Nejméně 27 Palestinců přišlo o život a desítky dalších byly zraněny v úterý při střelbě izraelských sil v blízkosti místa pro distribuci humanitární pomoci v jižní části Pásma Gazy. O tragickém incidentu informovaly místní zdravotnické úřady. Jedná se již o třetí podobný případ během tří po sobě jdoucích dnů, kdy se izraelské úřady snaží zavést nový systém rozdělování pomoci v regionu, který je kvůli izraelské blokádě v kritické humanitární situaci.
Izraelská armáda uvedla, že její jednotky zahájily palbu na skupinu osob, které opustily vymezené trasy u distribučního centra ve městě Rafah. Incident podle armády představoval hrozbu pro přítomné vojáky. Přestože počet obětí nebyl nezávisle ověřen, Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že jeho polní nemocnice v Rafahu přijala 184 zraněných, z nichž 19 bylo po příjezdu prohlášeno za mrtvé a osm dalších zemřelo krátce poté na následky zranění.
Na nemocnici Nasser v Khan Júnisu se v úterý dopoledne shromáždili truchlící, aby se rozloučili s oběťmi ranní střelby. Reportéři agentury Reuters zachytili emotivní scény z pohřbů a modliteb. Mezitím se pokračuje ve snaze určit přesný počet mrtvých a zraněných.
Kromě tohoto incidentu bylo během úterního rána podle palestinské tiskové agentury Wafa zabito při izraelských náletech na různá místa v Gaze nejméně dalších deset lidí, včetně dvou dětí, které zahynuly při útoku na dům, kde se ukrývali vnitřně vysídlení lidé.
Celkem přijala nemocnice Nasser podle zdravotnických zdrojů během dne 32 těl, přičemž 24 z těchto obětí mělo zemřít právě při střelbě u distribučního bodu.
Izraelská armáda v následném prohlášení uvedla, že její jednotky „nebrání příjezdu palestinských civilistů k humanitární pomoci“ a že „varovné výstřely byly vypáleny zhruba půl kilometru od distribučního místa směrem k několika podezřelým osobám“. Kritici však tvrdí, že nový systém distribuce pomoci, který Izrael zavádí mimo tradiční humanitární kanály, je nefunkční a nehumánní.
Šéf Úřadu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippe Lazzarini o víkendu nový izraelský model označil za „smrtící past“. Podle něj tento systém nutí tisíce hladovějících a zoufalých lidí putovat desítky kilometrů zničenými oblastmi, aby dosáhli na potravinovou pomoc.
Podle dostupných zpráv se distribuce pomoci nyní částečně odehrává pod patronací takzvané Gaza Humanitarian Foundation, kterou Izraelci prosazují jako alternativu k tradičním humanitárním organizacím. V úterý nad ránem údajně nadace rozdala 21 kamionů s potravinami. Nicméně její bývalý vedoucí, bývalý mariňák Jake Wood, nedávno rezignoval s tím, že operace nedokáže naplnit své poslání v souladu s humanitárními principy.
Zároveň izraelská armáda oznámila, že během nočních bojů na severu Pásma Gazy zahynuli tři její vojáci. Podle deníku The Times of Israel bylo vozidlo s pěti izraelskými vojáky zasaženo výbušným zařízením v oblasti Džabalíja, přičemž dva další vojáci byli zraněni. Od začátku pozemní operace v Gaze, která následovala po překvapivém útoku Hamásu ze 7. října, bylo zabito již 423 izraelských vojáků.
Palestinská civilní obrana informovala, že v oblasti kruhového objezdu Al-Alám na západě Rafahu bylo zabito nejméně 15 lidí, zatímco Wafa udává počet 24 obětí. K útoku došlo ve chvíli, kdy se na místě shromažďovali vysídlení Palestinci čekající na potravinovou pomoc. Podle zpráv byly použity jak střelné zbraně, tak dělostřelecké granáty a střely z letadel.
Izraelské úřady v reakci uvedly, že střílely pouze na jednotlivce, kteří se přibližovali k vojákům a neuposlechli pokyny k používání určených tras. Uvedly také, že incident dále vyšetřují.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.