Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
„Rostoucí vliv Ruska v Libyi je pro nás skutečným problémem. Obáváme se, že Moskva využije migraci jako nástroj tlaku na Evropu – podobně, jako už se to děje jinde,“ řekl Brunner během summitu ministrů vnitra EU v bavorských Alpách. „Tato zbraň je v provozu a musíme jednat.“
Brunnerova slova přichází jen pár týdnů poté, co byl při návštěvě Benghází vyhoštěn ze země, poté co se on a další diplomaté z Itálie, Řecka a Malty odmítli fotografovat s ministry z Haftarovy administrativy – obávali se tím legitimizovat režim, který většina mezinárodního společenství neuznává.
Přesto Brunner nyní říká, že je nutné s Haftarem znovu jednat. „V Benghází jsme vlastně nevěděli, kdo proti nám sedí, proces nebyl jasný, a proto jsme tehdy jednání přerušili. Ale jsme připraveni je kdykoliv znovu zahájit – podle mě je to urgentní,“ řekl.
Navzdory diplomatickému incidentu tedy EU signalizuje, že komunikaci s východolibyjskou vládou neuzavírá. Brunner potvrdil, že na technické úrovni stále fungují komunikační kanály s Haftarovými představiteli.
Důvodem rostoucí naléhavosti je nárůst počtu migrantů, kteří do Evropy připlouvají z Libye. Ačkoliv celkový počet nelegálních vstupů do EU v první polovině roku 2025 klesl o 20 %, trasa přes centrální Středomoří je stále nejvytíženější – tvoří 39 % všech nelegálních příchodů.
Řecko na tuto situaci reagovalo drastickým opatřením: dočasně pozastavilo vyřizování žádostí o azyl u migrantů, kteří dorazí po moři z Libye. Tento krok ale ostře kritizovaly lidskoprávní organizace.
Evropské obavy nejsou nové – EU dlouhodobě varuje, že Putin využívá migraci jako součást hybridní války. Podobnou taktiku podle EU aplikovalo Rusko i přes Bělorusko, kde usnadňovalo příchod uprchlíků do Polska a Litvy za účelem destabilizace Unie a posílení proruských populistů.
Brunner proto říká, že EU nemá jinou volbu než s Haftarem jednat – a zahrnout do vyjednávání nejen kontrolu migrace, ale i témata jako rozvojová pomoc pro Libyi či snadnější udělování víz pro Libyjce.
Otázka Libye bude jedním z hlavních témat úterního neformálního summitu ministrů vnitra EU v Kodani. Již minulý týden, během setkání na nejvyšší německé hoře Zugspitze, dosáhli ministři shody na několika tvrdých opatřeních v oblasti migrace – včetně zřízení deportačních center mimo EU a navrácení odmítnutých žadatelů o azyl do zemí jako Sýrie či Afghánistán.
Libye přitom zůstává obzvlášť problematická. Podle údajů UNHCR se v zemi nachází přes 600 000 vnitřně vysídlených osob. Ačkoliv EU poskytuje libyjské pobřežní stráži finance na zadržování migrantů, kritici upozorňují na časté porušování lidských práv.
V roce 2023 OSN zveřejnila zprávu, která dokumentuje systematické mučení a sexuální otroctví vůči migrantům v Libyi – označila je za možné zločiny proti lidskosti.
Libye je od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 rozdělena. Západní část země ovládá mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, zatímco východ má pod kontrolou Haftar a jeho Libyjská národní armáda, která se těší podpoře Moskvy.
Evropa má s vyjednáváním s libyjskými autokraty dlouhou historii – už Kaddáfí v minulosti výměnou za spolupráci v oblasti migrace požadoval značné ústupky. Nyní, s novou geopolitickou realitou a Putinovým vlivem v regionu, stojí EU před obtížnou volbou: jednat s vojenským diktátorem, nebo čelit další migrační krizi.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.