Situace mnoha známých Slováků, kteří dříve zářili na televizních obrazovkách, koncertních pódiích nebo sportovních stadionech, odhaluje tvrdou realitu důchodového systému. I přes desítky let úspěšné kariéry dnes někteří z nich čelí velmi nízkým důchodům, které sotva pokrývají základní životní náklady. Jejich příběhy poukazují na nedostatky systému a jsou varováním pro mladší generace, aby si včas zajistily finanční stabilitu ve stáří.
Jednou z těch, kteří se o svou zkušenost podělili se serverem Nový čas, je zpěvačka Marcela Laiferová, která i po desítkách let úspěšné hudební kariéry začínala s důchodem pouhých 96 eur (2400 korun). Podle jejích slov nemohla čekat vyšší částku, protože v minulosti umělci odváděli vysoké daně a neplatili si sociální pojištění.
Přestože důchod postupně narostl, považuje částku za nedostačující vzhledem k množství odvedené práce a mezinárodních úspěchů. Laiferová však přiznává, že měla možnost si odkládat peníze, a proto dnes zpívá spíše z lásky než z nutnosti.
Podobnou zkušenost popsal i bývalý hokejista Jozef Golonka, který po 25 letech dosáhl na důchod 600 eur (15 000 korun). Podle něj špičkoví sportovci jeho generace doplatili na rozdělení Československa a likvidaci firem, do nichž odváděli příspěvky na důchod. Navíc poukazuje na to, že sportovec, který již nemá výsledky, ztrácí i příjmy. Golonka si stěžuje na nespravedlnost systému vůči těm, kteří reprezentovali zemi a přinášeli jí slávu.
Moderátor a scenárista Oliver Andrásy pobírá důchod 500 eur (12 500 korun), což považuje za naprosto nedostatečné. Tvrdí, že by z této částky nezaplatil ani základní náklady na bydlení a léky. Andrásy proto důrazně vyzývá mladší generace, aby nespoléhaly na státní důchod a včas si vytvořily vlastní finanční zajištění. Díky předvídavosti a úsporám dnes může žít bez existenčních problémů, ale varuje, že bez vlastních rezerv by byl v bezvýchodné situaci.
Jozef Oklamčák, dlouholetý expert na ženskou krásu, přiznává, že by z důchodu nevyžil déle než dva týdny. Díky celoživotní práci má však úspory, které mu umožňují vést důstojný život. Oklamčák otevřeně říká, že by si zasloužil trojnásobek svého současného důchodu, aby mohl pokrýt běžné výdaje. I on však pokračuje v práci ne z nutnosti, ale proto, že ho stále naplňuje.
Herec Juraj Kukura se ke svému důchodu přímo nevyjádřil, protože stále aktivně pracuje. Připomněl však, že byl v minulosti odsouzen a nucen odejít do exilu, což mělo vliv na jeho příspěvky do systému. Kukura má důchod i z Německa, což mu poskytuje větší finanční jistotu. Upozorňuje, že důležité je mít kde bydlet a co jíst, což považuje za základní podmínky důstojného života ve stáří.
Zpěvák Otto Weiter považuje současnou výši důchodů za ponižující. S částkou 350 eur (8750 korun) měsíčně se podle něj nedá důstojně žít, a stát by měl důchody zvýšit alespoň v souladu s růstem cen. Poukazuje na to, že umělci celý život odváděli příspěvky stejně jako ostatní občané, ale dnes se musí spoléhat na vlastní úspory a přivýdělky.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
