Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Ukrajina v posledních dnech stupňuje údery drony dlouhého doletu na ruské území. Sleduje tím tři cíle: pozvednout morálku obyvatel trpících výpadky proudu, dokázat spojencům, že má stále sílu bojovat, a především přimět Moskvu k reálným ústupkům u jednacího stolu. Tento poslední bod se však jeví jako nejméně pravděpodobný.
Německý kancléř Friedrich Merz v Berlíně otevřeně varoval, že Vladimir Putin pouze „hraje o čas“. Podobně to vidí i ukrajinští zákonodárci, kteří poukazují na to, že Rusko nadále zrychluje zbrojní výrobu a zintenzivňuje útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle nových dat experta Janise Klugeho vzrostly ruské vojenské výdaje v roce 2025 o dalších 30 % a dosáhly rekordních 149 miliard dolarů. Válka nyní pohlcuje přibližně 44 % všech ruských daňových příjmů. Přestože někteří západní optimisté věří, že ekonomické vyčerpání donutí Putina k dohodě, jiní varují, že náhlý konec „válečné ekonomiky“ by pro jeho režim představoval větší politické riziko než pokračování opotřebovací války.
Klíčovým momentem je zapojení Jareda Kushnera, Trumpova zetě, do vyjednávacího procesu. Jeho přítomnost v týmu po boku Steva Witkoffa naznačuje, že Washington věří v možnost rychlého průlomu. Zvláštní zmocněnec Keith Kellogg dokonce prohlásil, že jednání jsou v „posledních deseti metrech“ a zbývá vyřešit pouze dva hlavní body.
Pro Putina je však současný proces ideálním nástrojem k prohlubování příkopů mezi Washingtonem a Evropou. Tím, že odmítá jednat přímo s Kyjevem a vysílá Trumpovy emisary, aby z Ukrajinců a Evropanů „ždímali“ ústupky, hraje hru na oslabení transatlantické jednoty.
Zatímco Trump tlačí na rychlou dohodu, pro Volodymyra Zelenského zůstává manévrovací prostor extrémně úzký. Jakákoli dohoda, která by zahrnovala uznání anexe Krymu, ztrátu Donbasu nebo zákaz vstupu do NATO bez pevných bezpečnostních záruk, by v Kyjevě narazila na tvrdý odpor.
„Nedokážu si představit, že by parlament něco takového schválil,“ uvedla pro Politico poslankyně Oleksandra Ustinova. Podle ní by takový krok mohl v Ukrajině vyvolat dokonce občanskou válku, protože tisíce vojáků by ho vnímaly jako zradu.
Výsledkem je tak diplomatický balet, kde každá strana hraje především pro oči Donalda Trumpa. Putin udržuje své maximalistické požadavky, zatímco Zelenskyj a jeho evropští spojenci dělají vše pro to, aby zůstali v prezidentově přízni a nebyli to oni, kdo bude označen za překážku míru.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.