Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
Největší zátěž dopadá na zranitelné komunity, které se na globálním oteplování podílely nejméně. Profesorka Gupta upozorňuje, že zatímco mezinárodní dohody hovoří o limitech 1,5 °C nebo 2 °C, pro obyvatele malých ostrovních států není přežití při oteplení o dva stupně vůbec možné. Vzestup hladiny moří a extrémní bouře totiž hrozí vymazáním celých národů z mapy. Podle jejího výzkumu v prestižním časopise Nature byla bezpečná hranice stanovena na 1 °C, kterou lidstvo překročilo již v roce 2017. Při jejím překročení dochází k porušování práv více než jednoho procenta světové populace.
Problematika klimatické spravedlnosti je úzce spjata s rozvojem a spotřebou bohatých zemí. Výzkum ukazuje, že k naplnění základních lidských práv, jako je přístup k vodě, potravinám a elektřině, je nezbytná energie, což nevyhnutelně zanechává uhlíkovou stopu. Aby chudší části světa mohly realizovat svá práva, musí bohaté společnosti snížit své emise mnohem agresivněji. Pokud se tak nestane, mění se globální nerovnost v přímou nespravedlnost, která znemožňuje lidem v rozvojových zemích důstojný život.
Jedním z nejviditelnějších projevů této nespravedlnosti je masové vysídlování. Přestože lidé přicházejí o půdu, obživu i bezpečí, mezinárodní právo stále oficiálně neuznává status „klimatického uprchlíka“. Lidé jsou nuceni opouštět své domovy ve chvíli, kdy se jejich země stane neobyvatelnou kvůli suchu nebo nedostatku pitné vody. Vědci se nyní snaží pomocí moderních metod dokázat přímou souvislost mezi klimatickou změnou a konkrétními případy nucené migrace, což by v budoucnu mohlo vést k integraci těchto osob do mezinárodního uprchlického práva.
Právní rámec pro řešení klimatických škod je však stále roztříštěný a umožňuje státům vyhýbat se odpovědnosti. Environmentální smlouvy a úmluvy o lidských právech často fungují jako oddělené světy, což ztěžuje vyvozování důsledků na globální úrovni. Teprve v poslední době dochází k posunu, kdy Mezinárodní soudní dvůr potvrdil, že klimatické závazky nelze posuzovat odděleně od lidských práv. To vzkazuje vládám jasnou zprávu: o klimatu již nelze mluvit bez ohledu na osudy konkrétních lidí.
Naděje na zlepšení situace spočívá v uznání klimatické stability jako kolektivního lidského práva. Bez předvídatelného klimatu totiž nemůže fungovat zemědělství, zásobování vodou ani celá moderní společnost. Vysoký komisař Volker Türk zdůrazňuje, že spravedlivá transformace směrem k udržitelným systémům může být pákou pro celkový pokrok lidstva. Pokud však světové mocnosti budou nadále upřednostňovat tržní zájmy a krátkodobé politické cykly před ochranou životů a zdraví, budou se nespravedlnosti z minulosti pouze prohlubovat.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.