Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mary Dicksonová, která vyrůstala v 50. a 60. letech v Salt Lake City, vzpomíná, jak se ve škole učili „krýt a schovat“ v případě jaderného útoku, a přitom netušila, že pouhých pár set kilometrů odtud, v Nevadě, probíhaly testy.
Žila po směru větru, a proto byla vystavena radioaktivnímu spadu. Ona sama onemocněla rakovinou štítné žlázy, její sestra zemřela na lupus a neteře také trpí zdravotními problémy. V jejím dětství napočítala v okruhu pěti bloků celkem 54 lidí, kteří trpěli rakovinou, autoimunitními chorobami, vrozenými vadami nebo potraty.
Lidé, kteří žili v okolních státech, jako je Arizona, Oregon nebo Idaho, byli nazýváni „downwinders“, neboli „lidé po větru“. Ačkoli je obtížné prokázat přímou souvislost mezi nemocemi a radioaktivním spadem, Americká agentura pro ochranu životního prostředí potvrzuje, že expozice radiaci zvyšuje riziko rakoviny. Mary Dicksonová říká, že psychologické následky jsou stejně devastující. Lidé žijí ve strachu z každého zhoršení zdravotního stavu.
Jaderné velmoci, jako jsou USA, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína, prováděly své testy mezi lety 1945 a 1996, často na vzdálených, kolonizovaných a málo obydlených územích. Spojené státy testovaly hlavně v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Sovětský svaz v Kazachstánu a na souostroví Nová země. Velká Británie v Austrálii. Francie v Alžírsku a Francouzské Polynésii. A Čína v poušti Lop Nur. Tímto způsobem byly poškozeny životy místních obyvatel.
V Kazachstánu, kde Sovětský svaz prováděl testy na polygonu Semipalatinsk, si místní obyvatelé nebyli vědomi celkového rozsahu probíhajících zkoušek. Aigerim Seitenova, která založila koalici na pomoc obětem jaderného testování, říká, že mnozí z jejích příbuzných zemřeli v mladém věku. Její rodina a mnoho dalších dodnes trpí chronickými zdravotními problémy, které připisují radioaktivní kontaminaci.
Dopady jaderného testování na lidské zdraví a ekosystémy je obtížné přesně vyčíslit. Americký Národní onkologický institut odhaduje, že testy v Nevadě způsobily 11 300 až 212 000 případů rakoviny štítné žlázy. Jiná studie provedená na Marshallových ostrovech zjistila, že 0,4 % až 3,4 % případů rakoviny by mohlo být způsobeno ozářením. Mezi lety 1946 až 1958 provedly USA na Marshallových ostrovech 67 testů s celkovým ekvivalentem 7 232 hirošimských bomb. Některé z ostrovů byly zcela zničeny a část populace se dodnes nemohla vrátit.
Ivana Nikolić Hughesová, která se zabývá zkoumáním radioaktivity, říká, že části Marshallových ostrovů jsou i po téměř 70 letech kontaminované. Některé radioaktivní izotopy, jako je Cesium-137, se kumulují v potravním řetězci. Vědci zjistili, že krabi kokosové, kteří se živí kokosy, vykazovali vysokou úroveň radiace, protože se v jejich těle izotop hromadil.
Mnoho zemí, které utrpěly následky jaderného testování, žádalo o kompenzace. Spojené státy zřídily program na kompenzaci pro „downwinders“, v rámci něhož bylo vyplaceno 1,3 miliardy dolarů. Také Kazachstán a Francie přiznaly své chyby a vyplatily kompenzace. Francie se v roce 2021 omluvila Francouzské Polynésii, ale britská vláda stále odmítá specifické kompenzace pro veterány z jaderných testů, ačkoliv se u nich objevují závažné zdravotní potíže.
Ačkoli od použití atomové bomby v Hirošimě uplynulo už 80 let a od posledních nadzemních testů desítky let, jaderný problém ještě není vyřešený. Po celém světě zůstávají tisíce jaderných zbraní v pohotovosti. Kromě toho se radioaktivní dopad testování šíří ekosystémy a je neviditelným dědictvím, které ovlivňuje zdraví dalších generací. Jak řekla Togzhan Kassenova z Carnegie Endowment for International Peace, „je to problém, který se netýká jen minulosti“. Mnoho lidí za to stále platí.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.