V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Frederiksenová v úvodu poznamenala, že takto vysoký zájem o bezpečnost severních oblastí není obvyklý. Vyjádřila však velké uspokojení nad tím, že NATO začalo k Arktidě přistupovat strukturovanějším způsobem, a zdůraznila, že Dánsko usiluje o zavedení trvalé přítomnosti aliančních sil v regionu, zejména v okolí Grónska.
S postupujícími klimatickými změnami a tajícími ledovci se otevírají nové námořní trasy na severozápadě i severovýchodě, což s sebou nese potřebu zvýšeného dohledu. Frederiksenová upozornila, že bude nutné bedlivě sledovat kroky Ruska a Číny v blízkosti Grónska. Zároveň se však ohradila proti dřívějším tvrzením Donalda Trumpa o bezprostředním ohrožení a zdůraznila, že situace zatím nedospěla do kritického bodu, i když je nutné zůstat v pozoru.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen potvrdil, že diskuse o hrozbách ze strany Ruska či Číny jsou v tuto chvíli stále poněkud předčasné. Uvedl však, že Grónsko není naivní a vnímá dlouhodobou perspektivu nárůstu dopravy v polárních vodách. Spojenci jsou podle něj v této otázce jednotní, což dokazuje i zahájení nové mise NATO s názvem Arctic Sentry, která má za cíl posílit aktivitu aliance v celém arktickém regionu.
Hlavním tématem diskuse se opět stal neutuchající zájem Donalda Trumpa o odkoupení Grónska. Frederiksenová potvrdila, že touha amerického prezidenta získat toto území bohužel přetrvává, což označila za naprosto nepřijatelný nátlak. Zdůraznila, že respekt k suverenitě a územní celistvosti jiného státu je bodem, o kterém se nedá vyjednávat. Dánsko však dává najevo ochotu k diskusi o jiných formách spolupráce, které by neporušovaly dánské červené linie.
Jako cestu k posílení americké stopy v Grónsku bez narušení suverenity navrhla dánská premiérka revizi obranné dohody s USA z roku 1951. Podle ní by tento krok nabídl velmi snadný způsob, jak by Spojené státy mohly legálně a legitimně zvýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově. Aktuálně již pracuje pracovní skupina, která hledá řešení, jež by uspokojilo bezpečnostní potřeby spojenců a zároveň neohrozilo integritu dánského království.
Grónský premiér Nielsen neskrýval své pobouření nad tím, že se jeho hrdý a odolný národ stal součástí mocenské hry globálních velmocí. Poukázal na nebezpečný princip, kdy by si mocnosti jako USA, Rusko a Čína mohly začít rozdělovat svět na bloky jako skládačku. Za největší paradox označil fakt, že se obyvatelé Grónska, kteří v drsných podmínkách historicky nikdy necítili bezprostřední hrozbu, začínají cítit v nebezpečí právě kvůli chování svého klíčového spojence.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
