Britská vláda rozjíždí projekt, který by mohl zásadně proměnit způsob, jakým státní instituce předcházejí závažným trestným činům. Podle informací, které odhalila organizace Statewatch, se ministerstvo spravedlnosti (MoJ) snaží pomocí algoritmů identifikovat osoby s nejvyšším rizikem, že v budoucnu spáchají vraždu. Projekt byl původně nazýván „homicide prediction project“, tedy „projekt predikce vražd“, ale později byl přejmenován na „sdílení dat ke zlepšení hodnocení rizik“.
Systém využívá osobní údaje tisíců lidí, včetně obětí trestných činů, a pokouší se analyzovat, kdo z nich by mohl představovat největší hrozbu. Kritici však upozorňují na etické, právní i společenské dopady. Podle nich jde o děsivý krok směrem k dystopické budoucnosti, kde se s lidmi zachází jako s potenciálními zločinci na základě dat a predikcí.
Statewatch tvrdí, že v systému jsou zpracovávány i údaje osob, které se nikdy nedopustily trestného činu. Jde prý mimo jiné o data týkající se sebepoškozování, domácího násilí, závislostí nebo psychického zdraví. Ministerstvo spravedlnosti to však odmítá a trvá na tom, že jsou zpracovávány výhradně údaje osob s alespoň jedním záznamem v trestním rejstříku.
Zástupci vlády trvají na tom, že jde v současné fázi pouze o výzkumný projekt, jehož cílem je zlepšit nástroje pro hodnocení rizik. Zda však bude technologie časem nasazena v praxi, zůstává otázkou. Kritici se obávají, že systém bude vykazovat strukturální předsudky, zejména vůči etnickým menšinám a lidem s nízkými příjmy.
Projekt vznikl na popud kanceláře tehdejšího premiéra Rishiho Sunaka a čerpá data z různých oficiálních zdrojů, mimo jiné z policejních databází a od Probační služby. Mezi zpracovávanými údaji jsou jména, data narození, pohlaví, etnický původ i identifikační čísla z policejního národního registru.
Statewatch upozornil i na to, že podle jednoho z dokumentů mezi sdílenými daty figurují také informace o tom, kdy osoba poprvé figurovala jako oběť násilí, a dokonce i citlivé údaje spadající pod „speciální kategorie“ – tedy např. duševní zdraví, závislosti, postižení nebo pokusy o sebevraždu.
Výzkumnice Sofia Lyall ze Statewatch označila celý projekt za „nejnovější děsivý a dystopický příklad vládního úsilí o vytvoření systémů pro údajnou predikci zločinu“. Podle ní je nebezpečné, že systém vychází z dat institucí, které jsou samy strukturálně diskriminační, a tím automaticky přenáší předsudky do výstupů algoritmů.
Ministerstvo se brání, že systém má pouze zkoumat možnosti zlepšení stávajících hodnotících nástrojů, které již Probace a vězeňská služba používají. Cílem má být zvýšení bezpečnosti veřejnosti díky lepší analýze rizik. Výsledky budou dle mluvčího ministerstva zveřejněny v plánované zprávě.
Odborníci nicméně připomínají, že podobné algoritmické systémy v minulosti opakovaně selhávaly a jejich nasazení může vést k neopodstatněnému stigmatu vůči zranitelným skupinám obyvatel. Znepokojení vyvolává i fakt, že se v systému kombinují informace z oblastí jako duševní zdraví či závislosti – tedy oblasti, které by měly být chráněny s nejvyšší mírou citlivosti.
Celý projekt vyvolává řadu zásadních otázek: Nakolik je etické profilovat lidi jako potenciální vrahy na základě statistických modelů? Jak se zajistí, aby nedocházelo k porušení práv nevinných lidí? A jaké budou praktické důsledky, pokud se systém nasadí do reálné praxe? Tyto otázky budou v příštích měsících předmětem rozsáhlé veřejné debaty.
Americký prezident Donald Trump si před blížícím se summitem začal klást otázky ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina. Od jejich posledního setkání uplynulo už šest let, a Trump se nyní snaží zjistit, jak se jeho protějšek za tu dobu změnil. Summit na Aljašce se má zaměřit na ukončení let trvající invaze na Ukrajinu. Trump přitom slíbil, že mír vyjedná velmi rychle, a to ještě před nástupem do úřadu. Putin však na jeho snahy nereaguje a naopak stupňuje útoky.
Už desítky let patří Karel Šíp k nejvýraznějším osobnostem tuzemského televizního vysílání. Přestál změnu režimu, rozpad společného československého státu a v poslední době se svou Všechnopárty i výměny generálních ředitelů České televize. Přesto diváci vědí, že jednoho dne skončí.
Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka.
Čína v úterý oznámila, že přerušuje veškeré styky s českým prezidentem Petrem Pavlem. Pekingu vadí jeho nedávné setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, informoval web Politico. Podle Pražského hradu nejde o krok, který by měnil dosavadní nastavení vztahů obou stran.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.