Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mary Dicksonová, která vyrůstala v 50. a 60. letech v Salt Lake City, vzpomíná, jak se ve škole učili „krýt a schovat“ v případě jaderného útoku, a přitom netušila, že pouhých pár set kilometrů odtud, v Nevadě, probíhaly testy.
Žila po směru větru, a proto byla vystavena radioaktivnímu spadu. Ona sama onemocněla rakovinou štítné žlázy, její sestra zemřela na lupus a neteře také trpí zdravotními problémy. V jejím dětství napočítala v okruhu pěti bloků celkem 54 lidí, kteří trpěli rakovinou, autoimunitními chorobami, vrozenými vadami nebo potraty.
Lidé, kteří žili v okolních státech, jako je Arizona, Oregon nebo Idaho, byli nazýváni „downwinders“, neboli „lidé po větru“. Ačkoli je obtížné prokázat přímou souvislost mezi nemocemi a radioaktivním spadem, Americká agentura pro ochranu životního prostředí potvrzuje, že expozice radiaci zvyšuje riziko rakoviny. Mary Dicksonová říká, že psychologické následky jsou stejně devastující. Lidé žijí ve strachu z každého zhoršení zdravotního stavu.
Jaderné velmoci, jako jsou USA, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína, prováděly své testy mezi lety 1945 a 1996, často na vzdálených, kolonizovaných a málo obydlených územích. Spojené státy testovaly hlavně v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Sovětský svaz v Kazachstánu a na souostroví Nová země. Velká Británie v Austrálii. Francie v Alžírsku a Francouzské Polynésii. A Čína v poušti Lop Nur. Tímto způsobem byly poškozeny životy místních obyvatel.
V Kazachstánu, kde Sovětský svaz prováděl testy na polygonu Semipalatinsk, si místní obyvatelé nebyli vědomi celkového rozsahu probíhajících zkoušek. Aigerim Seitenova, která založila koalici na pomoc obětem jaderného testování, říká, že mnozí z jejích příbuzných zemřeli v mladém věku. Její rodina a mnoho dalších dodnes trpí chronickými zdravotními problémy, které připisují radioaktivní kontaminaci.
Dopady jaderného testování na lidské zdraví a ekosystémy je obtížné přesně vyčíslit. Americký Národní onkologický institut odhaduje, že testy v Nevadě způsobily 11 300 až 212 000 případů rakoviny štítné žlázy. Jiná studie provedená na Marshallových ostrovech zjistila, že 0,4 % až 3,4 % případů rakoviny by mohlo být způsobeno ozářením. Mezi lety 1946 až 1958 provedly USA na Marshallových ostrovech 67 testů s celkovým ekvivalentem 7 232 hirošimských bomb. Některé z ostrovů byly zcela zničeny a část populace se dodnes nemohla vrátit.
Ivana Nikolić Hughesová, která se zabývá zkoumáním radioaktivity, říká, že části Marshallových ostrovů jsou i po téměř 70 letech kontaminované. Některé radioaktivní izotopy, jako je Cesium-137, se kumulují v potravním řetězci. Vědci zjistili, že krabi kokosové, kteří se živí kokosy, vykazovali vysokou úroveň radiace, protože se v jejich těle izotop hromadil.
Mnoho zemí, které utrpěly následky jaderného testování, žádalo o kompenzace. Spojené státy zřídily program na kompenzaci pro „downwinders“, v rámci něhož bylo vyplaceno 1,3 miliardy dolarů. Také Kazachstán a Francie přiznaly své chyby a vyplatily kompenzace. Francie se v roce 2021 omluvila Francouzské Polynésii, ale britská vláda stále odmítá specifické kompenzace pro veterány z jaderných testů, ačkoliv se u nich objevují závažné zdravotní potíže.
Ačkoli od použití atomové bomby v Hirošimě uplynulo už 80 let a od posledních nadzemních testů desítky let, jaderný problém ještě není vyřešený. Po celém světě zůstávají tisíce jaderných zbraní v pohotovosti. Kromě toho se radioaktivní dopad testování šíří ekosystémy a je neviditelným dědictvím, které ovlivňuje zdraví dalších generací. Jak řekla Togzhan Kassenova z Carnegie Endowment for International Peace, „je to problém, který se netýká jen minulosti“. Mnoho lidí za to stále platí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.