V posledních letech se invalidní důchody zvyšují, ale nerovnoměrně. Nejvíce se zvyšují důchody těch s těžšími zdravotními problémy, zatímco příjemci prvního stupně invalidity se stále potýkají s nedostatečnou finanční podporou. Tento trend prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými stupni a zanechává první stupeň za hranicí životní úrovně, která by zajišťovala důstojné živobytí.
Život z invalidního důchodu bývá pro mnoho lidí složitý, a to zejména pro ty, kteří pobírají první stupeň invalidity. Zatímco příjemci vyšších stupňů se těší výraznějšímu nárůstu, první stupeň stagnuje, což znamená pro jeho nositele čím dál těžší životní podmínky. A čím větší rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity, tím složitější to pro ty nejzranitelnější. Jaká je příčina tohoto vývoje a je pro něj nějaké řešení? Uvádí web E15.
Invalidní důchod je součástí systému, který není jednotný. Výše důchodu závisí na několika faktorech, mezi nimiž hrají roli příjmy před přiznáním důchodu, doba pojištění, a především stanovený stupeň invalidity. Problém nastává právě v rozdílech mezi jednotlivými stupni invalidity, které nejsou pouze formální, ale stále více zásadní.
Zatímco třetí stupeň invalidity, kdy dochází k poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %, často znamená úplnou neschopnost vykonávat jakoukoli práci, první stupeň zahrnuje pokles o 35-49 % a teoreticky tedy naznačuje možnost práce. Jak ale zacházet s těmi, kteří sice nesplňují kritéria pro vyšší stupeň, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje vykonávat plnohodnotnou práci?
Statistiky ukazují na zásadní rozdíl mezi růstem důchodů. V roce 2010 činil průměrný důchod prvního stupně 6 140 korun, zatímco v roce 2024 je to 9 906 korun, což představuje nárůst o 61,3 %. Na první pohled to může vypadat jako pozitivní změna, ale ve srovnání s třetím stupněm, kde došlo k nárůstu o 80 %, je to stále málo. Třetí stupeň v roce 2010 měl důchod 9 656 korun, zatímco v roce 2024 to bylo 17 325 korun – rozdíl více než 7 000 korun.
V roce 2010 tvořil důchod prvního stupně 92 % důchodu druhého stupně, v roce 2024 to je už pouze 84,6 %. U třetího stupně je situace ještě horší, kdy se podíl z 63,6 % propadl na pouhých 57,2 %. Tato nerovnost mezi příjmy jednotlivých stupňů invalidity se stále prohlubuje.
Ti, kdo mají přiznaný první stupeň invalidity, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje pracovat, jsou v současnosti v těžké situaci. Mohou si třeba přivydělat na zkrácený úvazek nebo v méně kvalifikovaných profesích, ale často za velmi nízkou mzdu. Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že pobírání invalidního důchodu se nepočítá do důchodového pojištění, pokud člověk neodvádí sociální pojištění z výdělečné činnosti. To znamená, že se tito lidé nebudou moci spolehnout na starobní důchod v budoucnu.
Valorizace invalidních důchodů, která probíhá pravidelně, by měla pomoci všem příjemcům, ale ve skutečnosti nejvíce prospívá těm s vyššími důchody. Plošné zvýšení třeba o 500 korun znamená pro příjemce prvního stupně větší procentuální nárůst než pro příjemce třetího stupně, ale i tak je to často velmi málo. Mimořádné valorizace, které reagují na inflaci, sice pomohou krátkodobě, ale neřeší hlubší problémy systému.
Jedním z možných řešení je revize způsobu výpočtu invalidních důchodů pro nižší stupně invalidity, aby se více přiblížily důchodům vyšších stupňů. Další možností by byla větší podpora v zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, jako jsou například dotace pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi s invaliditou. Další změnou by mohl být způsob, jakým se počítají příspěvky do důchodového pojištění během invalidity, podobně jako u třetího stupně.
I když lidé s invalidním důchodem prvního stupně mají stále možnost pracovat, často to není tak jednoduché. Zdravotní stav mnohých jim neumožňuje plnohodnotně pracovat, a i když nějakou práci najdou, málokdy je to dobře placená a stabilní pozice. Tento problém by mohl být zmírněn jak zlepšením podmínek pro zaměstnávání těchto osob, tak i změnou celkového systému výpočtu důchodů. Bez změn však mnoho lidí v první stupni invalidity zůstává v nepříznivé ekonomické situaci, kterou jen těžko zvládají.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.