Polsko má nového prezidenta. Ve velmi těsném souboji zvítězil Karol Nawrocki, kandidát podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského zhruba o 1,8 procentního bodu – získal 50,89 % hlasů oproti Trzaskowského 49,11 %.
K volebním urnám přišlo více než 71 % oprávněných voličů. První odhady po skončení hlasování přitom naznačovaly mírný náskok pro Trzaskowského. Oficiální výsledky zveřejněné volební komisí však nakonec přinesly obrat.
Nawrocki už během volebního večera tvrdil, že výhru má na dosah. „Dnes večer zvítězíme,“ prohlásil před svými příznivci, kteří skandovali jeho jméno a slavili s jeho rodinou v centru Varšavy.
Zvolení Nawrockého znamená komplikaci pro současnou vládní koalici vedenou Donaldem Tuskem. Stejně jako jeho předchůdce Andrzej Duda, i Nawrocki bude pravděpodobně blokovat vládní návrhy. Prezident v Polsku sice nemá výkonnou moc, ale může vetovat zákony nebo je posílat k přezkoumání ústavnímu soudu – a vládní většina nemá dost hlasů, aby takové veto přehlasovala.
Podle politologů lze očekávat napjaté soužití mezi prezidentem a vládou. „Prezident Nawrocki vstoupí do otevřeného konfliktu s Tuskovým kabinetem,“ uvedla analytička Joanna Sawicka. Zároveň nevylučuje, že opozice pod vedením Nawrockého se pokusí o vyvolání předčasných voleb, byť šance na jejich úspěch nejsou zřejmé.
Nawrocki čelil během kampaně řadě nepříjemných odhalení – od podezření z organizování prostituce přes minulost spojenou s fotbalovým chuligánstvím až po kontroverzní převod bytu od starší ženy. Přesto si udržel silnou podporu u konzervativních voličů, kterým vadila liberální politika jeho soupeře, zejména jeho otevřená podpora práv LGBTQ+ komunity.
Nawrocki se ve své kampani prezentoval jako obhájce „normálního Polska“. Hlásil se k tradičním hodnotám, sliboval tvrdý postoj vůči Bruselu, odpor k evropské klimatické agendě a důraz na silnou roli katolické církve. Prohlásil také, že se postaví proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Výsledek voleb odráží hluboké rozdělení polské společnosti – mezi liberálními městy a konzervativním venkovem, mezi proevropským táborem a nacionalisty, mezi zastánci otevřené společnosti a těmi, kdo lpí na tradičních hodnotách. Tato polarizace není nová – v roce 2020 byl výsledek podobně těsný, kdy tehdejší prezident Andrzej Duda porazil právě Trzaskowského o dvě procenta.
Dosluhující prezident Andrzej Duda se v pondělí ráno obrátil na voliče s poděkováním za hojnou účast a poblahopřál svému nástupci. „Děkuji za odpovědnost za Polsko, gratuluji vítězi. Trvej silná, Polsko!“ napsal na sociální síti X.
Ve svém dalším vyjádření ocenil Nawrockého za „statečný a těžký boj až do posledních chvil kampaně“ a poděkoval i jeho blízkým a spolupracovníkům. Slova vděku adresoval rovněž poraženému Trzaskowskému – za jeho úsilí, vytrvalost a ochotu převzít zodpovědnost za zemi.
Zvolení Karola Nawrockého tak přináší do polské politiky období silného napětí a střetů mezi hlavou státu a vládní koalicí.
Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Americkou veřejností otřásly nově zveřejněné dokumenty FBI, které odhalily šokující nečinnost federálních úřadů v případu Jeffreyho Epsteina. Záznamy ukazují, že Maria Farmer, malířka, která pro Epsteina pracovala, informovala úřady o jeho zločinech již v roce 1996. Kdyby tehdy FBI zasáhla, mohlo být podle právníků ušetřeno více než 1 000 obětí, které Epstein zneužil v následujících třech desetiletích.
Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
