Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Dron získal své pojmenování po mihuili (anglicky lamprey), což je ryba, která se přisává na větší vodní organismy. V obranném kontextu má Lamprey fungovat podobně jako letecké drony typu „Loyal Wingman“, které doprovázejí pilotované stíhačky. Přichycením na vnější část trupu přátelské lodi nebo ponorky může dron sloužit jako násobitel síly, poskytovat dodatečné senzory nebo provádět průzkum, aniž by posádka musela složitě manipulovat s vypouštěcím zařízením do vody.
Jednou z největších technologických výhod systému Lamprey je schopnost dobíjení během transportu. Dron může využívat proudění vody kolem trupu lodi, například pomocí malé turbíny, k doplňování energie. Díky tomu dorazí do oblasti operace se stoprocentně nabitou baterií a je okamžitě připraven k akci. Lockheed Martin vsadil na otevřenou architekturu, což znamená, že modulární prostor o objemu přibližně 0,68 metru krychlového může nést širokou škálu vybavení.
Modulární systém umožňuje dronu plnit rozmanité úkoly. Lamprey může být vybaven odpalovacím zařízením pro další menší drony, systémy pro elektronický boj, akustickými klamnými cíli nebo senzory pro sběr zpravodajských informací. V případě potřeby může nést i lehké protiponorkové torpédo. Paul Lemmo z divize senzorů a misijních systémů společnosti Lockheed Martin uvedl, že moderní bojiště vyžaduje platformy, které se dokážou skrýt, adaptovat a dominovat.
Video: |
Kromě podpory vlastních plavidel má Lamprey také ofenzivní potenciál jako „parazit“ na nepřátelských lodích. Dokáže se nepozorovaně přichytit na trup protivníkova plavidla a fungovat buď jako sofistikovaná mina, nebo jako špionážní zařízení. Takto může být dron dopraven až do chráněného nepřátelského přístavu, kde může po odpojení způsobit značný chaos. Tato schopnost dává velitelům do rukou nástroj pro precizní údery i elektronické rušení.
Vývoj dronu Lamprey byl financován z interních zdrojů společnosti, což umožnilo extrémně rychlý postup prací. Výsledkem je víceúčelová zbraň, která podle výrobce dokáže zásadně změnit rovnováhu sil na moři. Zatímco se velení námořnictva často soustředí na velké třídy bitevních lodí, platformy jako Lamprey vyplňují mezeru v potřebách pro operace menšího rozsahu, které vyžadují vysokou míru nenápadnosti a autonomie.
Zkušenosti z probíhající války na Ukrajině, kde námořní drony Sea Baby úspěšně vyřazují ruské válečné lodě, potvrzují rostoucí význam bezpilotních prostředků na hladině i pod ní. Lamprey však představuje sofistikovanější přístup k podmořskému boji, který kombinuje výhody dlouhé výdrže, modularity a schopnosti skrytého nasazení. Nová technologie tak slibuje posílit schopnosti amerického námořnictva v oblastech, kde je klíčové zůstat neodhalen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.