Co udělá El Niño s počasím po celém světě?

Měřitelné údaje naznačují, že současný cyklus překoná dosavadní historické rekordy svou intenzitou i rychlostí vývoje. Přestože jde o přirozeně se vyskytující přírodní fenomén ovlivňující teploty a větry napříč Tichým oceánem, jeho současný průběh vykazuje zcela mimořádné parametry. Globální dopady se navíc projevují podstatně dříve, než bývá u tohoto fenoménu obvyklé.

Vědci k hodnocení síly jevu využívají relativní index, který na rozdíl od minulosti bere v úvahu i celkové globální oteplování způsobené klimatickou změnou. Tento přístup umožňuje přesněji izolovat samotnou intenzitu meteorologického výkyvu v zahřívajícím se prostředí. Poslední srpnová data ukázala, že relativní index dosáhl hodnoty o více než dva stupně Celsia nad průměrem, což z něj činí nejsilnější zaznamenaný výkyv. Odborníci zároveň očekávají, že tento jev vyvolá v roce 2027 rekordně vysoké globální teploty.

Na rozdíl od běžných cyklů, které obvykle vrcholí na přelomu roku, dosahuje současný fenomén vysokých teplot v neobvykle brzké fázi. Přímé následky se již nyní projevují v řadě regionů kolem Tichého oceánu. V Indonésii rozsáhlé lesní požáry devastují velké oblasti, přičemž vědci potvrzují přímou souvislost s touto klimatickou poruchou. V Tichomoří navíc satelitní snímky zachytily současný výskyt čtyř aktivních tropických cyklón od Japonska až po Havajské ostrovy, což představuje mimořádně vzácný jev.

Postupný vliv začínají pociťovat také obyvatelé Austrálie, kde teploty na severu kontinentu dosáhly neobvyklých sedmatřiceti stupňů Celsia. Meteorologické předpovědi naznačují, že značná část východního a centrálního vnitrozemí bude čelit mimořádně suchému období. S tímto vývojem přímo souvisí zvýšené riziko vzniku rozsáhlých požárů buše během nadcházejících měsíců. Historické zkušenosti nicméně ukazují, že dopady jednotlivých cyklů se mohou v různých částech země výrazně lišit.

Probíhající klimatický výkyv dále vyostřuje celkové dopady změny klimatu po celém světě. V nejohroženějších oblastech hrozí téměř padesáti milionům lidí v důsledku extrémního počasí akutní nedostatek potravin a hladomor. Zemědělci na různých kontinentech čelí stále nepředvídatelnějším podmínkám, které zahrnují jak ničení úrody záplavami v Jižní Americe, tak dlouhotrvající sucha v Africe. Tyto extrémy přímo ohrožují stabilitu lokálních ekonomik a obživu obyvatelstva.

K ochraně obyvatel a zasažených ekosystémů je podle odborníků nutné výrazně investovat do vědeckého výzkumu a modelovacích kapacit. Přesnější předpovědní modely by měly pomoci identifikovat regiony, které budou extrémními výkyvy počasí zasaženy nejvýrazněji. Dosažení lepšího porozumění souběhu globálního oteplování a silného klimatického fenoménu je klíčové pro přípravu preventivních opatření. Závažnost současné situace tak podle vědců zdůrazňuje potřebu odklonu od fosilních paliv a snížení celosvětových emisí, píše The Conversation.