Polsko má nového prezidenta. Ve velmi těsném souboji zvítězil Karol Nawrocki, kandidát podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského zhruba o 1,8 procentního bodu – získal 50,89 % hlasů oproti Trzaskowského 49,11 %.
K volebním urnám přišlo více než 71 % oprávněných voličů. První odhady po skončení hlasování přitom naznačovaly mírný náskok pro Trzaskowského. Oficiální výsledky zveřejněné volební komisí však nakonec přinesly obrat.
Nawrocki už během volebního večera tvrdil, že výhru má na dosah. „Dnes večer zvítězíme,“ prohlásil před svými příznivci, kteří skandovali jeho jméno a slavili s jeho rodinou v centru Varšavy.
Zvolení Nawrockého znamená komplikaci pro současnou vládní koalici vedenou Donaldem Tuskem. Stejně jako jeho předchůdce Andrzej Duda, i Nawrocki bude pravděpodobně blokovat vládní návrhy. Prezident v Polsku sice nemá výkonnou moc, ale může vetovat zákony nebo je posílat k přezkoumání ústavnímu soudu – a vládní většina nemá dost hlasů, aby takové veto přehlasovala.
Podle politologů lze očekávat napjaté soužití mezi prezidentem a vládou. „Prezident Nawrocki vstoupí do otevřeného konfliktu s Tuskovým kabinetem,“ uvedla analytička Joanna Sawicka. Zároveň nevylučuje, že opozice pod vedením Nawrockého se pokusí o vyvolání předčasných voleb, byť šance na jejich úspěch nejsou zřejmé.
Nawrocki čelil během kampaně řadě nepříjemných odhalení – od podezření z organizování prostituce přes minulost spojenou s fotbalovým chuligánstvím až po kontroverzní převod bytu od starší ženy. Přesto si udržel silnou podporu u konzervativních voličů, kterým vadila liberální politika jeho soupeře, zejména jeho otevřená podpora práv LGBTQ+ komunity.
Nawrocki se ve své kampani prezentoval jako obhájce „normálního Polska“. Hlásil se k tradičním hodnotám, sliboval tvrdý postoj vůči Bruselu, odpor k evropské klimatické agendě a důraz na silnou roli katolické církve. Prohlásil také, že se postaví proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Výsledek voleb odráží hluboké rozdělení polské společnosti – mezi liberálními městy a konzervativním venkovem, mezi proevropským táborem a nacionalisty, mezi zastánci otevřené společnosti a těmi, kdo lpí na tradičních hodnotách. Tato polarizace není nová – v roce 2020 byl výsledek podobně těsný, kdy tehdejší prezident Andrzej Duda porazil právě Trzaskowského o dvě procenta.
Dosluhující prezident Andrzej Duda se v pondělí ráno obrátil na voliče s poděkováním za hojnou účast a poblahopřál svému nástupci. „Děkuji za odpovědnost za Polsko, gratuluji vítězi. Trvej silná, Polsko!“ napsal na sociální síti X.
Ve svém dalším vyjádření ocenil Nawrockého za „statečný a těžký boj až do posledních chvil kampaně“ a poděkoval i jeho blízkým a spolupracovníkům. Slova vděku adresoval rovněž poraženému Trzaskowskému – za jeho úsilí, vytrvalost a ochotu převzít zodpovědnost za zemi.
Zvolení Karola Nawrockého tak přináší do polské politiky období silného napětí a střetů mezi hlavou státu a vládní koalicí.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
