Důchodová reforma je podle Jany Maláčové nepovedený návrh, který by její strana po případném volebním úspěchu okamžitě zrušila. Předsedkyně SOCDEM to prohlásila v pořadu K věci na CNN Prima NEWS, kde reformu označila za „paskvil“. Zdůraznila, že současná podoba změn v penzijním systému podle ní neřeší hlavní problémy a je nespravedlivá.
Sociální demokracie chce seniorům přidat 10 000 korun ročně prostřednictvím tzv. 13. důchodu. „Tato vláda osekala důchody v průměru o tisíc korun měsíčně. Důchodci nejsou žádná národohospodářská škoda, jak je označila tahle vláda,“ kritizovala předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.
Podle ní důchody nejsou sociální dávka, ale systém, do kterého lidé celý život přispívají. „Na důchodce všichni odvádíme nemalé peníze. Říkáme úplně na rovinu, že důchodovou reformu této vlády zrušíme,“ uvedla.
Hlavním problémem je podle Maláčové věk odchodu do penze. „Každý lékař vám řekne, že lidé nevydrží pracovat do 67 let. To, co provedla vláda, není žádná důchodová reforma, ale paskvil. A ten zrušíme, to už je jasné,“ prohlásila.
Podle ní by měla být hranice maximálně 65 let. „Jsem ročník 1981 a neumím si představit, že bych měla pracovat do 67 let. Pro manuálně pracující je to úplně nerealistické,“ upozornila.
Zároveň ale zdůraznila, že chce motivovat ty, kteří pracovat mohou a chtějí. „Stát by měl lidi podporovat, pokud chtějí pracovat déle. Tato vláda to ale vůbec neřeší,“ řekla Maláčová s tím, že SOCDEM chce zajistit důstojný poměr důchodů k průměrné mzdě.
Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. „Kdo nechce prožít stáří o suchém chlebu, měl by začít spořit,“ uvedl. Podobně situaci vidí i ekonom Petr Bartoň, podle něhož se Češi nemohou spoléhat jen na stát.
Důchodová reforma současné vlády vyvolává silné reakce a zůstává jedním z klíčových témat před nadcházejícími volbami.
Hokejový svět má nového krále. Po mimořádně napínavém a dramatickém finále se mistry světa stali hokejisté Spojených států, kteří ve finále světového šampionátu porazili houževnaté Švýcarsko 1:0 v prodloužení. Rozhodující okamžik přišel v čase 63:18, kdy se o zlatou trefu postaral útočník Tage Thompson. Pro Američany jde o první titul od roku 1960.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Christine Connell zažila něco, co zní jako podivný vtip – ale tvrdí, že následky byly reálné a trvaly roky. Poté, co jí její tehdejší přítel během přespání v hotelovém pokoji „ze srandy“ pšouknul přímo do obličeje, se jí prý rozvinula vážná infekce dutin, která ji trápila dlouhých sedm let. Lékaři zůstávali dlouho bezradní, dokud testy neodhalily šokující pravdu – její dutiny byly osídleny bakteriemi E. coli, které běžně pocházejí ze stolice.
Počasí příští týden konečně přinese oteplení. Podle ČHMÚ.cz se ale zároveň objeví přeháňky.
Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Hokejisté Švédska si v domácím prostředí Avicii Areny vybojovali bronzové medaile na mistrovství světa, když ve vyrovnaném utkání přehráli Dánsko poměrem 6:2. Zatímco v první třetině měli domácí převahu především optickou, zlom v utkání nastal ve druhé části, kdy Tři korunky začaly jednoznačně diktovat tempo. Dánové se nevzdali a ve třetí třetině dokázali snížit, ale na víc už jim síly nestačily.
Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.
Dnes dopoledne odešla ve věku 96 let herečka Marie Tomášová, výrazná a nezapomenutelná postava české divadelní scény. Patřila k nejvýznamnějším osobnostem poválečného herectví, dlouhá léta byla členkou činohry Národního divadla, a za svůj přínos české kultuře obdržela řadu ocenění, včetně prestižní Ceny Thálie za celoživotní mistrovství a titulu Dáma české kultury.
V Severní Koreji došlo k mimořádnému incidentu při slavnostním spuštění nového torpédoborce o hmotnosti 5 000 tun, který se při ceremonii převrátil na bok. Satelitní snímky ukazují loď ležící na boku, zakrytou modrými plachtami, přičemž část její konstrukce je viditelně poškozená. Severokorejská státní média uvedla, že v důsledku této události byli zadrženi tři vysocí pracovníci loděnice.
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) se rozhodla veřejně promluvit o svém zdravotním stavu. Na sociálních sítích zveřejnila upřímné sdělení, v němž přiznává, že podstupuje léčbu rakoviny. Změnu vzhledu, které si mnozí všimli, vysvětlila tím, že nosí paruku – nikoliv z estetických důvodů, ale kvůli následkům onkologické léčby.
Král Karel III. se stal britským monarchou okamžikem úmrtí své matky, královny Alžběty II., a jeho oficiální korunovace proběhla v květnu 2023. V únoru 2024 však Buckinghamský palác zveřejnil znepokojivou zprávu: během léčby nezhoubného zvětšení prostaty lékaři odhalili rakovinu. Král se sice dočasně stáhl z veřejných povinností, ale nadále vykonává státní a administrativní agendu.
Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
