Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Pacient Tim Andrews z amerického státu New Hampshire trpěl vážným konečným stádiem onemocnění ledvin způsobeným cukrovkou druhého typu. Jeho šance na získání lidské ledviny v horizontu pěti let činila pouhých devět procent. Zároveň čelil více než čtyřicetiprocentnímu riziku, že během této doby zemře nebo bude vyřazen ze seznamu čekatelů. Transplantace přitom představovala jedinou možnost, jak mu zajistit kvalitní život a přežití.
Lékaři z akademického zdravotnického systému Mass General Brigham v Massachusetts použili při zákroku ledvinu z miniaturního prasečího plemene Yucatan. Zvíře pojmenované Wilma prošlo před odběrem orgánu rozsáhlou úpravou genomu, která zahrnovala šedesát devět genetických zásahů. Tyto změny měly za cíl eliminovat riziko přenosu zvířecích virů na člověka. Klíčové bylo také zvýšení kompatibility orgánu s lidským imunitním systémem, aby se předešlo jeho odmítnutí.
Díky geneticky upravenému orgánu se Andrews obešel bez nutnosti docházet na dialýzu po dobu dvou set sedmdesáti jedné dnů. Jeho zdravotní stav se zlepšil natolik, že se mohl vrátit k běžným denním činnostem, jako je vaření, úklid nebo dlouhé procházky se psem. Sám Andrews označil podle The Guardian transplantaci prasečí ledviny za zázrak, který mu vrátil pocit plnohodnotného života. Vědecká studie potvrdila, že šlo o nejdelší zaznamenanou dobu přežití žijícího člověka s prasečí ledvinou bez dialýzy.
Přibližně po šesti měsících se však v cévách prasečí ledviny začalo rozvíjet poškození, které postupně vedlo k selhání orgánu. Lékařský tým proto musel prasečí ledvinu devět měsíců od jejího voperování chirurgicky odstranit. Andrews se následně na několik měsíců vrátil k pravidelné dialýze, dokud se pro něj nenašel vhodný lidský orgán. Následně podstoupil úspěšnou transplantaci ledviny od zemřelého lidského dárce.
Nová lidská ledvina fungovala podle lékařských zpráv velmi dobře i během následujících šesti měsíců sledování. Odborníci u pacienta nezaznamenali žádné nové protilátky proti lidské tkáni, což potvrdilo, že předchozí přítomnost prasečího orgánu nezhoršila přijetí lidské ledviny. Během celého procesu nebyly v těle pacienta detekovány ani žádné prasečí viry či jiné patogeny.
Podrobnosti o tomto průlomovém lékařském případu byly publikovány v odborném časopise The Lancet. Předchozí pokus o transplantaci prasečí ledviny u živého člověka skončil v roce 2024 po padesáti dvou dnech, kdy pacient zemřel na nesouvisející srdeční potíže. Žádné dřívější studie nedokumentovaly přežití zvířecího štěpu u člověka déle než dva měsíce. Případ Tima Andrewse tak představuje zásadní posun v oblasti xenotransplantací.
Doktor Leonardo Riella z centra pro transplantační vědy zdůraznil, že nedostatek orgánů představuje v současné medicíně největší krizi. Transplantace zvířecích orgánů by podle něj mohla tento nedostatek překlenout jako dočasné řešení v době, kdy pacienti čekají na lidského dárce. Pokud se v budoucnu potvrdí dlouhodobá bezpečnost a odolnost těchto štěpů, mohou se prasečí orgány stát i samostatnou plnohodnotnou léčebnou metodou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.