Jsme součástí mocenské hry globálních velmocí, naštval se grónský premiér

Jens-Frederik Nielsen
Jens-Frederik Nielsen, foto: Facebook Jens-Frederik Nielsen
Klára Marková 14. února 2026 21:44
Sdílej:

V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.

Frederiksenová v úvodu poznamenala, že takto vysoký zájem o bezpečnost severních oblastí není obvyklý. Vyjádřila však velké uspokojení nad tím, že NATO začalo k Arktidě přistupovat strukturovanějším způsobem, a zdůraznila, že Dánsko usiluje o zavedení trvalé přítomnosti aliančních sil v regionu, zejména v okolí Grónska.

S postupujícími klimatickými změnami a tajícími ledovci se otevírají nové námořní trasy na severozápadě i severovýchodě, což s sebou nese potřebu zvýšeného dohledu. Frederiksenová upozornila, že bude nutné bedlivě sledovat kroky Ruska a Číny v blízkosti Grónska. Zároveň se však ohradila proti dřívějším tvrzením Donalda Trumpa o bezprostředním ohrožení a zdůraznila, že situace zatím nedospěla do kritického bodu, i když je nutné zůstat v pozoru.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen potvrdil, že diskuse o hrozbách ze strany Ruska či Číny jsou v tuto chvíli stále poněkud předčasné. Uvedl však, že Grónsko není naivní a vnímá dlouhodobou perspektivu nárůstu dopravy v polárních vodách. Spojenci jsou podle něj v této otázce jednotní, což dokazuje i zahájení nové mise NATO s názvem Arctic Sentry, která má za cíl posílit aktivitu aliance v celém arktickém regionu.

Hlavním tématem diskuse se opět stal neutuchající zájem Donalda Trumpa o odkoupení Grónska. Frederiksenová potvrdila, že touha amerického prezidenta získat toto území bohužel přetrvává, což označila za naprosto nepřijatelný nátlak. Zdůraznila, že respekt k suverenitě a územní celistvosti jiného státu je bodem, o kterém se nedá vyjednávat. Dánsko však dává najevo ochotu k diskusi o jiných formách spolupráce, které by neporušovaly dánské červené linie.

Jako cestu k posílení americké stopy v Grónsku bez narušení suverenity navrhla dánská premiérka revizi obranné dohody s USA z roku 1951. Podle ní by tento krok nabídl velmi snadný způsob, jak by Spojené státy mohly legálně a legitimně zvýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově. Aktuálně již pracuje pracovní skupina, která hledá řešení, jež by uspokojilo bezpečnostní potřeby spojenců a zároveň neohrozilo integritu dánského království.

Grónský premiér Nielsen neskrýval své pobouření nad tím, že se jeho hrdý a odolný národ stal součástí mocenské hry globálních velmocí. Poukázal na nebezpečný princip, kdy by si mocnosti jako USA, Rusko a Čína mohly začít rozdělovat svět na bloky jako skládačku. Za největší paradox označil fakt, že se obyvatelé Grónska, kteří v drsných podmínkách historicky nikdy necítili bezprostřední hrozbu, začínají cítit v nebezpečí právě kvůli chování svého klíčového spojence.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie.

Pravda o českých důchodech: Statistici odtajnili důležitá čísla!

V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku. 

Novinky
Boeing 737

Paralýza nebe nad Amerikou: Tisíce letů nesměly do vzduchu! Co se stalo?

Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly. 

Novinky
Ilustrační fotografie

Obchody na státní svátek 17. listopadu: První řetězec řekl, jak to bude!

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. První z obchodních řetězců upozornil zákazníky, jak to je s fungováním obchodů tentokrát. Prodejny BILLA budou během svátečního dne fungovat v běžné otevírací době. 

Novinky
Komentář
Jensen Huang

Jensen Huang: Rezignace jediného člověka jako historický otřes pro celý svět AI!

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.