Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Klíčem k pochopení současného ruského pohledu na svět a jeho neutuchající útočnosti vůči Ukrajině je podle Rodgerse psychika národa a jeho vůdce. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 sice Západ věřil ve vítězství liberální demokracie a volného trhu, Rusové však namísto prosperity zažili ekonomický volný pád a rozsáhlou chudobu. Pro mnohé občany toto období znamenalo nejen ztrátu zaměstnání, ale především hluboký pocit „národního ponížení“ a ztrátu statusu velmoci.
James Rodgers zdůrazňuje, že Putin na ekonomickou bolest a ponížení 90. let nikdy nezapomněl. Na rozdíl od západních politiků velmi dobře pochopil politický potenciál těchto emocí u svých voličů. Uvědomil si, že pocit ublíženosti a touha po návratu ztracené prestiže mohou být silným tmelem pro jeho režim „tvrdé ruky“. Tato frustrace se postupně proměnila v rozhodnutí Ruska otočit se k Západu zády.
Zásadní zlom v mezinárodních vztazích přinesla válka v Iráku. Ačkoliv Putin po 11. září sliboval Západu podporu, invaze do Iráku v roce 2003 začala tyto vazby drolit. Rodgers na základě rozhovorů s bývalými vysokými představiteli Západu uvádí, že ruská rozvědka věděla, že Saddám Husajn nevlastní zbraně hromadného ničení. Moskva byla přesvědčena, že CIA a další západní agentury disponovaly stejnými informacemi.
Rusko z této situace vyvodilo závěr, že Západ jednal v nekalé víře a skutečným důvodem války v Iráku nebyla bezpečnost, ale svržení režimu. Tato zkušenost u Putina vyvolala hluboké podezření vůči motivům západní zahraniční politiky. Začal uvažovat o tom, že pokud mohl Západ takto naložit se Saddámem Husajnem, může se jednoho dne pokusit o podobnou změnu režimu i v jeho případě.
Právě tento pocit ohrožení a nedůvěry v kombinaci s živeným pocitem historické křivdy dovedl Rusko až k současné vojenské agresi. Snaha napravit „národní ponížení“ z postsovětské éry se tak stala hnacím motorem politiky, která vnímá jakékoli sblížení sousedních zemí se Západem jako přímý útok na ruské zájmy.
Až skončí probíhající víkend, začne poslední ryze prázdninový týden. Do Česka se v jeho průběhu vrátí tropy. Epizoda vyvrcholí v pátek, na volné dny už by se mělo ochladit. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.
Policie se od sobotního odpoledne zabývá násilným činem v rámci rodiny na Karlovarsku. Žena byla s vážnými zraněními letecky přepravena do nemocnice, strážci zákona pátrají po podezřelém muži.
Prakticky na celém území republiky v posledních dnech zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil své poradce, aby mu domluvili schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Informoval o tom americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Nejrůznější teorie ohledně návratu prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se rozvíjejí od okamžiku, co vše vyšlo najevo. V USA se často spekuluje o tom, že pár opouští zemi kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.