Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Nárůst plánované těžby v Indii je téměř výhradně tažen indickými státy Džhárkhand a Odíša. Obě tyto spolkové země zdvojnásobily své návrhy na nové uhelné doly v souladu s plánem indického ministerstva pro těžbu uhlí. Cílem tohoto programu je výrazně navýšit celkovou národní produkci suroviny. Indie tímto způsobem reaguje na potřebu zajistit dostatek energetických zdrojů pro své rozvíjející se hospodářství.
Indie plánuje ve finančním roce 2025–2026 zvýšit těžbu uhlí o téměř 100 milionů tun na celkových 1,15 miliardy tun. Tato zvýšená produkce má pomoci pokrýt rostoucí spotřebu elektrické energie, která je nezbytná pro podporu hospodářského růstu země. Zároveň se Indie potýká s intenzivnějšími a častějšími vlnami veder, jež jsou důsledkem klimatické krize a zvyšují nároky na chlazení. Plánované navýšení těžby přichází v době, kdy se globální trendy spíše obracejí k obnovitelným zdrojům.
Předkládání návrhů na nové uhelné doly se v letech po pandemii nemoci covid-19 dočasně zpomalilo, v nedávné době však začalo opět růst. Tento vývoj vyvolává obavy, že by se těžba v budoucnu mohla zvýšit i přes současné zpomalení uvádění nových zařízení do provozu. Zahajování provozu v nových uhelných projektech v posledních letech vykazuje trvalý pokles. Podle aktuálních dat organizace Global Energy Monitor začaly loni fungovat doly s roční kapacitou přibližně 113 milionů tun.
Uvedená kapacita nových dolů představuje čtyřicetiprocentní pokles oproti roku 2024, který byl do té doby považován za rok s nejnižším ročním součtem za celé desetiletí. Tento pokles byl způsoben především útlumem otevírání nových dolů v Číně a Austrálii. V Číně se počet nových projektů snížil o 44 procent, zatímco v Austrálii došlo k propadu až o 96 procent.
Organizace Global Energy Monitor varuje, že indický nárůst návrhů je v rozporu se zpomalením celosvětové poptávky po uhlí. Zpomalení poptávky pro konec tohoto desetiletí předpovídá Mezinárodní energetická agentura. Zpráva energetického think-tanku Ember mezitím poukazuje na to, že větrná a solární energie loni poprvé v historii překonaly uhelné elektrárny v globálním energetickém mixu. Tento posun je odborníky označován za přelomový moment v oblasti ochrany klimatu.
Za růst obnovitelných zdrojů byly v celosvětovém měřítku odpovědné především Čína a Indie. Naopak Spojené státy americké a Evropa nadále spoléhaly ve větší míře na fosilní paliva. K situaci se vyjádřila výzkumnice Tiffany Means z organizace Global Energy Monitor, která je spoluautorkou zprávy.
Podle výzkumnice Tiffany Means se ekonomická logika rozšiřování těžby uhlí postupně oslabuje s tím, jak nízkonákladová čistá energie nahrazuje uhlí. Vlády mají podle ní příležitost zrušit projekty, které jsou stále ve fázi přípravy, dříve než pokročí do fáze samotné výstavby. Tímto krokem mohou zabránit tomu, aby se jednotlivé státy zavázaly k dalším dekádám těžby fosilních paliv.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.