Polsko má nového prezidenta. Ve velmi těsném souboji zvítězil Karol Nawrocki, kandidát podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského zhruba o 1,8 procentního bodu – získal 50,89 % hlasů oproti Trzaskowského 49,11 %.
K volebním urnám přišlo více než 71 % oprávněných voličů. První odhady po skončení hlasování přitom naznačovaly mírný náskok pro Trzaskowského. Oficiální výsledky zveřejněné volební komisí však nakonec přinesly obrat.
Nawrocki už během volebního večera tvrdil, že výhru má na dosah. „Dnes večer zvítězíme,“ prohlásil před svými příznivci, kteří skandovali jeho jméno a slavili s jeho rodinou v centru Varšavy.
Zvolení Nawrockého znamená komplikaci pro současnou vládní koalici vedenou Donaldem Tuskem. Stejně jako jeho předchůdce Andrzej Duda, i Nawrocki bude pravděpodobně blokovat vládní návrhy. Prezident v Polsku sice nemá výkonnou moc, ale může vetovat zákony nebo je posílat k přezkoumání ústavnímu soudu – a vládní většina nemá dost hlasů, aby takové veto přehlasovala.
Podle politologů lze očekávat napjaté soužití mezi prezidentem a vládou. „Prezident Nawrocki vstoupí do otevřeného konfliktu s Tuskovým kabinetem,“ uvedla analytička Joanna Sawicka. Zároveň nevylučuje, že opozice pod vedením Nawrockého se pokusí o vyvolání předčasných voleb, byť šance na jejich úspěch nejsou zřejmé.
Nawrocki čelil během kampaně řadě nepříjemných odhalení – od podezření z organizování prostituce přes minulost spojenou s fotbalovým chuligánstvím až po kontroverzní převod bytu od starší ženy. Přesto si udržel silnou podporu u konzervativních voličů, kterým vadila liberální politika jeho soupeře, zejména jeho otevřená podpora práv LGBTQ+ komunity.
Nawrocki se ve své kampani prezentoval jako obhájce „normálního Polska“. Hlásil se k tradičním hodnotám, sliboval tvrdý postoj vůči Bruselu, odpor k evropské klimatické agendě a důraz na silnou roli katolické církve. Prohlásil také, že se postaví proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Výsledek voleb odráží hluboké rozdělení polské společnosti – mezi liberálními městy a konzervativním venkovem, mezi proevropským táborem a nacionalisty, mezi zastánci otevřené společnosti a těmi, kdo lpí na tradičních hodnotách. Tato polarizace není nová – v roce 2020 byl výsledek podobně těsný, kdy tehdejší prezident Andrzej Duda porazil právě Trzaskowského o dvě procenta.
Dosluhující prezident Andrzej Duda se v pondělí ráno obrátil na voliče s poděkováním za hojnou účast a poblahopřál svému nástupci. „Děkuji za odpovědnost za Polsko, gratuluji vítězi. Trvej silná, Polsko!“ napsal na sociální síti X.
Ve svém dalším vyjádření ocenil Nawrockého za „statečný a těžký boj až do posledních chvil kampaně“ a poděkoval i jeho blízkým a spolupracovníkům. Slova vděku adresoval rovněž poraženému Trzaskowskému – za jeho úsilí, vytrvalost a ochotu převzít zodpovědnost za zemi.
Zvolení Karola Nawrockého tak přináší do polské politiky období silného napětí a střetů mezi hlavou státu a vládní koalicí.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
