Čtení myšlenek už není sci-fi. Svět zažívá nárůst neurotechnologií

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 4. září 2026 15:43
Sdílej:

Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření. 

Jiná zařízení zachycují elektrické signály mozku během noci k mapování spánku a přes den pomáhají plánovat náročné úkoly na dobu nejvyšší soustředěnosti. Výrobci tyto technologie navrhují tak, aby vypadaly zcela nenápadně bez viditelných prvků či výrazných konstrukčních změn.

O vstup do této oblasti projevují zájem i největší světové technologické společnosti. Příkladem je firma Apple, která si před časem patentovala sluchátka AirPods vybavená elektrodami pro měření mozkové aktivity. Vzhledem k tomu, že jsou v oběhu stovky milionů bezdrátových sluchátek, představuje tento krok zásadní posun k masovému rozšíření technologie. Nenápadná integrace senzorů do každodenních zařízení způsobuje, že si uživatelé příchod nové éry téměř nevšímají.

Děti, které v současnosti dostávají sluchátka se senzory mozku, je nevnímají jako futuristickou neurotechnologii. Pro mladou generaci jde o běžnou pomůcku při studiu, spánku nebo soustředění. V budoucnu se tyto děti mohou stát zaměstnanci na pracovištích, kde bude průběžné monitorování mozku považováno za zcela standardní praxi. Zásadní změna spočívá v tom, že se mozek stává běžným kontaktním bodem mezi biologickým tělem a digitálními systémy.

Současný posun neurotechnologií z výzkumných laboratoří a nemocnic do kanceláří či ložnic umožnily dva hlavní faktory. Prvním z nich je rozvoj umělé inteligence, která dokáže z levných nositelných senzorů vyhodnotit užitečné vzorce duševní aktivity. Druhým faktorem jsou masivní investice velkých technologických firem do nervových rozhraní. Společnost Meta například představila náramky čtoucí neuroelektrické signály svalové aktivity k ovládání chytrých brýlí.

Dospívající generaci vyrůstající v tomto prostředí lze označit za neurotechnologické domorodce. Tento pojem navazuje na dřívější koncept digitálních domorodců, představuje však výrazně hlubší posun. Dosavadní digitální technologie ovlivňovaly lidskou mysl zvenčí skrze obrazovky a internetové platformy, které zprostředkovávaly vnímání okolního světa. Neurotechnologie naopak působí uvnitř této hranice, protože přímo měří, dekódují a upravují samotnou mozkovou aktivitu.

Hypotéza o neurotechnologických domorodcích slouží vědcům jako analytický nástroj k formulaci klíčových výzkumných otázek. Bez pojmenování této nové populace by vědecký výzkum i regulační orgány jen stěží dokázaly zachytit dopady nastupujících technologií. Navržený výzkumný program se zaměřuje na tři provázané oblasti zahrnující technicko-vědecké, kognitivní a sociokulturní aspekty. Výzkumníci se zabývají spolehlivým přenosem rozhraní z laboratoří do běžného života i propojením s dalšími biometrickými daty.

V kognitivní rovině vyvstávají otázky ohledně dopadu dlouhodobého užívání těchto zařízení na vývoj osobní identity. Odborníci zkoumají, jak se změní seberegulace jedince, pokud je monitorován přímo stav jeho mozku a nikoli pouze vnější chování. Pozornost poutá také vývoj vnitřní řeči u dětí vyrůstajících s nástroji pro dekódování mluveného slova a tichou komunikaci. Vnímaná realita a vývoj lidské mysli se tak dostávají do zcela nových souvislostí.

Sociokulturní rozměr zahrnuje hledání norem a institucionálních правил pro správu neurotechnologií. Otázkou zůstává, kdo získá k těmto zařízením přístup a na jaké straně takzvané neurotechnologické propasti jednotlivé skupiny obyvatel skončí. Důležitou roli hraje také společenská představa o mozku v momentě, kdy se jeho využívání jako rozhraní stane všední záležitostí. Jednotlivé výzkumné dimenze se vzájemně ovlivňují a tvarují budoucí podobu vývoje.

Příprava regulací a pravidel nemůže čekat na kompletní vědecké důkazy, neboť technologická infrastruktura je již v pohybu. V některých odvětvích, jako je těžební průmysl, pracovníci již dnes nosí zařízení pro elektroencefalografii ke sledování hladiny únavy. Stejně jako jsou za digitální domorodce označováni všichni, kdo nepamatují dobu před internetem, bude totéž platit pro generaci vyrůstající s neurotechnologiemi. Otázka po tom, jaké to je být neurotechnologickým domorodcem, se tak stává klíčovým tématem pro současný výzkum.

Témata:
Stalo se
Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Alpy hlásí OTEVŘENO: První informace pro milovníky lyžování v nové sezóně!

Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.

Novinky
Andrej Babiš

Hraje se o velké peníze, přiznal Babiš po jednání v EU! Co Česko odmítá?

Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií. 

Novinky
Petr Pavel

Záležitost uzavřena?! Pavel odhalil, koho a kolik stála jeho dovolená v Maroku

Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí. 

Novinky
António Costa, Volodymyr Zelenskyj a Ursula von der Leyenová

Ukrajina je pro EU prioritou, podpora je důležitější než kdy dříve, prohlásili po summitu Costa a von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.