Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Příběh Mohammeda Robina, jehož rodina vlastnila pozemek od roku 1952, je názorným příkladem. Mohammed se vrátil z práce a zjistil, že jeho pozemek, o který se staral, obsadili izraelští osadníci a zakázali mu na něj vstup.
Podle jeho vyjádření pro Sky News nemá ani právní cestou velkou šanci získat svůj majetek zpět. Tato neúcta k soukromému vlastnictví a právu je na Západním břehu velmi běžná.
Dalším příkladem je palestinské město Sinjel, kde žije 8 000 obyvatel. To je pomalu obkličováno plotem a zatarasenými branami, což brání obyvatelům v pohybu.
Izraelská armáda tvrdí, že jde o bezpečnostní opatření, které má chránit hlavní silnici, ale místní starosta Mutaz Tawafsha se domnívá, že se snaží ze Sinjelu udělat vězení, aby ho odřízli od okolního světa. Po útoku ze 7. října navíc počet překážek, které komplikují pohyb Palestinců, narostl o více než dvě stě.
Na Západním břehu Jordánu se střetávají dva naprosto odlišné pohledy na danou situaci. Na jedné straně stojí Palestinci, pro které je Západní břeh jejich domovem a snahou o nezávislý stát.
Na straně druhé jsou izraelští osadníci, kteří věří, že jim tato země patří na základě biblických textů. Příkladem je Daniel Winston, americký přistěhovalec, který žije na Západním břehu přes dvacet let. Podle něj mají izraelští osadníci na zemi právo, protože je jim slíbena Bohem.
Jakékoliv snahy o vytvoření palestinského státu považuje za nebezpečné pro jejich existenci. Věří, že historická práva plynoucí z Bible mají přednost před mezinárodním právem.
Západní břeh je nominálně rozdělen na tři zóny – A, B a C. Oblast A je pod plnou správou Palestinské autonomie. Oblast B je pod palestinskou civilní správou, ale o bezpečnost se stará Izrael.
Oblast C je zcela pod izraelskou kontrolou a tvoří 60 % celého území. Avšak i v zóně A je pohyb Palestinců neustále narušován kontrolními body a překážkami, které jim znemožňují běžný život.
Přes všechny problémy, které na Západním břehu panují, existuje i naděje na řešení. V nedávné době Francie, Velká Británie a Kanada oznámily, že zvažují uznat Palestinu jako stát. Tím by se přiblížily k myšlence takzvaného řešení dvou států, kde by Izraelci a Palestinci žili vedle sebe. Tato myšlenka má ovšem mnoho odpůrců, protože mnozí pochybují o její realizovatelnosti.
Jossi Beilin, jeden z architektů tohoto řešení, je ale optimistický. Podle něj je tato myšlenka stále reálná, protože technické detaily byly vyřešeny v minulosti. Pokud obě strany budou chtít, tak se podle něj řešení najde.
Řešení dvou států je podle něj jedinou možností pro Izraelce, jak si zajistit bezpečné hranice a být židovským a demokratickým státem, a pro Palestince, jak si splnit své národní vize. Bez dohody jsou odsouzeni k zániku.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.