Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Hlavní příčinou takto dlouhé pauzy není nedostatek technologií, ale politická vůle. Podle Teasel Muir-Harmony, kurátorky sbírky Apollo ve Smithsonian National Air and Space Museum, jsou lety na Měsíc extrémně nákladné a komplexní národní investice, které vyžadují dlouhodobou prioritu. Problémem byla nestabilita cílů; každá nová americká administrativa v posledních desetiletích vesmírné priority radikálně měnila. Zatímco George H.W. Bush chtěl na Měsíc, Bill Clinton projekt zrušil ve prospěch vesmírné stanice. George W. Bush se k lunárním cílům vrátil, Barack Obama je opět odsunul směrem k asteroidům a Donald Trump je znovu vzkřísil. Joe Biden byl prvním prezidentem po dlouhé době, který nastavený směr nezměnil a v programu Artemis pokračoval.
Kromě politiky hrají roli i technické výzvy. Měsíc je vzdálen přes 400 000 kilometrů a více než polovina všech pokusů o přistání (včetně robotických) končí nezdarem. NASA navíc nemůže jednoduše zopakovat program Apollo. Dodavatelské řetězce i kvalifikovaní dělníci, kteří stavěli tehdejší hardware, jsou dávno pryč. I když jsou dnešní počítače v modulu Orion 20 000krát rychlejší než ty v Apollu, vesmírné lety zůstávají nebezpečné a drahé. Pokroky v technologiích se tak projevují spíše v detailech zvyšujících komfort, jako je například skutečná toaleta v modulu Orion, která nahradila neestetické plastové sáčky z éry Apolla.
Cíle programu Artemis jsou navíc mnohem ambicióznější než ty u Apolla. Tehdy šlo o „vlajky a stopy“ – jednorázové mise s cílem porazit Sovětský svaz v době studené války. Dnes chce NASA vybudovat infrastrukturu pro trvalou přítomnost lidí na Měsíci, včetně obyvatelných základen. Tomu napomáhá i rozmach soukromého sektoru; společnosti jako SpaceX, Boeing nebo Blue Origin jsou nyní partnery, kteří umožňují realizovat vize, na které dříve státní rozpočet nestačil. Elon Musk dokonce posunul prioritu SpaceX z Marsu právě na vybudování „městského osídlení na Měsíci“.
Důležitým faktorem jsou také vědecké poznatky získané po éře Apolla. Sondy, jako například Lunar Reconnaissance Orbiter, objevily na měsíčních pólech ložiska vodního ledu. Voda je přitom klíčovým zdrojem pro udržení života i výrobu paliva přímo na místě. Zkušenosti z pětadvacetiletého nepřetržitého pobytu lidí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) navíc poskytly lékařům data o tom, jak lidské tělo dlouhodobě reaguje na pobyt v kosmu, což je pro plánované měsíční základny nezbytné.
V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Zatímco v 60. letech byl rivalem Sovětský svaz, dnes Spojené státy vnímají jako hlavního soupeře Čínu. Peking plánuje vyslat svou posádku na Měsíc do roku 2030. USA se snaží vytvořit mezinárodní koalici skrze Arktidiny dohody (Artemis Accords), ke kterým se připojilo již přes 60 národů. Tyto dohody mají zajistit mírové a transparentní využívání vesmíru. Na rozdíl od uspěchaného a riskantního závodu v 60. letech, který stál životy posádku Apolla 1, je však dnešní přístup opatrnější a více zaměřený na bezpečnost a udržitelnost.
Jak kdysi řekl velitel Apolla 16 John Young: „Historie Země mluví jasně: Živočišné druhy žijící jen na jedné planetě nepřežijí.“ Program Artemis je tak vnímán nejen jako návrat ke starým cílům, ale jako nezbytný krok k tomu, aby se lidstvo stalo víceplanetárním druhem.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.