Britská vláda rozjíždí projekt, který by mohl zásadně proměnit způsob, jakým státní instituce předcházejí závažným trestným činům. Podle informací, které odhalila organizace Statewatch, se ministerstvo spravedlnosti (MoJ) snaží pomocí algoritmů identifikovat osoby s nejvyšším rizikem, že v budoucnu spáchají vraždu. Projekt byl původně nazýván „homicide prediction project“, tedy „projekt predikce vražd“, ale později byl přejmenován na „sdílení dat ke zlepšení hodnocení rizik“.
Systém využívá osobní údaje tisíců lidí, včetně obětí trestných činů, a pokouší se analyzovat, kdo z nich by mohl představovat největší hrozbu. Kritici však upozorňují na etické, právní i společenské dopady. Podle nich jde o děsivý krok směrem k dystopické budoucnosti, kde se s lidmi zachází jako s potenciálními zločinci na základě dat a predikcí.
Statewatch tvrdí, že v systému jsou zpracovávány i údaje osob, které se nikdy nedopustily trestného činu. Jde prý mimo jiné o data týkající se sebepoškozování, domácího násilí, závislostí nebo psychického zdraví. Ministerstvo spravedlnosti to však odmítá a trvá na tom, že jsou zpracovávány výhradně údaje osob s alespoň jedním záznamem v trestním rejstříku.
Zástupci vlády trvají na tom, že jde v současné fázi pouze o výzkumný projekt, jehož cílem je zlepšit nástroje pro hodnocení rizik. Zda však bude technologie časem nasazena v praxi, zůstává otázkou. Kritici se obávají, že systém bude vykazovat strukturální předsudky, zejména vůči etnickým menšinám a lidem s nízkými příjmy.
Projekt vznikl na popud kanceláře tehdejšího premiéra Rishiho Sunaka a čerpá data z různých oficiálních zdrojů, mimo jiné z policejních databází a od Probační služby. Mezi zpracovávanými údaji jsou jména, data narození, pohlaví, etnický původ i identifikační čísla z policejního národního registru.
Statewatch upozornil i na to, že podle jednoho z dokumentů mezi sdílenými daty figurují také informace o tom, kdy osoba poprvé figurovala jako oběť násilí, a dokonce i citlivé údaje spadající pod „speciální kategorie“ – tedy např. duševní zdraví, závislosti, postižení nebo pokusy o sebevraždu.
Výzkumnice Sofia Lyall ze Statewatch označila celý projekt za „nejnovější děsivý a dystopický příklad vládního úsilí o vytvoření systémů pro údajnou predikci zločinu“. Podle ní je nebezpečné, že systém vychází z dat institucí, které jsou samy strukturálně diskriminační, a tím automaticky přenáší předsudky do výstupů algoritmů.
Ministerstvo se brání, že systém má pouze zkoumat možnosti zlepšení stávajících hodnotících nástrojů, které již Probace a vězeňská služba používají. Cílem má být zvýšení bezpečnosti veřejnosti díky lepší analýze rizik. Výsledky budou dle mluvčího ministerstva zveřejněny v plánované zprávě.
Odborníci nicméně připomínají, že podobné algoritmické systémy v minulosti opakovaně selhávaly a jejich nasazení může vést k neopodstatněnému stigmatu vůči zranitelným skupinám obyvatel. Znepokojení vyvolává i fakt, že se v systému kombinují informace z oblastí jako duševní zdraví či závislosti – tedy oblasti, které by měly být chráněny s nejvyšší mírou citlivosti.
Celý projekt vyvolává řadu zásadních otázek: Nakolik je etické profilovat lidi jako potenciální vrahy na základě statistických modelů? Jak se zajistí, aby nedocházelo k porušení práv nevinných lidí? A jaké budou praktické důsledky, pokud se systém nasadí do reálné praxe? Tyto otázky budou v příštích měsících předmětem rozsáhlé veřejné debaty.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.