Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Rozpory odstartoval místopředseda Národního sdružení Louis Aliot v televizním rozhovoru, kde naznačil možné omezení francouzské vojenské podpory Kyjevu v případě volebního vítězství Le Penové. Aliot prohlásil, že je nutné zastavit finanční kohoutky, a poukázal na rozpočtové problémy Francie i potřebu financování zdravotnictví a školství. Ačkoli zdůraznil, že jeho strana odsuzuje ruskou invazi a podporuje Ukrajinu, otevřel otázku, kdo celou válku vlastně platí. Výroky vyvolaly okamžitou reakci konkurenčních politiků, kteří se ucházejí o pozici hlavního středopravicového kandidáta.
Bývalý premiér Édouard Philippe na sociálních sítích uvedl, že přerušení pomoci Ukrajině znamená přímou podporu Putinova režimu. Podle jeho slov Národní sdružení změnilo názor téměř na vše kromě své podpory Ruska, což odporuje francouzským i evropským zájmům. Další bývalý předseda vlády Gabriel Attal označil opoziční stranu za subjekt podřízený cizí mocnosti a obvinil ji ze služebnosti vůči Moskvě. Ke kritice se přidala i europoslankyně Nathalie Loiseauová, podle níž Národní sdružení ukázalo svou skutečnou tvář a neochvějnou podporu Vladimiru Putinovi.
Marine Le Penová na obvinění reagovala prohlášením, ve kterém připomněla svůj dlouhodobý požadavek na urychlené svolání velké mírové konference. Podle ní by Francie měla přispět k diplomatickému řešení konfliktu a ne k prodlužování krveprolití. Politička však ve svém vyjádření přímo nezopakovala slova svého stranického kolegy o nemožnosti pokračovat v poskytování vojenské pomoci. Reakce Le Penové tak opět potvrdila opatrný přístup vedení strany k tomuto citlivému tématu.
Uvnitř Národního sdružení přitom dlouhodobě panují rozdílné pohledy na vztahy s Ruskem, Ukrajinou a Severoatlantickou aliancí. Předseda strany a europoslanec Jordan Bardella představuje proevropštější křídlo, zatímco postoj Le Penové byl v minulosti podstatně proruský. Politička se v minulosti osobně setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a její strana si vzala půjčku od česko-ruské banky spojené s Kremlem. Tento úvěr ve výši devíti a půl milionu eur sice strana později splatila, kritika ze strany politických soupeřů však přetrvává.
Rozdílné názory Bardelly a Le Penové se ukazují také v otázce postojů k Severoatlantické aliancí, i když oba odmítají silně proalianční politiku prezidenta Emmanuela Macrona. Bardella preferuje vyčkat s vystoupením Francie z integrovaného velení aliance až na konec války na Ukrajině. Le Penová naopak prosazuje odchod z integrovaného velení během následujících pěti let bez ohledu na to, jak bude konflikt pokračovat. Národní sdružení plánuje představit svůj oficiální volební program ještě před koncem roku, což by mělo vyjasnit jeho konečné zahraničněpolitické pozice.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
