Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Zástupci prezidentské kanceláře potvrdili, že prověřování možností vojenské přítomnosti nadále pokračuje. Vláda podle nich vede intenzivní jednání s mezinárodním společenstvím o možnostech, jak prakticky přispět k obnovení svobodné plavby v regionu. Cílem těchto rozhovorů má být zajištění stability na celém Blízkém východě a ochrana námořních tras. Výsledná podoba případné pomoci však zůstává předmětem interních i mezinárodních debat.
Podle zpráv jihokorejských médií vláda zvažuje nasazení námořního patrolovacího letounu P-8 Poseidon. V případě uskutečnění by šlo o vůbec první zahraniční misi tohoto typu letadla v historii jihokorejské armády. Součástí zvažovaného balíčku je také logistická podpůrná loď určená k zajištění týlového zabezpečení. Televizní stanice Seoul Broadcasting System navíc uvedla, že by do oblasti mohla odcestovat i jednotka pro zneškodňování výbušnin z námořnictva.
Schválení jakékoli nové vojenské mise v zahraničí podléhá v Jižní Koreji přísnému legislativnímu procesu. Návrh musí nejprve projednat Rada národní bezpečnosti a následně jej musí schválit vládní kabinet. Konečné slovo má v celé záležitosti národní parlament, který musí k vyslání sil udělit oficiální souhlas. Celý proces tak vyžaduje širokou politickou shodu na domácí scéně.
Strategický význam Hormuzského průlivu je pro jihokorejskou ekonomiku zcela zásadní. Země je extrémně závislá na dovozu energetických surovin a přes tuto klíčovou vodní cestu proudí více než devadesát procent její primární energie. Z Blízkého východu pochází také přibližně sedmdesát procent veškeré ropy spotřebovávané v Jižní Koreji. Případné narušení dopravy v průlivu tak představuje přímou hrozbu pro stabilitu národního hospodářství.
Současný postup vlády navazuje na předchozí kroky z doby bývalého prezidenta Mun Če-ina. Jeho administrativa v minulosti rozšířila mandát protipirátelské jednotky působící u břehů Somálska i na oblast Hormuzského průlivu, aniž by žádala parlament o nový souhlas. Současný ministr obrany An Kju-päk však v březnu zdůraznil, že jakékoli nové nasazení vojenských sil již souhlas zákonodárců vyžaduje. Důvodem je odlišná povaha zvažované mise oproti původnímu protipirátelskému zaměření.
Diskuse o vojenské pomoci přicházejí v době zvýšeného napětí ve vztazích mezi Soulem a Washingtonem. Americký prezident Donald Trump opakovaně veřejně kritizoval Jižní Koreu za její zdráhavý postoj k podpoře operací v Íránu. Trump v srpnu prohlásil, že ho jihokorejský prezident I Če-mjong s nabídkou pomoci odmítl, ačkoli Spojené státy udržují na Korejském poloostrově početné vojenské síly. V reakci na to americký prezident nařídil zkrátit plánovaná společná vojenská cvičení o šest dní.
Spojenectví obou zemí čelí v posledním období i dalším zatěžkávacím zkouškám a neshodám. Patří mezi ně průtahy při realizaci rozsáhlého investičního balíčku v hodnotě 350 miliard dolarů, který byl dojednán v loňském roce. Vztahy komplikují také zprávy o omezení sdílení zpravodajských informací ze strany Spojených států nebo spor týkající se úniku dat u jihokorejské e-commerce společnosti Coupang. Jižní Korea zároveň projevuje zájem zapojit se do případných obnovených diplomatických jednání mezi USA a Severní Koreou.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).