Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Změna byla patrná hned v úvodu, kdy nebyl potřeba obvyklý sprint za nejlepšími místy v tiskové zóně. Ruský televizní štáb se sice pokusil využít Rosenbergovu přítomnost jako důkaz, že zahraniční média mají na akci přístup, realita však byla jiná. V press centru byl britský novinář prakticky jediným zástupcem velkých západních médií.
Kromě novinářů prořídly také řady hostů na tribunách a výrazně ubylo světových lídrů, kteří by na přehlídku dorazili. Největší šok však přišel ve chvíli, kdy se samotná paráda dala do pohybu. Diváci marně vyhlíželi tanky, raketomety nebo mezikontinentální balistické střely, které jsou tradiční součástí ruské demonstrace síly.
Důvodem pro tento osekaný formát byly bezpečnostní obavy Kremlu. Úřady se obávaly možných útoků ukrajinských dronů přímo na srdce Moskvy. Přestože prezident Vladimir Putin obvykle lpí na velkolepé choreografii, která má podtrhnout ruskou moc, strach z potenciálního úderu ho donutil k radikálním škrtům v programu.
Nakonec se přehlídka obešla bez incidentů, k čemuž přispělo i na poslední chvíli vyjednané příměří mezi Moskvou a Kyjevem, které zprostředkoval Donald Trump. Tomu předcházelo i určité „trollování“ ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž vydal dekret, kterým Rusku pořádání přehlídky oficiálně „povolil“.
Moskva na tento krok reagovala podrážděně a kremelský mluvčí zdůraznil, že Rusko k oslavám Dne vítězství nikoho o svolení žádat nemusí. Přestože se skutečná vojenská technika na dlažbě náměstí neobjevila, Kreml našel náhradní řešení. Arzenál v podobě stíhaček, ponorek a tanků se promítal alespoň na obřích obrazovkách rozmístěných po ploše.
Ve svém projevu prezident Putin prohlásil, že Rusko vždy bylo a bude vítězné. Zatímco však vítězství nad agresorem z roku 1945 je historickou skutečností, kterou Rusko hrdě slaví i po 81 letech, současný konflikt na Ukrajině píše jiný příběh. Invaze trvá již více než čtyři roky a jasné vítězství je v tuto chvíli v nedohlednu.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.