Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Zvýšení cen paliv na čerpacích stanicích odráží prudký růst velkoobchodních cen ropy, k němuž došlo v důsledku probíhajícího vojenského střetu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Dodávky ropy na světové trhy výrazně omezilo faktické uzavření Hormuzského průlivu ze strany Teheránu. Touto úzkou námořní cestou na jihu Íránu přitom v běžném období prochází přibližně pětina veškeré světové ropy. Vedle nafty čelí američtí řidiči také rekordním cenám benzínu, jehož průměrná cena vzrostla ze 3,20 dolaru za galon v minulém roce na současných 4,15 dolaru.
V reakci na rostoucí náklady na pohonné hmoty přišel americký prezident Donald Trump s příslibem výrazného snížení cen pro americké spotřebitele. Tento plán má být realizován prostřednictvím rozsáhlého ropného obchodu s Venezuelou, který následuje po operaci amerických speciálních sil, při níž byl zajat bývalý venezuelský lídr Nicolás Maduro. Podle dojednané dohody se má rozvíjet sedmnáct strategických ropných polí s prokázaným potenciálem šedesáti pěti miliard barelů ropy. Zprovoznění těchto projektů si má vyžádat investice přesahující sto miliard dolarů a na daních má Venezuele přinést více než dvě stě devět miliard dolarů.
Spojené státy mají podle dostupných informací získat v tomto společném podniku padesátipětiprocentní kontrolní podíl, přičemž provozování bude mít na starosti zkušený soukromý subjekt. Tento záměr však naráží na skepsi řady ekonomických a energetických analytiků. Odborníci se totiž ptají, zda nová dohoda dokáže efektivně vyřešit dlouhodobé překážky a rizika, která investory v minulosti od venezuelského ropného průmyslu odrazovala. Dopad dohody na okamžité snížení cen na amerických čerpacích stanicích je proto podle nich nejistý.
Strmě rostoucí ceny pohonných hmot vyvolávají silnou nelibost mezi americkými voliči před nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění společností Reuters a Ipsos klesla míra podpory prezidenta Donalda Trumpa na třicet tři procent. Samotný vojenský konflikt na Blízkém východě v současnosti schvaluje pouze třicet jedna procent dotázaných Američanů. Politický tlak na současnou administrativu se tak v souvislosti s rostoucími životními náklady dál stupňuje.
Růst cen nafty se navíc projevuje s rozdílnou intenzitou v jednotlivých regionech Spojených států. Údaje Americké automobilové asociace ukazují, že obyvatelé západních států platí za paliva výrazně více než řidiči v ostatních částech země. Tyto rozdíly jsou způsobeny odlišnou daňovou zátěží i větší vzdáleností od amerických producentů ropy. Například ve státě Washington dosahuje průměrná cena nafty 6,81 dolaru za galon, zatímco před rokem činila 5,03 dolaru.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.