Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
Největší zátěž dopadá na zranitelné komunity, které se na globálním oteplování podílely nejméně. Profesorka Gupta upozorňuje, že zatímco mezinárodní dohody hovoří o limitech 1,5 °C nebo 2 °C, pro obyvatele malých ostrovních států není přežití při oteplení o dva stupně vůbec možné. Vzestup hladiny moří a extrémní bouře totiž hrozí vymazáním celých národů z mapy. Podle jejího výzkumu v prestižním časopise Nature byla bezpečná hranice stanovena na 1 °C, kterou lidstvo překročilo již v roce 2017. Při jejím překročení dochází k porušování práv více než jednoho procenta světové populace.
Problematika klimatické spravedlnosti je úzce spjata s rozvojem a spotřebou bohatých zemí. Výzkum ukazuje, že k naplnění základních lidských práv, jako je přístup k vodě, potravinám a elektřině, je nezbytná energie, což nevyhnutelně zanechává uhlíkovou stopu. Aby chudší části světa mohly realizovat svá práva, musí bohaté společnosti snížit své emise mnohem agresivněji. Pokud se tak nestane, mění se globální nerovnost v přímou nespravedlnost, která znemožňuje lidem v rozvojových zemích důstojný život.
Jedním z nejviditelnějších projevů této nespravedlnosti je masové vysídlování. Přestože lidé přicházejí o půdu, obživu i bezpečí, mezinárodní právo stále oficiálně neuznává status „klimatického uprchlíka“. Lidé jsou nuceni opouštět své domovy ve chvíli, kdy se jejich země stane neobyvatelnou kvůli suchu nebo nedostatku pitné vody. Vědci se nyní snaží pomocí moderních metod dokázat přímou souvislost mezi klimatickou změnou a konkrétními případy nucené migrace, což by v budoucnu mohlo vést k integraci těchto osob do mezinárodního uprchlického práva.
Právní rámec pro řešení klimatických škod je však stále roztříštěný a umožňuje státům vyhýbat se odpovědnosti. Environmentální smlouvy a úmluvy o lidských právech často fungují jako oddělené světy, což ztěžuje vyvozování důsledků na globální úrovni. Teprve v poslední době dochází k posunu, kdy Mezinárodní soudní dvůr potvrdil, že klimatické závazky nelze posuzovat odděleně od lidských práv. To vzkazuje vládám jasnou zprávu: o klimatu již nelze mluvit bez ohledu na osudy konkrétních lidí.
Naděje na zlepšení situace spočívá v uznání klimatické stability jako kolektivního lidského práva. Bez předvídatelného klimatu totiž nemůže fungovat zemědělství, zásobování vodou ani celá moderní společnost. Vysoký komisař Volker Türk zdůrazňuje, že spravedlivá transformace směrem k udržitelným systémům může být pákou pro celkový pokrok lidstva. Pokud však světové mocnosti budou nadále upřednostňovat tržní zájmy a krátkodobé politické cykly před ochranou životů a zdraví, budou se nespravedlnosti z minulosti pouze prohlubovat.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.