Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Hlavní příčinou takto dlouhé pauzy není nedostatek technologií, ale politická vůle. Podle Teasel Muir-Harmony, kurátorky sbírky Apollo ve Smithsonian National Air and Space Museum, jsou lety na Měsíc extrémně nákladné a komplexní národní investice, které vyžadují dlouhodobou prioritu. Problémem byla nestabilita cílů; každá nová americká administrativa v posledních desetiletích vesmírné priority radikálně měnila. Zatímco George H.W. Bush chtěl na Měsíc, Bill Clinton projekt zrušil ve prospěch vesmírné stanice. George W. Bush se k lunárním cílům vrátil, Barack Obama je opět odsunul směrem k asteroidům a Donald Trump je znovu vzkřísil. Joe Biden byl prvním prezidentem po dlouhé době, který nastavený směr nezměnil a v programu Artemis pokračoval.
Kromě politiky hrají roli i technické výzvy. Měsíc je vzdálen přes 400 000 kilometrů a více než polovina všech pokusů o přistání (včetně robotických) končí nezdarem. NASA navíc nemůže jednoduše zopakovat program Apollo. Dodavatelské řetězce i kvalifikovaní dělníci, kteří stavěli tehdejší hardware, jsou dávno pryč. I když jsou dnešní počítače v modulu Orion 20 000krát rychlejší než ty v Apollu, vesmírné lety zůstávají nebezpečné a drahé. Pokroky v technologiích se tak projevují spíše v detailech zvyšujících komfort, jako je například skutečná toaleta v modulu Orion, která nahradila neestetické plastové sáčky z éry Apolla.
Cíle programu Artemis jsou navíc mnohem ambicióznější než ty u Apolla. Tehdy šlo o „vlajky a stopy“ – jednorázové mise s cílem porazit Sovětský svaz v době studené války. Dnes chce NASA vybudovat infrastrukturu pro trvalou přítomnost lidí na Měsíci, včetně obyvatelných základen. Tomu napomáhá i rozmach soukromého sektoru; společnosti jako SpaceX, Boeing nebo Blue Origin jsou nyní partnery, kteří umožňují realizovat vize, na které dříve státní rozpočet nestačil. Elon Musk dokonce posunul prioritu SpaceX z Marsu právě na vybudování „městského osídlení na Měsíci“.
Důležitým faktorem jsou také vědecké poznatky získané po éře Apolla. Sondy, jako například Lunar Reconnaissance Orbiter, objevily na měsíčních pólech ložiska vodního ledu. Voda je přitom klíčovým zdrojem pro udržení života i výrobu paliva přímo na místě. Zkušenosti z pětadvacetiletého nepřetržitého pobytu lidí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) navíc poskytly lékařům data o tom, jak lidské tělo dlouhodobě reaguje na pobyt v kosmu, což je pro plánované měsíční základny nezbytné.
V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Zatímco v 60. letech byl rivalem Sovětský svaz, dnes Spojené státy vnímají jako hlavního soupeře Čínu. Peking plánuje vyslat svou posádku na Měsíc do roku 2030. USA se snaží vytvořit mezinárodní koalici skrze Arktidiny dohody (Artemis Accords), ke kterým se připojilo již přes 60 národů. Tyto dohody mají zajistit mírové a transparentní využívání vesmíru. Na rozdíl od uspěchaného a riskantního závodu v 60. letech, který stál životy posádku Apolla 1, je však dnešní přístup opatrnější a více zaměřený na bezpečnost a udržitelnost.
Jak kdysi řekl velitel Apolla 16 John Young: „Historie Země mluví jasně: Živočišné druhy žijící jen na jedné planetě nepřežijí.“ Program Artemis je tak vnímán nejen jako návrat ke starým cílům, ale jako nezbytný krok k tomu, aby se lidstvo stalo víceplanetárním druhem.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.