Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Od chvíle, kdy loď minulý měsíc vyplula z argentinských břehů, podlehli hantaviru celkem tři lidé. Tato nemoc se na lidi obvykle přenáší skrze exkrementy nakažených hlodavců. Kvůli nutnosti akutní lékařské péče muselo být už dříve z plavidla evakuováno několik dalších pasažérů. Španělská ministryně zdravotnictví Mónica García nynější postup v přístavu označila za naprosto výjimečný, přičemž na celém procesu participuje třiadvacet států.
Loď v současnosti zůstává v bezpečné vzdálenosti od pevniny v rámci vymezeného ochranného pásma o šířce jedné námořní míle. Pasažéři jsou na břeh přepravováni postupně v malých člunech, kam se vejde maximálně deset osob najednou. Celá logistická operace je sladěna s přílety repatriačních speciálů, které pro své občany vyslaly například Spojené státy, Nizozemsko, Francie či Německo.
Jako první palubu opustila skupina čtrnácti Španělů, kteří dostali respirátory třídy FFP2. Jejich cesta směřuje do madridské vojenské nemocnice, kde budou izolováni na samostatných pokojích bez přístupu návštěv. Tamní personál jim hned po příjezdu a následně po týdnu provede PCR testy. Osobní věci cestujících zatím zůstávají uložené na lodi a budou jim doručeny později.
Skupina sedmnácti Američanů, u nichž se zatím neprojevily žádné příznaky, se přesune do speciální karanténní jednotky v lékařském centru při University of Nebraska. Jakmile projdou úvodním vyšetřením, budou moci absolvovat zbytek sledovacího období ve svých domovech. Tento dohled potrvá 42 dní a bude zahrnovat každodenní kontroly zdravotního stavu.
Přítomnost nakaženého plavidla vyvolala na Kanárských ostrovech vlnu nevole a napětí. Místní lídr Fernando Clavijo se proti zakotvení lodi v regionu ostře ohrazoval a varoval před možným šířením nemoci. Do sporu musela zasáhnout centrální vláda v Madridu. Obavy projevili také pracovníci přístavu, kteří si stěžovali na nedostatečnou informovanost o hrozících rizicích.
Celou situaci přímo na místě sleduje šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus, který postup úřadů ocenil jako velmi profesionální. Podle WHO není pro širokou veřejnost riziko nákazy vysoké. Původ epidemie je kladen do souvislosti se skládkou v Argentině, kde se virus vyskytuje u hlodavců, přičemž přenos přímo mezi lidmi je považován za výjimečný jev.
Pro případ, že by se stav některého z cestujících náhle zhoršil, jsou v nemocnici Candelaria připraveny týmy specialistů na intenzivní péči. Nemocnice vyčlenila plně vybavené izolační lůžko s ventilátorem a potřebnou diagnostikou. Tamní primářka Mar Martín ujistila, že personál má dostatek ochranných pomůcek a je na zvládnutí komplikací viru důkladně vycvičen.
Až bude evakuace pasažérů u konce, nabere loď MV Hondius kurz do nizozemského Rotterdamu. Plavbu dokončí zhruba třicet členů posádky, kteří se v cílovém přístavu vylodí. Následovat bude kompletní profesionální dezinfekce celého plavidla.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.