Evropa potřebuje drony. Miliony dronů

Kubilius ve svém rozhovoru pro Sky News otevřeně přiznal, že ruská armáda již dnes disponuje rozsáhlými zkušenostmi s dronovým bojem a schopností vyrobit až pět milionů bezpilotních prostředků. Evropské státy proto musí vyvinout a připravit obranný systém, který by tomuto měřítku odpovídal. „Pokud by dnes vypukla válka, Evropané by čelili armádě, která je bojem s drony prověřená,“ uvedl s odkazem na zkušenosti ruských sil z Ukrajiny.

Válka na Ukrajině podle něj představuje revoluci v moderním způsobu boje. Ukrajinské jednotky, které čelí jedné z největších armád světa, dosáhly značných úspěchů právě díky levným, snadno přizpůsobitelným dronům. Odhaduje se, že až 80 % ztrát ruských sil na frontě má na svědomí právě ukrajinské bezpilotní jednotky.

Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony dronů. Jen pro srovnání – Německo podle některých zdrojů nakoupilo loni zřejmě jen stovky kusů. Podle zakladatele německého start-upu Alpine Eagle Jana-Hendrika Boelense je NATO na případný masivní dronový útok zcela nepřipravené. „Pokud Ukrajina spotřebuje 3 000 dronů denně a evropské armády jich mají stovky, nevydrží ani hodinu,“ varoval.

Komisař Kubilius zároveň upozornil, že Evropa by se neměla snažit skladovat drony dopředu, protože technologie se neustále vyvíjí. Místo toho by se měly investice zaměřit na rozvoj infrastruktury – školení pilotů, inženýrů a výrobních linek – které v případě krize umožní rychlé navýšení produkce.

Na poplach bijí i experti z obranného průmyslu. Německý start-up STARK testuje tzv. loitering munitions, tedy sebevražedné drony, které jsou připraveny k nasazení na ukrajinské frontě. Jejich viceprezident Josef Kranawetvogl uvedl, že vývoj technologií v bojových podmínkách je extrémně rychlý a klíčem je schopnost adaptace – každé dva až tři týdny se objevují nové taktiky.

Evropské armády podle něj sice začaly s nákupy bezpilotních systémů, ale otázkou zůstává, jak urychlit celý proces jejich vývoje, testování a nasazení. V podobném duchu hovoří i šéf kybernetického inovačního centra německé armády Sven Weizenegger, podle nějž je třeba zefektivnit proces schvalování a uvedení do provozu. „Máme spoustu nápadů a firem připravených dodávat, ale neumíme to dostat k vojákům,“ konstatoval.

NATO na svém posledním summitu oznámilo navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, včetně masivních investic do dronových technologií a vzdušné obrany. Generální tajemník Mark Rutte přitom upozornil, že ruský teror z oblohy se může velmi rychle stát realitou i pro další evropské metropole.

Velká Británie se rozhodla vsadit na drony jako základ své nové armádní strategie. Podle plánu 20-40-40 bude bojový arzenál složen z 20 % z těžké techniky (jako jsou tanky), 40 % z jednorázových dronů a 40 % z opakovaně použitelných, vysoce výkonných bezpilotních systémů. Během aktuálního volebního období má britská armáda získat další 2 miliardy liber na drony.

Ve spolupráci s Ukrajinou chce britská vláda také vyrábět nové typy bezpilotních systémů. Podobné dohody uzavřely i Německo a Dánsko. Evropská unie pak v květnu schválila úvěrový rámec v hodnotě 150 miliard eur na podporu obranného průmyslu.

Německé ministerstvo obrany tvrdí, že i když nemůže uvést konkrétní počty kvůli utajení, probíhají masivní investice do různých dronových systémů. Ministerstvo potvrdilo, že uzavřelo dvě velké zakázky na útočné drony, které jsou již testovány přímo s vojáky v terénu.

Zatímco Ruská federace i Ukrajina denně přicházejí s novými generacemi dronových zbraní, Evropa teprve dohání technologické zpoždění. Pokud chce být připravena na možný útok během několika let, bude muset přehodnotit svůj přístup k modernímu válečnictví a učinit z vývoje a výroby dronů naprostou prioritu.