Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Příběh Mohammeda Robina, jehož rodina vlastnila pozemek od roku 1952, je názorným příkladem. Mohammed se vrátil z práce a zjistil, že jeho pozemek, o který se staral, obsadili izraelští osadníci a zakázali mu na něj vstup.
Podle jeho vyjádření pro Sky News nemá ani právní cestou velkou šanci získat svůj majetek zpět. Tato neúcta k soukromému vlastnictví a právu je na Západním břehu velmi běžná.
Dalším příkladem je palestinské město Sinjel, kde žije 8 000 obyvatel. To je pomalu obkličováno plotem a zatarasenými branami, což brání obyvatelům v pohybu.
Izraelská armáda tvrdí, že jde o bezpečnostní opatření, které má chránit hlavní silnici, ale místní starosta Mutaz Tawafsha se domnívá, že se snaží ze Sinjelu udělat vězení, aby ho odřízli od okolního světa. Po útoku ze 7. října navíc počet překážek, které komplikují pohyb Palestinců, narostl o více než dvě stě.
Na Západním břehu Jordánu se střetávají dva naprosto odlišné pohledy na danou situaci. Na jedné straně stojí Palestinci, pro které je Západní břeh jejich domovem a snahou o nezávislý stát.
Na straně druhé jsou izraelští osadníci, kteří věří, že jim tato země patří na základě biblických textů. Příkladem je Daniel Winston, americký přistěhovalec, který žije na Západním břehu přes dvacet let. Podle něj mají izraelští osadníci na zemi právo, protože je jim slíbena Bohem.
Jakékoliv snahy o vytvoření palestinského státu považuje za nebezpečné pro jejich existenci. Věří, že historická práva plynoucí z Bible mají přednost před mezinárodním právem.
Západní břeh je nominálně rozdělen na tři zóny – A, B a C. Oblast A je pod plnou správou Palestinské autonomie. Oblast B je pod palestinskou civilní správou, ale o bezpečnost se stará Izrael.
Oblast C je zcela pod izraelskou kontrolou a tvoří 60 % celého území. Avšak i v zóně A je pohyb Palestinců neustále narušován kontrolními body a překážkami, které jim znemožňují běžný život.
Přes všechny problémy, které na Západním břehu panují, existuje i naděje na řešení. V nedávné době Francie, Velká Británie a Kanada oznámily, že zvažují uznat Palestinu jako stát. Tím by se přiblížily k myšlence takzvaného řešení dvou států, kde by Izraelci a Palestinci žili vedle sebe. Tato myšlenka má ovšem mnoho odpůrců, protože mnozí pochybují o její realizovatelnosti.
Jossi Beilin, jeden z architektů tohoto řešení, je ale optimistický. Podle něj je tato myšlenka stále reálná, protože technické detaily byly vyřešeny v minulosti. Pokud obě strany budou chtít, tak se podle něj řešení najde.
Řešení dvou států je podle něj jedinou možností pro Izraelce, jak si zajistit bezpečné hranice a být židovským a demokratickým státem, a pro Palestince, jak si splnit své národní vize. Bez dohody jsou odsouzeni k zániku.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.