Poláci si vybrali muže, který na prezidentském postu nahradí po vypršení dvou funkčních období Andrzeje Dudu. V nedělním druhém kole voleb podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zvítězil varšavský starosta Rafał Trzaskowski, jenž na post hlavy státu kandidoval již před pěti lety.
Podle exit pollu agentury Ipsos pro TVP hlasovalo pro Trzaskowského 50,3 procenta voličů v druhém kole. Nawrockého odhadovaný volební zisk je jen o šest desetin procenta nižší. Polská média proto upozorňují, že je odhady nutné brát s rezervou. Volební účast dosáhla 72,8 procenta.
Trzaskowski se po vyhlášení výsledků exit pollu prohlásil za vítěze prezidentských voleb. Nawrocki zatím porážku neuznal, před svými příznivci se nechal slyšet, že nakonec to bude on, kdo se stane novou hlavou státu.
První kolo se konalo před dvěma týdny a těsně v něm zvítězil proevropský varšavský starosta Rafał Trzaskowski, jehož podporovala vládní Občanská platforma vedená premiérem Donaldem Tuskem. Druhým postupujícím se stal historik Karol Nawrocki, který kandidoval s podporou opozičního Práva a spravedlnosti.
Průzkumy před dnešním druhým kolem předpovídaly mimořádně těsný souboj. Podpora Nawrockého činila těsně před hlasováním 50,1 procenta, Trzaskowski zaostával o pouhé dvě desetiny. Volební místnosti se otevřely v neděli v sedm hodin ráno místního času a zůstaly otevřené do 21:00. Na několika stovkách míst se hlasovalo i v zahraničí.
Trzaskowski v minulosti působil na pozici náměstka ministra zahraničí. V roce 2018 se poprvé stal starostou polského hlavního města. Loni byl do funkce znovuzvolen. Na prezidenta kandidoval již před pěti lety, kdy prohrál v druhém kole s Dudou. Tehdy získal necelých 49 procent hlasů.
Historik Nawrocki se těšil podpoře současného prezidenta. Je označován za obdivovatele amerického prezidenta Donalda Trumpa, ochránce tradičních hodnot a muže, který je známý skeptickým postojem k Evropské unii.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.