Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Ruský prezident Vladimir Putin se zároveň vyjádřil, že vidí šanci na dosažení dohody o ukončení konfliktu. Během vystoupení na ekonomickém fóru zdůraznil, že řada zemí včetně Spojených států a Číny je připravena mírové urovnání podpořit. Klíč k řešení podle něj však leží především na samotných účastnících konfliktu, tedy na Rusku a Ukrajině. Moskva je podle Putina vděčná všem stranám, které se o zprostředkování dojednání snaží.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání, aby boje na východě Evropy a ztráty na obou stranách co nejdříve skončily. V rozhovoru pro stanici GB News uvedl, že věří v brzké dosažení dohody. Již dříve se zmínil o tom, že by uvítal osobní summit s ruským prezidentem, jakmile bude Kreml připraven k uzavření míru. Lídři obou mocností se naposledy osobně setkali při jednáních zprostředkovaných Washingtonem v únoru.
Šéf Bílého domu se rovněž vyjádřil k otázce další vojenské pomoci pro Ukrajinu. Prohlásil, že bude požadovat po evropských státech uplatnění kompenzací za munici a vojenský materiál, které Spojené státy ukrajinské armádě dříve poskytly. Trump také naznačil dočasné pozastavení prodeje zbraní spojeneckým zemím z důvodu doplňování vlastních zásob. Podle jeho slov se USA prioritně zaměřují na obnovu národních armádních rezerv, přičemž komerční prodeje partnerům budou brzy obnoveny.
Na bojišti mezitím pokračují útoky na obou stranách hranice. Při ukrajinském úderu na ruskou Bělogorodskou oblast zemřeli čtyři lidé, včetně dvou zdravotníků. Podle místních úřadů zasáhlo ostřelování město Šebekino ležící nedaleko ukrajinských hranic. Další tři civilisté zahynuli v důsledku útoků bezpilotních prostředků v různých okresech Donecké oblasti, které se nacházejí pod ruskou kontrolou.
Ruské drony zasáhly a vážně poškodily závod společnosti Coca-Cola nedaleko ukrajinského hlavního města. Incident se odehrál u města Brovary východně od Kyjeva a podle úřadů při něm nikdo neutrpěl zranění. Prezident Zelenskyj tento útok označil za jasný signál ze strany Ruska vůči Americe. Ve svém projevu zdůraznil, že ruské armádní velení si muselo být dobře vědomo toho, že jde o americké zařízení.
Samotný Kyjev čelil v posledních hodinách dalšímu rozsáhlému ruskému úderu. Nálety bezpilotních prostředků zranily deset lidí včetně jednoho dítěte a způsobily rozsáhlý požár výškové obytné budovy. Vojenská administrativa hlavního města původně informovala o jedné oběti na životě, tato zpráva se však později ukázala jako nepravdivá. Mezi zraněnými je podle kyjevského starosty Vitalije Klička také šest zdravotnických pracovníků.
Na ukrajinské domácí scéně probíhá vyšetřování incidentu mezi dvěma bezpečnostními složkami v metropoli. Konflikt mezi zástupci orgánů eskaloval do přestřelky, při níž byli zraněni tři příslušníci vojenské rozvědky HUR. Spor se týká devítidenního zmizení jednoho z ruských nacionalistických aktivistů, který bojoval na straně ukrajinských sil. Přesné okolnosti a příčiny této potyčky má objasnit probíhající prověrka.
Na mezinárodním poli se prohlubuje napětí mezi Moskvou a evropskými státy podporujícími Ukrajinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že jeho země uzavře německá kulturní centra na svém území. Tento krok představuje odvetné opatření vůči Berlínu, který dříve obvinil Moskvu z přípravy dronového útoku na letiště v Lipsku z počátku srpna.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.