Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mary Dicksonová, která vyrůstala v 50. a 60. letech v Salt Lake City, vzpomíná, jak se ve škole učili „krýt a schovat“ v případě jaderného útoku, a přitom netušila, že pouhých pár set kilometrů odtud, v Nevadě, probíhaly testy.
Žila po směru větru, a proto byla vystavena radioaktivnímu spadu. Ona sama onemocněla rakovinou štítné žlázy, její sestra zemřela na lupus a neteře také trpí zdravotními problémy. V jejím dětství napočítala v okruhu pěti bloků celkem 54 lidí, kteří trpěli rakovinou, autoimunitními chorobami, vrozenými vadami nebo potraty.
Lidé, kteří žili v okolních státech, jako je Arizona, Oregon nebo Idaho, byli nazýváni „downwinders“, neboli „lidé po větru“. Ačkoli je obtížné prokázat přímou souvislost mezi nemocemi a radioaktivním spadem, Americká agentura pro ochranu životního prostředí potvrzuje, že expozice radiaci zvyšuje riziko rakoviny. Mary Dicksonová říká, že psychologické následky jsou stejně devastující. Lidé žijí ve strachu z každého zhoršení zdravotního stavu.
Jaderné velmoci, jako jsou USA, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína, prováděly své testy mezi lety 1945 a 1996, často na vzdálených, kolonizovaných a málo obydlených územích. Spojené státy testovaly hlavně v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Sovětský svaz v Kazachstánu a na souostroví Nová země. Velká Británie v Austrálii. Francie v Alžírsku a Francouzské Polynésii. A Čína v poušti Lop Nur. Tímto způsobem byly poškozeny životy místních obyvatel.
V Kazachstánu, kde Sovětský svaz prováděl testy na polygonu Semipalatinsk, si místní obyvatelé nebyli vědomi celkového rozsahu probíhajících zkoušek. Aigerim Seitenova, která založila koalici na pomoc obětem jaderného testování, říká, že mnozí z jejích příbuzných zemřeli v mladém věku. Její rodina a mnoho dalších dodnes trpí chronickými zdravotními problémy, které připisují radioaktivní kontaminaci.
Dopady jaderného testování na lidské zdraví a ekosystémy je obtížné přesně vyčíslit. Americký Národní onkologický institut odhaduje, že testy v Nevadě způsobily 11 300 až 212 000 případů rakoviny štítné žlázy. Jiná studie provedená na Marshallových ostrovech zjistila, že 0,4 % až 3,4 % případů rakoviny by mohlo být způsobeno ozářením. Mezi lety 1946 až 1958 provedly USA na Marshallových ostrovech 67 testů s celkovým ekvivalentem 7 232 hirošimských bomb. Některé z ostrovů byly zcela zničeny a část populace se dodnes nemohla vrátit.
Ivana Nikolić Hughesová, která se zabývá zkoumáním radioaktivity, říká, že části Marshallových ostrovů jsou i po téměř 70 letech kontaminované. Některé radioaktivní izotopy, jako je Cesium-137, se kumulují v potravním řetězci. Vědci zjistili, že krabi kokosové, kteří se živí kokosy, vykazovali vysokou úroveň radiace, protože se v jejich těle izotop hromadil.
Mnoho zemí, které utrpěly následky jaderného testování, žádalo o kompenzace. Spojené státy zřídily program na kompenzaci pro „downwinders“, v rámci něhož bylo vyplaceno 1,3 miliardy dolarů. Také Kazachstán a Francie přiznaly své chyby a vyplatily kompenzace. Francie se v roce 2021 omluvila Francouzské Polynésii, ale britská vláda stále odmítá specifické kompenzace pro veterány z jaderných testů, ačkoliv se u nich objevují závažné zdravotní potíže.
Ačkoli od použití atomové bomby v Hirošimě uplynulo už 80 let a od posledních nadzemních testů desítky let, jaderný problém ještě není vyřešený. Po celém světě zůstávají tisíce jaderných zbraní v pohotovosti. Kromě toho se radioaktivní dopad testování šíří ekosystémy a je neviditelným dědictvím, které ovlivňuje zdraví dalších generací. Jak řekla Togzhan Kassenova z Carnegie Endowment for International Peace, „je to problém, který se netýká jen minulosti“. Mnoho lidí za to stále platí.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.