Nejméně 27 Palestinců přišlo o život a desítky dalších byly zraněny v úterý při střelbě izraelských sil v blízkosti místa pro distribuci humanitární pomoci v jižní části Pásma Gazy. O tragickém incidentu informovaly místní zdravotnické úřady. Jedná se již o třetí podobný případ během tří po sobě jdoucích dnů, kdy se izraelské úřady snaží zavést nový systém rozdělování pomoci v regionu, který je kvůli izraelské blokádě v kritické humanitární situaci.
Izraelská armáda uvedla, že její jednotky zahájily palbu na skupinu osob, které opustily vymezené trasy u distribučního centra ve městě Rafah. Incident podle armády představoval hrozbu pro přítomné vojáky. Přestože počet obětí nebyl nezávisle ověřen, Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že jeho polní nemocnice v Rafahu přijala 184 zraněných, z nichž 19 bylo po příjezdu prohlášeno za mrtvé a osm dalších zemřelo krátce poté na následky zranění.
Na nemocnici Nasser v Khan Júnisu se v úterý dopoledne shromáždili truchlící, aby se rozloučili s oběťmi ranní střelby. Reportéři agentury Reuters zachytili emotivní scény z pohřbů a modliteb. Mezitím se pokračuje ve snaze určit přesný počet mrtvých a zraněných.
Kromě tohoto incidentu bylo během úterního rána podle palestinské tiskové agentury Wafa zabito při izraelských náletech na různá místa v Gaze nejméně dalších deset lidí, včetně dvou dětí, které zahynuly při útoku na dům, kde se ukrývali vnitřně vysídlení lidé.
Celkem přijala nemocnice Nasser podle zdravotnických zdrojů během dne 32 těl, přičemž 24 z těchto obětí mělo zemřít právě při střelbě u distribučního bodu.
Izraelská armáda v následném prohlášení uvedla, že její jednotky „nebrání příjezdu palestinských civilistů k humanitární pomoci“ a že „varovné výstřely byly vypáleny zhruba půl kilometru od distribučního místa směrem k několika podezřelým osobám“. Kritici však tvrdí, že nový systém distribuce pomoci, který Izrael zavádí mimo tradiční humanitární kanály, je nefunkční a nehumánní.
Šéf Úřadu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippe Lazzarini o víkendu nový izraelský model označil za „smrtící past“. Podle něj tento systém nutí tisíce hladovějících a zoufalých lidí putovat desítky kilometrů zničenými oblastmi, aby dosáhli na potravinovou pomoc.
Podle dostupných zpráv se distribuce pomoci nyní částečně odehrává pod patronací takzvané Gaza Humanitarian Foundation, kterou Izraelci prosazují jako alternativu k tradičním humanitárním organizacím. V úterý nad ránem údajně nadace rozdala 21 kamionů s potravinami. Nicméně její bývalý vedoucí, bývalý mariňák Jake Wood, nedávno rezignoval s tím, že operace nedokáže naplnit své poslání v souladu s humanitárními principy.
Zároveň izraelská armáda oznámila, že během nočních bojů na severu Pásma Gazy zahynuli tři její vojáci. Podle deníku The Times of Israel bylo vozidlo s pěti izraelskými vojáky zasaženo výbušným zařízením v oblasti Džabalíja, přičemž dva další vojáci byli zraněni. Od začátku pozemní operace v Gaze, která následovala po překvapivém útoku Hamásu ze 7. října, bylo zabito již 423 izraelských vojáků.
Palestinská civilní obrana informovala, že v oblasti kruhového objezdu Al-Alám na západě Rafahu bylo zabito nejméně 15 lidí, zatímco Wafa udává počet 24 obětí. K útoku došlo ve chvíli, kdy se na místě shromažďovali vysídlení Palestinci čekající na potravinovou pomoc. Podle zpráv byly použity jak střelné zbraně, tak dělostřelecké granáty a střely z letadel.
Izraelské úřady v reakci uvedly, že střílely pouze na jednotlivce, kteří se přibližovali k vojákům a neuposlechli pokyny k používání určených tras. Uvedly také, že incident dále vyšetřují.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.