Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Dron získal své pojmenování po mihuili (anglicky lamprey), což je ryba, která se přisává na větší vodní organismy. V obranném kontextu má Lamprey fungovat podobně jako letecké drony typu „Loyal Wingman“, které doprovázejí pilotované stíhačky. Přichycením na vnější část trupu přátelské lodi nebo ponorky může dron sloužit jako násobitel síly, poskytovat dodatečné senzory nebo provádět průzkum, aniž by posádka musela složitě manipulovat s vypouštěcím zařízením do vody.
Jednou z největších technologických výhod systému Lamprey je schopnost dobíjení během transportu. Dron může využívat proudění vody kolem trupu lodi, například pomocí malé turbíny, k doplňování energie. Díky tomu dorazí do oblasti operace se stoprocentně nabitou baterií a je okamžitě připraven k akci. Lockheed Martin vsadil na otevřenou architekturu, což znamená, že modulární prostor o objemu přibližně 0,68 metru krychlového může nést širokou škálu vybavení.
Modulární systém umožňuje dronu plnit rozmanité úkoly. Lamprey může být vybaven odpalovacím zařízením pro další menší drony, systémy pro elektronický boj, akustickými klamnými cíli nebo senzory pro sběr zpravodajských informací. V případě potřeby může nést i lehké protiponorkové torpédo. Paul Lemmo z divize senzorů a misijních systémů společnosti Lockheed Martin uvedl, že moderní bojiště vyžaduje platformy, které se dokážou skrýt, adaptovat a dominovat.
Video: |
Kromě podpory vlastních plavidel má Lamprey také ofenzivní potenciál jako „parazit“ na nepřátelských lodích. Dokáže se nepozorovaně přichytit na trup protivníkova plavidla a fungovat buď jako sofistikovaná mina, nebo jako špionážní zařízení. Takto může být dron dopraven až do chráněného nepřátelského přístavu, kde může po odpojení způsobit značný chaos. Tato schopnost dává velitelům do rukou nástroj pro precizní údery i elektronické rušení.
Vývoj dronu Lamprey byl financován z interních zdrojů společnosti, což umožnilo extrémně rychlý postup prací. Výsledkem je víceúčelová zbraň, která podle výrobce dokáže zásadně změnit rovnováhu sil na moři. Zatímco se velení námořnictva často soustředí na velké třídy bitevních lodí, platformy jako Lamprey vyplňují mezeru v potřebách pro operace menšího rozsahu, které vyžadují vysokou míru nenápadnosti a autonomie.
Zkušenosti z probíhající války na Ukrajině, kde námořní drony Sea Baby úspěšně vyřazují ruské válečné lodě, potvrzují rostoucí význam bezpilotních prostředků na hladině i pod ní. Lamprey však představuje sofistikovanější přístup k podmořskému boji, který kombinuje výhody dlouhé výdrže, modularity a schopnosti skrytého nasazení. Nová technologie tak slibuje posílit schopnosti amerického námořnictva v oblastech, kde je klíčové zůstat neodhalen.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.