Polsko má nového prezidenta. Ve velmi těsném souboji zvítězil Karol Nawrocki, kandidát podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského zhruba o 1,8 procentního bodu – získal 50,89 % hlasů oproti Trzaskowského 49,11 %.
K volebním urnám přišlo více než 71 % oprávněných voličů. První odhady po skončení hlasování přitom naznačovaly mírný náskok pro Trzaskowského. Oficiální výsledky zveřejněné volební komisí však nakonec přinesly obrat.
Nawrocki už během volebního večera tvrdil, že výhru má na dosah. „Dnes večer zvítězíme,“ prohlásil před svými příznivci, kteří skandovali jeho jméno a slavili s jeho rodinou v centru Varšavy.
Zvolení Nawrockého znamená komplikaci pro současnou vládní koalici vedenou Donaldem Tuskem. Stejně jako jeho předchůdce Andrzej Duda, i Nawrocki bude pravděpodobně blokovat vládní návrhy. Prezident v Polsku sice nemá výkonnou moc, ale může vetovat zákony nebo je posílat k přezkoumání ústavnímu soudu – a vládní většina nemá dost hlasů, aby takové veto přehlasovala.
Podle politologů lze očekávat napjaté soužití mezi prezidentem a vládou. „Prezident Nawrocki vstoupí do otevřeného konfliktu s Tuskovým kabinetem,“ uvedla analytička Joanna Sawicka. Zároveň nevylučuje, že opozice pod vedením Nawrockého se pokusí o vyvolání předčasných voleb, byť šance na jejich úspěch nejsou zřejmé.
Nawrocki čelil během kampaně řadě nepříjemných odhalení – od podezření z organizování prostituce přes minulost spojenou s fotbalovým chuligánstvím až po kontroverzní převod bytu od starší ženy. Přesto si udržel silnou podporu u konzervativních voličů, kterým vadila liberální politika jeho soupeře, zejména jeho otevřená podpora práv LGBTQ+ komunity.
Nawrocki se ve své kampani prezentoval jako obhájce „normálního Polska“. Hlásil se k tradičním hodnotám, sliboval tvrdý postoj vůči Bruselu, odpor k evropské klimatické agendě a důraz na silnou roli katolické církve. Prohlásil také, že se postaví proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Výsledek voleb odráží hluboké rozdělení polské společnosti – mezi liberálními městy a konzervativním venkovem, mezi proevropským táborem a nacionalisty, mezi zastánci otevřené společnosti a těmi, kdo lpí na tradičních hodnotách. Tato polarizace není nová – v roce 2020 byl výsledek podobně těsný, kdy tehdejší prezident Andrzej Duda porazil právě Trzaskowského o dvě procenta.
Dosluhující prezident Andrzej Duda se v pondělí ráno obrátil na voliče s poděkováním za hojnou účast a poblahopřál svému nástupci. „Děkuji za odpovědnost za Polsko, gratuluji vítězi. Trvej silná, Polsko!“ napsal na sociální síti X.
Ve svém dalším vyjádření ocenil Nawrockého za „statečný a těžký boj až do posledních chvil kampaně“ a poděkoval i jeho blízkým a spolupracovníkům. Slova vděku adresoval rovněž poraženému Trzaskowskému – za jeho úsilí, vytrvalost a ochotu převzít zodpovědnost za zemi.
Zvolení Karola Nawrockého tak přináší do polské politiky období silného napětí a střetů mezi hlavou státu a vládní koalicí.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
