V posledních letech se invalidní důchody zvyšují, ale nerovnoměrně. Nejvíce se zvyšují důchody těch s těžšími zdravotními problémy, zatímco příjemci prvního stupně invalidity se stále potýkají s nedostatečnou finanční podporou. Tento trend prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými stupni a zanechává první stupeň za hranicí životní úrovně, která by zajišťovala důstojné živobytí.
Život z invalidního důchodu bývá pro mnoho lidí složitý, a to zejména pro ty, kteří pobírají první stupeň invalidity. Zatímco příjemci vyšších stupňů se těší výraznějšímu nárůstu, první stupeň stagnuje, což znamená pro jeho nositele čím dál těžší životní podmínky. A čím větší rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity, tím složitější to pro ty nejzranitelnější. Jaká je příčina tohoto vývoje a je pro něj nějaké řešení? Uvádí web E15.
Invalidní důchod je součástí systému, který není jednotný. Výše důchodu závisí na několika faktorech, mezi nimiž hrají roli příjmy před přiznáním důchodu, doba pojištění, a především stanovený stupeň invalidity. Problém nastává právě v rozdílech mezi jednotlivými stupni invalidity, které nejsou pouze formální, ale stále více zásadní.
Zatímco třetí stupeň invalidity, kdy dochází k poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %, často znamená úplnou neschopnost vykonávat jakoukoli práci, první stupeň zahrnuje pokles o 35-49 % a teoreticky tedy naznačuje možnost práce. Jak ale zacházet s těmi, kteří sice nesplňují kritéria pro vyšší stupeň, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje vykonávat plnohodnotnou práci?
Statistiky ukazují na zásadní rozdíl mezi růstem důchodů. V roce 2010 činil průměrný důchod prvního stupně 6 140 korun, zatímco v roce 2024 je to 9 906 korun, což představuje nárůst o 61,3 %. Na první pohled to může vypadat jako pozitivní změna, ale ve srovnání s třetím stupněm, kde došlo k nárůstu o 80 %, je to stále málo. Třetí stupeň v roce 2010 měl důchod 9 656 korun, zatímco v roce 2024 to bylo 17 325 korun – rozdíl více než 7 000 korun.
V roce 2010 tvořil důchod prvního stupně 92 % důchodu druhého stupně, v roce 2024 to je už pouze 84,6 %. U třetího stupně je situace ještě horší, kdy se podíl z 63,6 % propadl na pouhých 57,2 %. Tato nerovnost mezi příjmy jednotlivých stupňů invalidity se stále prohlubuje.
Ti, kdo mají přiznaný první stupeň invalidity, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje pracovat, jsou v současnosti v těžké situaci. Mohou si třeba přivydělat na zkrácený úvazek nebo v méně kvalifikovaných profesích, ale často za velmi nízkou mzdu. Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že pobírání invalidního důchodu se nepočítá do důchodového pojištění, pokud člověk neodvádí sociální pojištění z výdělečné činnosti. To znamená, že se tito lidé nebudou moci spolehnout na starobní důchod v budoucnu.
Valorizace invalidních důchodů, která probíhá pravidelně, by měla pomoci všem příjemcům, ale ve skutečnosti nejvíce prospívá těm s vyššími důchody. Plošné zvýšení třeba o 500 korun znamená pro příjemce prvního stupně větší procentuální nárůst než pro příjemce třetího stupně, ale i tak je to často velmi málo. Mimořádné valorizace, které reagují na inflaci, sice pomohou krátkodobě, ale neřeší hlubší problémy systému.
Jedním z možných řešení je revize způsobu výpočtu invalidních důchodů pro nižší stupně invalidity, aby se více přiblížily důchodům vyšších stupňů. Další možností by byla větší podpora v zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, jako jsou například dotace pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají lidi s invaliditou. Další změnou by mohl být způsob, jakým se počítají příspěvky do důchodového pojištění během invalidity, podobně jako u třetího stupně.
I když lidé s invalidním důchodem prvního stupně mají stále možnost pracovat, často to není tak jednoduché. Zdravotní stav mnohých jim neumožňuje plnohodnotně pracovat, a i když nějakou práci najdou, málokdy je to dobře placená a stabilní pozice. Tento problém by mohl být zmírněn jak zlepšením podmínek pro zaměstnávání těchto osob, tak i změnou celkového systému výpočtu důchodů. Bez změn však mnoho lidí v první stupni invalidity zůstává v nepříznivé ekonomické situaci, kterou jen těžko zvládají.
Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.
Příští týden se v Pekingu uskuteční vojenská přehlídka, které se zúčastní severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámila to Čína, která tímto setkáním dosáhla významného diplomatického úspěchu. Půjde o první multilaterální schůzku, jíž se Kim Čong-un kdy účastnil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.