Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
V obřím skladu v továrně BAE Systems v britském Wartonu stojí model nové britské stíhačky v životní velikosti. Její velikost okamžitě zaujme – a to nejen kvůli rozměrům samotným, ale kvůli tomu, co symbolizují. Jak říká Jonny Moreton z BAE Systems: „Toto nebude finální tvar, ale rozměrově jsme blízko. A bude to velká mašina.“
Velká konstrukce totiž znamená větší palivové nádrže a tudíž delší dolet, větší nosnost výzbroje a možnost integrovat zbraně uvnitř trupu, což pomáhá ke snížení radarové viditelnosti. Tempest bude zároveň létající uzel, schopný propojit ostatní letouny, drony, pozemní jednotky i satelity – a to i bez kontaktu s domácí základnou.
Cílem projektu, který je znám jako Global Combat Air Programme (GCAP), je vytvořit letoun schopný hlubokých misí za nepřátelskými liniemi. A právě tím se má Tempest výrazně lišit od dosavadních stíhaček. Měl by být schopen vzlétnout z britské základny, dostat se nepozorovaně do Ruska, zničit protivzdušnou obranu a vrátit se zpět – bez nutnosti tankování za letu.
Pro srovnání: současný britský letoun Typhoon má bojový dolet zhruba 860 mil (1 380 km), zatímco americký stealth letoun F-35A doletí 680 mil (1 090 km). Vzdálenost z Londýna do Moskvy je přibližně 1 550 mil (2 500 km). Tempest by tedy mohl být prvním britským bojovým letounem, který zvládne přelétat Atlantik bez mezipřistání.
„Aby to dávalo smysl, letoun musí mít dolet, kterého jsme dosud nebyli schopni dosáhnout,“ říká Moreton. „Musí se dostat na místo, přežít a vrátit se.“
Podle obranného analytika Francise Tusy by Tempest sehrál zásadní roli v prvním týdnu případné války mezi NATO a Ruskem – zničil by ruské základny a systémy protivzdušné obrany. Následně by se přepnul do režimu stíhačky pro zajištění vzdušné nadvlády nebo by dál poskytoval podporu pozemním jednotkám.
Na rozdíl od F-35 by měl nést až dvakrát větší zásobu munice a jeho maximální vzletová hmotnost by mohla přesáhnout 30 tun – tedy více než u slavného bombardéru Lancaster z druhé světové války. „Bude to něco úplně jiného, než jsme kdy postavili,“ říká Tusa.
Kromě bojové síly bude Tempest sloužit jako komunikační uzel – schopný koordinovat ostatní prostředky i bez spojení se základnou. „Musí být srdcem sítě, když nebude možné komunikovat se zázemím,“ vysvětluje Moreton. Letoun bude fungovat v izolovaném prostředí, kde jiné systémy selhávají.
Projekt vede britský gigant BAE Systems, který spolupracuje s ministerstvem obrany a dalšími firmami jako Rolls-Royce (motory), MBDA (rakety) nebo italskou Leonardem (senzory). Vývoj letounu běží od roku 2023 pod společným programem GCAP.
BAE už nyní testuje klíčové technologie, včetně ventilačního systému vedeného vnitřkem letounu pomocí zakřiveného S-profilu, který pomáhá snižovat radarový podpis. Zkušební let demonstrátoru je plánován na rok 2027 a vývoj probíhá podle plánu.
Nové výrobní metody zahrnují 3D tisk, uhlíkové kompozity a robotické ramena, které nahrazují tradiční výrobní přípravky (tzv. „jigs“). Tyto inovace umožní zrychlit výrobu, snížit náklady a výrazně zkrátit dobu náběhu na sériovou produkci – až o tři roky.
Podle Richarda Hamiltona, ředitele pro Evropu a mezinárodní trhy v BAE, si Velká Británie touto cestou zachová schopnost samostatně vyvíjet a vyrábět vlastní letouny – což je výsada, kterou dnes má jen málo zemí.
„Umíme letadlo navrhnout, vyrobit a otestovat přímo na místě. To není běžná schopnost – a je to něco, co dává vládě volnost v rozhodování,“ říká Hamilton.
O účast v programu GCAP mají zájem i další země – včetně Saúdské Arábie, která už odebírá Typhoony. Rijád se údajně snaží získat významnější roli, včetně možnosti podílet se na vývoji a výrobě.
Herman Claesen z BAE ale upozorňuje, že okno pro nové partnery se rychle uzavírá. „Je stále těžší připojit se za rovnocenných podmínek jako Velká Británie, Itálie a Japonsko. Tempo vývoje je vysoké,“ říká. Přesto nevylučuje, že by se za určitých podmínek mohli připojit i další hráči.
Tempest není jen novou stíhačkou. Je to symbol technologické soběstačnosti, strategické připravenosti a schopnosti čelit budoucím hrozbám. Ať už jde o ruskou agresi nebo rostoucí napětí v Pacifiku, Tempest je odpovědí na otázku, jak bude vypadat vzdušná nadvláda v příštích dekádách.
Jak říká Jonny Moreton: „Ať už bude výsledná podoba jakákoli – bude velká. A bude schopná dostat se tam, kam jsme se dosud nikdy nedostali.“
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.