Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Rozpory odstartoval místopředseda Národního sdružení Louis Aliot v televizním rozhovoru, kde naznačil možné omezení francouzské vojenské podpory Kyjevu v případě volebního vítězství Le Penové. Aliot prohlásil, že je nutné zastavit finanční kohoutky, a poukázal na rozpočtové problémy Francie i potřebu financování zdravotnictví a školství. Ačkoli zdůraznil, že jeho strana odsuzuje ruskou invazi a podporuje Ukrajinu, otevřel otázku, kdo celou válku vlastně platí. Výroky vyvolaly okamžitou reakci konkurenčních politiků, kteří se ucházejí o pozici hlavního středopravicového kandidáta.
Bývalý premiér Édouard Philippe na sociálních sítích uvedl, že přerušení pomoci Ukrajině znamená přímou podporu Putinova režimu. Podle jeho slov Národní sdružení změnilo názor téměř na vše kromě své podpory Ruska, což odporuje francouzským i evropským zájmům. Další bývalý předseda vlády Gabriel Attal označil opoziční stranu za subjekt podřízený cizí mocnosti a obvinil ji ze služebnosti vůči Moskvě. Ke kritice se přidala i europoslankyně Nathalie Loiseauová, podle níž Národní sdružení ukázalo svou skutečnou tvář a neochvějnou podporu Vladimiru Putinovi.
Marine Le Penová na obvinění reagovala prohlášením, ve kterém připomněla svůj dlouhodobý požadavek na urychlené svolání velké mírové konference. Podle ní by Francie měla přispět k diplomatickému řešení konfliktu a ne k prodlužování krveprolití. Politička však ve svém vyjádření přímo nezopakovala slova svého stranického kolegy o nemožnosti pokračovat v poskytování vojenské pomoci. Reakce Le Penové tak opět potvrdila opatrný přístup vedení strany k tomuto citlivému tématu.
Uvnitř Národního sdružení přitom dlouhodobě panují rozdílné pohledy na vztahy s Ruskem, Ukrajinou a Severoatlantickou aliancí. Předseda strany a europoslanec Jordan Bardella představuje proevropštější křídlo, zatímco postoj Le Penové byl v minulosti podstatně proruský. Politička se v minulosti osobně setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a její strana si vzala půjčku od česko-ruské banky spojené s Kremlem. Tento úvěr ve výši devíti a půl milionu eur sice strana později splatila, kritika ze strany politických soupeřů však přetrvává.
Rozdílné názory Bardelly a Le Penové se ukazují také v otázce postojů k Severoatlantické aliancí, i když oba odmítají silně proalianční politiku prezidenta Emmanuela Macrona. Bardella preferuje vyčkat s vystoupením Francie z integrovaného velení aliance až na konec války na Ukrajině. Le Penová naopak prosazuje odchod z integrovaného velení během následujících pěti let bez ohledu na to, jak bude konflikt pokračovat. Národní sdružení plánuje představit svůj oficiální volební program ještě před koncem roku, což by mělo vyjasnit jeho konečné zahraničněpolitické pozice.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.