V posledních letech se invalidní důchody zvyšují, ale nerovnoměrně. Nejvíce se zvyšují důchody těch s těžšími zdravotními problémy, zatímco příjemci prvního stupně invalidity se stále potýkají s nedostatečnou finanční podporou. Tento trend prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými stupni a zanechává první stupeň za hranicí životní úrovně, která by zajišťovala důstojné živobytí.
Život z invalidního důchodu bývá pro mnoho lidí složitý, a to zejména pro ty, kteří pobírají první stupeň invalidity. Zatímco příjemci vyšších stupňů se těší výraznějšímu nárůstu, první stupeň stagnuje, což znamená pro jeho nositele čím dál těžší životní podmínky. A čím větší rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity, tím složitější to pro ty nejzranitelnější. Jaká je příčina tohoto vývoje a je pro něj nějaké řešení? Uvádí web E15.
Invalidní důchod je součástí systému, který není jednotný. Výše důchodu závisí na několika faktorech, mezi nimiž hrají roli příjmy před přiznáním důchodu, doba pojištění, a především stanovený stupeň invalidity. Problém nastává právě v rozdílech mezi jednotlivými stupni invalidity, které nejsou pouze formální, ale stále více zásadní.
Zatímco třetí stupeň invalidity, kdy dochází k poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %, často znamená úplnou neschopnost vykonávat jakoukoli práci, první stupeň zahrnuje pokles o 35-49 % a teoreticky tedy naznačuje možnost práce. Jak ale zacházet s těmi, kteří sice nesplňují kritéria pro vyšší stupeň, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje vykonávat plnohodnotnou práci?
Statistiky ukazují na zásadní rozdíl mezi růstem důchodů. V roce 2010 činil průměrný důchod prvního stupně 6 140 korun, zatímco v roce 2024 je to 9 906 korun, což představuje nárůst o 61,3 %. Na první pohled to může vypadat jako pozitivní změna, ale ve srovnání s třetím stupněm, kde došlo k nárůstu o 80 %, je to stále málo. Třetí stupeň v roce 2010 měl důchod 9 656 korun, zatímco v roce 2024 to bylo 17 325 korun – rozdíl více než 7 000 korun.
V roce 2010 tvořil důchod prvního stupně 92 % důchodu druhého stupně, v roce 2024 to je už pouze 84,6 %. U třetího stupně je situace ještě horší, kdy se podíl z 63,6 % propadl na pouhých 57,2 %. Tato nerovnost mezi příjmy jednotlivých stupňů invalidity se stále prohlubuje.
Ti, kdo mají přiznaný první stupeň invalidity, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje pracovat, jsou v současnosti v těžké situaci. Mohou si třeba přivydělat na zkrácený úvazek nebo v méně kvalifikovaných profesích, ale často za velmi nízkou mzdu. Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že pobírání invalidního důchodu se nepočítá do důchodového pojištění, pokud člověk neodvádí sociální pojištění z výdělečné činnosti. To znamená, že se tito lidé nebudou moci spolehnout na starobní důchod v budoucnu.
Valorizace invalidních důchodů, která probíhá pravidelně, by měla pomoci všem příjemcům, ale ve skutečnosti nejvíce prospívá těm s vyššími důchody. Plošné zvýšení třeba o 500 korun znamená pro příjemce prvního stupně větší procentuální nárůst než pro příjemce třetího stupně, ale i tak je to často velmi málo. Mimořádné valorizace, které reagují na inflaci, sice pomohou krátkodobě, ale neřeší hlubší problémy systému.
Jedním z možných řešení je revize způsobu výpočtu invalidních důchodů pro nižší stupně invalidity, aby se více přiblížily důchodům vyšších stupňů. Další možností by byla větší podpora v zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, jako jsou například dotace pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi s invaliditou. Další změnou by mohl být způsob, jakým se počítají příspěvky do důchodového pojištění během invalidity, podobně jako u třetího stupně.
I když lidé s invalidním důchodem prvního stupně mají stále možnost pracovat, často to není tak jednoduché. Zdravotní stav mnohých jim neumožňuje plnohodnotně pracovat, a i když nějakou práci najdou, málokdy je to dobře placená a stabilní pozice. Tento problém by mohl být zmírněn jak zlepšením podmínek pro zaměstnávání těchto osob, tak i změnou celkového systému výpočtu důchodů. Bez změn však mnoho lidí v první stupni invalidity zůstává v nepříznivé ekonomické situaci, kterou jen těžko zvládají.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).