Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Pokud by Alternativa pro Německo získala dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády, šlo by o vůbec první uchopení moci krajní pravicí na zemské úrovni od konce druhé světové války. Tímto vývojem by Friedrich Merz vstoupil do historie jako národní lídr, za jehož působení k tomuto průlomu došlo. Někteří regionální političtí zástupci křesťanských demokratů však v tomto scénáři vidí i možnou příležitost k odhalení vládní nezpůsobilosti svých soupeřů. Věří, že případný neúspěch lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda by mohl vést k pozdějšímu návratu voličů k tradičním stranám.
Vítězství pravicových radikálů by přesto znamenalo pro spolkového kancléře i celou Křesťanskodemokratickou unii obrovské riziko. Východní státy čekají v krátkém časovém odstupu další regionální volby a případný neúspěch v Sasku-Anhaltsku by mohl spustit řetězovou reakci. V samotné straně navíc sílí debata o uplatňování takzvaného ochranného valu, tedy závazku neuzavírat s Alternativou pro Německo žádné koalice. Někteří východoněmečtí političtí představitelé otevřeně zpochybňují smysluplnost této politiky a tvrdí, že striktní odmítání spolupráce naopak radikály posiluje.
Druhý pravděpodobný scénář nastane v případě, že pravicoví populisté absolutní většinu nezískají a Křesťanskodemokratická unie skončí na druhém místě. V takovém případě by se strana pokusila sestavit menšinovou vládu, s největší pravděpodobností za účasti sociálních demokratů a Zelených. Vzhledem k očekávanému volebnímu výsledku by se však neobešla bez podpory levicové strany Die Linke, která míří na třetí příčku. Takové uspořádání by znamenalo nutnost neustálého vyjednávání s politickým spektrem na opačné straně barikády.
Uvnitř křesťanských demokratů přitom narůstá odpor vůči jakékoli závislosti na hlasech levicových subjektů. Vedení strany oficiálně odmítá formální koaliční spolupráci nejen s krajní pravicí, ale rovněž s Levou stranou. Místní stranické buňky upozorňují na to, že vláda existující pouze s tolerancí levice předává svým odpůrcům silný argument. Výsledkem by mohla být představa, že konzervativci fakticky podléhají diktátu levicových partnerů, což by dále nahrávalo protestním voličům.
Předvolební atmosféru navíc vyostřují kroky samotné Alternativy pro Německo, která již dopředu zpochybňuje regulérnost hlasování. Strana vydala prohlášení vyjadřující pochybnosti o bezpečnosti korespondenčních hlasů a její vedoucí kandidát Ulrich Siegmund sdílel podobné obavy na sociálních sítích. Podle pozorovatelů tím opozice připravuje půdu pro případné napadení výsledků voleb v případě, že nedosáhne na nadpoloviční většinu. Situace tak hrozí politickou nestabilitou a povolebními právními spory.
Friedrich Merz vstupuje do tohoto klíčového volebního testu ve velmi oslabené pozici na spolkové úrovni. Po šestnácti měsících ve funkci kancléře dosahuje nejnižších čísel popularity v historii měření veřejného mínění. Uvnitř jeho vlastní strany se proto začíná neoficiálně diskutovat o možnosti výměny šéfa kabinetu. Místní politici z východních spolkových zemí upozorňují, že rostoucí nespokojenost voličů vytváří obrovský tlak na zásadní změny ve vedení.
Slabou pozici kancléře dokresluje i skutečnost, že ho spolustraníci z východních regionů raději nezvou na volební mítinky. Během svých vzácných vystoupení v tomto regionu čelil Merz hlasitému odporu, pískotu a urážkám od přítomných obyvatel. Východní voliči na něj pokřikovali kritická hesla, což v jednom z případů vedlo až ke zrušení plánovaného tiskového prohlášení. Samotný kancléř se však přímým spekulacím o povolebním vývoji vyhýbá a tvrdí, že udělá vše pro zabránění převzetí moci radikály.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.