Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Ministr zahraničí Abbás Araghčí ve svém dopise OSN tvrdí, že útok představuje přímé porušení íránské suverenity a narušení mezinárodního práva. Íránské ministerstvo zahraničí zároveň oznámilo, že žádá mezinárodní společenství o jasný postoj k izraelské agresi, kterou považuje za ohrožení mezinárodního míru.
Podle informací íránských státních médií byl při útoku zraněn Ali Šamchání, vlivný poradce nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šamchání je považován za klíčového hráče v oblasti íránské bezpečnostní politiky.
Izraelské údery zasáhly citlivá místa, včetně areálu v Natanzu, kde Írán provozuje svůj hlavní obohacovací program. Přestože nedošlo k úniku radiace, události vyvolaly v zemi vlnu nejistoty a napětí.
Místní obyvatelé reagují různě. Zatímco část populace požaduje tvrdou odpověď na izraelskou akci, jiní vyjadřují strach z dalšího konfliktu a jeho dopadu na každodenní život.
„Výbuchy mě probudily uprostřed noci. Všichni vyběhli z domů a nevěděli, co se děje. Byla to hrůza,“ popsala Marziyeh, obyvatelka města Natanz. „Mám strach, co bude dál. Myslím hlavně na své děti.“
V některých oblastech se lidé snaží najít způsob, jak situaci uniknout. Masúd Musaví, bývalý bankovní zaměstnanec z jihu země, uvedl, že plánuje s rodinou odjet do Turecka, jakmile se mu podaří směnit peníze. „Letecký prostor je uzavřený, ale doufám, že se po zemi dostaneme pryč. Nechci, aby mé děti zažily válku,“ řekl.
Směnárny v Teheránu zaznamenaly nápor zákazníků, kteří ve snaze ochránit své úspory hromadně kupují zahraniční měny. Přestože panika zatím nepřevládá, nervozita je v ulicích patrná.
„Nikdy jsem nebyla pro režim, ale tentokrát chápu jejich potřebu bránit se,“ říká Fariba, důchodkyně z Tabrízu. „Jenže obyčejní lidé tím budou zase nejvíce trpět.“
Naopak jiní otevřeně podporují vojenskou odpověď. „Jsem připraven bojovat. Pokud bude třeba, položím za naši zemi život,“ řekl Ali, člen polovojenské organizace Basídž z města Qom, který přišel během války s Irákem o otce. „Nikdo nám nebude diktovat, co smíme a nesmíme. Na náš jaderný program nikdo sahat nebude.“
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.