Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí dopoledne jednal v Praze s premiérem Petrem Fialou (ODS) o pokračující pomoci jeho zemi, české muniční iniciativě i budoucím mírových snahách. Zelenskyj přijel do České republiky v neděli společně s manželkou Olenou na oficiální návštěvu.
Jednání trvalo zhruba dvě hodiny a týkalo se mimo jiné výcviku ukrajinských vojáků. Podle premiéra Fialy bude Česká republika pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na cvičných letounech L-159 a nově i na stíhačkách F-16. „Ukrajinští piloti už nyní cvičí na našich trenažérech a jsme připraveni výcvik dále rozšířit, například v Náměšti nad Oslavou,“ uvedl Fiala.
Výraznou součástí české pomoci zůstává i muniční iniciativa, která Ukrajině zajišťuje pravidelné dodávky dělostřelecké munice. Od začátku roku se podařilo zajistit půl milionu kusů velkorážové munice, přičemž Fiala připomněl i další techniku: „Zprostředkovali jsme více než dva tisíce kusů těžké techniky, 620 děl, téměř 300 tanků a více než 50 raketometů.“ Do projektu se zapojilo 11 zemí a pokud půjde vše podle plánu, do konce roku by Ukrajina měla obdržet až 1,8 milionu kusů munice. Podle prezidenta Pavla tato pomoc přispěla ke zmenšení ruské převahy v dělostřelectvu – z desetinásobné výhody na současný poměr dva ku jedné.
Zelenskyj české straně znovu poděkoval za podporu. Vyzdvihl nejen vojenskou pomoc, ale také přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. „Ukrajina si velmi váží vaší pomoci. A děkuji i za to, jak česká společnost přijala naše lidi,“ uvedl.
Během návštěvy došlo i k podpisu memoranda o vzniku návratových center pro ukrajinské uprchlíky. Dohodu podepsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se svým ukrajinským protějškem. Cílem těchto center má být lepší integrace Ukrajinců v Česku i podpora dobrovolných návratů do vlasti, až to bezpečnostní situace dovolí.
Zelenskyj se vyjádřil i k možné změně postoje Česka po volbách, zejména pokud jde o pokračování muniční iniciativy. „Volby v Česku jsou záležitostí vašeho lidu,“ odpověděl stručně s důrazem na to, že Ukrajina vnímá českou podporu jako dlouhodobě stabilní.
Závěrem Fiala ujistil, že Česká republika ve své podpoře neustoupí: „Ústupky agresorovi nikdy nejsou správnou cestou. Ukrajina se na nás může spolehnout.“
Jednání na Úřadu vlády se kromě Fialy a Zelenského zúčastnili i další členové české vlády – ministři vnitra, zahraničí a průmyslu Vít Rakušan, Jan Lipavský a Lukáš Vlček, bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.