Nejméně 27 Palestinců přišlo o život a desítky dalších byly zraněny v úterý při střelbě izraelských sil v blízkosti místa pro distribuci humanitární pomoci v jižní části Pásma Gazy. O tragickém incidentu informovaly místní zdravotnické úřady. Jedná se již o třetí podobný případ během tří po sobě jdoucích dnů, kdy se izraelské úřady snaží zavést nový systém rozdělování pomoci v regionu, který je kvůli izraelské blokádě v kritické humanitární situaci.
Izraelská armáda uvedla, že její jednotky zahájily palbu na skupinu osob, které opustily vymezené trasy u distribučního centra ve městě Rafah. Incident podle armády představoval hrozbu pro přítomné vojáky. Přestože počet obětí nebyl nezávisle ověřen, Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že jeho polní nemocnice v Rafahu přijala 184 zraněných, z nichž 19 bylo po příjezdu prohlášeno za mrtvé a osm dalších zemřelo krátce poté na následky zranění.
Na nemocnici Nasser v Khan Júnisu se v úterý dopoledne shromáždili truchlící, aby se rozloučili s oběťmi ranní střelby. Reportéři agentury Reuters zachytili emotivní scény z pohřbů a modliteb. Mezitím se pokračuje ve snaze určit přesný počet mrtvých a zraněných.
Kromě tohoto incidentu bylo během úterního rána podle palestinské tiskové agentury Wafa zabito při izraelských náletech na různá místa v Gaze nejméně dalších deset lidí, včetně dvou dětí, které zahynuly při útoku na dům, kde se ukrývali vnitřně vysídlení lidé.
Celkem přijala nemocnice Nasser podle zdravotnických zdrojů během dne 32 těl, přičemž 24 z těchto obětí mělo zemřít právě při střelbě u distribučního bodu.
Izraelská armáda v následném prohlášení uvedla, že její jednotky „nebrání příjezdu palestinských civilistů k humanitární pomoci“ a že „varovné výstřely byly vypáleny zhruba půl kilometru od distribučního místa směrem k několika podezřelým osobám“. Kritici však tvrdí, že nový systém distribuce pomoci, který Izrael zavádí mimo tradiční humanitární kanály, je nefunkční a nehumánní.
Šéf Úřadu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippe Lazzarini o víkendu nový izraelský model označil za „smrtící past“. Podle něj tento systém nutí tisíce hladovějících a zoufalých lidí putovat desítky kilometrů zničenými oblastmi, aby dosáhli na potravinovou pomoc.
Podle dostupných zpráv se distribuce pomoci nyní částečně odehrává pod patronací takzvané Gaza Humanitarian Foundation, kterou Izraelci prosazují jako alternativu k tradičním humanitárním organizacím. V úterý nad ránem údajně nadace rozdala 21 kamionů s potravinami. Nicméně její bývalý vedoucí, bývalý mariňák Jake Wood, nedávno rezignoval s tím, že operace nedokáže naplnit své poslání v souladu s humanitárními principy.
Zároveň izraelská armáda oznámila, že během nočních bojů na severu Pásma Gazy zahynuli tři její vojáci. Podle deníku The Times of Israel bylo vozidlo s pěti izraelskými vojáky zasaženo výbušným zařízením v oblasti Džabalíja, přičemž dva další vojáci byli zraněni. Od začátku pozemní operace v Gaze, která následovala po překvapivém útoku Hamásu ze 7. října, bylo zabito již 423 izraelských vojáků.
Palestinská civilní obrana informovala, že v oblasti kruhového objezdu Al-Alám na západě Rafahu bylo zabito nejméně 15 lidí, zatímco Wafa udává počet 24 obětí. K útoku došlo ve chvíli, kdy se na místě shromažďovali vysídlení Palestinci čekající na potravinovou pomoc. Podle zpráv byly použity jak střelné zbraně, tak dělostřelecké granáty a střely z letadel.
Izraelské úřady v reakci uvedly, že střílely pouze na jednotlivce, kteří se přibližovali k vojákům a neuposlechli pokyny k používání určených tras. Uvedly také, že incident dále vyšetřují.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.