Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Dron získal své pojmenování po mihuili (anglicky lamprey), což je ryba, která se přisává na větší vodní organismy. V obranném kontextu má Lamprey fungovat podobně jako letecké drony typu „Loyal Wingman“, které doprovázejí pilotované stíhačky. Přichycením na vnější část trupu přátelské lodi nebo ponorky může dron sloužit jako násobitel síly, poskytovat dodatečné senzory nebo provádět průzkum, aniž by posádka musela složitě manipulovat s vypouštěcím zařízením do vody.
Jednou z největších technologických výhod systému Lamprey je schopnost dobíjení během transportu. Dron může využívat proudění vody kolem trupu lodi, například pomocí malé turbíny, k doplňování energie. Díky tomu dorazí do oblasti operace se stoprocentně nabitou baterií a je okamžitě připraven k akci. Lockheed Martin vsadil na otevřenou architekturu, což znamená, že modulární prostor o objemu přibližně 0,68 metru krychlového může nést širokou škálu vybavení.
Modulární systém umožňuje dronu plnit rozmanité úkoly. Lamprey může být vybaven odpalovacím zařízením pro další menší drony, systémy pro elektronický boj, akustickými klamnými cíli nebo senzory pro sběr zpravodajských informací. V případě potřeby může nést i lehké protiponorkové torpédo. Paul Lemmo z divize senzorů a misijních systémů společnosti Lockheed Martin uvedl, že moderní bojiště vyžaduje platformy, které se dokážou skrýt, adaptovat a dominovat.
Video: |
Kromě podpory vlastních plavidel má Lamprey také ofenzivní potenciál jako „parazit“ na nepřátelských lodích. Dokáže se nepozorovaně přichytit na trup protivníkova plavidla a fungovat buď jako sofistikovaná mina, nebo jako špionážní zařízení. Takto může být dron dopraven až do chráněného nepřátelského přístavu, kde může po odpojení způsobit značný chaos. Tato schopnost dává velitelům do rukou nástroj pro precizní údery i elektronické rušení.
Vývoj dronu Lamprey byl financován z interních zdrojů společnosti, což umožnilo extrémně rychlý postup prací. Výsledkem je víceúčelová zbraň, která podle výrobce dokáže zásadně změnit rovnováhu sil na moři. Zatímco se velení námořnictva často soustředí na velké třídy bitevních lodí, platformy jako Lamprey vyplňují mezeru v potřebách pro operace menšího rozsahu, které vyžadují vysokou míru nenápadnosti a autonomie.
Zkušenosti z probíhající války na Ukrajině, kde námořní drony Sea Baby úspěšně vyřazují ruské válečné lodě, potvrzují rostoucí význam bezpilotních prostředků na hladině i pod ní. Lamprey však představuje sofistikovanější přístup k podmořskému boji, který kombinuje výhody dlouhé výdrže, modularity a schopnosti skrytého nasazení. Nová technologie tak slibuje posílit schopnosti amerického námořnictva v oblastech, kde je klíčové zůstat neodhalen.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.