Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Jiná zařízení zachycují elektrické signály mozku během noci k mapování spánku a přes den pomáhají plánovat náročné úkoly na dobu nejvyšší soustředěnosti. Výrobci tyto technologie navrhují tak, aby vypadaly zcela nenápadně bez viditelných prvků či výrazných konstrukčních změn.
O vstup do této oblasti projevují zájem i největší světové technologické společnosti. Příkladem je firma Apple, která si před časem patentovala sluchátka AirPods vybavená elektrodami pro měření mozkové aktivity. Vzhledem k tomu, že jsou v oběhu stovky milionů bezdrátových sluchátek, představuje tento krok zásadní posun k masovému rozšíření technologie. Nenápadná integrace senzorů do každodenních zařízení způsobuje, že si uživatelé příchod nové éry téměř nevšímají.
Děti, které v současnosti dostávají sluchátka se senzory mozku, je nevnímají jako futuristickou neurotechnologii. Pro mladou generaci jde o běžnou pomůcku při studiu, spánku nebo soustředění. V budoucnu se tyto děti mohou stát zaměstnanci na pracovištích, kde bude průběžné monitorování mozku považováno za zcela standardní praxi. Zásadní změna spočívá v tom, že se mozek stává běžným kontaktním bodem mezi biologickým tělem a digitálními systémy.
Současný posun neurotechnologií z výzkumných laboratoří a nemocnic do kanceláří či ložnic umožnily dva hlavní faktory. Prvním z nich je rozvoj umělé inteligence, která dokáže z levných nositelných senzorů vyhodnotit užitečné vzorce duševní aktivity. Druhým faktorem jsou masivní investice velkých technologických firem do nervových rozhraní. Společnost Meta například představila náramky čtoucí neuroelektrické signály svalové aktivity k ovládání chytrých brýlí.
Dospívající generaci vyrůstající v tomto prostředí lze označit za neurotechnologické domorodce. Tento pojem navazuje na dřívější koncept digitálních domorodců, představuje však výrazně hlubší posun. Dosavadní digitální technologie ovlivňovaly lidskou mysl zvenčí skrze obrazovky a internetové platformy, které zprostředkovávaly vnímání okolního světa. Neurotechnologie naopak působí uvnitř této hranice, protože přímo měří, dekódují a upravují samotnou mozkovou aktivitu.
Hypotéza o neurotechnologických domorodcích slouží vědcům jako analytický nástroj k formulaci klíčových výzkumných otázek. Bez pojmenování této nové populace by vědecký výzkum i regulační orgány jen stěží dokázaly zachytit dopady nastupujících technologií. Navržený výzkumný program se zaměřuje na tři provázané oblasti zahrnující technicko-vědecké, kognitivní a sociokulturní aspekty. Výzkumníci se zabývají spolehlivým přenosem rozhraní z laboratoří do běžného života i propojením s dalšími biometrickými daty.
V kognitivní rovině vyvstávají otázky ohledně dopadu dlouhodobého užívání těchto zařízení na vývoj osobní identity. Odborníci zkoumají, jak se změní seberegulace jedince, pokud je monitorován přímo stav jeho mozku a nikoli pouze vnější chování. Pozornost poutá také vývoj vnitřní řeči u dětí vyrůstajících s nástroji pro dekódování mluveného slova a tichou komunikaci. Vnímaná realita a vývoj lidské mysli se tak dostávají do zcela nových souvislostí.
Sociokulturní rozměr zahrnuje hledání norem a institucionálních правил pro správu neurotechnologií. Otázkou zůstává, kdo získá k těmto zařízením přístup a na jaké straně takzvané neurotechnologické propasti jednotlivé skupiny obyvatel skončí. Důležitou roli hraje také společenská představa o mozku v momentě, kdy se jeho využívání jako rozhraní stane všední záležitostí. Jednotlivé výzkumné dimenze se vzájemně ovlivňují a tvarují budoucí podobu vývoje.
Příprava regulací a pravidel nemůže čekat na kompletní vědecké důkazy, neboť technologická infrastruktura je již v pohybu. V některých odvětvích, jako je těžební průmysl, pracovníci již dnes nosí zařízení pro elektroencefalografii ke sledování hladiny únavy. Stejně jako jsou za digitální domorodce označováni všichni, kdo nepamatují dobu před internetem, bude totéž platit pro generaci vyrůstající s neurotechnologiemi. Otázka po tom, jaké to je být neurotechnologickým domorodcem, se tak stává klíčovým tématem pro současný výzkum.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).