V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Hnutí March & March a organizace Operation Dudula organizují demonstrace a požadují okamžitou masovou deportaci všech nelegálních migrantů. V Pietermaritzburgu u Durbanu vyšetřuje policie smrt malawijského občana, kterého údajně zabil dav, což donutilo stovky migrantů vyhledat útočiště v kostelech a mešitách.
V pobřežním městě Mossel Bay v provincii Západní Kapsko bylo vypáleno přes 50 chatrčí v neformální osadě a úřady v Mosambiku potvrdily, že při tamních xenofobních útocích zemřelo pět jejich občanů. Podle jihoafrického úřadu pro správu hranic bylo v posledních čtrnácti dnech dobrovolně repatriováno nebo deportováno přes 13 000 cizinců, převážně z Malawi, Zimbabwe, Ghany a Nigérie.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa útoky na cizince odsoudil a označil je za činy oportunistů, kteří zneužívají oprávněné stížnosti chudých lidí pod rouškou komunitního aktivismu. Prezident uznal výzvy spojené s nelegální migrací, která podle něj vytváří tlak na veřejné služby a deformuje trh práce kvůli zaměstnavatelům využívajícím levnou pracovní sílu, zároveň však varoval před děláním obětních beránků z migrantů v souvislosti s ekonomickými potížemi země.
Míra nezaměstnanosti v Jihoafrické republice dosáhla v prvním čtvrtletí 32 procent a země se potýká s hlubokou nerovností, která přetrvává více než tři desetiletí od konce apartheidu. Zaměstnavatelé často upřednostňují migranty ze sousedních zemí, protože jsou ochotni pracovat za nižší mzdy, nejsou chráněni tolika pracovněprávními předpisy a jsou vnímáni jako lidé s vyšší pracovní morálkou.
Současná vlna násilí oživuje vzpomínky na xenofobní nepokoje z let 2008, 2015 a 2019. Podle analytiků a podnikatelů působících v zemi je nepřátelství silně rasově a třídně podmíněné, protože směřuje téměř výhradně proti chudým černošským migrantům z afrických zemí žijícím v blízkosti chudých jihoafrických komunit.
Mnoho z nich vyjadřuje frustraci nad tím, že hněv místních obyvatel se obrací proti bezbranným imigrantům, zatímco političtí a korporátní činitelé odpovědní za chudobu nebo bohatá bílá menšina, která si uchovává významná ekonomická privilegia a je chráněná soukromou bezpečností v opevněných předměstích, terčem pouličního násilí nejsou.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.