Situace mnoha známých Slováků, kteří dříve zářili na televizních obrazovkách, koncertních pódiích nebo sportovních stadionech, odhaluje tvrdou realitu důchodového systému. I přes desítky let úspěšné kariéry dnes někteří z nich čelí velmi nízkým důchodům, které sotva pokrývají základní životní náklady. Jejich příběhy poukazují na nedostatky systému a jsou varováním pro mladší generace, aby si včas zajistily finanční stabilitu ve stáří.
Jednou z těch, kteří se o svou zkušenost podělili se serverem Nový čas, je zpěvačka Marcela Laiferová, která i po desítkách let úspěšné hudební kariéry začínala s důchodem pouhých 96 eur (2400 korun). Podle jejích slov nemohla čekat vyšší částku, protože v minulosti umělci odváděli vysoké daně a neplatili si sociální pojištění.
Přestože důchod postupně narostl, považuje částku za nedostačující vzhledem k množství odvedené práce a mezinárodních úspěchů. Laiferová však přiznává, že měla možnost si odkládat peníze, a proto dnes zpívá spíše z lásky než z nutnosti.
Podobnou zkušenost popsal i bývalý hokejista Jozef Golonka, který po 25 letech dosáhl na důchod 600 eur (15 000 korun). Podle něj špičkoví sportovci jeho generace doplatili na rozdělení Československa a likvidaci firem, do nichž odváděli příspěvky na důchod. Navíc poukazuje na to, že sportovec, který již nemá výsledky, ztrácí i příjmy. Golonka si stěžuje na nespravedlnost systému vůči těm, kteří reprezentovali zemi a přinášeli jí slávu.
Moderátor a scenárista Oliver Andrásy pobírá důchod 500 eur (12 500 korun), což považuje za naprosto nedostatečné. Tvrdí, že by z této částky nezaplatil ani základní náklady na bydlení a léky. Andrásy proto důrazně vyzývá mladší generace, aby nespoléhaly na státní důchod a včas si vytvořily vlastní finanční zajištění. Díky předvídavosti a úsporám dnes může žít bez existenčních problémů, ale varuje, že bez vlastních rezerv by byl v bezvýchodné situaci.
Jozef Oklamčák, dlouholetý expert na ženskou krásu, přiznává, že by z důchodu nevyžil déle než dva týdny. Díky celoživotní práci má však úspory, které mu umožňují vést důstojný život. Oklamčák otevřeně říká, že by si zasloužil trojnásobek svého současného důchodu, aby mohl pokrýt běžné výdaje. I on však pokračuje v práci ne z nutnosti, ale proto, že ho stále naplňuje.
Herec Juraj Kukura se ke svému důchodu přímo nevyjádřil, protože stále aktivně pracuje. Připomněl však, že byl v minulosti odsouzen a nucen odejít do exilu, což mělo vliv na jeho příspěvky do systému. Kukura má důchod i z Německa, což mu poskytuje větší finanční jistotu. Upozorňuje, že důležité je mít kde bydlet a co jíst, což považuje za základní podmínky důstojného života ve stáří.
Zpěvák Otto Weiter považuje současnou výši důchodů za ponižující. S částkou 350 eur (8750 korun) měsíčně se podle něj nedá důstojně žít, a stát by měl důchody zvýšit alespoň v souladu s růstem cen. Poukazuje na to, že umělci celý život odváděli příspěvky stejně jako ostatní občané, ale dnes se musí spoléhat na vlastní úspory a přivýdělky.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
Nedávný summit skupiny BRICS, který se konal v brazilském Riu de Janeiru, proběhl bez dvou nejvýraznějších lídrů této mezinárodní platformy – prezidenta Ruska Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jejich absence vyvolala řadu otázek o budoucím směřování uskupení, které si původně kladlo za cíl představovat alternativu k západnímu světovému řádu.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
