Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Klíčovým faktorem této eskalující krize je nová schopnost Kyjeva přesně zasahovat rafinerie a palivové sklady tisíce kilometrů za frontovou linií pomocí malých bezpilotních letounů. Od začátku roku bylo úspěšně zasaženo 31 z 38 velkých ruských rafinérií a naprostá většina ruských regionů nyní vykazuje známky palivové krize. Rusko je kvůli tomu nuceno draze dovážet naftu z Běloruska, Kazachstánu, Číny či Indie, což se řetězově projevuje v dopravě, zemědělství a rychlém růstu cen potravin.
Ekonomické potíže země se prohlubují také pod tlakem mezinárodních sankcí a samotných válečných výdajů, které v současnosti přímo či nepřímo pohlcují přes 45 procent federálního rozpočtu. Podle údajů ruského ministerstva financí klesly rozpočtové příjmy z prodeje ropy a plynu za první čtyři měsíce roku o 38,3 procenta, a to i přes krátkodobé zvýšení cen způsobené konfliktem v Íránu. Souběžně s tím se celkové příjmy osmadvaceti největších ruských korporací meziročně snížily o 16,7 procenta.
Tato situace má výrazný politický dopad v předvečer zářijových parlamentních voleb. Podle nezávislého sociologického střediska Levada klesla podpora pokračování vojenských akcí na historické minimum 24,3 procenta, přičemž většina obyvatel se kloní k mírovým rozhovorům. Otevřená kritika vládních kroků se navíc na ruských sociálních sítích a v aplikaci Telegram stala běžnou záležitostí. Motoristé i dříve loajální internetoví tvůrci otevřeně kritizují korupci, selhání protivzdušné obrany a vládní neschopnost, k čemuž se přidávají i takzvaní „Z-blogeři“ útočící na armádní velení.
Vladimir Putin na tyto varovné signály reaguje veřejným popíráním závažnosti situace. Ačkoli krizi kolem pohonných hmot poprvé oficiálně přiznal, označil ji za dočasnou a nikoli kritickou. Režim si nadále udržuje pevnou kontrolu nad médii i celou společností, takže vnitřní nepokoje kvůli případnému neúspěchu na frontě jsou prozatím nepravděpodobné. Ze zpráv uniklých z prezidentské administrativy navíc vyplývá, že státní aparát má připravený detailní plán, jak veřejnosti prezentovat v podstatě jakýkoli výsledek tažení jako konečné vítězství.
Skutečné napětí se však začíná projevovat spíše uvnitř samotných ruských elit. Proti sobě stojí zástupci velkého byznysu, kteří jsou unaveni hospodářskou izolací, a představitelé bezpečnostních složek, jejichž moc a příjmy závisí na pokračování bojů. Šéf státní banky Sberbank German Gref veřejně prohlásil, že největším zájmem všech v zemi je co nejrychlejší konec nepřátelství, a miliardář Andrej Melničenko varoval, že Rusko se ocitlo ve slepé uličce. Analytici z Carnegieho nadace potvrzují, že ruský režim poprvé po letech vykazuje známky vnitřního štěpení.
Navzdory narůstající nespokojenosti dává Putin jasně najevo, že nehodlá ustoupit. Podle zdrojů z Kremlu trvá na kompletním dobytí Doněcké oblasti a odmítl doporučení svých poradců, kteří navrhovali kompromisní příměří na současné linii dotyku. Ruská státní média i prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov navíc rétoricky připravují půdu pro další eskalaci a otevřeně hovoří o možnosti úderů na logistické základny a zbrojovky NATO v Pobaltí či Rumunsku s odkazem na to, že se Aliance vydala na cestu přímé konfrontace s Ruskem.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.