Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Příběh Mohammeda Robina, jehož rodina vlastnila pozemek od roku 1952, je názorným příkladem. Mohammed se vrátil z práce a zjistil, že jeho pozemek, o který se staral, obsadili izraelští osadníci a zakázali mu na něj vstup.
Podle jeho vyjádření pro Sky News nemá ani právní cestou velkou šanci získat svůj majetek zpět. Tato neúcta k soukromému vlastnictví a právu je na Západním břehu velmi běžná.
Dalším příkladem je palestinské město Sinjel, kde žije 8 000 obyvatel. To je pomalu obkličováno plotem a zatarasenými branami, což brání obyvatelům v pohybu.
Izraelská armáda tvrdí, že jde o bezpečnostní opatření, které má chránit hlavní silnici, ale místní starosta Mutaz Tawafsha se domnívá, že se snaží ze Sinjelu udělat vězení, aby ho odřízli od okolního světa. Po útoku ze 7. října navíc počet překážek, které komplikují pohyb Palestinců, narostl o více než dvě stě.
Na Západním břehu Jordánu se střetávají dva naprosto odlišné pohledy na danou situaci. Na jedné straně stojí Palestinci, pro které je Západní břeh jejich domovem a snahou o nezávislý stát.
Na straně druhé jsou izraelští osadníci, kteří věří, že jim tato země patří na základě biblických textů. Příkladem je Daniel Winston, americký přistěhovalec, který žije na Západním břehu přes dvacet let. Podle něj mají izraelští osadníci na zemi právo, protože je jim slíbena Bohem.
Jakékoliv snahy o vytvoření palestinského státu považuje za nebezpečné pro jejich existenci. Věří, že historická práva plynoucí z Bible mají přednost před mezinárodním právem.
Západní břeh je nominálně rozdělen na tři zóny – A, B a C. Oblast A je pod plnou správou Palestinské autonomie. Oblast B je pod palestinskou civilní správou, ale o bezpečnost se stará Izrael.
Oblast C je zcela pod izraelskou kontrolou a tvoří 60 % celého území. Avšak i v zóně A je pohyb Palestinců neustále narušován kontrolními body a překážkami, které jim znemožňují běžný život.
Přes všechny problémy, které na Západním břehu panují, existuje i naděje na řešení. V nedávné době Francie, Velká Británie a Kanada oznámily, že zvažují uznat Palestinu jako stát. Tím by se přiblížily k myšlence takzvaného řešení dvou států, kde by Izraelci a Palestinci žili vedle sebe. Tato myšlenka má ovšem mnoho odpůrců, protože mnozí pochybují o její realizovatelnosti.
Jossi Beilin, jeden z architektů tohoto řešení, je ale optimistický. Podle něj je tato myšlenka stále reálná, protože technické detaily byly vyřešeny v minulosti. Pokud obě strany budou chtít, tak se podle něj řešení najde.
Řešení dvou států je podle něj jedinou možností pro Izraelce, jak si zajistit bezpečné hranice a být židovským a demokratickým státem, a pro Palestince, jak si splnit své národní vize. Bez dohody jsou odsouzeni k zániku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.
Ministři životního prostředí Evropské unie (EU) dospěli k dohodě, která zmírňuje původně navrhovaný cíl pro snížení emisí do roku 2040 a zároveň stanovuje nový klimatický plán pro rok 2035. Po celodenním jednání, které probíhalo od úterý až do středečního rána, ministři jednomyslně schválili dlouho očekávaný klimatický plán bloku, čímž EU uchránili před mezinárodní ostudou na nadcházejícím klimatickém summitu COP30, který začíná 10. listopadu.
Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.
Nedaleko letiště v Louisville, ve státě Kentucky, došlo k neštěstí, kdy se zřítil nákladní letoun společnosti UPS, což si vyžádalo životy minimálně sedmi osob. Guvernér Kentucky potvrdil, že k incidentu došlo během úterního večera, když se stroj chystal vzlétnout z mezinárodního letiště, pojmenovaného po legendárním Muhammadu Alim. Při následném výbuchu, ke kterému došlo přibližně v 17:15 tamního času, utrpělo zranění nejméně jedenáct dalších lidí, přičemž oblohu zahalil hustý černý dým.