Výsměch, z toho se nedá žít... Slovenské hvězdy prolomily mlčení. Juraj Kukura a další přiznali, jaký mají důchod

Juraj Kukura
Juraj Kukura, foto: Instagram Juraj Kukura
Klára Marková 23. března 2025 17:14
Sdílej:

Situace mnoha známých Slováků, kteří dříve zářili na televizních obrazovkách, koncertních pódiích nebo sportovních stadionech, odhaluje tvrdou realitu důchodového systému. I přes desítky let úspěšné kariéry dnes někteří z nich čelí velmi nízkým důchodům, které sotva pokrývají základní životní náklady. Jejich příběhy poukazují na nedostatky systému a jsou varováním pro mladší generace, aby si včas zajistily finanční stabilitu ve stáří.

Jednou z těch, kteří se o svou zkušenost podělili se serverem Nový čas, je zpěvačka Marcela Laiferová, která i po desítkách let úspěšné hudební kariéry začínala s důchodem pouhých 96 eur (2400 korun). Podle jejích slov nemohla čekat vyšší částku, protože v minulosti umělci odváděli vysoké daně a neplatili si sociální pojištění.

Přestože důchod postupně narostl, považuje částku za nedostačující vzhledem k množství odvedené práce a mezinárodních úspěchů. Laiferová však přiznává, že měla možnost si odkládat peníze, a proto dnes zpívá spíše z lásky než z nutnosti.

Podobnou zkušenost popsal i bývalý hokejista Jozef Golonka, který po 25 letech dosáhl na důchod 600 eur (15 000 korun). Podle něj špičkoví sportovci jeho generace doplatili na rozdělení Československa a likvidaci firem, do nichž odváděli příspěvky na důchod. Navíc poukazuje na to, že sportovec, který již nemá výsledky, ztrácí i příjmy. Golonka si stěžuje na nespravedlnost systému vůči těm, kteří reprezentovali zemi a přinášeli jí slávu.

Moderátor a scenárista Oliver Andrásy pobírá důchod 500 eur (12 500 korun), což považuje za naprosto nedostatečné. Tvrdí, že by z této částky nezaplatil ani základní náklady na bydlení a léky. Andrásy proto důrazně vyzývá mladší generace, aby nespoléhaly na státní důchod a včas si vytvořily vlastní finanční zajištění. Díky předvídavosti a úsporám dnes může žít bez existenčních problémů, ale varuje, že bez vlastních rezerv by byl v bezvýchodné situaci.

Jozef Oklamčák, dlouholetý expert na ženskou krásu, přiznává, že by z důchodu nevyžil déle než dva týdny. Díky celoživotní práci má však úspory, které mu umožňují vést důstojný život. Oklamčák otevřeně říká, že by si zasloužil trojnásobek svého současného důchodu, aby mohl pokrýt běžné výdaje. I on však pokračuje v práci ne z nutnosti, ale proto, že ho stále naplňuje.

Herec Juraj Kukura se ke svému důchodu přímo nevyjádřil, protože stále aktivně pracuje. Připomněl však, že byl v minulosti odsouzen a nucen odejít do exilu, což mělo vliv na jeho příspěvky do systému. Kukura má důchod i z Německa, což mu poskytuje větší finanční jistotu. Upozorňuje, že důležité je mít kde bydlet a co jíst, což považuje za základní podmínky důstojného života ve stáří.

Zpěvák Otto Weiter považuje současnou výši důchodů za ponižující. S částkou 350 eur (8750 korun) měsíčně se podle něj nedá důstojně žít, a stát by měl důchody zvýšit alespoň v souladu s růstem cen. Poukazuje na to, že umělci celý život odváděli příspěvky stejně jako ostatní občané, ale dnes se musí spoléhat na vlastní úspory a přivýdělky. 

Stalo se
Počasí
Podzim, ilustrační fotografie.

První podzimní předpověď počasí: Jak bude v září v Česku?

Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí. 

Novinky
Volby, ilustrační fotografie.

Češi a volby: Pomáhají letáky lidem se rozhodnout? Nový průzkum ukázal realitu!

Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit. 

Novinky
Ilustrační fotografie.

Houbařská mapa aktuálně: Kde v Česku máte šanci na úspěch?

Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít. 

Novinky
Komentář
Pivo, ilustrační fotografie.

Sucho může Čechům zdražit pivo. Chmelaři očekávají horší úrodu

Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.