Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Příběh Mohammeda Robina, jehož rodina vlastnila pozemek od roku 1952, je názorným příkladem. Mohammed se vrátil z práce a zjistil, že jeho pozemek, o který se staral, obsadili izraelští osadníci a zakázali mu na něj vstup.
Podle jeho vyjádření pro Sky News nemá ani právní cestou velkou šanci získat svůj majetek zpět. Tato neúcta k soukromému vlastnictví a právu je na Západním břehu velmi běžná.
Dalším příkladem je palestinské město Sinjel, kde žije 8 000 obyvatel. To je pomalu obkličováno plotem a zatarasenými branami, což brání obyvatelům v pohybu.
Izraelská armáda tvrdí, že jde o bezpečnostní opatření, které má chránit hlavní silnici, ale místní starosta Mutaz Tawafsha se domnívá, že se snaží ze Sinjelu udělat vězení, aby ho odřízli od okolního světa. Po útoku ze 7. října navíc počet překážek, které komplikují pohyb Palestinců, narostl o více než dvě stě.
Na Západním břehu Jordánu se střetávají dva naprosto odlišné pohledy na danou situaci. Na jedné straně stojí Palestinci, pro které je Západní břeh jejich domovem a snahou o nezávislý stát.
Na straně druhé jsou izraelští osadníci, kteří věří, že jim tato země patří na základě biblických textů. Příkladem je Daniel Winston, americký přistěhovalec, který žije na Západním břehu přes dvacet let. Podle něj mají izraelští osadníci na zemi právo, protože je jim slíbena Bohem.
Jakékoliv snahy o vytvoření palestinského státu považuje za nebezpečné pro jejich existenci. Věří, že historická práva plynoucí z Bible mají přednost před mezinárodním právem.
Západní břeh je nominálně rozdělen na tři zóny – A, B a C. Oblast A je pod plnou správou Palestinské autonomie. Oblast B je pod palestinskou civilní správou, ale o bezpečnost se stará Izrael.
Oblast C je zcela pod izraelskou kontrolou a tvoří 60 % celého území. Avšak i v zóně A je pohyb Palestinců neustále narušován kontrolními body a překážkami, které jim znemožňují běžný život.
Přes všechny problémy, které na Západním břehu panují, existuje i naděje na řešení. V nedávné době Francie, Velká Británie a Kanada oznámily, že zvažují uznat Palestinu jako stát. Tím by se přiblížily k myšlence takzvaného řešení dvou států, kde by Izraelci a Palestinci žili vedle sebe. Tato myšlenka má ovšem mnoho odpůrců, protože mnozí pochybují o její realizovatelnosti.
Jossi Beilin, jeden z architektů tohoto řešení, je ale optimistický. Podle něj je tato myšlenka stále reálná, protože technické detaily byly vyřešeny v minulosti. Pokud obě strany budou chtít, tak se podle něj řešení najde.
Řešení dvou států je podle něj jedinou možností pro Izraelce, jak si zajistit bezpečné hranice a být židovským a demokratickým státem, a pro Palestince, jak si splnit své národní vize. Bez dohody jsou odsouzeni k zániku.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.