Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
Největší zátěž dopadá na zranitelné komunity, které se na globálním oteplování podílely nejméně. Profesorka Gupta upozorňuje, že zatímco mezinárodní dohody hovoří o limitech 1,5 °C nebo 2 °C, pro obyvatele malých ostrovních států není přežití při oteplení o dva stupně vůbec možné. Vzestup hladiny moří a extrémní bouře totiž hrozí vymazáním celých národů z mapy. Podle jejího výzkumu v prestižním časopise Nature byla bezpečná hranice stanovena na 1 °C, kterou lidstvo překročilo již v roce 2017. Při jejím překročení dochází k porušování práv více než jednoho procenta světové populace.
Problematika klimatické spravedlnosti je úzce spjata s rozvojem a spotřebou bohatých zemí. Výzkum ukazuje, že k naplnění základních lidských práv, jako je přístup k vodě, potravinám a elektřině, je nezbytná energie, což nevyhnutelně zanechává uhlíkovou stopu. Aby chudší části světa mohly realizovat svá práva, musí bohaté společnosti snížit své emise mnohem agresivněji. Pokud se tak nestane, mění se globální nerovnost v přímou nespravedlnost, která znemožňuje lidem v rozvojových zemích důstojný život.
Jedním z nejviditelnějších projevů této nespravedlnosti je masové vysídlování. Přestože lidé přicházejí o půdu, obživu i bezpečí, mezinárodní právo stále oficiálně neuznává status „klimatického uprchlíka“. Lidé jsou nuceni opouštět své domovy ve chvíli, kdy se jejich země stane neobyvatelnou kvůli suchu nebo nedostatku pitné vody. Vědci se nyní snaží pomocí moderních metod dokázat přímou souvislost mezi klimatickou změnou a konkrétními případy nucené migrace, což by v budoucnu mohlo vést k integraci těchto osob do mezinárodního uprchlického práva.
Právní rámec pro řešení klimatických škod je však stále roztříštěný a umožňuje státům vyhýbat se odpovědnosti. Environmentální smlouvy a úmluvy o lidských právech často fungují jako oddělené světy, což ztěžuje vyvozování důsledků na globální úrovni. Teprve v poslední době dochází k posunu, kdy Mezinárodní soudní dvůr potvrdil, že klimatické závazky nelze posuzovat odděleně od lidských práv. To vzkazuje vládám jasnou zprávu: o klimatu již nelze mluvit bez ohledu na osudy konkrétních lidí.
Naděje na zlepšení situace spočívá v uznání klimatické stability jako kolektivního lidského práva. Bez předvídatelného klimatu totiž nemůže fungovat zemědělství, zásobování vodou ani celá moderní společnost. Vysoký komisař Volker Türk zdůrazňuje, že spravedlivá transformace směrem k udržitelným systémům může být pákou pro celkový pokrok lidstva. Pokud však světové mocnosti budou nadále upřednostňovat tržní zájmy a krátkodobé politické cykly před ochranou životů a zdraví, budou se nespravedlnosti z minulosti pouze prohlubovat.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.