Britská vláda rozjíždí projekt, který by mohl zásadně proměnit způsob, jakým státní instituce předcházejí závažným trestným činům. Podle informací, které odhalila organizace Statewatch, se ministerstvo spravedlnosti (MoJ) snaží pomocí algoritmů identifikovat osoby s nejvyšším rizikem, že v budoucnu spáchají vraždu. Projekt byl původně nazýván „homicide prediction project“, tedy „projekt predikce vražd“, ale později byl přejmenován na „sdílení dat ke zlepšení hodnocení rizik“.
Systém využívá osobní údaje tisíců lidí, včetně obětí trestných činů, a pokouší se analyzovat, kdo z nich by mohl představovat největší hrozbu. Kritici však upozorňují na etické, právní i společenské dopady. Podle nich jde o děsivý krok směrem k dystopické budoucnosti, kde se s lidmi zachází jako s potenciálními zločinci na základě dat a predikcí.
Statewatch tvrdí, že v systému jsou zpracovávány i údaje osob, které se nikdy nedopustily trestného činu. Jde prý mimo jiné o data týkající se sebepoškozování, domácího násilí, závislostí nebo psychického zdraví. Ministerstvo spravedlnosti to však odmítá a trvá na tom, že jsou zpracovávány výhradně údaje osob s alespoň jedním záznamem v trestním rejstříku.
Zástupci vlády trvají na tom, že jde v současné fázi pouze o výzkumný projekt, jehož cílem je zlepšit nástroje pro hodnocení rizik. Zda však bude technologie časem nasazena v praxi, zůstává otázkou. Kritici se obávají, že systém bude vykazovat strukturální předsudky, zejména vůči etnickým menšinám a lidem s nízkými příjmy.
Projekt vznikl na popud kanceláře tehdejšího premiéra Rishiho Sunaka a čerpá data z různých oficiálních zdrojů, mimo jiné z policejních databází a od Probační služby. Mezi zpracovávanými údaji jsou jména, data narození, pohlaví, etnický původ i identifikační čísla z policejního národního registru.
Statewatch upozornil i na to, že podle jednoho z dokumentů mezi sdílenými daty figurují také informace o tom, kdy osoba poprvé figurovala jako oběť násilí, a dokonce i citlivé údaje spadající pod „speciální kategorie“ – tedy např. duševní zdraví, závislosti, postižení nebo pokusy o sebevraždu.
Výzkumnice Sofia Lyall ze Statewatch označila celý projekt za „nejnovější děsivý a dystopický příklad vládního úsilí o vytvoření systémů pro údajnou predikci zločinu“. Podle ní je nebezpečné, že systém vychází z dat institucí, které jsou samy strukturálně diskriminační, a tím automaticky přenáší předsudky do výstupů algoritmů.
Ministerstvo se brání, že systém má pouze zkoumat možnosti zlepšení stávajících hodnotících nástrojů, které již Probace a vězeňská služba používají. Cílem má být zvýšení bezpečnosti veřejnosti díky lepší analýze rizik. Výsledky budou dle mluvčího ministerstva zveřejněny v plánované zprávě.
Odborníci nicméně připomínají, že podobné algoritmické systémy v minulosti opakovaně selhávaly a jejich nasazení může vést k neopodstatněnému stigmatu vůči zranitelným skupinám obyvatel. Znepokojení vyvolává i fakt, že se v systému kombinují informace z oblastí jako duševní zdraví či závislosti – tedy oblasti, které by měly být chráněny s nejvyšší mírou citlivosti.
Celý projekt vyvolává řadu zásadních otázek: Nakolik je etické profilovat lidi jako potenciální vrahy na základě statistických modelů? Jak se zajistí, aby nedocházelo k porušení práv nevinných lidí? A jaké budou praktické důsledky, pokud se systém nasadí do reálné praxe? Tyto otázky budou v příštích měsících předmětem rozsáhlé veřejné debaty.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.