Invalidní důchod SE MĚNÍ. Rozdíly mezi stupni jsou propastné

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Martin Votápek 25. března 2025 02:03 | akt. 25. března 2025 02:04
Sdílej:

V posledních letech se invalidní důchody zvyšují, ale nerovnoměrně. Nejvíce se zvyšují důchody těch s těžšími zdravotními problémy, zatímco příjemci prvního stupně invalidity se stále potýkají s nedostatečnou finanční podporou. Tento trend prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými stupni a zanechává první stupeň za hranicí životní úrovně, která by zajišťovala důstojné živobytí.

Život z invalidního důchodu bývá pro mnoho lidí složitý, a to zejména pro ty, kteří pobírají první stupeň invalidity. Zatímco příjemci vyšších stupňů se těší výraznějšímu nárůstu, první stupeň stagnuje, což znamená pro jeho nositele čím dál těžší životní podmínky. A čím větší rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity, tím složitější to pro ty nejzranitelnější. Jaká je příčina tohoto vývoje a je pro něj nějaké řešení? Uvádí web E15.

Faktory ovlivňující výši invalidního důchodu

Invalidní důchod je součástí systému, který není jednotný. Výše důchodu závisí na několika faktorech, mezi nimiž hrají roli příjmy před přiznáním důchodu, doba pojištění, a především stanovený stupeň invalidity. Problém nastává právě v rozdílech mezi jednotlivými stupni invalidity, které nejsou pouze formální, ale stále více zásadní.

Rozdíly mezi stupni invalidity

Zatímco třetí stupeň invalidity, kdy dochází k poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %, často znamená úplnou neschopnost vykonávat jakoukoli práci, první stupeň zahrnuje pokles o 35-49 % a teoreticky tedy naznačuje možnost práce. Jak ale zacházet s těmi, kteří sice nesplňují kritéria pro vyšší stupeň, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje vykonávat plnohodnotnou práci?

Statistiky ukazují na zásadní rozdíl mezi růstem důchodů. V roce 2010 činil průměrný důchod prvního stupně 6 140 korun, zatímco v roce 2024 je to 9 906 korun, což představuje nárůst o 61,3 %. Na první pohled to může vypadat jako pozitivní změna, ale ve srovnání s třetím stupněm, kde došlo k nárůstu o 80 %, je to stále málo. Třetí stupeň v roce 2010 měl důchod 9 656 korun, zatímco v roce 2024 to bylo 17 325 korun – rozdíl více než 7 000 korun.

V roce 2010 tvořil důchod prvního stupně 92 % důchodu druhého stupně, v roce 2024 to je už pouze 84,6 %. U třetího stupně je situace ještě horší, kdy se podíl z 63,6 % propadl na pouhých 57,2 %. Tato nerovnost mezi příjmy jednotlivých stupňů invalidity se stále prohlubuje.

Kdo na tomto vývoji doplácí?

Ti, kdo mají přiznaný první stupeň invalidity, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje pracovat, jsou v současnosti v těžké situaci. Mohou si třeba přivydělat na zkrácený úvazek nebo v méně kvalifikovaných profesích, ale často za velmi nízkou mzdu. Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že pobírání invalidního důchodu se nepočítá do důchodového pojištění, pokud člověk neodvádí sociální pojištění z výdělečné činnosti. To znamená, že se tito lidé nebudou moci spolehnout na starobní důchod v budoucnu.

Valorizace invalidních důchodů, která probíhá pravidelně, by měla pomoci všem příjemcům, ale ve skutečnosti nejvíce prospívá těm s vyššími důchody. Plošné zvýšení třeba o 500 korun znamená pro příjemce prvního stupně větší procentuální nárůst než pro příjemce třetího stupně, ale i tak je to často velmi málo. Mimořádné valorizace, které reagují na inflaci, sice pomohou krátkodobě, ale neřeší hlubší problémy systému.

Jedním z možných řešení je revize způsobu výpočtu invalidních důchodů pro nižší stupně invalidity, aby se více přiblížily důchodům vyšších stupňů. Další možností by byla větší podpora v zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, jako jsou například dotace pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi s invaliditou. Další změnou by mohl být způsob, jakým se počítají příspěvky do důchodového pojištění během invalidity, podobně jako u třetího stupně.

I když lidé s invalidním důchodem prvního stupně mají stále možnost pracovat, často to není tak jednoduché. Zdravotní stav mnohých jim neumožňuje plnohodnotně pracovat, a i když nějakou práci najdou, málokdy je to dobře placená a stabilní pozice. Tento problém by mohl být zmírněn jak zlepšením podmínek pro zaměstnávání těchto osob, tak i změnou celkového systému výpočtu důchodů. Bez změn však mnoho lidí v první stupni invalidity zůstává v nepříznivé ekonomické situaci, kterou jen těžko zvládají.

Stalo se
Novinky
Sídlo EU

PANIKA v Bruselu: Úředníci a diplomaté musí kvůli Trumpovi do práce!

Unijním úředníkům pokazil tento červencový víkend americký prezident Donald Trump, když oznámil, že od srpna uvalí třicetiprocentní clo na dovezené zboží z Evropské unie. V Bruselu se dnes narychlo sejdou velvyslanci členských zemí. Unijní diplomaté každopádně stále věří, že je možná dohoda s Američany. 

Celebrity
Stellan Skarsgard a Petr Pavel

Petr Pavel hvězdou finále Varů: Garde pro vdovu od Bartošky!

Poprvé bez manžela po svém boku dorazila Andrea Bartošková v sobotu na slavnostní zakončení karlovarského filmového festivalu. Doprovod ale měla více než na úrovni. Společnost jí totiž dělal prezident Petr Pavel, který navštívil závěr 59. ročníku filmové přehlídky. 

Počasí
Letní počasí

PŘEDPOVĚĎ POČASÍ na další víkend: Teploty půjdou nahoru!

První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Novinky
Vít Rakušan (STAN)

Česko reaguje na Trumpa a clo pro zboží z EU! Je nevyzpytatelný, prohlásil Rakušan

Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.