Důchodová reforma je podle Jany Maláčové nepovedený návrh, který by její strana po případném volebním úspěchu okamžitě zrušila. Předsedkyně SOCDEM to prohlásila v pořadu K věci na CNN Prima NEWS, kde reformu označila za „paskvil“. Zdůraznila, že současná podoba změn v penzijním systému podle ní neřeší hlavní problémy a je nespravedlivá.
Sociální demokracie chce seniorům přidat 10 000 korun ročně prostřednictvím tzv. 13. důchodu. „Tato vláda osekala důchody v průměru o tisíc korun měsíčně. Důchodci nejsou žádná národohospodářská škoda, jak je označila tahle vláda,“ kritizovala předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.
Podle ní důchody nejsou sociální dávka, ale systém, do kterého lidé celý život přispívají. „Na důchodce všichni odvádíme nemalé peníze. Říkáme úplně na rovinu, že důchodovou reformu této vlády zrušíme,“ uvedla.
Hlavním problémem je podle Maláčové věk odchodu do penze. „Každý lékař vám řekne, že lidé nevydrží pracovat do 67 let. To, co provedla vláda, není žádná důchodová reforma, ale paskvil. A ten zrušíme, to už je jasné,“ prohlásila.
Podle ní by měla být hranice maximálně 65 let. „Jsem ročník 1981 a neumím si představit, že bych měla pracovat do 67 let. Pro manuálně pracující je to úplně nerealistické,“ upozornila.
Zároveň ale zdůraznila, že chce motivovat ty, kteří pracovat mohou a chtějí. „Stát by měl lidi podporovat, pokud chtějí pracovat déle. Tato vláda to ale vůbec neřeší,“ řekla Maláčová s tím, že SOCDEM chce zajistit důstojný poměr důchodů k průměrné mzdě.
Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. „Kdo nechce prožít stáří o suchém chlebu, měl by začít spořit,“ uvedl. Podobně situaci vidí i ekonom Petr Bartoň, podle něhož se Češi nemohou spoléhat jen na stát.
Důchodová reforma současné vlády vyvolává silné reakce a zůstává jedním z klíčových témat před nadcházejícími volbami.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
