Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Zatímco tehdejší dokument po první světové válce drasticky překreslil mapu Evropy a ponížením Německa zasel semínka pro další globální konflikt, současná stručná dohoda o rozsahu pouhé jedné a půl strany vzbuzuje otázky, zda nebude mít pro Blízký východ stejně osudové následky. Křehké příměří sice po třech týdnech víceméně platí, avšak po několika potyčkách v Hormuzském průlivu a bez vyřešení základních příčin konfliktu zůstává situace v regionu extrémně nestabilní.
Írán v těchto dnech prochází hlubokou vnitřní proměnou, která se projevuje i během probíhajícího týdenního pohřebního procesí za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit před více než čtyřmi měsíci při masivních americko-izraelských náletech, které zahájily válku a zlikvidovaly podstatnou část teheránského vedení.
Tento moment podle BBC symbolizuje definitivní předání moci z rukou staré gardy nové generaci politiků. Spojené státy a Izrael sice poslaly tehdejší vůdce do předčasných hrobů, vyvstává však otázka, zda je na šachovnici blízkovýchodní geopolitiky nenahradili protivníci, kteří jsou pro Západ ještě mnohem nebezpečnější a tvrdší.
Podle profesora Valiho Nasra z Johns Hopkins University je tato válka mnohem zásadnější, než se dosud zdálo, a jejím výsledkem bude kompletní přerovnání sil v celém regionu. Ještě v lednu přitom Íránem zmítaly masové lidové protesty, u nichž Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu předpovídali, že povedou ke kolapsu islámské republiky.
Země byla ekonomicky zdevastovaná dekádami sankcí a vyčerpaná předchozím dvanáctidenním vojenským střetem. Íránský jaderný program sice nebyl zcela zničen, jak Trump prohlašoval, ale utrpěl těžké škody a zásoby uranu skončily z velké části pohřbeny pod troskami jaderného komplexu v Isfahánu.
Zásadní rány utrpěla v té době také íránská síť regionálních spojenců, označovaná jako Osa odporu. V Sýrii padl režim Bašára Asada, v Libanonu Izrael zlikvidoval vedení Hizballáhu pomocí explodujících pagerů a vysílaček, a podobný osud potkal i palestinský Hamás v Gaze po jeho teroristických útocích z října 2023.
Když na podporu Gazy začali jemenští Hútíové odpalovat rakety na Izrael a napadat lodní dopravu v Rudém moři, čelili okamžitým odvetným úderům ze strany USA, Velké Británie a Izraele. Zpravodajské služby tehdy shodně hlásily, že Írán je nejzranitelnější od islámské revoluce v roce 1979 a představa, že by mohl vzdorovat americko-izraelské přesile, se zdála nereálná.
Islámská republika však tento tlak ustála, a to především díky své schopnosti zablokovat strategický Hormuzský průliv a ochromit tak globální ekonomiku. Trump sice rád prohlašuje, že v Íránu dosáhl změny režimu, podle expertů to však paradoxně posloužilo zájmům Teheránu. K moci se dostala nová krev, která není tvořena náboženskými fanatiky, ale pragmatickými vůdci zaměřenými na nekompromisní přežití státu.
Novému nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chameneímu je 56 let, což je o třicet let méně, než bylo jeho fyzicky slabému otci. Prezident Masúd Pezeškiján je sice starší, ale klíčové posty jako předseda parlamentu Mohammad Báger Gálibáf nebo velitel Revolučních gard Ahmad Vahídí drží šedesátníci s úzkými vazbami na armádní elitu.
Sanam Vakilová z londýnského institutu Chatham House upozorňuje, že z vedení zmizel hlavní brzdný prvek systému, kterým byl opatrný Alí Chameneí prosazující strategii ani války, ani míru. Jeho nástupci se ukázali jako daleko agresivnější a odvážnější hráči. Když Trump v roce 2020 nařídil atentát na Kásema Solejmáního, Írán reagoval pouze formálním a předem avizovaným útokem na americké základny v Iráku, při němž nikdo nezemřel.
Letos však Teherán nespustil žádné varování a bez váhání zaútočil drony a střelami na řadu amerických základen v regionu, včetně velitelství Páté flotily v Bahrajnu a základny al-Udeid v Kataru, přičemž v Kuvajtu zahynulo šest amerických vojáků a stovky dalších byly zraněny.
Tato íránská ochota tvrdě útočit na spojence USA v Perském zálivu a ohrožovat námořní trasy Bílý dům zaskočila a donutila arabské státy pochybovat o spolehlivosti amerického bezpečnostního deštníku. Většina zemí v Zálivu proto začala opatrně navazovat diplomatické kontakty s Teheránem a Saúdská Arábie dokonce připravuje usmiřovací summit.
Podle odborníků však tyto státy zůstávají na vojenské pomoci Washingtonu příliš závislé, než aby spojenectví zcela přetrhaly, a spíše se snaží manévrovat v nové politické realitě, která se vyznačuje dosud nevídanou mírou realismu na všech stranách.
Co se týče samotných obyvatel Íránu, Trumpovy lednové sliby, že pomoc je na cestě a lidé mají svrhnout svou vládu, se ukázaly jako liché. Nová generace vládců sice přináší pragmatismus, ale nikoliv svobodu nebo prosperitu.
Analytici podle BBC očekávají, že režim si udrží tvrdou kontrolu nad děním na ulici, ačkoliv v zájmu obnovení důvěry v autoritu státu již začal tiše tolerovat porušování některých starých tabu, jako je vynucování hidžábu mimo státní instituce nebo dostupnost alkoholu v restauracích. Pro běžné Íránce byla válka matoucí zkušeností, kdy se počáteční odpor k domácí brutalitě změnil v děs z amerických a izraelských bomb, které zabíjely civilisty a zničily základní školu v Minábu.
Nové vedení se nyní nachází v momentu, který připomíná Čínu po smrti Mao Ce-tunga, kdy si celý systém uvědomuje nutnost reformy a nové společenské smlouvy. Zda se to podaří, je otázkou, neboť zemi fakticky ovládají elity Revolučních gard a vzdělaná mládež stále truchlí za přátele zabité při lednových protestech.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
