Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
V obřím skladu v továrně BAE Systems v britském Wartonu stojí model nové britské stíhačky v životní velikosti. Její velikost okamžitě zaujme – a to nejen kvůli rozměrům samotným, ale kvůli tomu, co symbolizují. Jak říká Jonny Moreton z BAE Systems: „Toto nebude finální tvar, ale rozměrově jsme blízko. A bude to velká mašina.“
Velká konstrukce totiž znamená větší palivové nádrže a tudíž delší dolet, větší nosnost výzbroje a možnost integrovat zbraně uvnitř trupu, což pomáhá ke snížení radarové viditelnosti. Tempest bude zároveň létající uzel, schopný propojit ostatní letouny, drony, pozemní jednotky i satelity – a to i bez kontaktu s domácí základnou.
Cílem projektu, který je znám jako Global Combat Air Programme (GCAP), je vytvořit letoun schopný hlubokých misí za nepřátelskými liniemi. A právě tím se má Tempest výrazně lišit od dosavadních stíhaček. Měl by být schopen vzlétnout z britské základny, dostat se nepozorovaně do Ruska, zničit protivzdušnou obranu a vrátit se zpět – bez nutnosti tankování za letu.
Pro srovnání: současný britský letoun Typhoon má bojový dolet zhruba 860 mil (1 380 km), zatímco americký stealth letoun F-35A doletí 680 mil (1 090 km). Vzdálenost z Londýna do Moskvy je přibližně 1 550 mil (2 500 km). Tempest by tedy mohl být prvním britským bojovým letounem, který zvládne přelétat Atlantik bez mezipřistání.
„Aby to dávalo smysl, letoun musí mít dolet, kterého jsme dosud nebyli schopni dosáhnout,“ říká Moreton. „Musí se dostat na místo, přežít a vrátit se.“
Podle obranného analytika Francise Tusy by Tempest sehrál zásadní roli v prvním týdnu případné války mezi NATO a Ruskem – zničil by ruské základny a systémy protivzdušné obrany. Následně by se přepnul do režimu stíhačky pro zajištění vzdušné nadvlády nebo by dál poskytoval podporu pozemním jednotkám.
Na rozdíl od F-35 by měl nést až dvakrát větší zásobu munice a jeho maximální vzletová hmotnost by mohla přesáhnout 30 tun – tedy více než u slavného bombardéru Lancaster z druhé světové války. „Bude to něco úplně jiného, než jsme kdy postavili,“ říká Tusa.
Kromě bojové síly bude Tempest sloužit jako komunikační uzel – schopný koordinovat ostatní prostředky i bez spojení se základnou. „Musí být srdcem sítě, když nebude možné komunikovat se zázemím,“ vysvětluje Moreton. Letoun bude fungovat v izolovaném prostředí, kde jiné systémy selhávají.
Projekt vede britský gigant BAE Systems, který spolupracuje s ministerstvem obrany a dalšími firmami jako Rolls-Royce (motory), MBDA (rakety) nebo italskou Leonardem (senzory). Vývoj letounu běží od roku 2023 pod společným programem GCAP.
BAE už nyní testuje klíčové technologie, včetně ventilačního systému vedeného vnitřkem letounu pomocí zakřiveného S-profilu, který pomáhá snižovat radarový podpis. Zkušební let demonstrátoru je plánován na rok 2027 a vývoj probíhá podle plánu.
Nové výrobní metody zahrnují 3D tisk, uhlíkové kompozity a robotické ramena, které nahrazují tradiční výrobní přípravky (tzv. „jigs“). Tyto inovace umožní zrychlit výrobu, snížit náklady a výrazně zkrátit dobu náběhu na sériovou produkci – až o tři roky.
Podle Richarda Hamiltona, ředitele pro Evropu a mezinárodní trhy v BAE, si Velká Británie touto cestou zachová schopnost samostatně vyvíjet a vyrábět vlastní letouny – což je výsada, kterou dnes má jen málo zemí.
„Umíme letadlo navrhnout, vyrobit a otestovat přímo na místě. To není běžná schopnost – a je to něco, co dává vládě volnost v rozhodování,“ říká Hamilton.
O účast v programu GCAP mají zájem i další země – včetně Saúdské Arábie, která už odebírá Typhoony. Rijád se údajně snaží získat významnější roli, včetně možnosti podílet se na vývoji a výrobě.
Herman Claesen z BAE ale upozorňuje, že okno pro nové partnery se rychle uzavírá. „Je stále těžší připojit se za rovnocenných podmínek jako Velká Británie, Itálie a Japonsko. Tempo vývoje je vysoké,“ říká. Přesto nevylučuje, že by se za určitých podmínek mohli připojit i další hráči.
Tempest není jen novou stíhačkou. Je to symbol technologické soběstačnosti, strategické připravenosti a schopnosti čelit budoucím hrozbám. Ať už jde o ruskou agresi nebo rostoucí napětí v Pacifiku, Tempest je odpovědí na otázku, jak bude vypadat vzdušná nadvláda v příštích dekádách.
Jak říká Jonny Moreton: „Ať už bude výsledná podoba jakákoli – bude velká. A bude schopná dostat se tam, kam jsme se dosud nikdy nedostali.“
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.