Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Nárůst plánované těžby v Indii je téměř výhradně tažen indickými státy Džhárkhand a Odíša. Obě tyto spolkové země zdvojnásobily své návrhy na nové uhelné doly v souladu s plánem indického ministerstva pro těžbu uhlí. Cílem tohoto programu je výrazně navýšit celkovou národní produkci suroviny. Indie tímto způsobem reaguje na potřebu zajistit dostatek energetických zdrojů pro své rozvíjející se hospodářství.
Indie plánuje ve finančním roce 2025–2026 zvýšit těžbu uhlí o téměř 100 milionů tun na celkových 1,15 miliardy tun. Tato zvýšená produkce má pomoci pokrýt rostoucí spotřebu elektrické energie, která je nezbytná pro podporu hospodářského růstu země. Zároveň se Indie potýká s intenzivnějšími a častějšími vlnami veder, jež jsou důsledkem klimatické krize a zvyšují nároky na chlazení. Plánované navýšení těžby přichází v době, kdy se globální trendy spíše obracejí k obnovitelným zdrojům.
Předkládání návrhů na nové uhelné doly se v letech po pandemii nemoci covid-19 dočasně zpomalilo, v nedávné době však začalo opět růst. Tento vývoj vyvolává obavy, že by se těžba v budoucnu mohla zvýšit i přes současné zpomalení uvádění nových zařízení do provozu. Zahajování provozu v nových uhelných projektech v posledních letech vykazuje trvalý pokles. Podle aktuálních dat organizace Global Energy Monitor začaly loni fungovat doly s roční kapacitou přibližně 113 milionů tun.
Uvedená kapacita nových dolů představuje čtyřicetiprocentní pokles oproti roku 2024, který byl do té doby považován za rok s nejnižším ročním součtem za celé desetiletí. Tento pokles byl způsoben především útlumem otevírání nových dolů v Číně a Austrálii. V Číně se počet nových projektů snížil o 44 procent, zatímco v Austrálii došlo k propadu až o 96 procent.
Organizace Global Energy Monitor varuje, že indický nárůst návrhů je v rozporu se zpomalením celosvětové poptávky po uhlí. Zpomalení poptávky pro konec tohoto desetiletí předpovídá Mezinárodní energetická agentura. Zpráva energetického think-tanku Ember mezitím poukazuje na to, že větrná a solární energie loni poprvé v historii překonaly uhelné elektrárny v globálním energetickém mixu. Tento posun je odborníky označován za přelomový moment v oblasti ochrany klimatu.
Za růst obnovitelných zdrojů byly v celosvětovém měřítku odpovědné především Čína a Indie. Naopak Spojené státy americké a Evropa nadále spoléhaly ve větší míře na fosilní paliva. K situaci se vyjádřila výzkumnice Tiffany Means z organizace Global Energy Monitor, která je spoluautorkou zprávy.
Podle výzkumnice Tiffany Means se ekonomická logika rozšiřování těžby uhlí postupně oslabuje s tím, jak nízkonákladová čistá energie nahrazuje uhlí. Vlády mají podle ní příležitost zrušit projekty, které jsou stále ve fázi přípravy, dříve než pokročí do fáze samotné výstavby. Tímto krokem mohou zabránit tomu, aby se jednotlivé státy zavázaly k dalším dekádám těžby fosilních paliv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.