Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
V obřím skladu v továrně BAE Systems v britském Wartonu stojí model nové britské stíhačky v životní velikosti. Její velikost okamžitě zaujme – a to nejen kvůli rozměrům samotným, ale kvůli tomu, co symbolizují. Jak říká Jonny Moreton z BAE Systems: „Toto nebude finální tvar, ale rozměrově jsme blízko. A bude to velká mašina.“
Velká konstrukce totiž znamená větší palivové nádrže a tudíž delší dolet, větší nosnost výzbroje a možnost integrovat zbraně uvnitř trupu, což pomáhá ke snížení radarové viditelnosti. Tempest bude zároveň létající uzel, schopný propojit ostatní letouny, drony, pozemní jednotky i satelity – a to i bez kontaktu s domácí základnou.
Cílem projektu, který je znám jako Global Combat Air Programme (GCAP), je vytvořit letoun schopný hlubokých misí za nepřátelskými liniemi. A právě tím se má Tempest výrazně lišit od dosavadních stíhaček. Měl by být schopen vzlétnout z britské základny, dostat se nepozorovaně do Ruska, zničit protivzdušnou obranu a vrátit se zpět – bez nutnosti tankování za letu.
Pro srovnání: současný britský letoun Typhoon má bojový dolet zhruba 860 mil (1 380 km), zatímco americký stealth letoun F-35A doletí 680 mil (1 090 km). Vzdálenost z Londýna do Moskvy je přibližně 1 550 mil (2 500 km). Tempest by tedy mohl být prvním britským bojovým letounem, který zvládne přelétat Atlantik bez mezipřistání.
„Aby to dávalo smysl, letoun musí mít dolet, kterého jsme dosud nebyli schopni dosáhnout,“ říká Moreton. „Musí se dostat na místo, přežít a vrátit se.“
Podle obranného analytika Francise Tusy by Tempest sehrál zásadní roli v prvním týdnu případné války mezi NATO a Ruskem – zničil by ruské základny a systémy protivzdušné obrany. Následně by se přepnul do režimu stíhačky pro zajištění vzdušné nadvlády nebo by dál poskytoval podporu pozemním jednotkám.
Na rozdíl od F-35 by měl nést až dvakrát větší zásobu munice a jeho maximální vzletová hmotnost by mohla přesáhnout 30 tun – tedy více než u slavného bombardéru Lancaster z druhé světové války. „Bude to něco úplně jiného, než jsme kdy postavili,“ říká Tusa.
Kromě bojové síly bude Tempest sloužit jako komunikační uzel – schopný koordinovat ostatní prostředky i bez spojení se základnou. „Musí být srdcem sítě, když nebude možné komunikovat se zázemím,“ vysvětluje Moreton. Letoun bude fungovat v izolovaném prostředí, kde jiné systémy selhávají.
Projekt vede britský gigant BAE Systems, který spolupracuje s ministerstvem obrany a dalšími firmami jako Rolls-Royce (motory), MBDA (rakety) nebo italskou Leonardem (senzory). Vývoj letounu běží od roku 2023 pod společným programem GCAP.
BAE už nyní testuje klíčové technologie, včetně ventilačního systému vedeného vnitřkem letounu pomocí zakřiveného S-profilu, který pomáhá snižovat radarový podpis. Zkušební let demonstrátoru je plánován na rok 2027 a vývoj probíhá podle plánu.
Nové výrobní metody zahrnují 3D tisk, uhlíkové kompozity a robotické ramena, které nahrazují tradiční výrobní přípravky (tzv. „jigs“). Tyto inovace umožní zrychlit výrobu, snížit náklady a výrazně zkrátit dobu náběhu na sériovou produkci – až o tři roky.
Podle Richarda Hamiltona, ředitele pro Evropu a mezinárodní trhy v BAE, si Velká Británie touto cestou zachová schopnost samostatně vyvíjet a vyrábět vlastní letouny – což je výsada, kterou dnes má jen málo zemí.
„Umíme letadlo navrhnout, vyrobit a otestovat přímo na místě. To není běžná schopnost – a je to něco, co dává vládě volnost v rozhodování,“ říká Hamilton.
O účast v programu GCAP mají zájem i další země – včetně Saúdské Arábie, která už odebírá Typhoony. Rijád se údajně snaží získat významnější roli, včetně možnosti podílet se na vývoji a výrobě.
Herman Claesen z BAE ale upozorňuje, že okno pro nové partnery se rychle uzavírá. „Je stále těžší připojit se za rovnocenných podmínek jako Velká Británie, Itálie a Japonsko. Tempo vývoje je vysoké,“ říká. Přesto nevylučuje, že by se za určitých podmínek mohli připojit i další hráči.
Tempest není jen novou stíhačkou. Je to symbol technologické soběstačnosti, strategické připravenosti a schopnosti čelit budoucím hrozbám. Ať už jde o ruskou agresi nebo rostoucí napětí v Pacifiku, Tempest je odpovědí na otázku, jak bude vypadat vzdušná nadvláda v příštích dekádách.
Jak říká Jonny Moreton: „Ať už bude výsledná podoba jakákoli – bude velká. A bude schopná dostat se tam, kam jsme se dosud nikdy nedostali.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.