V posledních letech se invalidní důchody zvyšují, ale nerovnoměrně. Nejvíce se zvyšují důchody těch s těžšími zdravotními problémy, zatímco příjemci prvního stupně invalidity se stále potýkají s nedostatečnou finanční podporou. Tento trend prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými stupni a zanechává první stupeň za hranicí životní úrovně, která by zajišťovala důstojné živobytí.
Život z invalidního důchodu bývá pro mnoho lidí složitý, a to zejména pro ty, kteří pobírají první stupeň invalidity. Zatímco příjemci vyšších stupňů se těší výraznějšímu nárůstu, první stupeň stagnuje, což znamená pro jeho nositele čím dál těžší životní podmínky. A čím větší rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity, tím složitější to pro ty nejzranitelnější. Jaká je příčina tohoto vývoje a je pro něj nějaké řešení? Uvádí web E15.
Invalidní důchod je součástí systému, který není jednotný. Výše důchodu závisí na několika faktorech, mezi nimiž hrají roli příjmy před přiznáním důchodu, doba pojištění, a především stanovený stupeň invalidity. Problém nastává právě v rozdílech mezi jednotlivými stupni invalidity, které nejsou pouze formální, ale stále více zásadní.
Zatímco třetí stupeň invalidity, kdy dochází k poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %, často znamená úplnou neschopnost vykonávat jakoukoli práci, první stupeň zahrnuje pokles o 35-49 % a teoreticky tedy naznačuje možnost práce. Jak ale zacházet s těmi, kteří sice nesplňují kritéria pro vyšší stupeň, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje vykonávat plnohodnotnou práci?
Statistiky ukazují na zásadní rozdíl mezi růstem důchodů. V roce 2010 činil průměrný důchod prvního stupně 6 140 korun, zatímco v roce 2024 je to 9 906 korun, což představuje nárůst o 61,3 %. Na první pohled to může vypadat jako pozitivní změna, ale ve srovnání s třetím stupněm, kde došlo k nárůstu o 80 %, je to stále málo. Třetí stupeň v roce 2010 měl důchod 9 656 korun, zatímco v roce 2024 to bylo 17 325 korun – rozdíl více než 7 000 korun.
V roce 2010 tvořil důchod prvního stupně 92 % důchodu druhého stupně, v roce 2024 to je už pouze 84,6 %. U třetího stupně je situace ještě horší, kdy se podíl z 63,6 % propadl na pouhých 57,2 %. Tato nerovnost mezi příjmy jednotlivých stupňů invalidity se stále prohlubuje.
Ti, kdo mají přiznaný první stupeň invalidity, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje pracovat, jsou v současnosti v těžké situaci. Mohou si třeba přivydělat na zkrácený úvazek nebo v méně kvalifikovaných profesích, ale často za velmi nízkou mzdu. Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že pobírání invalidního důchodu se nepočítá do důchodového pojištění, pokud člověk neodvádí sociální pojištění z výdělečné činnosti. To znamená, že se tito lidé nebudou moci spolehnout na starobní důchod v budoucnu.
Valorizace invalidních důchodů, která probíhá pravidelně, by měla pomoci všem příjemcům, ale ve skutečnosti nejvíce prospívá těm s vyššími důchody. Plošné zvýšení třeba o 500 korun znamená pro příjemce prvního stupně větší procentuální nárůst než pro příjemce třetího stupně, ale i tak je to často velmi málo. Mimořádné valorizace, které reagují na inflaci, sice pomohou krátkodobě, ale neřeší hlubší problémy systému.
Jedním z možných řešení je revize způsobu výpočtu invalidních důchodů pro nižší stupně invalidity, aby se více přiblížily důchodům vyšších stupňů. Další možností by byla větší podpora v zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, jako jsou například dotace pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi s invaliditou. Další změnou by mohl být způsob, jakým se počítají příspěvky do důchodového pojištění během invalidity, podobně jako u třetího stupně.
I když lidé s invalidním důchodem prvního stupně mají stále možnost pracovat, často to není tak jednoduché. Zdravotní stav mnohých jim neumožňuje plnohodnotně pracovat, a i když nějakou práci najdou, málokdy je to dobře placená a stabilní pozice. Tento problém by mohl být zmírněn jak zlepšením podmínek pro zaměstnávání těchto osob, tak i změnou celkového systému výpočtu důchodů. Bez změn však mnoho lidí v první stupni invalidity zůstává v nepříznivé ekonomické situaci, kterou jen těžko zvládají.
Hokejový svět má nového krále. Po mimořádně napínavém a dramatickém finále se mistry světa stali hokejisté Spojených států, kteří ve finále světového šampionátu porazili houževnaté Švýcarsko 1:0 v prodloužení. Rozhodující okamžik přišel v čase 63:18, kdy se o zlatou trefu postaral útočník Tage Thompson. Pro Američany jde o první titul od roku 1960.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Christine Connell zažila něco, co zní jako podivný vtip – ale tvrdí, že následky byly reálné a trvaly roky. Poté, co jí její tehdejší přítel během přespání v hotelovém pokoji „ze srandy“ pšouknul přímo do obličeje, se jí prý rozvinula vážná infekce dutin, která ji trápila dlouhých sedm let. Lékaři zůstávali dlouho bezradní, dokud testy neodhalily šokující pravdu – její dutiny byly osídleny bakteriemi E. coli, které běžně pocházejí ze stolice.
Počasí příští týden konečně přinese oteplení. Podle ČHMÚ.cz se ale zároveň objeví přeháňky.
Vladimir Putin čelí čtyřem zásadním slabinám, které mohou podle bývalého amerického zpravodajského důstojníka Davida H. Carstense vést k jeho pádu – a možná i ke stejnému osudu, jaký postihl Adolfa Hitlera. Carstens, jenž působil přes 30 let v americké armádě a vedl první zpravodajské operace v Afghánistánu, tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je pro Rusko stále destruktivnější a vede zemi k bodu zlomu.
Hokejisté Švédska si v domácím prostředí Avicii Areny vybojovali bronzové medaile na mistrovství světa, když ve vyrovnaném utkání přehráli Dánsko poměrem 6:2. Zatímco v první třetině měli domácí převahu především optickou, zlom v utkání nastal ve druhé části, kdy Tři korunky začaly jednoznačně diktovat tempo. Dánové se nevzdali a ve třetí třetině dokázali snížit, ale na víc už jim síly nestačily.
Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.
Dnes dopoledne odešla ve věku 96 let herečka Marie Tomášová, výrazná a nezapomenutelná postava české divadelní scény. Patřila k nejvýznamnějším osobnostem poválečného herectví, dlouhá léta byla členkou činohry Národního divadla, a za svůj přínos české kultuře obdržela řadu ocenění, včetně prestižní Ceny Thálie za celoživotní mistrovství a titulu Dáma české kultury.
V Severní Koreji došlo k mimořádnému incidentu při slavnostním spuštění nového torpédoborce o hmotnosti 5 000 tun, který se při ceremonii převrátil na bok. Satelitní snímky ukazují loď ležící na boku, zakrytou modrými plachtami, přičemž část její konstrukce je viditelně poškozená. Severokorejská státní média uvedla, že v důsledku této události byli zadrženi tři vysocí pracovníci loděnice.
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) se rozhodla veřejně promluvit o svém zdravotním stavu. Na sociálních sítích zveřejnila upřímné sdělení, v němž přiznává, že podstupuje léčbu rakoviny. Změnu vzhledu, které si mnozí všimli, vysvětlila tím, že nosí paruku – nikoliv z estetických důvodů, ale kvůli následkům onkologické léčby.
Král Karel III. se stal britským monarchou okamžikem úmrtí své matky, královny Alžběty II., a jeho oficiální korunovace proběhla v květnu 2023. V únoru 2024 však Buckinghamský palác zveřejnil znepokojivou zprávu: během léčby nezhoubného zvětšení prostaty lékaři odhalili rakovinu. Král se sice dočasně stáhl z veřejných povinností, ale nadále vykonává státní a administrativní agendu.
Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.