Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Pokud by Alternativa pro Německo získala dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády, šlo by o vůbec první uchopení moci krajní pravicí na zemské úrovni od konce druhé světové války. Tímto vývojem by Friedrich Merz vstoupil do historie jako národní lídr, za jehož působení k tomuto průlomu došlo. Někteří regionální političtí zástupci křesťanských demokratů však v tomto scénáři vidí i možnou příležitost k odhalení vládní nezpůsobilosti svých soupeřů. Věří, že případný neúspěch lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda by mohl vést k pozdějšímu návratu voličů k tradičním stranám.
Vítězství pravicových radikálů by přesto znamenalo pro spolkového kancléře i celou Křesťanskodemokratickou unii obrovské riziko. Východní státy čekají v krátkém časovém odstupu další regionální volby a případný neúspěch v Sasku-Anhaltsku by mohl spustit řetězovou reakci. V samotné straně navíc sílí debata o uplatňování takzvaného ochranného valu, tedy závazku neuzavírat s Alternativou pro Německo žádné koalice. Někteří východoněmečtí političtí představitelé otevřeně zpochybňují smysluplnost této politiky a tvrdí, že striktní odmítání spolupráce naopak radikály posiluje.
Druhý pravděpodobný scénář nastane v případě, že pravicoví populisté absolutní většinu nezískají a Křesťanskodemokratická unie skončí na druhém místě. V takovém případě by se strana pokusila sestavit menšinovou vládu, s největší pravděpodobností za účasti sociálních demokratů a Zelených. Vzhledem k očekávanému volebnímu výsledku by se však neobešla bez podpory levicové strany Die Linke, která míří na třetí příčku. Takové uspořádání by znamenalo nutnost neustálého vyjednávání s politickým spektrem na opačné straně barikády.
Uvnitř křesťanských demokratů přitom narůstá odpor vůči jakékoli závislosti na hlasech levicových subjektů. Vedení strany oficiálně odmítá formální koaliční spolupráci nejen s krajní pravicí, ale rovněž s Levou stranou. Místní stranické buňky upozorňují na to, že vláda existující pouze s tolerancí levice předává svým odpůrcům silný argument. Výsledkem by mohla být představa, že konzervativci fakticky podléhají diktátu levicových partnerů, což by dále nahrávalo protestním voličům.
Předvolební atmosféru navíc vyostřují kroky samotné Alternativy pro Německo, která již dopředu zpochybňuje regulérnost hlasování. Strana vydala prohlášení vyjadřující pochybnosti o bezpečnosti korespondenčních hlasů a její vedoucí kandidát Ulrich Siegmund sdílel podobné obavy na sociálních sítích. Podle pozorovatelů tím opozice připravuje půdu pro případné napadení výsledků voleb v případě, že nedosáhne na nadpoloviční většinu. Situace tak hrozí politickou nestabilitou a povolebními právními spory.
Friedrich Merz vstupuje do tohoto klíčového volebního testu ve velmi oslabené pozici na spolkové úrovni. Po šestnácti měsících ve funkci kancléře dosahuje nejnižších čísel popularity v historii měření veřejného mínění. Uvnitř jeho vlastní strany se proto začíná neoficiálně diskutovat o možnosti výměny šéfa kabinetu. Místní politici z východních spolkových zemí upozorňují, že rostoucí nespokojenost voličů vytváří obrovský tlak na zásadní změny ve vedení.
Slabou pozici kancléře dokresluje i skutečnost, že ho spolustraníci z východních regionů raději nezvou na volební mítinky. Během svých vzácných vystoupení v tomto regionu čelil Merz hlasitému odporu, pískotu a urážkám od přítomných obyvatel. Východní voliči na něj pokřikovali kritická hesla, což v jednom z případů vedlo až ke zrušení plánovaného tiskového prohlášení. Samotný kancléř se však přímým spekulacím o povolebním vývoji vyhýbá a tvrdí, že udělá vše pro zabránění převzetí moci radikály.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).