Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Několik mezinárodních orgánů, včetně Mezinárodního soudního dvora (ICJ), vydalo stanoviska, která zdůrazňují právní rizika spojená s podporou Izraele v okupaci palestinských území. V červenci 2024 vydal ICJ doporučení, ve kterém vyzval všechny členské státy OSN, aby se zdržely pomoci Izraeli při udržování okupace.
40 nezávislých expertů OSN navíc vyzvalo státy, aby podnikly kroky k zabránění svým občanům s dvojím izraelským občanstvím sloužit v izraelské armádě, aby se vyhnuly možné spoluvině na válečných zločinech nebo zločinech proti lidskosti. Nezávislá mezinárodní komise OSN také naléhá na členské státy, aby vyšetřovaly a stíhaly ty, kteří jsou obviněni ze spáchání zločinů v Gaze, a to buď na základě svých domácích zákonů, nebo prostřednictvím univerzální jurisdikce.
Země s velkými židovskými populacemi, jako jsou USA, Francie, Kanada, Německo a Spojené království, mají zákony, které omezují službu v cizích armádách. Přesto však většinou umožňují nábor do izraelské armády prostřednictvím výjimek nebo benevolentního výkladu zákonů. Naproti tomu Jihoafrická republika otevřeně pohrozila stíháním občanů, kteří se připojí k izraelské armádě, i když prosazování těchto zákonů je zřídkavé.
Občanské organizace v různých zemích, jako například v Kanadě, Belgii, Nizozemsku a Velké Británii, podávají podněty k vyšetřování pro podezření z válečných zločinů spáchaných vojáky, kteří mají dvojí občanství. Tyto aktivity zvyšují tlak na vlády, aby plnily své mezinárodní závazky.
Pro občany s dvojím občanstvím jsou rizika obrovská. Nejenže mohou být zapojeni do dlouhotrvajícího konfliktu, ale mohou se také vystavit budoucímu stíhání za závažné zločiny. Pro jejich domovské země je v sázce také hodně – mlčení a nečinnost by mohly být považovány za spoluvinu na možném genocidě. Otázkou zůstává, zda vlády naplní své závazky, efektivně varují své občany a případně je budou stíhat, bude-li to nutné.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.
Izraelská armáda potvrdila identitu jednoho ze dvou těl zemřelých rukojmích, které Hamás vrátil v sobotu pozdě večer. Tento krok přichází uprostřed rostoucího napětí ohledně dodržování příměří a sporů o znovuotevření hraničního přechodu Rafah pro humanitární pomoc.
Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.
Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.