Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Hlavní příčinou takto dlouhé pauzy není nedostatek technologií, ale politická vůle. Podle Teasel Muir-Harmony, kurátorky sbírky Apollo ve Smithsonian National Air and Space Museum, jsou lety na Měsíc extrémně nákladné a komplexní národní investice, které vyžadují dlouhodobou prioritu. Problémem byla nestabilita cílů; každá nová americká administrativa v posledních desetiletích vesmírné priority radikálně měnila. Zatímco George H.W. Bush chtěl na Měsíc, Bill Clinton projekt zrušil ve prospěch vesmírné stanice. George W. Bush se k lunárním cílům vrátil, Barack Obama je opět odsunul směrem k asteroidům a Donald Trump je znovu vzkřísil. Joe Biden byl prvním prezidentem po dlouhé době, který nastavený směr nezměnil a v programu Artemis pokračoval.
Kromě politiky hrají roli i technické výzvy. Měsíc je vzdálen přes 400 000 kilometrů a více než polovina všech pokusů o přistání (včetně robotických) končí nezdarem. NASA navíc nemůže jednoduše zopakovat program Apollo. Dodavatelské řetězce i kvalifikovaní dělníci, kteří stavěli tehdejší hardware, jsou dávno pryč. I když jsou dnešní počítače v modulu Orion 20 000krát rychlejší než ty v Apollu, vesmírné lety zůstávají nebezpečné a drahé. Pokroky v technologiích se tak projevují spíše v detailech zvyšujících komfort, jako je například skutečná toaleta v modulu Orion, která nahradila neestetické plastové sáčky z éry Apolla.
Cíle programu Artemis jsou navíc mnohem ambicióznější než ty u Apolla. Tehdy šlo o „vlajky a stopy“ – jednorázové mise s cílem porazit Sovětský svaz v době studené války. Dnes chce NASA vybudovat infrastrukturu pro trvalou přítomnost lidí na Měsíci, včetně obyvatelných základen. Tomu napomáhá i rozmach soukromého sektoru; společnosti jako SpaceX, Boeing nebo Blue Origin jsou nyní partnery, kteří umožňují realizovat vize, na které dříve státní rozpočet nestačil. Elon Musk dokonce posunul prioritu SpaceX z Marsu právě na vybudování „městského osídlení na Měsíci“.
Důležitým faktorem jsou také vědecké poznatky získané po éře Apolla. Sondy, jako například Lunar Reconnaissance Orbiter, objevily na měsíčních pólech ložiska vodního ledu. Voda je přitom klíčovým zdrojem pro udržení života i výrobu paliva přímo na místě. Zkušenosti z pětadvacetiletého nepřetržitého pobytu lidí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) navíc poskytly lékařům data o tom, jak lidské tělo dlouhodobě reaguje na pobyt v kosmu, což je pro plánované měsíční základny nezbytné.
V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Zatímco v 60. letech byl rivalem Sovětský svaz, dnes Spojené státy vnímají jako hlavního soupeře Čínu. Peking plánuje vyslat svou posádku na Měsíc do roku 2030. USA se snaží vytvořit mezinárodní koalici skrze Arktidiny dohody (Artemis Accords), ke kterým se připojilo již přes 60 národů. Tyto dohody mají zajistit mírové a transparentní využívání vesmíru. Na rozdíl od uspěchaného a riskantního závodu v 60. letech, který stál životy posádku Apolla 1, je však dnešní přístup opatrnější a více zaměřený na bezpečnost a udržitelnost.
Jak kdysi řekl velitel Apolla 16 John Young: „Historie Země mluví jasně: Živočišné druhy žijící jen na jedné planetě nepřežijí.“ Program Artemis je tak vnímán nejen jako návrat ke starým cílům, ale jako nezbytný krok k tomu, aby se lidstvo stalo víceplanetárním druhem.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.