Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mary Dicksonová, která vyrůstala v 50. a 60. letech v Salt Lake City, vzpomíná, jak se ve škole učili „krýt a schovat“ v případě jaderného útoku, a přitom netušila, že pouhých pár set kilometrů odtud, v Nevadě, probíhaly testy.
Žila po směru větru, a proto byla vystavena radioaktivnímu spadu. Ona sama onemocněla rakovinou štítné žlázy, její sestra zemřela na lupus a neteře také trpí zdravotními problémy. V jejím dětství napočítala v okruhu pěti bloků celkem 54 lidí, kteří trpěli rakovinou, autoimunitními chorobami, vrozenými vadami nebo potraty.
Lidé, kteří žili v okolních státech, jako je Arizona, Oregon nebo Idaho, byli nazýváni „downwinders“, neboli „lidé po větru“. Ačkoli je obtížné prokázat přímou souvislost mezi nemocemi a radioaktivním spadem, Americká agentura pro ochranu životního prostředí potvrzuje, že expozice radiaci zvyšuje riziko rakoviny. Mary Dicksonová říká, že psychologické následky jsou stejně devastující. Lidé žijí ve strachu z každého zhoršení zdravotního stavu.
Jaderné velmoci, jako jsou USA, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína, prováděly své testy mezi lety 1945 a 1996, často na vzdálených, kolonizovaných a málo obydlených územích. Spojené státy testovaly hlavně v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Sovětský svaz v Kazachstánu a na souostroví Nová země. Velká Británie v Austrálii. Francie v Alžírsku a Francouzské Polynésii. A Čína v poušti Lop Nur. Tímto způsobem byly poškozeny životy místních obyvatel.
V Kazachstánu, kde Sovětský svaz prováděl testy na polygonu Semipalatinsk, si místní obyvatelé nebyli vědomi celkového rozsahu probíhajících zkoušek. Aigerim Seitenova, která založila koalici na pomoc obětem jaderného testování, říká, že mnozí z jejích příbuzných zemřeli v mladém věku. Její rodina a mnoho dalších dodnes trpí chronickými zdravotními problémy, které připisují radioaktivní kontaminaci.
Dopady jaderného testování na lidské zdraví a ekosystémy je obtížné přesně vyčíslit. Americký Národní onkologický institut odhaduje, že testy v Nevadě způsobily 11 300 až 212 000 případů rakoviny štítné žlázy. Jiná studie provedená na Marshallových ostrovech zjistila, že 0,4 % až 3,4 % případů rakoviny by mohlo být způsobeno ozářením. Mezi lety 1946 až 1958 provedly USA na Marshallových ostrovech 67 testů s celkovým ekvivalentem 7 232 hirošimských bomb. Některé z ostrovů byly zcela zničeny a část populace se dodnes nemohla vrátit.
Ivana Nikolić Hughesová, která se zabývá zkoumáním radioaktivity, říká, že části Marshallových ostrovů jsou i po téměř 70 letech kontaminované. Některé radioaktivní izotopy, jako je Cesium-137, se kumulují v potravním řetězci. Vědci zjistili, že krabi kokosové, kteří se živí kokosy, vykazovali vysokou úroveň radiace, protože se v jejich těle izotop hromadil.
Mnoho zemí, které utrpěly následky jaderného testování, žádalo o kompenzace. Spojené státy zřídily program na kompenzaci pro „downwinders“, v rámci něhož bylo vyplaceno 1,3 miliardy dolarů. Také Kazachstán a Francie přiznaly své chyby a vyplatily kompenzace. Francie se v roce 2021 omluvila Francouzské Polynésii, ale britská vláda stále odmítá specifické kompenzace pro veterány z jaderných testů, ačkoliv se u nich objevují závažné zdravotní potíže.
Ačkoli od použití atomové bomby v Hirošimě uplynulo už 80 let a od posledních nadzemních testů desítky let, jaderný problém ještě není vyřešený. Po celém světě zůstávají tisíce jaderných zbraní v pohotovosti. Kromě toho se radioaktivní dopad testování šíří ekosystémy a je neviditelným dědictvím, které ovlivňuje zdraví dalších generací. Jak řekla Togzhan Kassenova z Carnegie Endowment for International Peace, „je to problém, který se netýká jen minulosti“. Mnoho lidí za to stále platí.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.