Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„To, co vidíme, je, že Putin nezměnil kurz. Na bojišti tlačí agresivněji,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v komentářích, které citovala agentura AP. Dodal, že „je docela zřejmé, že nechce mít žádný druh míru.“ Stejný názor vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. „Zatím jsme neviděli žádné ústupky ze strany agresora, kterým je Rusko. Myslím, že nejlepším opatřením pro budování důvěry by bylo začít úplným příměřím,“ řekla novinářům.
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro finskou televizi prohlásil, že jakákoli dohoda o zastavení bojů na Ukrajině pravděpodobně nesplní všechny podmínky pro spravedlivý mír. Stubb trval na tom, že evropské země pracují na zachování nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň ale dodal, že „realitou je, že mír může být buď dobrý, špatný, nebo nějaký kompromis.“
„Realitou je, že i my Finové se musíme připravit na okamžik, kdy bude mír dosažen. Je nepravděpodobné, že budou splněny všechny podmínky pro spravedlivý mír, o kterých jsme za poslední čtyři roky tolik mluvili,“ připustil finský prezident. Také přiznal, že původní 28bodový plán USA, odhalený minulý měsíc, byl frustrující ke čtení. Stubb navíc publikoval esej s názvem „Poslední šance Západu“ v magazínu Foreign Affairs, ve které varuje, že „žijeme v novém světě nepořádku“ a že „svět se za poslední čtyři roky změnil více než za předchozích třicet let“.
V souvislosti s Ukrajinou v eseji uvádí, že zásadně nesouhlasí s tím, když někdo navrhuje „finlandizaci“ jako řešení pro ukončení války na Ukrajině. „Takový mír by byl za příliš velkou cenu, což by v podstatě znamenalo vzdání se suverenity a území,“ napsal Stubb.
Reakce přišla i z Kremlu, kde mluvčí Dmitrij Peskov trval na tom, že Rusko je připraveno pokračovat v jednáních s USA o mírové dohodě na Ukrajině, dokud nebude dosaženo dohody. Zároveň ale označil některé návrhy za „nepřijatelné“. Peskov zdůraznil, že Putin žádné návrhy neodmítl, ale pouze „některé věci byly přijaty, některé věci byly označeny jako nepřijatelné. To je normální pracovní proces hledání kompromisu.“
Mluvčí Kremlu také výslovně poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za svolání rozhovorů a řekl, že představitelé EU se do jednání nezapojili, protože jsou „stále posedlí myšlenkou strategicky porazit Rusko.“ Peskov se také vyjádřil k rozhodnutí bloku zastavit dodávky ruské energie, o čemž prohlásil, že to „pouze urychlí proces, který probíhá v posledních letech, a to ztrátu vedoucího potenciálu evropské ekonomiky.“
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.