Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Jediným, kdo prohlášení nepodepsal, byl maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán dlouhodobě udržuje přátelské vztahy s Ruskem a opakovaně se pokoušel zablokovat podporu EU pro Ukrajinu.
V příspěvku na sociální síti Orbán vysvětlil, že by EU neměla vydávat pokyny pro schůzku, na kterou nebyla pozvána. Místo toho vyzval Evropskou unii, aby uspořádala svůj vlastní summit s Ruskem.
Prohlášení odráží rostoucí nervozitu Evropanů ohledně války na Ukrajině. Mnoho zemí, zejména těch, které sousedí s Ruskem nebo mají v paměti sovětskou okupaci, se obává, že by ruské akce mohly představovat přímou hrozbu.
V posledních letech proto Švédsko a Finsko vstoupily do NATO, pobaltské státy obnovily brannou povinnost a Polsko investovalo miliardy do výstavby bariéry na hranicích s Ruskem. Evropská unie také považuje za nepřijatelné, aby bylo právně uznáno právo Ruska na území, která dobyla silou.
Trump nicméně naznačil, že jakákoli mírová dohoda bude zahrnovat "výměnu území", přičemž Rusko by si mohlo ponechat Krym a celý Donbas, zatímco by se vzdalo okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti.
I přes Trumpovu rétoriku se evropští lídři ve středu sejdou na virtuálním jednání, které svolal německý kancléř Friedrich Merz, aby apelovali na amerického prezidenta a pokusili se ho přimět, aby na Aljašce bral ohled na bezpečnost kontinentu a zájmy Ukrajiny.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.