Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Zástupci prezidentské kanceláře potvrdili, že prověřování možností vojenské přítomnosti nadále pokračuje. Vláda podle nich vede intenzivní jednání s mezinárodním společenstvím o možnostech, jak prakticky přispět k obnovení svobodné plavby v regionu. Cílem těchto rozhovorů má být zajištění stability na celém Blízkém východě a ochrana námořních tras. Výsledná podoba případné pomoci však zůstává předmětem interních i mezinárodních debat.
Podle zpráv jihokorejských médií vláda zvažuje nasazení námořního patrolovacího letounu P-8 Poseidon. V případě uskutečnění by šlo o vůbec první zahraniční misi tohoto typu letadla v historii jihokorejské armády. Součástí zvažovaného balíčku je také logistická podpůrná loď určená k zajištění týlového zabezpečení. Televizní stanice Seoul Broadcasting System navíc uvedla, že by do oblasti mohla odcestovat i jednotka pro zneškodňování výbušnin z námořnictva.
Schválení jakékoli nové vojenské mise v zahraničí podléhá v Jižní Koreji přísnému legislativnímu procesu. Návrh musí nejprve projednat Rada národní bezpečnosti a následně jej musí schválit vládní kabinet. Konečné slovo má v celé záležitosti národní parlament, který musí k vyslání sil udělit oficiální souhlas. Celý proces tak vyžaduje širokou politickou shodu na domácí scéně.
Strategický význam Hormuzského průlivu je pro jihokorejskou ekonomiku zcela zásadní. Země je extrémně závislá na dovozu energetických surovin a přes tuto klíčovou vodní cestu proudí více než devadesát procent její primární energie. Z Blízkého východu pochází také přibližně sedmdesát procent veškeré ropy spotřebovávané v Jižní Koreji. Případné narušení dopravy v průlivu tak představuje přímou hrozbu pro stabilitu národního hospodářství.
Současný postup vlády navazuje na předchozí kroky z doby bývalého prezidenta Mun Če-ina. Jeho administrativa v minulosti rozšířila mandát protipirátelské jednotky působící u břehů Somálska i na oblast Hormuzského průlivu, aniž by žádala parlament o nový souhlas. Současný ministr obrany An Kju-päk však v březnu zdůraznil, že jakékoli nové nasazení vojenských sil již souhlas zákonodárců vyžaduje. Důvodem je odlišná povaha zvažované mise oproti původnímu protipirátelskému zaměření.
Diskuse o vojenské pomoci přicházejí v době zvýšeného napětí ve vztazích mezi Soulem a Washingtonem. Americký prezident Donald Trump opakovaně veřejně kritizoval Jižní Koreu za její zdráhavý postoj k podpoře operací v Íránu. Trump v srpnu prohlásil, že ho jihokorejský prezident I Če-mjong s nabídkou pomoci odmítl, ačkoli Spojené státy udržují na Korejském poloostrově početné vojenské síly. V reakci na to americký prezident nařídil zkrátit plánovaná společná vojenská cvičení o šest dní.
Spojenectví obou zemí čelí v posledním období i dalším zatěžkávacím zkouškám a neshodám. Patří mezi ně průtahy při realizaci rozsáhlého investičního balíčku v hodnotě 350 miliard dolarů, který byl dojednán v loňském roce. Vztahy komplikují také zprávy o omezení sdílení zpravodajských informací ze strany Spojených států nebo spor týkající se úniku dat u jihokorejské e-commerce společnosti Coupang. Jižní Korea zároveň projevuje zájem zapojit se do případných obnovených diplomatických jednání mezi USA a Severní Koreou.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.