Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Dron získal své pojmenování po mihuili (anglicky lamprey), což je ryba, která se přisává na větší vodní organismy. V obranném kontextu má Lamprey fungovat podobně jako letecké drony typu „Loyal Wingman“, které doprovázejí pilotované stíhačky. Přichycením na vnější část trupu přátelské lodi nebo ponorky může dron sloužit jako násobitel síly, poskytovat dodatečné senzory nebo provádět průzkum, aniž by posádka musela složitě manipulovat s vypouštěcím zařízením do vody.
Jednou z největších technologických výhod systému Lamprey je schopnost dobíjení během transportu. Dron může využívat proudění vody kolem trupu lodi, například pomocí malé turbíny, k doplňování energie. Díky tomu dorazí do oblasti operace se stoprocentně nabitou baterií a je okamžitě připraven k akci. Lockheed Martin vsadil na otevřenou architekturu, což znamená, že modulární prostor o objemu přibližně 0,68 metru krychlového může nést širokou škálu vybavení.
Modulární systém umožňuje dronu plnit rozmanité úkoly. Lamprey může být vybaven odpalovacím zařízením pro další menší drony, systémy pro elektronický boj, akustickými klamnými cíli nebo senzory pro sběr zpravodajských informací. V případě potřeby může nést i lehké protiponorkové torpédo. Paul Lemmo z divize senzorů a misijních systémů společnosti Lockheed Martin uvedl, že moderní bojiště vyžaduje platformy, které se dokážou skrýt, adaptovat a dominovat.
Video: |
Kromě podpory vlastních plavidel má Lamprey také ofenzivní potenciál jako „parazit“ na nepřátelských lodích. Dokáže se nepozorovaně přichytit na trup protivníkova plavidla a fungovat buď jako sofistikovaná mina, nebo jako špionážní zařízení. Takto může být dron dopraven až do chráněného nepřátelského přístavu, kde může po odpojení způsobit značný chaos. Tato schopnost dává velitelům do rukou nástroj pro precizní údery i elektronické rušení.
Vývoj dronu Lamprey byl financován z interních zdrojů společnosti, což umožnilo extrémně rychlý postup prací. Výsledkem je víceúčelová zbraň, která podle výrobce dokáže zásadně změnit rovnováhu sil na moři. Zatímco se velení námořnictva často soustředí na velké třídy bitevních lodí, platformy jako Lamprey vyplňují mezeru v potřebách pro operace menšího rozsahu, které vyžadují vysokou míru nenápadnosti a autonomie.
Zkušenosti z probíhající války na Ukrajině, kde námořní drony Sea Baby úspěšně vyřazují ruské válečné lodě, potvrzují rostoucí význam bezpilotních prostředků na hladině i pod ní. Lamprey však představuje sofistikovanější přístup k podmořskému boji, který kombinuje výhody dlouhé výdrže, modularity a schopnosti skrytého nasazení. Nová technologie tak slibuje posílit schopnosti amerického námořnictva v oblastech, kde je klíčové zůstat neodhalen.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.