Důchodová reforma je podle Jany Maláčové nepovedený návrh, který by její strana po případném volebním úspěchu okamžitě zrušila. Předsedkyně SOCDEM to prohlásila v pořadu K věci na CNN Prima NEWS, kde reformu označila za „paskvil“. Zdůraznila, že současná podoba změn v penzijním systému podle ní neřeší hlavní problémy a je nespravedlivá.
Sociální demokracie chce seniorům přidat 10 000 korun ročně prostřednictvím tzv. 13. důchodu. „Tato vláda osekala důchody v průměru o tisíc korun měsíčně. Důchodci nejsou žádná národohospodářská škoda, jak je označila tahle vláda,“ kritizovala předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.
Podle ní důchody nejsou sociální dávka, ale systém, do kterého lidé celý život přispívají. „Na důchodce všichni odvádíme nemalé peníze. Říkáme úplně na rovinu, že důchodovou reformu této vlády zrušíme,“ uvedla.
Hlavním problémem je podle Maláčové věk odchodu do penze. „Každý lékař vám řekne, že lidé nevydrží pracovat do 67 let. To, co provedla vláda, není žádná důchodová reforma, ale paskvil. A ten zrušíme, to už je jasné,“ prohlásila.
Podle ní by měla být hranice maximálně 65 let. „Jsem ročník 1981 a neumím si představit, že bych měla pracovat do 67 let. Pro manuálně pracující je to úplně nerealistické,“ upozornila.
Zároveň ale zdůraznila, že chce motivovat ty, kteří pracovat mohou a chtějí. „Stát by měl lidi podporovat, pokud chtějí pracovat déle. Tato vláda to ale vůbec neřeší,“ řekla Maláčová s tím, že SOCDEM chce zajistit důstojný poměr důchodů k průměrné mzdě.
Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. „Kdo nechce prožít stáří o suchém chlebu, měl by začít spořit,“ uvedl. Podobně situaci vidí i ekonom Petr Bartoň, podle něhož se Češi nemohou spoléhat jen na stát.
Důchodová reforma současné vlády vyvolává silné reakce a zůstává jedním z klíčových témat před nadcházejícími volbami.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
