Britská vláda rozjíždí projekt, který by mohl zásadně proměnit způsob, jakým státní instituce předcházejí závažným trestným činům. Podle informací, které odhalila organizace Statewatch, se ministerstvo spravedlnosti (MoJ) snaží pomocí algoritmů identifikovat osoby s nejvyšším rizikem, že v budoucnu spáchají vraždu. Projekt byl původně nazýván „homicide prediction project“, tedy „projekt predikce vražd“, ale později byl přejmenován na „sdílení dat ke zlepšení hodnocení rizik“.
Systém využívá osobní údaje tisíců lidí, včetně obětí trestných činů, a pokouší se analyzovat, kdo z nich by mohl představovat největší hrozbu. Kritici však upozorňují na etické, právní i společenské dopady. Podle nich jde o děsivý krok směrem k dystopické budoucnosti, kde se s lidmi zachází jako s potenciálními zločinci na základě dat a predikcí.
Statewatch tvrdí, že v systému jsou zpracovávány i údaje osob, které se nikdy nedopustily trestného činu. Jde prý mimo jiné o data týkající se sebepoškozování, domácího násilí, závislostí nebo psychického zdraví. Ministerstvo spravedlnosti to však odmítá a trvá na tom, že jsou zpracovávány výhradně údaje osob s alespoň jedním záznamem v trestním rejstříku.
Zástupci vlády trvají na tom, že jde v současné fázi pouze o výzkumný projekt, jehož cílem je zlepšit nástroje pro hodnocení rizik. Zda však bude technologie časem nasazena v praxi, zůstává otázkou. Kritici se obávají, že systém bude vykazovat strukturální předsudky, zejména vůči etnickým menšinám a lidem s nízkými příjmy.
Projekt vznikl na popud kanceláře tehdejšího premiéra Rishiho Sunaka a čerpá data z různých oficiálních zdrojů, mimo jiné z policejních databází a od Probační služby. Mezi zpracovávanými údaji jsou jména, data narození, pohlaví, etnický původ i identifikační čísla z policejního národního registru.
Statewatch upozornil i na to, že podle jednoho z dokumentů mezi sdílenými daty figurují také informace o tom, kdy osoba poprvé figurovala jako oběť násilí, a dokonce i citlivé údaje spadající pod „speciální kategorie“ – tedy např. duševní zdraví, závislosti, postižení nebo pokusy o sebevraždu.
Výzkumnice Sofia Lyall ze Statewatch označila celý projekt za „nejnovější děsivý a dystopický příklad vládního úsilí o vytvoření systémů pro údajnou predikci zločinu“. Podle ní je nebezpečné, že systém vychází z dat institucí, které jsou samy strukturálně diskriminační, a tím automaticky přenáší předsudky do výstupů algoritmů.
Ministerstvo se brání, že systém má pouze zkoumat možnosti zlepšení stávajících hodnotících nástrojů, které již Probace a vězeňská služba používají. Cílem má být zvýšení bezpečnosti veřejnosti díky lepší analýze rizik. Výsledky budou dle mluvčího ministerstva zveřejněny v plánované zprávě.
Odborníci nicméně připomínají, že podobné algoritmické systémy v minulosti opakovaně selhávaly a jejich nasazení může vést k neopodstatněnému stigmatu vůči zranitelným skupinám obyvatel. Znepokojení vyvolává i fakt, že se v systému kombinují informace z oblastí jako duševní zdraví či závislosti – tedy oblasti, které by měly být chráněny s nejvyšší mírou citlivosti.
Celý projekt vyvolává řadu zásadních otázek: Nakolik je etické profilovat lidi jako potenciální vrahy na základě statistických modelů? Jak se zajistí, aby nedocházelo k porušení práv nevinných lidí? A jaké budou praktické důsledky, pokud se systém nasadí do reálné praxe? Tyto otázky budou v příštích měsících předmětem rozsáhlé veřejné debaty.
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Už i léto s přízviskem babí se neúprosně chýlí ke konci. Meteorologové prozradili, kdy začne ten pravý podzim, takže se již doopravdy budeme muset teple obléknout. Příští týden přinese zásadní změnu počasí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.