofyzikou, řada obyvatel na venkově se potýká se slabší ekonomikou, nezaměstnaností mládeže a propadem cen nemovitostí. Pro mnoho z nich tak moderní datová centra představují technologii, která nemá na jejich každodenní život žádný přímý dopad.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.