Nejméně 27 Palestinců přišlo o život a desítky dalších byly zraněny v úterý při střelbě izraelských sil v blízkosti místa pro distribuci humanitární pomoci v jižní části Pásma Gazy. O tragickém incidentu informovaly místní zdravotnické úřady. Jedná se již o třetí podobný případ během tří po sobě jdoucích dnů, kdy se izraelské úřady snaží zavést nový systém rozdělování pomoci v regionu, který je kvůli izraelské blokádě v kritické humanitární situaci.
Izraelská armáda uvedla, že její jednotky zahájily palbu na skupinu osob, které opustily vymezené trasy u distribučního centra ve městě Rafah. Incident podle armády představoval hrozbu pro přítomné vojáky. Přestože počet obětí nebyl nezávisle ověřen, Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že jeho polní nemocnice v Rafahu přijala 184 zraněných, z nichž 19 bylo po příjezdu prohlášeno za mrtvé a osm dalších zemřelo krátce poté na následky zranění.
Na nemocnici Nasser v Khan Júnisu se v úterý dopoledne shromáždili truchlící, aby se rozloučili s oběťmi ranní střelby. Reportéři agentury Reuters zachytili emotivní scény z pohřbů a modliteb. Mezitím se pokračuje ve snaze určit přesný počet mrtvých a zraněných.
Kromě tohoto incidentu bylo během úterního rána podle palestinské tiskové agentury Wafa zabito při izraelských náletech na různá místa v Gaze nejméně dalších deset lidí, včetně dvou dětí, které zahynuly při útoku na dům, kde se ukrývali vnitřně vysídlení lidé.
Celkem přijala nemocnice Nasser podle zdravotnických zdrojů během dne 32 těl, přičemž 24 z těchto obětí mělo zemřít právě při střelbě u distribučního bodu.
Izraelská armáda v následném prohlášení uvedla, že její jednotky „nebrání příjezdu palestinských civilistů k humanitární pomoci“ a že „varovné výstřely byly vypáleny zhruba půl kilometru od distribučního místa směrem k několika podezřelým osobám“. Kritici však tvrdí, že nový systém distribuce pomoci, který Izrael zavádí mimo tradiční humanitární kanály, je nefunkční a nehumánní.
Šéf Úřadu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippe Lazzarini o víkendu nový izraelský model označil za „smrtící past“. Podle něj tento systém nutí tisíce hladovějících a zoufalých lidí putovat desítky kilometrů zničenými oblastmi, aby dosáhli na potravinovou pomoc.
Podle dostupných zpráv se distribuce pomoci nyní částečně odehrává pod patronací takzvané Gaza Humanitarian Foundation, kterou Izraelci prosazují jako alternativu k tradičním humanitárním organizacím. V úterý nad ránem údajně nadace rozdala 21 kamionů s potravinami. Nicméně její bývalý vedoucí, bývalý mariňák Jake Wood, nedávno rezignoval s tím, že operace nedokáže naplnit své poslání v souladu s humanitárními principy.
Zároveň izraelská armáda oznámila, že během nočních bojů na severu Pásma Gazy zahynuli tři její vojáci. Podle deníku The Times of Israel bylo vozidlo s pěti izraelskými vojáky zasaženo výbušným zařízením v oblasti Džabalíja, přičemž dva další vojáci byli zraněni. Od začátku pozemní operace v Gaze, která následovala po překvapivém útoku Hamásu ze 7. října, bylo zabito již 423 izraelských vojáků.
Palestinská civilní obrana informovala, že v oblasti kruhového objezdu Al-Alám na západě Rafahu bylo zabito nejméně 15 lidí, zatímco Wafa udává počet 24 obětí. K útoku došlo ve chvíli, kdy se na místě shromažďovali vysídlení Palestinci čekající na potravinovou pomoc. Podle zpráv byly použity jak střelné zbraně, tak dělostřelecké granáty a střely z letadel.
Izraelské úřady v reakci uvedly, že střílely pouze na jednotlivce, kteří se přibližovali k vojákům a neuposlechli pokyny k používání určených tras. Uvedly také, že incident dále vyšetřují.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.