Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Klíčem k pochopení současného ruského pohledu na svět a jeho neutuchající útočnosti vůči Ukrajině je podle Rodgerse psychika národa a jeho vůdce. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 sice Západ věřil ve vítězství liberální demokracie a volného trhu, Rusové však namísto prosperity zažili ekonomický volný pád a rozsáhlou chudobu. Pro mnohé občany toto období znamenalo nejen ztrátu zaměstnání, ale především hluboký pocit „národního ponížení“ a ztrátu statusu velmoci.
James Rodgers zdůrazňuje, že Putin na ekonomickou bolest a ponížení 90. let nikdy nezapomněl. Na rozdíl od západních politiků velmi dobře pochopil politický potenciál těchto emocí u svých voličů. Uvědomil si, že pocit ublíženosti a touha po návratu ztracené prestiže mohou být silným tmelem pro jeho režim „tvrdé ruky“. Tato frustrace se postupně proměnila v rozhodnutí Ruska otočit se k Západu zády.
Zásadní zlom v mezinárodních vztazích přinesla válka v Iráku. Ačkoliv Putin po 11. září sliboval Západu podporu, invaze do Iráku v roce 2003 začala tyto vazby drolit. Rodgers na základě rozhovorů s bývalými vysokými představiteli Západu uvádí, že ruská rozvědka věděla, že Saddám Husajn nevlastní zbraně hromadného ničení. Moskva byla přesvědčena, že CIA a další západní agentury disponovaly stejnými informacemi.
Rusko z této situace vyvodilo závěr, že Západ jednal v nekalé víře a skutečným důvodem války v Iráku nebyla bezpečnost, ale svržení režimu. Tato zkušenost u Putina vyvolala hluboké podezření vůči motivům západní zahraniční politiky. Začal uvažovat o tom, že pokud mohl Západ takto naložit se Saddámem Husajnem, může se jednoho dne pokusit o podobnou změnu režimu i v jeho případě.
Právě tento pocit ohrožení a nedůvěry v kombinaci s živeným pocitem historické křivdy dovedl Rusko až k současné vojenské agresi. Snaha napravit „národní ponížení“ z postsovětské éry se tak stala hnacím motorem politiky, která vnímá jakékoli sblížení sousedních zemí se Západem jako přímý útok na ruské zájmy.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.
Olympijské vítězky Ester Ledecká a Zuzana Maděrová si mohou konečně oddechnout. Budou mít totiž šanci přidat další zlato či jakoukoliv jinou medaili do své sbírky. Paralelní obří slalom snowboardistek jako jedna z nejúspěšnějších českých disciplín se udržel v programu zimních olympijských her.