Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
V obřím skladu v továrně BAE Systems v britském Wartonu stojí model nové britské stíhačky v životní velikosti. Její velikost okamžitě zaujme – a to nejen kvůli rozměrům samotným, ale kvůli tomu, co symbolizují. Jak říká Jonny Moreton z BAE Systems: „Toto nebude finální tvar, ale rozměrově jsme blízko. A bude to velká mašina.“
Velká konstrukce totiž znamená větší palivové nádrže a tudíž delší dolet, větší nosnost výzbroje a možnost integrovat zbraně uvnitř trupu, což pomáhá ke snížení radarové viditelnosti. Tempest bude zároveň létající uzel, schopný propojit ostatní letouny, drony, pozemní jednotky i satelity – a to i bez kontaktu s domácí základnou.
Cílem projektu, který je znám jako Global Combat Air Programme (GCAP), je vytvořit letoun schopný hlubokých misí za nepřátelskými liniemi. A právě tím se má Tempest výrazně lišit od dosavadních stíhaček. Měl by být schopen vzlétnout z britské základny, dostat se nepozorovaně do Ruska, zničit protivzdušnou obranu a vrátit se zpět – bez nutnosti tankování za letu.
Pro srovnání: současný britský letoun Typhoon má bojový dolet zhruba 860 mil (1 380 km), zatímco americký stealth letoun F-35A doletí 680 mil (1 090 km). Vzdálenost z Londýna do Moskvy je přibližně 1 550 mil (2 500 km). Tempest by tedy mohl být prvním britským bojovým letounem, který zvládne přelétat Atlantik bez mezipřistání.
„Aby to dávalo smysl, letoun musí mít dolet, kterého jsme dosud nebyli schopni dosáhnout,“ říká Moreton. „Musí se dostat na místo, přežít a vrátit se.“
Podle obranného analytika Francise Tusy by Tempest sehrál zásadní roli v prvním týdnu případné války mezi NATO a Ruskem – zničil by ruské základny a systémy protivzdušné obrany. Následně by se přepnul do režimu stíhačky pro zajištění vzdušné nadvlády nebo by dál poskytoval podporu pozemním jednotkám.
Na rozdíl od F-35 by měl nést až dvakrát větší zásobu munice a jeho maximální vzletová hmotnost by mohla přesáhnout 30 tun – tedy více než u slavného bombardéru Lancaster z druhé světové války. „Bude to něco úplně jiného, než jsme kdy postavili,“ říká Tusa.
Kromě bojové síly bude Tempest sloužit jako komunikační uzel – schopný koordinovat ostatní prostředky i bez spojení se základnou. „Musí být srdcem sítě, když nebude možné komunikovat se zázemím,“ vysvětluje Moreton. Letoun bude fungovat v izolovaném prostředí, kde jiné systémy selhávají.
Projekt vede britský gigant BAE Systems, který spolupracuje s ministerstvem obrany a dalšími firmami jako Rolls-Royce (motory), MBDA (rakety) nebo italskou Leonardem (senzory). Vývoj letounu běží od roku 2023 pod společným programem GCAP.
BAE už nyní testuje klíčové technologie, včetně ventilačního systému vedeného vnitřkem letounu pomocí zakřiveného S-profilu, který pomáhá snižovat radarový podpis. Zkušební let demonstrátoru je plánován na rok 2027 a vývoj probíhá podle plánu.
Nové výrobní metody zahrnují 3D tisk, uhlíkové kompozity a robotické ramena, které nahrazují tradiční výrobní přípravky (tzv. „jigs“). Tyto inovace umožní zrychlit výrobu, snížit náklady a výrazně zkrátit dobu náběhu na sériovou produkci – až o tři roky.
Podle Richarda Hamiltona, ředitele pro Evropu a mezinárodní trhy v BAE, si Velká Británie touto cestou zachová schopnost samostatně vyvíjet a vyrábět vlastní letouny – což je výsada, kterou dnes má jen málo zemí.
„Umíme letadlo navrhnout, vyrobit a otestovat přímo na místě. To není běžná schopnost – a je to něco, co dává vládě volnost v rozhodování,“ říká Hamilton.
O účast v programu GCAP mají zájem i další země – včetně Saúdské Arábie, která už odebírá Typhoony. Rijád se údajně snaží získat významnější roli, včetně možnosti podílet se na vývoji a výrobě.
Herman Claesen z BAE ale upozorňuje, že okno pro nové partnery se rychle uzavírá. „Je stále těžší připojit se za rovnocenných podmínek jako Velká Británie, Itálie a Japonsko. Tempo vývoje je vysoké,“ říká. Přesto nevylučuje, že by se za určitých podmínek mohli připojit i další hráči.
Tempest není jen novou stíhačkou. Je to symbol technologické soběstačnosti, strategické připravenosti a schopnosti čelit budoucím hrozbám. Ať už jde o ruskou agresi nebo rostoucí napětí v Pacifiku, Tempest je odpovědí na otázku, jak bude vypadat vzdušná nadvláda v příštích dekádách.
Jak říká Jonny Moreton: „Ať už bude výsledná podoba jakákoli – bude velká. A bude schopná dostat se tam, kam jsme se dosud nikdy nedostali.“
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.