Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Nárůst plánované těžby v Indii je téměř výhradně tažen indickými státy Džhárkhand a Odíša. Obě tyto spolkové země zdvojnásobily své návrhy na nové uhelné doly v souladu s plánem indického ministerstva pro těžbu uhlí. Cílem tohoto programu je výrazně navýšit celkovou národní produkci suroviny. Indie tímto způsobem reaguje na potřebu zajistit dostatek energetických zdrojů pro své rozvíjející se hospodářství.
Indie plánuje ve finančním roce 2025–2026 zvýšit těžbu uhlí o téměř 100 milionů tun na celkových 1,15 miliardy tun. Tato zvýšená produkce má pomoci pokrýt rostoucí spotřebu elektrické energie, která je nezbytná pro podporu hospodářského růstu země. Zároveň se Indie potýká s intenzivnějšími a častějšími vlnami veder, jež jsou důsledkem klimatické krize a zvyšují nároky na chlazení. Plánované navýšení těžby přichází v době, kdy se globální trendy spíše obracejí k obnovitelným zdrojům.
Předkládání návrhů na nové uhelné doly se v letech po pandemii nemoci covid-19 dočasně zpomalilo, v nedávné době však začalo opět růst. Tento vývoj vyvolává obavy, že by se těžba v budoucnu mohla zvýšit i přes současné zpomalení uvádění nových zařízení do provozu. Zahajování provozu v nových uhelných projektech v posledních letech vykazuje trvalý pokles. Podle aktuálních dat organizace Global Energy Monitor začaly loni fungovat doly s roční kapacitou přibližně 113 milionů tun.
Uvedená kapacita nových dolů představuje čtyřicetiprocentní pokles oproti roku 2024, který byl do té doby považován za rok s nejnižším ročním součtem za celé desetiletí. Tento pokles byl způsoben především útlumem otevírání nových dolů v Číně a Austrálii. V Číně se počet nových projektů snížil o 44 procent, zatímco v Austrálii došlo k propadu až o 96 procent.
Organizace Global Energy Monitor varuje, že indický nárůst návrhů je v rozporu se zpomalením celosvětové poptávky po uhlí. Zpomalení poptávky pro konec tohoto desetiletí předpovídá Mezinárodní energetická agentura. Zpráva energetického think-tanku Ember mezitím poukazuje na to, že větrná a solární energie loni poprvé v historii překonaly uhelné elektrárny v globálním energetickém mixu. Tento posun je odborníky označován za přelomový moment v oblasti ochrany klimatu.
Za růst obnovitelných zdrojů byly v celosvětovém měřítku odpovědné především Čína a Indie. Naopak Spojené státy americké a Evropa nadále spoléhaly ve větší míře na fosilní paliva. K situaci se vyjádřila výzkumnice Tiffany Means z organizace Global Energy Monitor, která je spoluautorkou zprávy.
Podle výzkumnice Tiffany Means se ekonomická logika rozšiřování těžby uhlí postupně oslabuje s tím, jak nízkonákladová čistá energie nahrazuje uhlí. Vlády mají podle ní příležitost zrušit projekty, které jsou stále ve fázi přípravy, dříve než pokročí do fáze samotné výstavby. Tímto krokem mohou zabránit tomu, aby se jednotlivé státy zavázaly k dalším dekádám těžby fosilních paliv.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.