Nejméně 27 Palestinců přišlo o život a desítky dalších byly zraněny v úterý při střelbě izraelských sil v blízkosti místa pro distribuci humanitární pomoci v jižní části Pásma Gazy. O tragickém incidentu informovaly místní zdravotnické úřady. Jedná se již o třetí podobný případ během tří po sobě jdoucích dnů, kdy se izraelské úřady snaží zavést nový systém rozdělování pomoci v regionu, který je kvůli izraelské blokádě v kritické humanitární situaci.
Izraelská armáda uvedla, že její jednotky zahájily palbu na skupinu osob, které opustily vymezené trasy u distribučního centra ve městě Rafah. Incident podle armády představoval hrozbu pro přítomné vojáky. Přestože počet obětí nebyl nezávisle ověřen, Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že jeho polní nemocnice v Rafahu přijala 184 zraněných, z nichž 19 bylo po příjezdu prohlášeno za mrtvé a osm dalších zemřelo krátce poté na následky zranění.
Na nemocnici Nasser v Khan Júnisu se v úterý dopoledne shromáždili truchlící, aby se rozloučili s oběťmi ranní střelby. Reportéři agentury Reuters zachytili emotivní scény z pohřbů a modliteb. Mezitím se pokračuje ve snaze určit přesný počet mrtvých a zraněných.
Kromě tohoto incidentu bylo během úterního rána podle palestinské tiskové agentury Wafa zabito při izraelských náletech na různá místa v Gaze nejméně dalších deset lidí, včetně dvou dětí, které zahynuly při útoku na dům, kde se ukrývali vnitřně vysídlení lidé.
Celkem přijala nemocnice Nasser podle zdravotnických zdrojů během dne 32 těl, přičemž 24 z těchto obětí mělo zemřít právě při střelbě u distribučního bodu.
Izraelská armáda v následném prohlášení uvedla, že její jednotky „nebrání příjezdu palestinských civilistů k humanitární pomoci“ a že „varovné výstřely byly vypáleny zhruba půl kilometru od distribučního místa směrem k několika podezřelým osobám“. Kritici však tvrdí, že nový systém distribuce pomoci, který Izrael zavádí mimo tradiční humanitární kanály, je nefunkční a nehumánní.
Šéf Úřadu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippe Lazzarini o víkendu nový izraelský model označil za „smrtící past“. Podle něj tento systém nutí tisíce hladovějících a zoufalých lidí putovat desítky kilometrů zničenými oblastmi, aby dosáhli na potravinovou pomoc.
Podle dostupných zpráv se distribuce pomoci nyní částečně odehrává pod patronací takzvané Gaza Humanitarian Foundation, kterou Izraelci prosazují jako alternativu k tradičním humanitárním organizacím. V úterý nad ránem údajně nadace rozdala 21 kamionů s potravinami. Nicméně její bývalý vedoucí, bývalý mariňák Jake Wood, nedávno rezignoval s tím, že operace nedokáže naplnit své poslání v souladu s humanitárními principy.
Zároveň izraelská armáda oznámila, že během nočních bojů na severu Pásma Gazy zahynuli tři její vojáci. Podle deníku The Times of Israel bylo vozidlo s pěti izraelskými vojáky zasaženo výbušným zařízením v oblasti Džabalíja, přičemž dva další vojáci byli zraněni. Od začátku pozemní operace v Gaze, která následovala po překvapivém útoku Hamásu ze 7. října, bylo zabito již 423 izraelských vojáků.
Palestinská civilní obrana informovala, že v oblasti kruhového objezdu Al-Alám na západě Rafahu bylo zabito nejméně 15 lidí, zatímco Wafa udává počet 24 obětí. K útoku došlo ve chvíli, kdy se na místě shromažďovali vysídlení Palestinci čekající na potravinovou pomoc. Podle zpráv byly použity jak střelné zbraně, tak dělostřelecké granáty a střely z letadel.
Izraelské úřady v reakci uvedly, že střílely pouze na jednotlivce, kteří se přibližovali k vojákům a neuposlechli pokyny k používání určených tras. Uvedly také, že incident dále vyšetřují.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.