Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí dopoledne jednal v Praze s premiérem Petrem Fialou (ODS) o pokračující pomoci jeho zemi, české muniční iniciativě i budoucím mírových snahách. Zelenskyj přijel do České republiky v neděli společně s manželkou Olenou na oficiální návštěvu.
Jednání trvalo zhruba dvě hodiny a týkalo se mimo jiné výcviku ukrajinských vojáků. Podle premiéra Fialy bude Česká republika pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na cvičných letounech L-159 a nově i na stíhačkách F-16. „Ukrajinští piloti už nyní cvičí na našich trenažérech a jsme připraveni výcvik dále rozšířit, například v Náměšti nad Oslavou,“ uvedl Fiala.
Výraznou součástí české pomoci zůstává i muniční iniciativa, která Ukrajině zajišťuje pravidelné dodávky dělostřelecké munice. Od začátku roku se podařilo zajistit půl milionu kusů velkorážové munice, přičemž Fiala připomněl i další techniku: „Zprostředkovali jsme více než dva tisíce kusů těžké techniky, 620 děl, téměř 300 tanků a více než 50 raketometů.“ Do projektu se zapojilo 11 zemí a pokud půjde vše podle plánu, do konce roku by Ukrajina měla obdržet až 1,8 milionu kusů munice. Podle prezidenta Pavla tato pomoc přispěla ke zmenšení ruské převahy v dělostřelectvu – z desetinásobné výhody na současný poměr dva ku jedné.
Zelenskyj české straně znovu poděkoval za podporu. Vyzdvihl nejen vojenskou pomoc, ale také přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. „Ukrajina si velmi váží vaší pomoci. A děkuji i za to, jak česká společnost přijala naše lidi,“ uvedl.
Během návštěvy došlo i k podpisu memoranda o vzniku návratových center pro ukrajinské uprchlíky. Dohodu podepsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se svým ukrajinským protějškem. Cílem těchto center má být lepší integrace Ukrajinců v Česku i podpora dobrovolných návratů do vlasti, až to bezpečnostní situace dovolí.
Zelenskyj se vyjádřil i k možné změně postoje Česka po volbách, zejména pokud jde o pokračování muniční iniciativy. „Volby v Česku jsou záležitostí vašeho lidu,“ odpověděl stručně s důrazem na to, že Ukrajina vnímá českou podporu jako dlouhodobě stabilní.
Závěrem Fiala ujistil, že Česká republika ve své podpoře neustoupí: „Ústupky agresorovi nikdy nejsou správnou cestou. Ukrajina se na nás může spolehnout.“
Jednání na Úřadu vlády se kromě Fialy a Zelenského zúčastnili i další členové české vlády – ministři vnitra, zahraničí a průmyslu Vít Rakušan, Jan Lipavský a Lukáš Vlček, bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.