Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Podle Jasona Campbella z Institutu pro Blízký východ ve Washingtonu zůstávají strategické cíle Spojených států v Íránu stále nejasné. Bílý dům původně spoléhal na to, že k rychlému vítězství postačí samotná vojenská síla, tato strategie však nepřinesla očekávaný efekt.
Americká administrativa tak nyní kombinuje vojenský a ekonomický tlak v naději, že zpřísněné sankce přimějí íránský režim k jednacímu stolu ve slabší pozici. Campbell zároveň upozorňuje, že Írán bude za případnou dohodu požadovat vysokou cenu, která může být pro americkou vládu politicky nepřijatelná.
Aniseh Bassiri Tabrizi z londýnského ústavu Chatham House se domnívá, že nedávné letecké údery ani ekonomické sankce zásadně nezmění íránské kalkulace. Teherán se připravuje na dlouhodobý hospodářský tlak i pokračování občasných vojenských útoků, na které hodlá reagovat přiměřeným způsobem.
Přestože íránská ekonomika trpí v důsledku války i dlouhodobých strukturálních problémů, vedení země nehodlá ustupovat americkému tlaku. Íránští představitelé podle ní spíše čekají na to, až se Spojené státy vrátí k dohodnutému memorandu nebo nabídnou konkrétní ústupky.
Bývalý britský velvyslanec v Íránu Nicholas Hopton rovněž varuje, že stupňování vojenské akce ani jednostranné hospodářské sankce ke kapitulaci Teheránu nepovedou. Klíčové státy jako Čína nebo Rusko totiž jednostranné americké sankce nepodpoří, což Íránu umožňuje v tlaku nadále odolávat.
Írán má navíc stále pod kontrolou Hormuzský průliv, což mu dává do rukou silnou páku na celosvětové hospodářství. Cestu z krize Hopton vidí v návratu k jednáním o dohodě z červnového memoranda o porozumění.
Zásadním prvkem případné dohody by podle Hoptona mělo být zrušení všech amerických sankcí uvalených na Írán. Postupné zapojení Íránu do globálního obchodu by totiž časem oslabilo vlivné íránské Revoluční gardy, které mají značný podíl v národním hospodářství.
Tento ekonomický vývoj by mohl postupně vyvolat radikální společenské a politické změny uvnitř samotného islámského režimu. Zavedení takového procesu by však vyžadovalo dlouhodobou strategickou trpělivost, která Washingtonu v současné době chybí.
Bílý dům v současnosti spoléhá na to, že se mu daří udržovat alespoň částečný průjezd lodí Hormuzským průlivu. Tímto krokem sice americké síly zabránily okamžitému ropnému šoku a kolapsu světové ekonomiky, nejednalo se však o původní válečné cíle. Podle odborníků tak pokračuje nepřehledná a nespokojivá situace, která nepřináší výhody ani jedné ze zúčastněných stran.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).