V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Frederiksenová v úvodu poznamenala, že takto vysoký zájem o bezpečnost severních oblastí není obvyklý. Vyjádřila však velké uspokojení nad tím, že NATO začalo k Arktidě přistupovat strukturovanějším způsobem, a zdůraznila, že Dánsko usiluje o zavedení trvalé přítomnosti aliančních sil v regionu, zejména v okolí Grónska.
S postupujícími klimatickými změnami a tajícími ledovci se otevírají nové námořní trasy na severozápadě i severovýchodě, což s sebou nese potřebu zvýšeného dohledu. Frederiksenová upozornila, že bude nutné bedlivě sledovat kroky Ruska a Číny v blízkosti Grónska. Zároveň se však ohradila proti dřívějším tvrzením Donalda Trumpa o bezprostředním ohrožení a zdůraznila, že situace zatím nedospěla do kritického bodu, i když je nutné zůstat v pozoru.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen potvrdil, že diskuse o hrozbách ze strany Ruska či Číny jsou v tuto chvíli stále poněkud předčasné. Uvedl však, že Grónsko není naivní a vnímá dlouhodobou perspektivu nárůstu dopravy v polárních vodách. Spojenci jsou podle něj v této otázce jednotní, což dokazuje i zahájení nové mise NATO s názvem Arctic Sentry, která má za cíl posílit aktivitu aliance v celém arktickém regionu.
Hlavním tématem diskuse se opět stal neutuchající zájem Donalda Trumpa o odkoupení Grónska. Frederiksenová potvrdila, že touha amerického prezidenta získat toto území bohužel přetrvává, což označila za naprosto nepřijatelný nátlak. Zdůraznila, že respekt k suverenitě a územní celistvosti jiného státu je bodem, o kterém se nedá vyjednávat. Dánsko však dává najevo ochotu k diskusi o jiných formách spolupráce, které by neporušovaly dánské červené linie.
Jako cestu k posílení americké stopy v Grónsku bez narušení suverenity navrhla dánská premiérka revizi obranné dohody s USA z roku 1951. Podle ní by tento krok nabídl velmi snadný způsob, jak by Spojené státy mohly legálně a legitimně zvýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově. Aktuálně již pracuje pracovní skupina, která hledá řešení, jež by uspokojilo bezpečnostní potřeby spojenců a zároveň neohrozilo integritu dánského království.
Grónský premiér Nielsen neskrýval své pobouření nad tím, že se jeho hrdý a odolný národ stal součástí mocenské hry globálních velmocí. Poukázal na nebezpečný princip, kdy by si mocnosti jako USA, Rusko a Čína mohly začít rozdělovat svět na bloky jako skládačku. Za největší paradox označil fakt, že se obyvatelé Grónska, kteří v drsných podmínkách historicky nikdy necítili bezprostřední hrozbu, začínají cítit v nebezpečí právě kvůli chování svého klíčového spojence.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.