Uprostřed rostoucího globálního napětí a nové vojenské krize na Blízkém východě, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko by mohlo do pěti let zaútočit na některou z členských zemí NATO, aby otestovalo odhodlání aliance. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro Sky News, který poskytl během své návštěvy Londýna a před summitem NATO v Haagu.
Podle Zelenského by takový útok mohl přijít v horizontu několika let, až se ruský prezident Vladimir Putin vzpamatuje z aktuální války na Ukrajině a znovu vybuduje svou armádu. „Myslíme si, že od roku 2030 může mít Putin výrazně větší schopnosti,“ řekl. Dodal, že momentálně Ukrajina Rusko zadržuje, ale pokud by válka ustala, Putin získá prostor k reorganizaci armády, zrušení sankcí a přípravě na další fázi své agresivní politiky.
Na otázku, zda by mohl Putin zaútočit už během několika měsíců, však Zelenskyj odpověděl, že tomu nevěří – podle něj na to ruský režim zatím není připraven.
Zelenskyj zároveň kritizoval plán NATO navýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035 jako „velmi pomalý“. Upozornil, že takový cíl může přijít příliš pozdě. Z těchto 5 % má být 3,5 % určeno na čisté obranné výdaje a 1,5 % na související oblasti jako infrastruktura či kyberbezpečnost. „Deset let je velmi dlouhá doba. Putin může mít do té doby připravenou novou armádu,“ varoval ukrajinský prezident.
V rozhovoru rovněž upozornil na přetrvávající nedostatky v uvalených sankcích. Tvrdí, že do Ruska se stále dostávají součástky použitelné pro vojenské účely – včetně britských komponentů využívaných při výrobě dronů a raket. „Musí to být zastaveno,“ vyzval.
Zelenskyj také upozornil na dopad války na Blízkém východě na Ukrajinu. Obává se, že kvůli zaměření světových mocností na konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, může Ukrajina ztratit důležitou vojenskou i finanční podporu. „Rusko to na bojišti pocítí jako výhodu,“ řekl.
Navzdory obtížné situaci prezident působil odhodlaně. Přiznal však, že možná není „nejlepším mužem“ pro vedení země ve válce, ale rozhodně je „nejzkušenějším“. Stále také odmítá jakékoli rozhovory s Ruskem bez předchozího vyhlášení příměří.
Zelenskyj rovněž otevřeně komentoval komplikovaný vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přestože připustil, že USA a Rusko mohou být „krátkodobými partnery“, zdůraznil, že „nikdy nebudou přáteli“, dokud je Trump v čele Spojených států. Odmítl však komentovat, zda se během jejich nedávného setkání v Oválné pracovně cítil „šikanován“. Řekl jen, že se „choval čestně“.
Ukrajinský prezident mezitím pokračuje ve své diplomatické misi – v pondělí se v Londýně setkal s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem a předsedou Dolní sněmovny Sirem Lindsayem Hoylem, následně zamířil do Windsoru na schůzku s králem. Dnes ho čeká účast na summitu NATO v Haagu, byť není jisté, zda se zapojí do hlavních jednání.
Na pozadí tohoto summitu přitom Vladimir Putin opět zvýšil sázky. Během vystoupení na petrohradském ekonomickém fóru prohlásil: „Celá Ukrajina je naše“ a znovu pohrozil jaderným útokem, čímž demonstroval, jak nahlíží na Trumpa a západní alianci.
Ačkoliv by se varování ukrajinského prezidenta mohlo zdát jako přehnané, ve skutečnosti se na termínu ruského útoku na NATO shoduje i řada dalších expertů a zemí. Například Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
„Všechno potřebné pro obranu země musí být pořízeno nejpozději do roku 2028,“ uvedla Lehnigk-Emden pro deník Tagesspiegel. Současná vláda kancléře Friedricha Merze podle ní výrazně usnadňuje modernizaci armády, když na obranu vyčlenila stovky miliard eur. Prioritou budou těžké zbraně, včetně protiletadlových tanků Skyranger.
Generál Carsten Breuer, náčelník německého generálního štábu, upozornil, že Rusko vyrábí až 1 500 tanků ročně a masivně posiluje své zásoby munice – například v roce 2024 vyrobilo čtyři miliony kusů 152mm dělostřelecké munice. Ne všechny tyto prostředky jdou na frontu na Ukrajině; část směřuje do zásob a nových vojenských struktur, které se orientují proti Západu.
Breuer, který hovořil s redaktory BBC na bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru, označil současnou hrozbu ze strany Ruska za „velmi vážnou“, jakou během své čtyřicetileté vojenské kariéry nezažil. Zdůraznil, že NATO musí být připravené „bojovat dnes v noci“, a ne až za čtyři roky. „Pokud se mě zeptáte, zda je jisté, že útok nepřijde dřív než v roce 2029, odpovím: ne, jisté to není.“
Před tím, že Rusko bude schopné obnovit své vojenské kapacity a vést novou agresi vůči Evropě v rozmezí dvou až čtyř let po ukončení války na Ukrajině, varoval už dříve i náčelník ukrajinské zahraniční rozvědky Oleh Ivaščenko v rozhovoru pro agenturu Ukrinform zveřejněném 26. května. Podle něj by se proces přezbrojení Kremlu výrazně urychlil, pokud by byly mezinárodní sankce proti Moskvě zrušeny.
„Pokud budou sankce zrušeny, Rusko se přezbrojí mnohem rychleji,“ uvedl Ivaščenko s tím, že pokud sankce zůstanou, Rusko zaútočí na Evropu během dvou až čtyř let. Dodal, že Ukrajina tato varování předala svým evropským partnerům.
Podobné odhady již v minulosti zaznívaly také ze strany západních představitelů. Stále více se tak prosazuje názor, že i po skončení války na Ukrajině zůstane Rusko vážnou hrozbou, která může vést k otevřenému konfliktu s NATO.
V uplynulých měsících ostatně varovali někteří vysocí důstojníci Severoatlantické aliance, že je nutné počítat s možností ruského útoku na jednoho či více členů NATO během příštích tří až sedmi let. Upozornil na to britský deník The Times. Dánsko dokonce na základě svých zpravodajských informací tvrdí, že Moskva by mohla být schopna zaútočit do šesti měsíců po ukončení či zmrazení války na Ukrajině.
Mnozí by mohli namítat, že armáda, která není schopna dosáhnout svých cílů na Ukrajině, nemůže představovat hrozbu pro celé NATO. Jenže podle experta na obranu a vojenské technologie Fabiana Hoffmanna z magazínu Foreign Policy se takové předpoklady zakládají na mylném chápání ruské strategie.
„Válka mezi Ruskem a NATO by vůbec nevypadala jako válka na Ukrajině,“ konstatuje Hoffmann ve své analýze. Klíčem k pochopení tohoto rozdílu je podle něj fakt, že primárním cílem Ruska v takovém konfliktu by nebylo obsazení rozsáhlých území, ale likvidace Aliance jako soudržné politické a vojenské entity.
Kreml by podle Hoffmanna nepočítal s vítězstvím na bojišti, ale s tím, že dokáže vyvolat rozkol, paniku a politické napětí uvnitř samotného NATO. „Cílem by nebyla porážka NATO v otevřené bitvě a následný pochod na Berlín. Spíše by šlo o rozbití jednoty a odhodlání Aliance, sázku na to, že se blok pod tlakem sám zhroutí,“ uvádí odborník.
Takový scénář by podle něj mohl Moskva zvládnout i s omezeným vojenským nasazením. Jakmile by se Rusko nemuselo tolik soustředit na ukrajinskou frontu, mohlo by krátkodobě přesunout dostatečné síly pro destabilizační údery proti východní hranici NATO.
Hoffmann zároveň zdůrazňuje, že případný ruský útok by neměl za cíl zničit vojenskou kapacitu NATO jako celek, ale podkopat jeho politické odhodlání jednat společně a koordinovaně. „Rusko představuje pro NATO existenční hrozbu zcela jiným způsobem, než jaký vidíme na Ukrajině,“ vysvětluje.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
