Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Od chvíle, kdy loď minulý měsíc vyplula z argentinských břehů, podlehli hantaviru celkem tři lidé. Tato nemoc se na lidi obvykle přenáší skrze exkrementy nakažených hlodavců. Kvůli nutnosti akutní lékařské péče muselo být už dříve z plavidla evakuováno několik dalších pasažérů. Španělská ministryně zdravotnictví Mónica García nynější postup v přístavu označila za naprosto výjimečný, přičemž na celém procesu participuje třiadvacet států.
Loď v současnosti zůstává v bezpečné vzdálenosti od pevniny v rámci vymezeného ochranného pásma o šířce jedné námořní míle. Pasažéři jsou na břeh přepravováni postupně v malých člunech, kam se vejde maximálně deset osob najednou. Celá logistická operace je sladěna s přílety repatriačních speciálů, které pro své občany vyslaly například Spojené státy, Nizozemsko, Francie či Německo.
Jako první palubu opustila skupina čtrnácti Španělů, kteří dostali respirátory třídy FFP2. Jejich cesta směřuje do madridské vojenské nemocnice, kde budou izolováni na samostatných pokojích bez přístupu návštěv. Tamní personál jim hned po příjezdu a následně po týdnu provede PCR testy. Osobní věci cestujících zatím zůstávají uložené na lodi a budou jim doručeny později.
Skupina sedmnácti Američanů, u nichž se zatím neprojevily žádné příznaky, se přesune do speciální karanténní jednotky v lékařském centru při University of Nebraska. Jakmile projdou úvodním vyšetřením, budou moci absolvovat zbytek sledovacího období ve svých domovech. Tento dohled potrvá 42 dní a bude zahrnovat každodenní kontroly zdravotního stavu.
Přítomnost nakaženého plavidla vyvolala na Kanárských ostrovech vlnu nevole a napětí. Místní lídr Fernando Clavijo se proti zakotvení lodi v regionu ostře ohrazoval a varoval před možným šířením nemoci. Do sporu musela zasáhnout centrální vláda v Madridu. Obavy projevili také pracovníci přístavu, kteří si stěžovali na nedostatečnou informovanost o hrozících rizicích.
Celou situaci přímo na místě sleduje šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus, který postup úřadů ocenil jako velmi profesionální. Podle WHO není pro širokou veřejnost riziko nákazy vysoké. Původ epidemie je kladen do souvislosti se skládkou v Argentině, kde se virus vyskytuje u hlodavců, přičemž přenos přímo mezi lidmi je považován za výjimečný jev.
Pro případ, že by se stav některého z cestujících náhle zhoršil, jsou v nemocnici Candelaria připraveny týmy specialistů na intenzivní péči. Nemocnice vyčlenila plně vybavené izolační lůžko s ventilátorem a potřebnou diagnostikou. Tamní primářka Mar Martín ujistila, že personál má dostatek ochranných pomůcek a je na zvládnutí komplikací viru důkladně vycvičen.
Až bude evakuace pasažérů u konce, nabere loď MV Hondius kurz do nizozemského Rotterdamu. Plavbu dokončí zhruba třicet členů posádky, kteří se v cílovém přístavu vylodí. Následovat bude kompletní profesionální dezinfekce celého plavidla.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.