Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Hlavní příčinou takto dlouhé pauzy není nedostatek technologií, ale politická vůle. Podle Teasel Muir-Harmony, kurátorky sbírky Apollo ve Smithsonian National Air and Space Museum, jsou lety na Měsíc extrémně nákladné a komplexní národní investice, které vyžadují dlouhodobou prioritu. Problémem byla nestabilita cílů; každá nová americká administrativa v posledních desetiletích vesmírné priority radikálně měnila. Zatímco George H.W. Bush chtěl na Měsíc, Bill Clinton projekt zrušil ve prospěch vesmírné stanice. George W. Bush se k lunárním cílům vrátil, Barack Obama je opět odsunul směrem k asteroidům a Donald Trump je znovu vzkřísil. Joe Biden byl prvním prezidentem po dlouhé době, který nastavený směr nezměnil a v programu Artemis pokračoval.
Kromě politiky hrají roli i technické výzvy. Měsíc je vzdálen přes 400 000 kilometrů a více než polovina všech pokusů o přistání (včetně robotických) končí nezdarem. NASA navíc nemůže jednoduše zopakovat program Apollo. Dodavatelské řetězce i kvalifikovaní dělníci, kteří stavěli tehdejší hardware, jsou dávno pryč. I když jsou dnešní počítače v modulu Orion 20 000krát rychlejší než ty v Apollu, vesmírné lety zůstávají nebezpečné a drahé. Pokroky v technologiích se tak projevují spíše v detailech zvyšujících komfort, jako je například skutečná toaleta v modulu Orion, která nahradila neestetické plastové sáčky z éry Apolla.
Cíle programu Artemis jsou navíc mnohem ambicióznější než ty u Apolla. Tehdy šlo o „vlajky a stopy“ – jednorázové mise s cílem porazit Sovětský svaz v době studené války. Dnes chce NASA vybudovat infrastrukturu pro trvalou přítomnost lidí na Měsíci, včetně obyvatelných základen. Tomu napomáhá i rozmach soukromého sektoru; společnosti jako SpaceX, Boeing nebo Blue Origin jsou nyní partnery, kteří umožňují realizovat vize, na které dříve státní rozpočet nestačil. Elon Musk dokonce posunul prioritu SpaceX z Marsu právě na vybudování „městského osídlení na Měsíci“.
Důležitým faktorem jsou také vědecké poznatky získané po éře Apolla. Sondy, jako například Lunar Reconnaissance Orbiter, objevily na měsíčních pólech ložiska vodního ledu. Voda je přitom klíčovým zdrojem pro udržení života i výrobu paliva přímo na místě. Zkušenosti z pětadvacetiletého nepřetržitého pobytu lidí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) navíc poskytly lékařům data o tom, jak lidské tělo dlouhodobě reaguje na pobyt v kosmu, což je pro plánované měsíční základny nezbytné.
V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Zatímco v 60. letech byl rivalem Sovětský svaz, dnes Spojené státy vnímají jako hlavního soupeře Čínu. Peking plánuje vyslat svou posádku na Měsíc do roku 2030. USA se snaží vytvořit mezinárodní koalici skrze Arktidiny dohody (Artemis Accords), ke kterým se připojilo již přes 60 národů. Tyto dohody mají zajistit mírové a transparentní využívání vesmíru. Na rozdíl od uspěchaného a riskantního závodu v 60. letech, který stál životy posádku Apolla 1, je však dnešní přístup opatrnější a více zaměřený na bezpečnost a udržitelnost.
Jak kdysi řekl velitel Apolla 16 John Young: „Historie Země mluví jasně: Živočišné druhy žijící jen na jedné planetě nepřežijí.“ Program Artemis je tak vnímán nejen jako návrat ke starým cílům, ale jako nezbytný krok k tomu, aby se lidstvo stalo víceplanetárním druhem.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.