Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Několik mezinárodních orgánů, včetně Mezinárodního soudního dvora (ICJ), vydalo stanoviska, která zdůrazňují právní rizika spojená s podporou Izraele v okupaci palestinských území. V červenci 2024 vydal ICJ doporučení, ve kterém vyzval všechny členské státy OSN, aby se zdržely pomoci Izraeli při udržování okupace.
40 nezávislých expertů OSN navíc vyzvalo státy, aby podnikly kroky k zabránění svým občanům s dvojím izraelským občanstvím sloužit v izraelské armádě, aby se vyhnuly možné spoluvině na válečných zločinech nebo zločinech proti lidskosti. Nezávislá mezinárodní komise OSN také naléhá na členské státy, aby vyšetřovaly a stíhaly ty, kteří jsou obviněni ze spáchání zločinů v Gaze, a to buď na základě svých domácích zákonů, nebo prostřednictvím univerzální jurisdikce.
Země s velkými židovskými populacemi, jako jsou USA, Francie, Kanada, Německo a Spojené království, mají zákony, které omezují službu v cizích armádách. Přesto však většinou umožňují nábor do izraelské armády prostřednictvím výjimek nebo benevolentního výkladu zákonů. Naproti tomu Jihoafrická republika otevřeně pohrozila stíháním občanů, kteří se připojí k izraelské armádě, i když prosazování těchto zákonů je zřídkavé.
Občanské organizace v různých zemích, jako například v Kanadě, Belgii, Nizozemsku a Velké Británii, podávají podněty k vyšetřování pro podezření z válečných zločinů spáchaných vojáky, kteří mají dvojí občanství. Tyto aktivity zvyšují tlak na vlády, aby plnily své mezinárodní závazky.
Pro občany s dvojím občanstvím jsou rizika obrovská. Nejenže mohou být zapojeni do dlouhotrvajícího konfliktu, ale mohou se také vystavit budoucímu stíhání za závažné zločiny. Pro jejich domovské země je v sázce také hodně – mlčení a nečinnost by mohly být považovány za spoluvinu na možném genocidě. Otázkou zůstává, zda vlády naplní své závazky, efektivně varují své občany a případně je budou stíhat, bude-li to nutné.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.