Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Klíčovým faktorem této eskalující krize je nová schopnost Kyjeva přesně zasahovat rafinerie a palivové sklady tisíce kilometrů za frontovou linií pomocí malých bezpilotních letounů. Od začátku roku bylo úspěšně zasaženo 31 z 38 velkých ruských rafinérií a naprostá většina ruských regionů nyní vykazuje známky palivové krize. Rusko je kvůli tomu nuceno draze dovážet naftu z Běloruska, Kazachstánu, Číny či Indie, což se řetězově projevuje v dopravě, zemědělství a rychlém růstu cen potravin.
Ekonomické potíže země se prohlubují také pod tlakem mezinárodních sankcí a samotných válečných výdajů, které v současnosti přímo či nepřímo pohlcují přes 45 procent federálního rozpočtu. Podle údajů ruského ministerstva financí klesly rozpočtové příjmy z prodeje ropy a plynu za první čtyři měsíce roku o 38,3 procenta, a to i přes krátkodobé zvýšení cen způsobené konfliktem v Íránu. Souběžně s tím se celkové příjmy osmadvaceti největších ruských korporací meziročně snížily o 16,7 procenta.
Tato situace má výrazný politický dopad v předvečer zářijových parlamentních voleb. Podle nezávislého sociologického střediska Levada klesla podpora pokračování vojenských akcí na historické minimum 24,3 procenta, přičemž většina obyvatel se kloní k mírovým rozhovorům. Otevřená kritika vládních kroků se navíc na ruských sociálních sítích a v aplikaci Telegram stala běžnou záležitostí. Motoristé i dříve loajální internetoví tvůrci otevřeně kritizují korupci, selhání protivzdušné obrany a vládní neschopnost, k čemuž se přidávají i takzvaní „Z-blogeři“ útočící na armádní velení.
Vladimir Putin na tyto varovné signály reaguje veřejným popíráním závažnosti situace. Ačkoli krizi kolem pohonných hmot poprvé oficiálně přiznal, označil ji za dočasnou a nikoli kritickou. Režim si nadále udržuje pevnou kontrolu nad médii i celou společností, takže vnitřní nepokoje kvůli případnému neúspěchu na frontě jsou prozatím nepravděpodobné. Ze zpráv uniklých z prezidentské administrativy navíc vyplývá, že státní aparát má připravený detailní plán, jak veřejnosti prezentovat v podstatě jakýkoli výsledek tažení jako konečné vítězství.
Skutečné napětí se však začíná projevovat spíše uvnitř samotných ruských elit. Proti sobě stojí zástupci velkého byznysu, kteří jsou unaveni hospodářskou izolací, a představitelé bezpečnostních složek, jejichž moc a příjmy závisí na pokračování bojů. Šéf státní banky Sberbank German Gref veřejně prohlásil, že největším zájmem všech v zemi je co nejrychlejší konec nepřátelství, a miliardář Andrej Melničenko varoval, že Rusko se ocitlo ve slepé uličce. Analytici z Carnegieho nadace potvrzují, že ruský režim poprvé po letech vykazuje známky vnitřního štěpení.
Navzdory narůstající nespokojenosti dává Putin jasně najevo, že nehodlá ustoupit. Podle zdrojů z Kremlu trvá na kompletním dobytí Doněcké oblasti a odmítl doporučení svých poradců, kteří navrhovali kompromisní příměří na současné linii dotyku. Ruská státní média i prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov navíc rétoricky připravují půdu pro další eskalaci a otevřeně hovoří o možnosti úderů na logistické základny a zbrojovky NATO v Pobaltí či Rumunsku s odkazem na to, že se Aliance vydala na cestu přímé konfrontace s Ruskem.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.