Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
„Rostoucí vliv Ruska v Libyi je pro nás skutečným problémem. Obáváme se, že Moskva využije migraci jako nástroj tlaku na Evropu – podobně, jako už se to děje jinde,“ řekl Brunner během summitu ministrů vnitra EU v bavorských Alpách. „Tato zbraň je v provozu a musíme jednat.“
Brunnerova slova přichází jen pár týdnů poté, co byl při návštěvě Benghází vyhoštěn ze země, poté co se on a další diplomaté z Itálie, Řecka a Malty odmítli fotografovat s ministry z Haftarovy administrativy – obávali se tím legitimizovat režim, který většina mezinárodního společenství neuznává.
Přesto Brunner nyní říká, že je nutné s Haftarem znovu jednat. „V Benghází jsme vlastně nevěděli, kdo proti nám sedí, proces nebyl jasný, a proto jsme tehdy jednání přerušili. Ale jsme připraveni je kdykoliv znovu zahájit – podle mě je to urgentní,“ řekl.
Navzdory diplomatickému incidentu tedy EU signalizuje, že komunikaci s východolibyjskou vládou neuzavírá. Brunner potvrdil, že na technické úrovni stále fungují komunikační kanály s Haftarovými představiteli.
Důvodem rostoucí naléhavosti je nárůst počtu migrantů, kteří do Evropy připlouvají z Libye. Ačkoliv celkový počet nelegálních vstupů do EU v první polovině roku 2025 klesl o 20 %, trasa přes centrální Středomoří je stále nejvytíženější – tvoří 39 % všech nelegálních příchodů.
Řecko na tuto situaci reagovalo drastickým opatřením: dočasně pozastavilo vyřizování žádostí o azyl u migrantů, kteří dorazí po moři z Libye. Tento krok ale ostře kritizovaly lidskoprávní organizace.
Evropské obavy nejsou nové – EU dlouhodobě varuje, že Putin využívá migraci jako součást hybridní války. Podobnou taktiku podle EU aplikovalo Rusko i přes Bělorusko, kde usnadňovalo příchod uprchlíků do Polska a Litvy za účelem destabilizace Unie a posílení proruských populistů.
Brunner proto říká, že EU nemá jinou volbu než s Haftarem jednat – a zahrnout do vyjednávání nejen kontrolu migrace, ale i témata jako rozvojová pomoc pro Libyi či snadnější udělování víz pro Libyjce.
Otázka Libye bude jedním z hlavních témat úterního neformálního summitu ministrů vnitra EU v Kodani. Již minulý týden, během setkání na nejvyšší německé hoře Zugspitze, dosáhli ministři shody na několika tvrdých opatřeních v oblasti migrace – včetně zřízení deportačních center mimo EU a navrácení odmítnutých žadatelů o azyl do zemí jako Sýrie či Afghánistán.
Libye přitom zůstává obzvlášť problematická. Podle údajů UNHCR se v zemi nachází přes 600 000 vnitřně vysídlených osob. Ačkoliv EU poskytuje libyjské pobřežní stráži finance na zadržování migrantů, kritici upozorňují na časté porušování lidských práv.
V roce 2023 OSN zveřejnila zprávu, která dokumentuje systematické mučení a sexuální otroctví vůči migrantům v Libyi – označila je za možné zločiny proti lidskosti.
Libye je od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 rozdělena. Západní část země ovládá mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, zatímco východ má pod kontrolou Haftar a jeho Libyjská národní armáda, která se těší podpoře Moskvy.
Evropa má s vyjednáváním s libyjskými autokraty dlouhou historii – už Kaddáfí v minulosti výměnou za spolupráci v oblasti migrace požadoval značné ústupky. Nyní, s novou geopolitickou realitou a Putinovým vlivem v regionu, stojí EU před obtížnou volbou: jednat s vojenským diktátorem, nebo čelit další migrační krizi.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.