Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mary Dicksonová, která vyrůstala v 50. a 60. letech v Salt Lake City, vzpomíná, jak se ve škole učili „krýt a schovat“ v případě jaderného útoku, a přitom netušila, že pouhých pár set kilometrů odtud, v Nevadě, probíhaly testy.
Žila po směru větru, a proto byla vystavena radioaktivnímu spadu. Ona sama onemocněla rakovinou štítné žlázy, její sestra zemřela na lupus a neteře také trpí zdravotními problémy. V jejím dětství napočítala v okruhu pěti bloků celkem 54 lidí, kteří trpěli rakovinou, autoimunitními chorobami, vrozenými vadami nebo potraty.
Lidé, kteří žili v okolních státech, jako je Arizona, Oregon nebo Idaho, byli nazýváni „downwinders“, neboli „lidé po větru“. Ačkoli je obtížné prokázat přímou souvislost mezi nemocemi a radioaktivním spadem, Americká agentura pro ochranu životního prostředí potvrzuje, že expozice radiaci zvyšuje riziko rakoviny. Mary Dicksonová říká, že psychologické následky jsou stejně devastující. Lidé žijí ve strachu z každého zhoršení zdravotního stavu.
Jaderné velmoci, jako jsou USA, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína, prováděly své testy mezi lety 1945 a 1996, často na vzdálených, kolonizovaných a málo obydlených územích. Spojené státy testovaly hlavně v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Sovětský svaz v Kazachstánu a na souostroví Nová země. Velká Británie v Austrálii. Francie v Alžírsku a Francouzské Polynésii. A Čína v poušti Lop Nur. Tímto způsobem byly poškozeny životy místních obyvatel.
V Kazachstánu, kde Sovětský svaz prováděl testy na polygonu Semipalatinsk, si místní obyvatelé nebyli vědomi celkového rozsahu probíhajících zkoušek. Aigerim Seitenova, která založila koalici na pomoc obětem jaderného testování, říká, že mnozí z jejích příbuzných zemřeli v mladém věku. Její rodina a mnoho dalších dodnes trpí chronickými zdravotními problémy, které připisují radioaktivní kontaminaci.
Dopady jaderného testování na lidské zdraví a ekosystémy je obtížné přesně vyčíslit. Americký Národní onkologický institut odhaduje, že testy v Nevadě způsobily 11 300 až 212 000 případů rakoviny štítné žlázy. Jiná studie provedená na Marshallových ostrovech zjistila, že 0,4 % až 3,4 % případů rakoviny by mohlo být způsobeno ozářením. Mezi lety 1946 až 1958 provedly USA na Marshallových ostrovech 67 testů s celkovým ekvivalentem 7 232 hirošimských bomb. Některé z ostrovů byly zcela zničeny a část populace se dodnes nemohla vrátit.
Ivana Nikolić Hughesová, která se zabývá zkoumáním radioaktivity, říká, že části Marshallových ostrovů jsou i po téměř 70 letech kontaminované. Některé radioaktivní izotopy, jako je Cesium-137, se kumulují v potravním řetězci. Vědci zjistili, že krabi kokosové, kteří se živí kokosy, vykazovali vysokou úroveň radiace, protože se v jejich těle izotop hromadil.
Mnoho zemí, které utrpěly následky jaderného testování, žádalo o kompenzace. Spojené státy zřídily program na kompenzaci pro „downwinders“, v rámci něhož bylo vyplaceno 1,3 miliardy dolarů. Také Kazachstán a Francie přiznaly své chyby a vyplatily kompenzace. Francie se v roce 2021 omluvila Francouzské Polynésii, ale britská vláda stále odmítá specifické kompenzace pro veterány z jaderných testů, ačkoliv se u nich objevují závažné zdravotní potíže.
Ačkoli od použití atomové bomby v Hirošimě uplynulo už 80 let a od posledních nadzemních testů desítky let, jaderný problém ještě není vyřešený. Po celém světě zůstávají tisíce jaderných zbraní v pohotovosti. Kromě toho se radioaktivní dopad testování šíří ekosystémy a je neviditelným dědictvím, které ovlivňuje zdraví dalších generací. Jak řekla Togzhan Kassenova z Carnegie Endowment for International Peace, „je to problém, který se netýká jen minulosti“. Mnoho lidí za to stále platí.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.