Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„To, co vidíme, je, že Putin nezměnil kurz. Na bojišti tlačí agresivněji,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v komentářích, které citovala agentura AP. Dodal, že „je docela zřejmé, že nechce mít žádný druh míru.“ Stejný názor vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. „Zatím jsme neviděli žádné ústupky ze strany agresora, kterým je Rusko. Myslím, že nejlepším opatřením pro budování důvěry by bylo začít úplným příměřím,“ řekla novinářům.
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro finskou televizi prohlásil, že jakákoli dohoda o zastavení bojů na Ukrajině pravděpodobně nesplní všechny podmínky pro spravedlivý mír. Stubb trval na tom, že evropské země pracují na zachování nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň ale dodal, že „realitou je, že mír může být buď dobrý, špatný, nebo nějaký kompromis.“
„Realitou je, že i my Finové se musíme připravit na okamžik, kdy bude mír dosažen. Je nepravděpodobné, že budou splněny všechny podmínky pro spravedlivý mír, o kterých jsme za poslední čtyři roky tolik mluvili,“ připustil finský prezident. Také přiznal, že původní 28bodový plán USA, odhalený minulý měsíc, byl frustrující ke čtení. Stubb navíc publikoval esej s názvem „Poslední šance Západu“ v magazínu Foreign Affairs, ve které varuje, že „žijeme v novém světě nepořádku“ a že „svět se za poslední čtyři roky změnil více než za předchozích třicet let“.
V souvislosti s Ukrajinou v eseji uvádí, že zásadně nesouhlasí s tím, když někdo navrhuje „finlandizaci“ jako řešení pro ukončení války na Ukrajině. „Takový mír by byl za příliš velkou cenu, což by v podstatě znamenalo vzdání se suverenity a území,“ napsal Stubb.
Reakce přišla i z Kremlu, kde mluvčí Dmitrij Peskov trval na tom, že Rusko je připraveno pokračovat v jednáních s USA o mírové dohodě na Ukrajině, dokud nebude dosaženo dohody. Zároveň ale označil některé návrhy za „nepřijatelné“. Peskov zdůraznil, že Putin žádné návrhy neodmítl, ale pouze „některé věci byly přijaty, některé věci byly označeny jako nepřijatelné. To je normální pracovní proces hledání kompromisu.“
Mluvčí Kremlu také výslovně poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za svolání rozhovorů a řekl, že představitelé EU se do jednání nezapojili, protože jsou „stále posedlí myšlenkou strategicky porazit Rusko.“ Peskov se také vyjádřil k rozhodnutí bloku zastavit dodávky ruské energie, o čemž prohlásil, že to „pouze urychlí proces, který probíhá v posledních letech, a to ztrátu vedoucího potenciálu evropské ekonomiky.“
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.