Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Ruský prezident Vladimir Putin se zároveň vyjádřil, že vidí šanci na dosažení dohody o ukončení konfliktu. Během vystoupení na ekonomickém fóru zdůraznil, že řada zemí včetně Spojených států a Číny je připravena mírové urovnání podpořit. Klíč k řešení podle něj však leží především na samotných účastnících konfliktu, tedy na Rusku a Ukrajině. Moskva je podle Putina vděčná všem stranám, které se o zprostředkování dojednání snaží.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání, aby boje na východě Evropy a ztráty na obou stranách co nejdříve skončily. V rozhovoru pro stanici GB News uvedl, že věří v brzké dosažení dohody. Již dříve se zmínil o tom, že by uvítal osobní summit s ruským prezidentem, jakmile bude Kreml připraven k uzavření míru. Lídři obou mocností se naposledy osobně setkali při jednáních zprostředkovaných Washingtonem v únoru.
Šéf Bílého domu se rovněž vyjádřil k otázce další vojenské pomoci pro Ukrajinu. Prohlásil, že bude požadovat po evropských státech uplatnění kompenzací za munici a vojenský materiál, které Spojené státy ukrajinské armádě dříve poskytly. Trump také naznačil dočasné pozastavení prodeje zbraní spojeneckým zemím z důvodu doplňování vlastních zásob. Podle jeho slov se USA prioritně zaměřují na obnovu národních armádních rezerv, přičemž komerční prodeje partnerům budou brzy obnoveny.
Na bojišti mezitím pokračují útoky na obou stranách hranice. Při ukrajinském úderu na ruskou Bělogorodskou oblast zemřeli čtyři lidé, včetně dvou zdravotníků. Podle místních úřadů zasáhlo ostřelování město Šebekino ležící nedaleko ukrajinských hranic. Další tři civilisté zahynuli v důsledku útoků bezpilotních prostředků v různých okresech Donecké oblasti, které se nacházejí pod ruskou kontrolou.
Ruské drony zasáhly a vážně poškodily závod společnosti Coca-Cola nedaleko ukrajinského hlavního města. Incident se odehrál u města Brovary východně od Kyjeva a podle úřadů při něm nikdo neutrpěl zranění. Prezident Zelenskyj tento útok označil za jasný signál ze strany Ruska vůči Americe. Ve svém projevu zdůraznil, že ruské armádní velení si muselo být dobře vědomo toho, že jde o americké zařízení.
Samotný Kyjev čelil v posledních hodinách dalšímu rozsáhlému ruskému úderu. Nálety bezpilotních prostředků zranily deset lidí včetně jednoho dítěte a způsobily rozsáhlý požár výškové obytné budovy. Vojenská administrativa hlavního města původně informovala o jedné oběti na životě, tato zpráva se však později ukázala jako nepravdivá. Mezi zraněnými je podle kyjevského starosty Vitalije Klička také šest zdravotnických pracovníků.
Na ukrajinské domácí scéně probíhá vyšetřování incidentu mezi dvěma bezpečnostními složkami v metropoli. Konflikt mezi zástupci orgánů eskaloval do přestřelky, při níž byli zraněni tři příslušníci vojenské rozvědky HUR. Spor se týká devítidenního zmizení jednoho z ruských nacionalistických aktivistů, který bojoval na straně ukrajinských sil. Přesné okolnosti a příčiny této potyčky má objasnit probíhající prověrka.
Na mezinárodním poli se prohlubuje napětí mezi Moskvou a evropskými státy podporujícími Ukrajinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že jeho země uzavře německá kulturní centra na svém území. Tento krok představuje odvetné opatření vůči Berlínu, který dříve obvinil Moskvu z přípravy dronového útoku na letiště v Lipsku z počátku srpna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.