Situace mnoha známých Slováků, kteří dříve zářili na televizních obrazovkách, koncertních pódiích nebo sportovních stadionech, odhaluje tvrdou realitu důchodového systému. I přes desítky let úspěšné kariéry dnes někteří z nich čelí velmi nízkým důchodům, které sotva pokrývají základní životní náklady. Jejich příběhy poukazují na nedostatky systému a jsou varováním pro mladší generace, aby si včas zajistily finanční stabilitu ve stáří.
Jednou z těch, kteří se o svou zkušenost podělili se serverem Nový čas, je zpěvačka Marcela Laiferová, která i po desítkách let úspěšné hudební kariéry začínala s důchodem pouhých 96 eur (2400 korun). Podle jejích slov nemohla čekat vyšší částku, protože v minulosti umělci odváděli vysoké daně a neplatili si sociální pojištění.
Přestože důchod postupně narostl, považuje částku za nedostačující vzhledem k množství odvedené práce a mezinárodních úspěchů. Laiferová však přiznává, že měla možnost si odkládat peníze, a proto dnes zpívá spíše z lásky než z nutnosti.
Podobnou zkušenost popsal i bývalý hokejista Jozef Golonka, který po 25 letech dosáhl na důchod 600 eur (15 000 korun). Podle něj špičkoví sportovci jeho generace doplatili na rozdělení Československa a likvidaci firem, do nichž odváděli příspěvky na důchod. Navíc poukazuje na to, že sportovec, který již nemá výsledky, ztrácí i příjmy. Golonka si stěžuje na nespravedlnost systému vůči těm, kteří reprezentovali zemi a přinášeli jí slávu.
Moderátor a scenárista Oliver Andrásy pobírá důchod 500 eur (12 500 korun), což považuje za naprosto nedostatečné. Tvrdí, že by z této částky nezaplatil ani základní náklady na bydlení a léky. Andrásy proto důrazně vyzývá mladší generace, aby nespoléhaly na státní důchod a včas si vytvořily vlastní finanční zajištění. Díky předvídavosti a úsporám dnes může žít bez existenčních problémů, ale varuje, že bez vlastních rezerv by byl v bezvýchodné situaci.
Jozef Oklamčák, dlouholetý expert na ženskou krásu, přiznává, že by z důchodu nevyžil déle než dva týdny. Díky celoživotní práci má však úspory, které mu umožňují vést důstojný život. Oklamčák otevřeně říká, že by si zasloužil trojnásobek svého současného důchodu, aby mohl pokrýt běžné výdaje. I on však pokračuje v práci ne z nutnosti, ale proto, že ho stále naplňuje.
Herec Juraj Kukura se ke svému důchodu přímo nevyjádřil, protože stále aktivně pracuje. Připomněl však, že byl v minulosti odsouzen a nucen odejít do exilu, což mělo vliv na jeho příspěvky do systému. Kukura má důchod i z Německa, což mu poskytuje větší finanční jistotu. Upozorňuje, že důležité je mít kde bydlet a co jíst, což považuje za základní podmínky důstojného života ve stáří.
Zpěvák Otto Weiter považuje současnou výši důchodů za ponižující. S částkou 350 eur (8750 korun) měsíčně se podle něj nedá důstojně žít, a stát by měl důchody zvýšit alespoň v souladu s růstem cen. Poukazuje na to, že umělci celý život odváděli příspěvky stejně jako ostatní občané, ale dnes se musí spoléhat na vlastní úspory a přivýdělky.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
