Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Ministr zahraničí Abbás Araghčí ve svém dopise OSN tvrdí, že útok představuje přímé porušení íránské suverenity a narušení mezinárodního práva. Íránské ministerstvo zahraničí zároveň oznámilo, že žádá mezinárodní společenství o jasný postoj k izraelské agresi, kterou považuje za ohrožení mezinárodního míru.
Podle informací íránských státních médií byl při útoku zraněn Ali Šamchání, vlivný poradce nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šamchání je považován za klíčového hráče v oblasti íránské bezpečnostní politiky.
Izraelské údery zasáhly citlivá místa, včetně areálu v Natanzu, kde Írán provozuje svůj hlavní obohacovací program. Přestože nedošlo k úniku radiace, události vyvolaly v zemi vlnu nejistoty a napětí.
Místní obyvatelé reagují různě. Zatímco část populace požaduje tvrdou odpověď na izraelskou akci, jiní vyjadřují strach z dalšího konfliktu a jeho dopadu na každodenní život.
„Výbuchy mě probudily uprostřed noci. Všichni vyběhli z domů a nevěděli, co se děje. Byla to hrůza,“ popsala Marziyeh, obyvatelka města Natanz. „Mám strach, co bude dál. Myslím hlavně na své děti.“
V některých oblastech se lidé snaží najít způsob, jak situaci uniknout. Masúd Musaví, bývalý bankovní zaměstnanec z jihu země, uvedl, že plánuje s rodinou odjet do Turecka, jakmile se mu podaří směnit peníze. „Letecký prostor je uzavřený, ale doufám, že se po zemi dostaneme pryč. Nechci, aby mé děti zažily válku,“ řekl.
Směnárny v Teheránu zaznamenaly nápor zákazníků, kteří ve snaze ochránit své úspory hromadně kupují zahraniční měny. Přestože panika zatím nepřevládá, nervozita je v ulicích patrná.
„Nikdy jsem nebyla pro režim, ale tentokrát chápu jejich potřebu bránit se,“ říká Fariba, důchodkyně z Tabrízu. „Jenže obyčejní lidé tím budou zase nejvíce trpět.“
Naopak jiní otevřeně podporují vojenskou odpověď. „Jsem připraven bojovat. Pokud bude třeba, položím za naši zemi život,“ řekl Ali, člen polovojenské organizace Basídž z města Qom, který přišel během války s Irákem o otce. „Nikdo nám nebude diktovat, co smíme a nesmíme. Na náš jaderný program nikdo sahat nebude.“
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.