Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„To, co vidíme, je, že Putin nezměnil kurz. Na bojišti tlačí agresivněji,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v komentářích, které citovala agentura AP. Dodal, že „je docela zřejmé, že nechce mít žádný druh míru.“ Stejný názor vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. „Zatím jsme neviděli žádné ústupky ze strany agresora, kterým je Rusko. Myslím, že nejlepším opatřením pro budování důvěry by bylo začít úplným příměřím,“ řekla novinářům.
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro finskou televizi prohlásil, že jakákoli dohoda o zastavení bojů na Ukrajině pravděpodobně nesplní všechny podmínky pro spravedlivý mír. Stubb trval na tom, že evropské země pracují na zachování nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň ale dodal, že „realitou je, že mír může být buď dobrý, špatný, nebo nějaký kompromis.“
„Realitou je, že i my Finové se musíme připravit na okamžik, kdy bude mír dosažen. Je nepravděpodobné, že budou splněny všechny podmínky pro spravedlivý mír, o kterých jsme za poslední čtyři roky tolik mluvili,“ připustil finský prezident. Také přiznal, že původní 28bodový plán USA, odhalený minulý měsíc, byl frustrující ke čtení. Stubb navíc publikoval esej s názvem „Poslední šance Západu“ v magazínu Foreign Affairs, ve které varuje, že „žijeme v novém světě nepořádku“ a že „svět se za poslední čtyři roky změnil více než za předchozích třicet let“.
V souvislosti s Ukrajinou v eseji uvádí, že zásadně nesouhlasí s tím, když někdo navrhuje „finlandizaci“ jako řešení pro ukončení války na Ukrajině. „Takový mír by byl za příliš velkou cenu, což by v podstatě znamenalo vzdání se suverenity a území,“ napsal Stubb.
Reakce přišla i z Kremlu, kde mluvčí Dmitrij Peskov trval na tom, že Rusko je připraveno pokračovat v jednáních s USA o mírové dohodě na Ukrajině, dokud nebude dosaženo dohody. Zároveň ale označil některé návrhy za „nepřijatelné“. Peskov zdůraznil, že Putin žádné návrhy neodmítl, ale pouze „některé věci byly přijaty, některé věci byly označeny jako nepřijatelné. To je normální pracovní proces hledání kompromisu.“
Mluvčí Kremlu také výslovně poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za svolání rozhovorů a řekl, že představitelé EU se do jednání nezapojili, protože jsou „stále posedlí myšlenkou strategicky porazit Rusko.“ Peskov se také vyjádřil k rozhodnutí bloku zastavit dodávky ruské energie, o čemž prohlásil, že to „pouze urychlí proces, který probíhá v posledních letech, a to ztrátu vedoucího potenciálu evropské ekonomiky.“
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.