Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Ministr zahraničí Abbás Araghčí ve svém dopise OSN tvrdí, že útok představuje přímé porušení íránské suverenity a narušení mezinárodního práva. Íránské ministerstvo zahraničí zároveň oznámilo, že žádá mezinárodní společenství o jasný postoj k izraelské agresi, kterou považuje za ohrožení mezinárodního míru.
Podle informací íránských státních médií byl při útoku zraněn Ali Šamchání, vlivný poradce nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šamchání je považován za klíčového hráče v oblasti íránské bezpečnostní politiky.
Izraelské údery zasáhly citlivá místa, včetně areálu v Natanzu, kde Írán provozuje svůj hlavní obohacovací program. Přestože nedošlo k úniku radiace, události vyvolaly v zemi vlnu nejistoty a napětí.
Místní obyvatelé reagují různě. Zatímco část populace požaduje tvrdou odpověď na izraelskou akci, jiní vyjadřují strach z dalšího konfliktu a jeho dopadu na každodenní život.
„Výbuchy mě probudily uprostřed noci. Všichni vyběhli z domů a nevěděli, co se děje. Byla to hrůza,“ popsala Marziyeh, obyvatelka města Natanz. „Mám strach, co bude dál. Myslím hlavně na své děti.“
V některých oblastech se lidé snaží najít způsob, jak situaci uniknout. Masúd Musaví, bývalý bankovní zaměstnanec z jihu země, uvedl, že plánuje s rodinou odjet do Turecka, jakmile se mu podaří směnit peníze. „Letecký prostor je uzavřený, ale doufám, že se po zemi dostaneme pryč. Nechci, aby mé děti zažily válku,“ řekl.
Směnárny v Teheránu zaznamenaly nápor zákazníků, kteří ve snaze ochránit své úspory hromadně kupují zahraniční měny. Přestože panika zatím nepřevládá, nervozita je v ulicích patrná.
„Nikdy jsem nebyla pro režim, ale tentokrát chápu jejich potřebu bránit se,“ říká Fariba, důchodkyně z Tabrízu. „Jenže obyčejní lidé tím budou zase nejvíce trpět.“
Naopak jiní otevřeně podporují vojenskou odpověď. „Jsem připraven bojovat. Pokud bude třeba, položím za naši zemi život,“ řekl Ali, člen polovojenské organizace Basídž z města Qom, který přišel během války s Irákem o otce. „Nikdo nám nebude diktovat, co smíme a nesmíme. Na náš jaderný program nikdo sahat nebude.“
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.