Izrael opět útočí na Írán, cílí na jaderné zařízení

Izrael v noci zaútočil na Írán
Izrael v noci zaútočil na Írán, foto: reprofoto X
Klára Marková 13. června 2025 13:34
Sdílej:

Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.

Zatím nejsou známy konkrétní informace o rozsahu škod ani o případných obětech. Íránské úřady se dosud nevyjádřily k tomu, zda byl provoz jaderného zařízení přerušen nebo zda hrozí únik radioaktivních látek.

Izraelská armáda oficiálně situaci zatím nekomentovala, CNN však cituje armádní zdroj, podle něhož nejde o izolovaný incident, ale o součást širší vojenské kampaně. Izrael údajně nasadil více než 200 stíhacích letounů, které během páteční operace zaútočily na více než 100 cílů napříč Íránem a vypustily přes 330 typů munice.

Podle izraelských bezpečnostních zdrojů byly mezi cíli i klíčové osobnosti íránského vojenského a jaderného aparátu. Státní média v Teheránu uvedla, že při náletech zahynuli generál Hossein Salami, vrchní velitel elitních Islámských revolučních gard (IRGC), a generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu ozbrojených sil Íránu.

Izrael mezitím přijal mimořádná bezpečnostní opatření. V celé zemi byl vyhlášen stav nouze, uzavřeny byly školy, zakázána veřejná shromáždění a nemocnice byly instruovány, aby přesunuly činnost do chráněných prostor. Veškerá neakutní péče byla pozastavena.

Armáda navíc zahájila mobilizaci desítek tisíc vojáků a vláda vyzvala obyvatele, aby se vyhýbali jakýmkoliv nepodstatným cestám a setrvávali v krytech. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.