Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Ukrajina v posledních dnech stupňuje údery drony dlouhého doletu na ruské území. Sleduje tím tři cíle: pozvednout morálku obyvatel trpících výpadky proudu, dokázat spojencům, že má stále sílu bojovat, a především přimět Moskvu k reálným ústupkům u jednacího stolu. Tento poslední bod se však jeví jako nejméně pravděpodobný.
Německý kancléř Friedrich Merz v Berlíně otevřeně varoval, že Vladimir Putin pouze „hraje o čas“. Podobně to vidí i ukrajinští zákonodárci, kteří poukazují na to, že Rusko nadále zrychluje zbrojní výrobu a zintenzivňuje útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle nových dat experta Janise Klugeho vzrostly ruské vojenské výdaje v roce 2025 o dalších 30 % a dosáhly rekordních 149 miliard dolarů. Válka nyní pohlcuje přibližně 44 % všech ruských daňových příjmů. Přestože někteří západní optimisté věří, že ekonomické vyčerpání donutí Putina k dohodě, jiní varují, že náhlý konec „válečné ekonomiky“ by pro jeho režim představoval větší politické riziko než pokračování opotřebovací války.
Klíčovým momentem je zapojení Jareda Kushnera, Trumpova zetě, do vyjednávacího procesu. Jeho přítomnost v týmu po boku Steva Witkoffa naznačuje, že Washington věří v možnost rychlého průlomu. Zvláštní zmocněnec Keith Kellogg dokonce prohlásil, že jednání jsou v „posledních deseti metrech“ a zbývá vyřešit pouze dva hlavní body.
Pro Putina je však současný proces ideálním nástrojem k prohlubování příkopů mezi Washingtonem a Evropou. Tím, že odmítá jednat přímo s Kyjevem a vysílá Trumpovy emisary, aby z Ukrajinců a Evropanů „ždímali“ ústupky, hraje hru na oslabení transatlantické jednoty.
Zatímco Trump tlačí na rychlou dohodu, pro Volodymyra Zelenského zůstává manévrovací prostor extrémně úzký. Jakákoli dohoda, která by zahrnovala uznání anexe Krymu, ztrátu Donbasu nebo zákaz vstupu do NATO bez pevných bezpečnostních záruk, by v Kyjevě narazila na tvrdý odpor.
„Nedokážu si představit, že by parlament něco takového schválil,“ uvedla pro Politico poslankyně Oleksandra Ustinova. Podle ní by takový krok mohl v Ukrajině vyvolat dokonce občanskou válku, protože tisíce vojáků by ho vnímaly jako zradu.
Výsledkem je tak diplomatický balet, kde každá strana hraje především pro oči Donalda Trumpa. Putin udržuje své maximalistické požadavky, zatímco Zelenskyj a jeho evropští spojenci dělají vše pro to, aby zůstali v prezidentově přízni a nebyli to oni, kdo bude označen za překážku míru.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.