Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
V obřím skladu v továrně BAE Systems v britském Wartonu stojí model nové britské stíhačky v životní velikosti. Její velikost okamžitě zaujme – a to nejen kvůli rozměrům samotným, ale kvůli tomu, co symbolizují. Jak říká Jonny Moreton z BAE Systems: „Toto nebude finální tvar, ale rozměrově jsme blízko. A bude to velká mašina.“
Velká konstrukce totiž znamená větší palivové nádrže a tudíž delší dolet, větší nosnost výzbroje a možnost integrovat zbraně uvnitř trupu, což pomáhá ke snížení radarové viditelnosti. Tempest bude zároveň létající uzel, schopný propojit ostatní letouny, drony, pozemní jednotky i satelity – a to i bez kontaktu s domácí základnou.
Cílem projektu, který je znám jako Global Combat Air Programme (GCAP), je vytvořit letoun schopný hlubokých misí za nepřátelskými liniemi. A právě tím se má Tempest výrazně lišit od dosavadních stíhaček. Měl by být schopen vzlétnout z britské základny, dostat se nepozorovaně do Ruska, zničit protivzdušnou obranu a vrátit se zpět – bez nutnosti tankování za letu.
Pro srovnání: současný britský letoun Typhoon má bojový dolet zhruba 860 mil (1 380 km), zatímco americký stealth letoun F-35A doletí 680 mil (1 090 km). Vzdálenost z Londýna do Moskvy je přibližně 1 550 mil (2 500 km). Tempest by tedy mohl být prvním britským bojovým letounem, který zvládne přelétat Atlantik bez mezipřistání.
„Aby to dávalo smysl, letoun musí mít dolet, kterého jsme dosud nebyli schopni dosáhnout,“ říká Moreton. „Musí se dostat na místo, přežít a vrátit se.“
Podle obranného analytika Francise Tusy by Tempest sehrál zásadní roli v prvním týdnu případné války mezi NATO a Ruskem – zničil by ruské základny a systémy protivzdušné obrany. Následně by se přepnul do režimu stíhačky pro zajištění vzdušné nadvlády nebo by dál poskytoval podporu pozemním jednotkám.
Na rozdíl od F-35 by měl nést až dvakrát větší zásobu munice a jeho maximální vzletová hmotnost by mohla přesáhnout 30 tun – tedy více než u slavného bombardéru Lancaster z druhé světové války. „Bude to něco úplně jiného, než jsme kdy postavili,“ říká Tusa.
Kromě bojové síly bude Tempest sloužit jako komunikační uzel – schopný koordinovat ostatní prostředky i bez spojení se základnou. „Musí být srdcem sítě, když nebude možné komunikovat se zázemím,“ vysvětluje Moreton. Letoun bude fungovat v izolovaném prostředí, kde jiné systémy selhávají.
Projekt vede britský gigant BAE Systems, který spolupracuje s ministerstvem obrany a dalšími firmami jako Rolls-Royce (motory), MBDA (rakety) nebo italskou Leonardem (senzory). Vývoj letounu běží od roku 2023 pod společným programem GCAP.
BAE už nyní testuje klíčové technologie, včetně ventilačního systému vedeného vnitřkem letounu pomocí zakřiveného S-profilu, který pomáhá snižovat radarový podpis. Zkušební let demonstrátoru je plánován na rok 2027 a vývoj probíhá podle plánu.
Nové výrobní metody zahrnují 3D tisk, uhlíkové kompozity a robotické ramena, které nahrazují tradiční výrobní přípravky (tzv. „jigs“). Tyto inovace umožní zrychlit výrobu, snížit náklady a výrazně zkrátit dobu náběhu na sériovou produkci – až o tři roky.
Podle Richarda Hamiltona, ředitele pro Evropu a mezinárodní trhy v BAE, si Velká Británie touto cestou zachová schopnost samostatně vyvíjet a vyrábět vlastní letouny – což je výsada, kterou dnes má jen málo zemí.
„Umíme letadlo navrhnout, vyrobit a otestovat přímo na místě. To není běžná schopnost – a je to něco, co dává vládě volnost v rozhodování,“ říká Hamilton.
O účast v programu GCAP mají zájem i další země – včetně Saúdské Arábie, která už odebírá Typhoony. Rijád se údajně snaží získat významnější roli, včetně možnosti podílet se na vývoji a výrobě.
Herman Claesen z BAE ale upozorňuje, že okno pro nové partnery se rychle uzavírá. „Je stále těžší připojit se za rovnocenných podmínek jako Velká Británie, Itálie a Japonsko. Tempo vývoje je vysoké,“ říká. Přesto nevylučuje, že by se za určitých podmínek mohli připojit i další hráči.
Tempest není jen novou stíhačkou. Je to symbol technologické soběstačnosti, strategické připravenosti a schopnosti čelit budoucím hrozbám. Ať už jde o ruskou agresi nebo rostoucí napětí v Pacifiku, Tempest je odpovědí na otázku, jak bude vypadat vzdušná nadvláda v příštích dekádách.
Jak říká Jonny Moreton: „Ať už bude výsledná podoba jakákoli – bude velká. A bude schopná dostat se tam, kam jsme se dosud nikdy nedostali.“
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.