Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Klíčovým faktorem této eskalující krize je nová schopnost Kyjeva přesně zasahovat rafinerie a palivové sklady tisíce kilometrů za frontovou linií pomocí malých bezpilotních letounů. Od začátku roku bylo úspěšně zasaženo 31 z 38 velkých ruských rafinérií a naprostá většina ruských regionů nyní vykazuje známky palivové krize. Rusko je kvůli tomu nuceno draze dovážet naftu z Běloruska, Kazachstánu, Číny či Indie, což se řetězově projevuje v dopravě, zemědělství a rychlém růstu cen potravin.
Ekonomické potíže země se prohlubují také pod tlakem mezinárodních sankcí a samotných válečných výdajů, které v současnosti přímo či nepřímo pohlcují přes 45 procent federálního rozpočtu. Podle údajů ruského ministerstva financí klesly rozpočtové příjmy z prodeje ropy a plynu za první čtyři měsíce roku o 38,3 procenta, a to i přes krátkodobé zvýšení cen způsobené konfliktem v Íránu. Souběžně s tím se celkové příjmy osmadvaceti největších ruských korporací meziročně snížily o 16,7 procenta.
Tato situace má výrazný politický dopad v předvečer zářijových parlamentních voleb. Podle nezávislého sociologického střediska Levada klesla podpora pokračování vojenských akcí na historické minimum 24,3 procenta, přičemž většina obyvatel se kloní k mírovým rozhovorům. Otevřená kritika vládních kroků se navíc na ruských sociálních sítích a v aplikaci Telegram stala běžnou záležitostí. Motoristé i dříve loajální internetoví tvůrci otevřeně kritizují korupci, selhání protivzdušné obrany a vládní neschopnost, k čemuž se přidávají i takzvaní „Z-blogeři“ útočící na armádní velení.
Vladimir Putin na tyto varovné signály reaguje veřejným popíráním závažnosti situace. Ačkoli krizi kolem pohonných hmot poprvé oficiálně přiznal, označil ji za dočasnou a nikoli kritickou. Režim si nadále udržuje pevnou kontrolu nad médii i celou společností, takže vnitřní nepokoje kvůli případnému neúspěchu na frontě jsou prozatím nepravděpodobné. Ze zpráv uniklých z prezidentské administrativy navíc vyplývá, že státní aparát má připravený detailní plán, jak veřejnosti prezentovat v podstatě jakýkoli výsledek tažení jako konečné vítězství.
Skutečné napětí se však začíná projevovat spíše uvnitř samotných ruských elit. Proti sobě stojí zástupci velkého byznysu, kteří jsou unaveni hospodářskou izolací, a představitelé bezpečnostních složek, jejichž moc a příjmy závisí na pokračování bojů. Šéf státní banky Sberbank German Gref veřejně prohlásil, že největším zájmem všech v zemi je co nejrychlejší konec nepřátelství, a miliardář Andrej Melničenko varoval, že Rusko se ocitlo ve slepé uličce. Analytici z Carnegieho nadace potvrzují, že ruský režim poprvé po letech vykazuje známky vnitřního štěpení.
Navzdory narůstající nespokojenosti dává Putin jasně najevo, že nehodlá ustoupit. Podle zdrojů z Kremlu trvá na kompletním dobytí Doněcké oblasti a odmítl doporučení svých poradců, kteří navrhovali kompromisní příměří na současné linii dotyku. Ruská státní média i prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov navíc rétoricky připravují půdu pro další eskalaci a otevřeně hovoří o možnosti úderů na logistické základny a zbrojovky NATO v Pobaltí či Rumunsku s odkazem na to, že se Aliance vydala na cestu přímé konfrontace s Ruskem.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).