Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„To, co vidíme, je, že Putin nezměnil kurz. Na bojišti tlačí agresivněji,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v komentářích, které citovala agentura AP. Dodal, že „je docela zřejmé, že nechce mít žádný druh míru.“ Stejný názor vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. „Zatím jsme neviděli žádné ústupky ze strany agresora, kterým je Rusko. Myslím, že nejlepším opatřením pro budování důvěry by bylo začít úplným příměřím,“ řekla novinářům.
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro finskou televizi prohlásil, že jakákoli dohoda o zastavení bojů na Ukrajině pravděpodobně nesplní všechny podmínky pro spravedlivý mír. Stubb trval na tom, že evropské země pracují na zachování nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň ale dodal, že „realitou je, že mír může být buď dobrý, špatný, nebo nějaký kompromis.“
„Realitou je, že i my Finové se musíme připravit na okamžik, kdy bude mír dosažen. Je nepravděpodobné, že budou splněny všechny podmínky pro spravedlivý mír, o kterých jsme za poslední čtyři roky tolik mluvili,“ připustil finský prezident. Také přiznal, že původní 28bodový plán USA, odhalený minulý měsíc, byl frustrující ke čtení. Stubb navíc publikoval esej s názvem „Poslední šance Západu“ v magazínu Foreign Affairs, ve které varuje, že „žijeme v novém světě nepořádku“ a že „svět se za poslední čtyři roky změnil více než za předchozích třicet let“.
V souvislosti s Ukrajinou v eseji uvádí, že zásadně nesouhlasí s tím, když někdo navrhuje „finlandizaci“ jako řešení pro ukončení války na Ukrajině. „Takový mír by byl za příliš velkou cenu, což by v podstatě znamenalo vzdání se suverenity a území,“ napsal Stubb.
Reakce přišla i z Kremlu, kde mluvčí Dmitrij Peskov trval na tom, že Rusko je připraveno pokračovat v jednáních s USA o mírové dohodě na Ukrajině, dokud nebude dosaženo dohody. Zároveň ale označil některé návrhy za „nepřijatelné“. Peskov zdůraznil, že Putin žádné návrhy neodmítl, ale pouze „některé věci byly přijaty, některé věci byly označeny jako nepřijatelné. To je normální pracovní proces hledání kompromisu.“
Mluvčí Kremlu také výslovně poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za svolání rozhovorů a řekl, že představitelé EU se do jednání nezapojili, protože jsou „stále posedlí myšlenkou strategicky porazit Rusko.“ Peskov se také vyjádřil k rozhodnutí bloku zastavit dodávky ruské energie, o čemž prohlásil, že to „pouze urychlí proces, který probíhá v posledních letech, a to ztrátu vedoucího potenciálu evropské ekonomiky.“
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.