Polsko má nového prezidenta. Ve velmi těsném souboji zvítězil Karol Nawrocki, kandidát podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského zhruba o 1,8 procentního bodu – získal 50,89 % hlasů oproti Trzaskowského 49,11 %.
K volebním urnám přišlo více než 71 % oprávněných voličů. První odhady po skončení hlasování přitom naznačovaly mírný náskok pro Trzaskowského. Oficiální výsledky zveřejněné volební komisí však nakonec přinesly obrat.
Nawrocki už během volebního večera tvrdil, že výhru má na dosah. „Dnes večer zvítězíme,“ prohlásil před svými příznivci, kteří skandovali jeho jméno a slavili s jeho rodinou v centru Varšavy.
Zvolení Nawrockého znamená komplikaci pro současnou vládní koalici vedenou Donaldem Tuskem. Stejně jako jeho předchůdce Andrzej Duda, i Nawrocki bude pravděpodobně blokovat vládní návrhy. Prezident v Polsku sice nemá výkonnou moc, ale může vetovat zákony nebo je posílat k přezkoumání ústavnímu soudu – a vládní většina nemá dost hlasů, aby takové veto přehlasovala.
Podle politologů lze očekávat napjaté soužití mezi prezidentem a vládou. „Prezident Nawrocki vstoupí do otevřeného konfliktu s Tuskovým kabinetem,“ uvedla analytička Joanna Sawicka. Zároveň nevylučuje, že opozice pod vedením Nawrockého se pokusí o vyvolání předčasných voleb, byť šance na jejich úspěch nejsou zřejmé.
Nawrocki čelil během kampaně řadě nepříjemných odhalení – od podezření z organizování prostituce přes minulost spojenou s fotbalovým chuligánstvím až po kontroverzní převod bytu od starší ženy. Přesto si udržel silnou podporu u konzervativních voličů, kterým vadila liberální politika jeho soupeře, zejména jeho otevřená podpora práv LGBTQ+ komunity.
Nawrocki se ve své kampani prezentoval jako obhájce „normálního Polska“. Hlásil se k tradičním hodnotám, sliboval tvrdý postoj vůči Bruselu, odpor k evropské klimatické agendě a důraz na silnou roli katolické církve. Prohlásil také, že se postaví proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Výsledek voleb odráží hluboké rozdělení polské společnosti – mezi liberálními městy a konzervativním venkovem, mezi proevropským táborem a nacionalisty, mezi zastánci otevřené společnosti a těmi, kdo lpí na tradičních hodnotách. Tato polarizace není nová – v roce 2020 byl výsledek podobně těsný, kdy tehdejší prezident Andrzej Duda porazil právě Trzaskowského o dvě procenta.
Dosluhující prezident Andrzej Duda se v pondělí ráno obrátil na voliče s poděkováním za hojnou účast a poblahopřál svému nástupci. „Děkuji za odpovědnost za Polsko, gratuluji vítězi. Trvej silná, Polsko!“ napsal na sociální síti X.
Ve svém dalším vyjádření ocenil Nawrockého za „statečný a těžký boj až do posledních chvil kampaně“ a poděkoval i jeho blízkým a spolupracovníkům. Slova vděku adresoval rovněž poraženému Trzaskowskému – za jeho úsilí, vytrvalost a ochotu převzít zodpovědnost za zemi.
Zvolení Karola Nawrockého tak přináší do polské politiky období silného napětí a střetů mezi hlavou státu a vládní koalicí.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
