Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Právě belgická vláda zablokovala původní unijní plán kvůli obavám z právních a finančních rizik. Ukrajinský místopředseda vlády Vsevolod Čencov podle webu Politico uvedl, že země jedná s evropskými partnery o několika variantách, jak zajistit financování obranného i civilního rozpočtu.
Podle Čencova by k pokrytí finančních potřeb mohlo pomoci i přednostní čerpání části z dříve dohodnuté půjčky Evropské unie ve výši devadesáti miliard eur. Ukrajinský představitel však zdůraznil, že toto opatření nemůže být jediným řešením současné situace.
Využití imobilizovaného ruského majetku označil za rozumný způsob, jak vygenerovat potřebné peníze a pokrýt narůstající dluh. Diskuse o tomto nástroji probíhají na okraji neformálního setkání ministrů pro evropské záležitosti v Dublinu.
Debata o ruských aktivech se na unijní úroveň vrátila poté, co Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švédsko vyzvaly Evropskou komisi k prozkoumání nových možností jejich zpřístupnění. V zemích Evropské unie je v současnosti imobilizováno více než dvě stě miliard eur patřících ruské centrální bance.
Drtivá většina těchto prostředků je uložena u belgického finančního depozitáře Euroclear. Belgie se však dlouhodobě brání jejich použití s odkazem na rizika odvetných opatření ze strany Moskvy a případné soudní spory.
Znovuobnovený apel ze strany Kyjeva odráží sílící tlak na zajištění dalších finančních zdrojů v situaci, kdy ruská invaze trvá již pátým rokem. Čencov v reakci na otázky ohledně změny belgického postoje uvedl, že Evropská unie a Ukrajina musí zvážit jiné alternativy a jako první krok navrhnout odlišné částky.
Podle něj je rovněž nutné hledat nové způsoby, jak tento finanční mechanismus zaručit. Do procesu by se podle ukrajinského místopředsedy vlády mohli zapojit i další mezinárodní aktéři, kteří by pomohli rozptýlit obavy Belgie.
Belgická strana však zatím na svém odmítavém postoji k využití zmrazených aktiv trvá. Mluvčí belgického ministra zahraničí Maxime Prévota potvrdil, že pozice jeho země zůstává beze změny.
Evropská komise se k otázce imobilizovaných prostředků vyjádřila s tím, že se v současnosti soustředí především na uvolňování prostředků ze schválené devadesátimiliardové půjčky. Toto stanovisko potvrdila hlavní mluvčí Komise Paula Pinho.
Oficiální zástupci Evropské komise následně potvrdili, že zaměření na stávající půjčku nadále platí. Snaha Ukrajiny o odblokování zmrazených ruských aktiv tak v současné době naráží na přetrvávající nesouhlas Belgie i opatrný přístup unijní administrativy. Hlavním nástrojem evropské pomoci Kyjevu proto zůstává dříve schválený finanční balík.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).