Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
„Rostoucí vliv Ruska v Libyi je pro nás skutečným problémem. Obáváme se, že Moskva využije migraci jako nástroj tlaku na Evropu – podobně, jako už se to děje jinde,“ řekl Brunner během summitu ministrů vnitra EU v bavorských Alpách. „Tato zbraň je v provozu a musíme jednat.“
Brunnerova slova přichází jen pár týdnů poté, co byl při návštěvě Benghází vyhoštěn ze země, poté co se on a další diplomaté z Itálie, Řecka a Malty odmítli fotografovat s ministry z Haftarovy administrativy – obávali se tím legitimizovat režim, který většina mezinárodního společenství neuznává.
Přesto Brunner nyní říká, že je nutné s Haftarem znovu jednat. „V Benghází jsme vlastně nevěděli, kdo proti nám sedí, proces nebyl jasný, a proto jsme tehdy jednání přerušili. Ale jsme připraveni je kdykoliv znovu zahájit – podle mě je to urgentní,“ řekl.
Navzdory diplomatickému incidentu tedy EU signalizuje, že komunikaci s východolibyjskou vládou neuzavírá. Brunner potvrdil, že na technické úrovni stále fungují komunikační kanály s Haftarovými představiteli.
Důvodem rostoucí naléhavosti je nárůst počtu migrantů, kteří do Evropy připlouvají z Libye. Ačkoliv celkový počet nelegálních vstupů do EU v první polovině roku 2025 klesl o 20 %, trasa přes centrální Středomoří je stále nejvytíženější – tvoří 39 % všech nelegálních příchodů.
Řecko na tuto situaci reagovalo drastickým opatřením: dočasně pozastavilo vyřizování žádostí o azyl u migrantů, kteří dorazí po moři z Libye. Tento krok ale ostře kritizovaly lidskoprávní organizace.
Evropské obavy nejsou nové – EU dlouhodobě varuje, že Putin využívá migraci jako součást hybridní války. Podobnou taktiku podle EU aplikovalo Rusko i přes Bělorusko, kde usnadňovalo příchod uprchlíků do Polska a Litvy za účelem destabilizace Unie a posílení proruských populistů.
Brunner proto říká, že EU nemá jinou volbu než s Haftarem jednat – a zahrnout do vyjednávání nejen kontrolu migrace, ale i témata jako rozvojová pomoc pro Libyi či snadnější udělování víz pro Libyjce.
Otázka Libye bude jedním z hlavních témat úterního neformálního summitu ministrů vnitra EU v Kodani. Již minulý týden, během setkání na nejvyšší německé hoře Zugspitze, dosáhli ministři shody na několika tvrdých opatřeních v oblasti migrace – včetně zřízení deportačních center mimo EU a navrácení odmítnutých žadatelů o azyl do zemí jako Sýrie či Afghánistán.
Libye přitom zůstává obzvlášť problematická. Podle údajů UNHCR se v zemi nachází přes 600 000 vnitřně vysídlených osob. Ačkoliv EU poskytuje libyjské pobřežní stráži finance na zadržování migrantů, kritici upozorňují na časté porušování lidských práv.
V roce 2023 OSN zveřejnila zprávu, která dokumentuje systematické mučení a sexuální otroctví vůči migrantům v Libyi – označila je za možné zločiny proti lidskosti.
Libye je od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 rozdělena. Západní část země ovládá mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, zatímco východ má pod kontrolou Haftar a jeho Libyjská národní armáda, která se těší podpoře Moskvy.
Evropa má s vyjednáváním s libyjskými autokraty dlouhou historii – už Kaddáfí v minulosti výměnou za spolupráci v oblasti migrace požadoval značné ústupky. Nyní, s novou geopolitickou realitou a Putinovým vlivem v regionu, stojí EU před obtížnou volbou: jednat s vojenským diktátorem, nebo čelit další migrační krizi.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.