Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Příběh Mohammeda Robina, jehož rodina vlastnila pozemek od roku 1952, je názorným příkladem. Mohammed se vrátil z práce a zjistil, že jeho pozemek, o který se staral, obsadili izraelští osadníci a zakázali mu na něj vstup.
Podle jeho vyjádření pro Sky News nemá ani právní cestou velkou šanci získat svůj majetek zpět. Tato neúcta k soukromému vlastnictví a právu je na Západním břehu velmi běžná.
Dalším příkladem je palestinské město Sinjel, kde žije 8 000 obyvatel. To je pomalu obkličováno plotem a zatarasenými branami, což brání obyvatelům v pohybu.
Izraelská armáda tvrdí, že jde o bezpečnostní opatření, které má chránit hlavní silnici, ale místní starosta Mutaz Tawafsha se domnívá, že se snaží ze Sinjelu udělat vězení, aby ho odřízli od okolního světa. Po útoku ze 7. října navíc počet překážek, které komplikují pohyb Palestinců, narostl o více než dvě stě.
Na Západním břehu Jordánu se střetávají dva naprosto odlišné pohledy na danou situaci. Na jedné straně stojí Palestinci, pro které je Západní břeh jejich domovem a snahou o nezávislý stát.
Na straně druhé jsou izraelští osadníci, kteří věří, že jim tato země patří na základě biblických textů. Příkladem je Daniel Winston, americký přistěhovalec, který žije na Západním břehu přes dvacet let. Podle něj mají izraelští osadníci na zemi právo, protože je jim slíbena Bohem.
Jakékoliv snahy o vytvoření palestinského státu považuje za nebezpečné pro jejich existenci. Věří, že historická práva plynoucí z Bible mají přednost před mezinárodním právem.
Západní břeh je nominálně rozdělen na tři zóny – A, B a C. Oblast A je pod plnou správou Palestinské autonomie. Oblast B je pod palestinskou civilní správou, ale o bezpečnost se stará Izrael.
Oblast C je zcela pod izraelskou kontrolou a tvoří 60 % celého území. Avšak i v zóně A je pohyb Palestinců neustále narušován kontrolními body a překážkami, které jim znemožňují běžný život.
Přes všechny problémy, které na Západním břehu panují, existuje i naděje na řešení. V nedávné době Francie, Velká Británie a Kanada oznámily, že zvažují uznat Palestinu jako stát. Tím by se přiblížily k myšlence takzvaného řešení dvou států, kde by Izraelci a Palestinci žili vedle sebe. Tato myšlenka má ovšem mnoho odpůrců, protože mnozí pochybují o její realizovatelnosti.
Jossi Beilin, jeden z architektů tohoto řešení, je ale optimistický. Podle něj je tato myšlenka stále reálná, protože technické detaily byly vyřešeny v minulosti. Pokud obě strany budou chtít, tak se podle něj řešení najde.
Řešení dvou států je podle něj jedinou možností pro Izraelce, jak si zajistit bezpečné hranice a být židovským a demokratickým státem, a pro Palestince, jak si splnit své národní vize. Bez dohody jsou odsouzeni k zániku.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.