Jižní Korea zvažuje kvůli tlaku USA vyslání armády do Hormuzského průlivu

Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, foto: NASA
Klára Marková 4. září 2026 11:47
Sdílej:

Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.

Zástupci prezidentské kanceláře potvrdili, že prověřování možností vojenské přítomnosti nadále pokračuje. Vláda podle nich vede intenzivní jednání s mezinárodním společenstvím o možnostech, jak prakticky přispět k obnovení svobodné plavby v regionu. Cílem těchto rozhovorů má být zajištění stability na celém Blízkém východě a ochrana námořních tras. Výsledná podoba případné pomoci však zůstává předmětem interních i mezinárodních debat.

Podle zpráv jihokorejských médií vláda zvažuje nasazení námořního patrolovacího letounu P-8 Poseidon. V případě uskutečnění by šlo o vůbec první zahraniční misi tohoto typu letadla v historii jihokorejské armády. Součástí zvažovaného balíčku je také logistická podpůrná loď určená k zajištění týlového zabezpečení. Televizní stanice Seoul Broadcasting System navíc uvedla, že by do oblasti mohla odcestovat i jednotka pro zneškodňování výbušnin z námořnictva.

Schválení jakékoli nové vojenské mise v zahraničí podléhá v Jižní Koreji přísnému legislativnímu procesu. Návrh musí nejprve projednat Rada národní bezpečnosti a následně jej musí schválit vládní kabinet. Konečné slovo má v celé záležitosti národní parlament, který musí k vyslání sil udělit oficiální souhlas. Celý proces tak vyžaduje širokou politickou shodu na domácí scéně.

Strategický význam Hormuzského průlivu je pro jihokorejskou ekonomiku zcela zásadní. Země je extrémně závislá na dovozu energetických surovin a přes tuto klíčovou vodní cestu proudí více než devadesát procent její primární energie. Z Blízkého východu pochází také přibližně sedmdesát procent veškeré ropy spotřebovávané v Jižní Koreji. Případné narušení dopravy v průlivu tak představuje přímou hrozbu pro stabilitu národního hospodářství.

Současný postup vlády navazuje na předchozí kroky z doby bývalého prezidenta Mun Če-ina. Jeho administrativa v minulosti rozšířila mandát protipirátelské jednotky působící u břehů Somálska i na oblast Hormuzského průlivu, aniž by žádala parlament o nový souhlas. Současný ministr obrany An Kju-päk však v březnu zdůraznil, že jakékoli nové nasazení vojenských sil již souhlas zákonodárců vyžaduje. Důvodem je odlišná povaha zvažované mise oproti původnímu protipirátelskému zaměření.

Diskuse o vojenské pomoci přicházejí v době zvýšeného napětí ve vztazích mezi Soulem a Washingtonem. Americký prezident Donald Trump opakovaně veřejně kritizoval Jižní Koreu za její zdráhavý postoj k podpoře operací v Íránu. Trump v srpnu prohlásil, že ho jihokorejský prezident I Če-mjong s nabídkou pomoci odmítl, ačkoli Spojené státy udržují na Korejském poloostrově početné vojenské síly. V reakci na to americký prezident nařídil zkrátit plánovaná společná vojenská cvičení o šest dní.

Spojenectví obou zemí čelí v posledním období i dalším zatěžkávacím zkouškám a neshodám. Patří mezi ně průtahy při realizaci rozsáhlého investičního balíčku v hodnotě 350 miliard dolarů, který byl dojednán v loňském roce. Vztahy komplikují také zprávy o omezení sdílení zpravodajských informací ze strany Spojených států nebo spor týkající se úniku dat u jihokorejské e-commerce společnosti Coupang. Jižní Korea zároveň projevuje zájem zapojit se do případných obnovených diplomatických jednání mezi USA a Severní Koreou.

Stalo se
Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Alpy hlásí OTEVŘENO: První informace pro milovníky lyžování v nové sezóně!

Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.

Novinky
Andrej Babiš

Hraje se o velké peníze, přiznal Babiš po jednání v EU! Co Česko odmítá?

Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií. 

Novinky
Petr Pavel

Záležitost uzavřena?! Pavel odhalil, koho a kolik stála jeho dovolená v Maroku

Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí. 

Novinky
António Costa, Volodymyr Zelenskyj a Ursula von der Leyenová

Ukrajina je pro EU prioritou, podpora je důležitější než kdy dříve, prohlásili po summitu Costa a von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.