Situace mnoha známých Slováků, kteří dříve zářili na televizních obrazovkách, koncertních pódiích nebo sportovních stadionech, odhaluje tvrdou realitu důchodového systému. I přes desítky let úspěšné kariéry dnes někteří z nich čelí velmi nízkým důchodům, které sotva pokrývají základní životní náklady. Jejich příběhy poukazují na nedostatky systému a jsou varováním pro mladší generace, aby si včas zajistily finanční stabilitu ve stáří.
Jednou z těch, kteří se o svou zkušenost podělili se serverem Nový čas, je zpěvačka Marcela Laiferová, která i po desítkách let úspěšné hudební kariéry začínala s důchodem pouhých 96 eur (2400 korun). Podle jejích slov nemohla čekat vyšší částku, protože v minulosti umělci odváděli vysoké daně a neplatili si sociální pojištění.
Přestože důchod postupně narostl, považuje částku za nedostačující vzhledem k množství odvedené práce a mezinárodních úspěchů. Laiferová však přiznává, že měla možnost si odkládat peníze, a proto dnes zpívá spíše z lásky než z nutnosti.
Podobnou zkušenost popsal i bývalý hokejista Jozef Golonka, který po 25 letech dosáhl na důchod 600 eur (15 000 korun). Podle něj špičkoví sportovci jeho generace doplatili na rozdělení Československa a likvidaci firem, do nichž odváděli příspěvky na důchod. Navíc poukazuje na to, že sportovec, který již nemá výsledky, ztrácí i příjmy. Golonka si stěžuje na nespravedlnost systému vůči těm, kteří reprezentovali zemi a přinášeli jí slávu.
Moderátor a scenárista Oliver Andrásy pobírá důchod 500 eur (12 500 korun), což považuje za naprosto nedostatečné. Tvrdí, že by z této částky nezaplatil ani základní náklady na bydlení a léky. Andrásy proto důrazně vyzývá mladší generace, aby nespoléhaly na státní důchod a včas si vytvořily vlastní finanční zajištění. Díky předvídavosti a úsporám dnes může žít bez existenčních problémů, ale varuje, že bez vlastních rezerv by byl v bezvýchodné situaci.
Jozef Oklamčák, dlouholetý expert na ženskou krásu, přiznává, že by z důchodu nevyžil déle než dva týdny. Díky celoživotní práci má však úspory, které mu umožňují vést důstojný život. Oklamčák otevřeně říká, že by si zasloužil trojnásobek svého současného důchodu, aby mohl pokrýt běžné výdaje. I on však pokračuje v práci ne z nutnosti, ale proto, že ho stále naplňuje.
Herec Juraj Kukura se ke svému důchodu přímo nevyjádřil, protože stále aktivně pracuje. Připomněl však, že byl v minulosti odsouzen a nucen odejít do exilu, což mělo vliv na jeho příspěvky do systému. Kukura má důchod i z Německa, což mu poskytuje větší finanční jistotu. Upozorňuje, že důležité je mít kde bydlet a co jíst, což považuje za základní podmínky důstojného života ve stáří.
Zpěvák Otto Weiter považuje současnou výši důchodů za ponižující. S částkou 350 eur (8750 korun) měsíčně se podle něj nedá důstojně žít, a stát by měl důchody zvýšit alespoň v souladu s růstem cen. Poukazuje na to, že umělci celý život odváděli příspěvky stejně jako ostatní občané, ale dnes se musí spoléhat na vlastní úspory a přivýdělky.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
