Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
„Rostoucí vliv Ruska v Libyi je pro nás skutečným problémem. Obáváme se, že Moskva využije migraci jako nástroj tlaku na Evropu – podobně, jako už se to děje jinde,“ řekl Brunner během summitu ministrů vnitra EU v bavorských Alpách. „Tato zbraň je v provozu a musíme jednat.“
Brunnerova slova přichází jen pár týdnů poté, co byl při návštěvě Benghází vyhoštěn ze země, poté co se on a další diplomaté z Itálie, Řecka a Malty odmítli fotografovat s ministry z Haftarovy administrativy – obávali se tím legitimizovat režim, který většina mezinárodního společenství neuznává.
Přesto Brunner nyní říká, že je nutné s Haftarem znovu jednat. „V Benghází jsme vlastně nevěděli, kdo proti nám sedí, proces nebyl jasný, a proto jsme tehdy jednání přerušili. Ale jsme připraveni je kdykoliv znovu zahájit – podle mě je to urgentní,“ řekl.
Navzdory diplomatickému incidentu tedy EU signalizuje, že komunikaci s východolibyjskou vládou neuzavírá. Brunner potvrdil, že na technické úrovni stále fungují komunikační kanály s Haftarovými představiteli.
Důvodem rostoucí naléhavosti je nárůst počtu migrantů, kteří do Evropy připlouvají z Libye. Ačkoliv celkový počet nelegálních vstupů do EU v první polovině roku 2025 klesl o 20 %, trasa přes centrální Středomoří je stále nejvytíženější – tvoří 39 % všech nelegálních příchodů.
Řecko na tuto situaci reagovalo drastickým opatřením: dočasně pozastavilo vyřizování žádostí o azyl u migrantů, kteří dorazí po moři z Libye. Tento krok ale ostře kritizovaly lidskoprávní organizace.
Evropské obavy nejsou nové – EU dlouhodobě varuje, že Putin využívá migraci jako součást hybridní války. Podobnou taktiku podle EU aplikovalo Rusko i přes Bělorusko, kde usnadňovalo příchod uprchlíků do Polska a Litvy za účelem destabilizace Unie a posílení proruských populistů.
Brunner proto říká, že EU nemá jinou volbu než s Haftarem jednat – a zahrnout do vyjednávání nejen kontrolu migrace, ale i témata jako rozvojová pomoc pro Libyi či snadnější udělování víz pro Libyjce.
Otázka Libye bude jedním z hlavních témat úterního neformálního summitu ministrů vnitra EU v Kodani. Již minulý týden, během setkání na nejvyšší německé hoře Zugspitze, dosáhli ministři shody na několika tvrdých opatřeních v oblasti migrace – včetně zřízení deportačních center mimo EU a navrácení odmítnutých žadatelů o azyl do zemí jako Sýrie či Afghánistán.
Libye přitom zůstává obzvlášť problematická. Podle údajů UNHCR se v zemi nachází přes 600 000 vnitřně vysídlených osob. Ačkoliv EU poskytuje libyjské pobřežní stráži finance na zadržování migrantů, kritici upozorňují na časté porušování lidských práv.
V roce 2023 OSN zveřejnila zprávu, která dokumentuje systematické mučení a sexuální otroctví vůči migrantům v Libyi – označila je za možné zločiny proti lidskosti.
Libye je od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 rozdělena. Západní část země ovládá mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, zatímco východ má pod kontrolou Haftar a jeho Libyjská národní armáda, která se těší podpoře Moskvy.
Evropa má s vyjednáváním s libyjskými autokraty dlouhou historii – už Kaddáfí v minulosti výměnou za spolupráci v oblasti migrace požadoval značné ústupky. Nyní, s novou geopolitickou realitou a Putinovým vlivem v regionu, stojí EU před obtížnou volbou: jednat s vojenským diktátorem, nebo čelit další migrační krizi.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.