Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Hlavní příčinou takto dlouhé pauzy není nedostatek technologií, ale politická vůle. Podle Teasel Muir-Harmony, kurátorky sbírky Apollo ve Smithsonian National Air and Space Museum, jsou lety na Měsíc extrémně nákladné a komplexní národní investice, které vyžadují dlouhodobou prioritu. Problémem byla nestabilita cílů; každá nová americká administrativa v posledních desetiletích vesmírné priority radikálně měnila. Zatímco George H.W. Bush chtěl na Měsíc, Bill Clinton projekt zrušil ve prospěch vesmírné stanice. George W. Bush se k lunárním cílům vrátil, Barack Obama je opět odsunul směrem k asteroidům a Donald Trump je znovu vzkřísil. Joe Biden byl prvním prezidentem po dlouhé době, který nastavený směr nezměnil a v programu Artemis pokračoval.
Kromě politiky hrají roli i technické výzvy. Měsíc je vzdálen přes 400 000 kilometrů a více než polovina všech pokusů o přistání (včetně robotických) končí nezdarem. NASA navíc nemůže jednoduše zopakovat program Apollo. Dodavatelské řetězce i kvalifikovaní dělníci, kteří stavěli tehdejší hardware, jsou dávno pryč. I když jsou dnešní počítače v modulu Orion 20 000krát rychlejší než ty v Apollu, vesmírné lety zůstávají nebezpečné a drahé. Pokroky v technologiích se tak projevují spíše v detailech zvyšujících komfort, jako je například skutečná toaleta v modulu Orion, která nahradila neestetické plastové sáčky z éry Apolla.
Cíle programu Artemis jsou navíc mnohem ambicióznější než ty u Apolla. Tehdy šlo o „vlajky a stopy“ – jednorázové mise s cílem porazit Sovětský svaz v době studené války. Dnes chce NASA vybudovat infrastrukturu pro trvalou přítomnost lidí na Měsíci, včetně obyvatelných základen. Tomu napomáhá i rozmach soukromého sektoru; společnosti jako SpaceX, Boeing nebo Blue Origin jsou nyní partnery, kteří umožňují realizovat vize, na které dříve státní rozpočet nestačil. Elon Musk dokonce posunul prioritu SpaceX z Marsu právě na vybudování „městského osídlení na Měsíci“.
Důležitým faktorem jsou také vědecké poznatky získané po éře Apolla. Sondy, jako například Lunar Reconnaissance Orbiter, objevily na měsíčních pólech ložiska vodního ledu. Voda je přitom klíčovým zdrojem pro udržení života i výrobu paliva přímo na místě. Zkušenosti z pětadvacetiletého nepřetržitého pobytu lidí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) navíc poskytly lékařům data o tom, jak lidské tělo dlouhodobě reaguje na pobyt v kosmu, což je pro plánované měsíční základny nezbytné.
V neposlední řadě hraje roli geopolitika. Zatímco v 60. letech byl rivalem Sovětský svaz, dnes Spojené státy vnímají jako hlavního soupeře Čínu. Peking plánuje vyslat svou posádku na Měsíc do roku 2030. USA se snaží vytvořit mezinárodní koalici skrze Arktidiny dohody (Artemis Accords), ke kterým se připojilo již přes 60 národů. Tyto dohody mají zajistit mírové a transparentní využívání vesmíru. Na rozdíl od uspěchaného a riskantního závodu v 60. letech, který stál životy posádku Apolla 1, je však dnešní přístup opatrnější a více zaměřený na bezpečnost a udržitelnost.
Jak kdysi řekl velitel Apolla 16 John Young: „Historie Země mluví jasně: Živočišné druhy žijící jen na jedné planetě nepřežijí.“ Program Artemis je tak vnímán nejen jako návrat ke starým cílům, ale jako nezbytný krok k tomu, aby se lidstvo stalo víceplanetárním druhem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.