V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Frederiksenová v úvodu poznamenala, že takto vysoký zájem o bezpečnost severních oblastí není obvyklý. Vyjádřila však velké uspokojení nad tím, že NATO začalo k Arktidě přistupovat strukturovanějším způsobem, a zdůraznila, že Dánsko usiluje o zavedení trvalé přítomnosti aliančních sil v regionu, zejména v okolí Grónska.
S postupujícími klimatickými změnami a tajícími ledovci se otevírají nové námořní trasy na severozápadě i severovýchodě, což s sebou nese potřebu zvýšeného dohledu. Frederiksenová upozornila, že bude nutné bedlivě sledovat kroky Ruska a Číny v blízkosti Grónska. Zároveň se však ohradila proti dřívějším tvrzením Donalda Trumpa o bezprostředním ohrožení a zdůraznila, že situace zatím nedospěla do kritického bodu, i když je nutné zůstat v pozoru.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen potvrdil, že diskuse o hrozbách ze strany Ruska či Číny jsou v tuto chvíli stále poněkud předčasné. Uvedl však, že Grónsko není naivní a vnímá dlouhodobou perspektivu nárůstu dopravy v polárních vodách. Spojenci jsou podle něj v této otázce jednotní, což dokazuje i zahájení nové mise NATO s názvem Arctic Sentry, která má za cíl posílit aktivitu aliance v celém arktickém regionu.
Hlavním tématem diskuse se opět stal neutuchající zájem Donalda Trumpa o odkoupení Grónska. Frederiksenová potvrdila, že touha amerického prezidenta získat toto území bohužel přetrvává, což označila za naprosto nepřijatelný nátlak. Zdůraznila, že respekt k suverenitě a územní celistvosti jiného státu je bodem, o kterém se nedá vyjednávat. Dánsko však dává najevo ochotu k diskusi o jiných formách spolupráce, které by neporušovaly dánské červené linie.
Jako cestu k posílení americké stopy v Grónsku bez narušení suverenity navrhla dánská premiérka revizi obranné dohody s USA z roku 1951. Podle ní by tento krok nabídl velmi snadný způsob, jak by Spojené státy mohly legálně a legitimně zvýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově. Aktuálně již pracuje pracovní skupina, která hledá řešení, jež by uspokojilo bezpečnostní potřeby spojenců a zároveň neohrozilo integritu dánského království.
Grónský premiér Nielsen neskrýval své pobouření nad tím, že se jeho hrdý a odolný národ stal součástí mocenské hry globálních velmocí. Poukázal na nebezpečný princip, kdy by si mocnosti jako USA, Rusko a Čína mohly začít rozdělovat svět na bloky jako skládačku. Za největší paradox označil fakt, že se obyvatelé Grónska, kteří v drsných podmínkách historicky nikdy necítili bezprostřední hrozbu, začínají cítit v nebezpečí právě kvůli chování svého klíčového spojence.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.