Evropská unie bije na poplach. V případě útoku ze strany Ruska bude kontinent potřebovat miliony dronů, aby se dokázal efektivně bránit. Podle evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse musí členské státy začít okamžitě investovat do vývoje, výroby a strategického plánování bezpilotních systémů. Varování přichází v době, kdy roste obava, že by Rusko mohlo během příštích pěti let zaútočit na některou z členských zemí NATO.
Kubilius ve svém rozhovoru pro Sky News otevřeně přiznal, že ruská armáda již dnes disponuje rozsáhlými zkušenostmi s dronovým bojem a schopností vyrobit až pět milionů bezpilotních prostředků. Evropské státy proto musí vyvinout a připravit obranný systém, který by tomuto měřítku odpovídal. „Pokud by dnes vypukla válka, Evropané by čelili armádě, která je bojem s drony prověřená,“ uvedl s odkazem na zkušenosti ruských sil z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině podle něj představuje revoluci v moderním způsobu boje. Ukrajinské jednotky, které čelí jedné z největších armád světa, dosáhly značných úspěchů právě díky levným, snadno přizpůsobitelným dronům. Odhaduje se, že až 80 % ztrát ruských sil na frontě má na svědomí právě ukrajinské bezpilotní jednotky.
Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony dronů. Jen pro srovnání – Německo podle některých zdrojů nakoupilo loni zřejmě jen stovky kusů. Podle zakladatele německého start-upu Alpine Eagle Jana-Hendrika Boelense je NATO na případný masivní dronový útok zcela nepřipravené. „Pokud Ukrajina spotřebuje 3 000 dronů denně a evropské armády jich mají stovky, nevydrží ani hodinu,“ varoval.
Komisař Kubilius zároveň upozornil, že Evropa by se neměla snažit skladovat drony dopředu, protože technologie se neustále vyvíjí. Místo toho by se měly investice zaměřit na rozvoj infrastruktury – školení pilotů, inženýrů a výrobních linek – které v případě krize umožní rychlé navýšení produkce.
Na poplach bijí i experti z obranného průmyslu. Německý start-up STARK testuje tzv. loitering munitions, tedy sebevražedné drony, které jsou připraveny k nasazení na ukrajinské frontě. Jejich viceprezident Josef Kranawetvogl uvedl, že vývoj technologií v bojových podmínkách je extrémně rychlý a klíčem je schopnost adaptace – každé dva až tři týdny se objevují nové taktiky.
Evropské armády podle něj sice začaly s nákupy bezpilotních systémů, ale otázkou zůstává, jak urychlit celý proces jejich vývoje, testování a nasazení. V podobném duchu hovoří i šéf kybernetického inovačního centra německé armády Sven Weizenegger, podle nějž je třeba zefektivnit proces schvalování a uvedení do provozu. „Máme spoustu nápadů a firem připravených dodávat, ale neumíme to dostat k vojákům,“ konstatoval.
NATO na svém posledním summitu oznámilo navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, včetně masivních investic do dronových technologií a vzdušné obrany. Generální tajemník Mark Rutte přitom upozornil, že ruský teror z oblohy se může velmi rychle stát realitou i pro další evropské metropole.
Velká Británie se rozhodla vsadit na drony jako základ své nové armádní strategie. Podle plánu 20-40-40 bude bojový arzenál složen z 20 % z těžké techniky (jako jsou tanky), 40 % z jednorázových dronů a 40 % z opakovaně použitelných, vysoce výkonných bezpilotních systémů. Během aktuálního volebního období má britská armáda získat další 2 miliardy liber na drony.
Ve spolupráci s Ukrajinou chce britská vláda také vyrábět nové typy bezpilotních systémů. Podobné dohody uzavřely i Německo a Dánsko. Evropská unie pak v květnu schválila úvěrový rámec v hodnotě 150 miliard eur na podporu obranného průmyslu.
Německé ministerstvo obrany tvrdí, že i když nemůže uvést konkrétní počty kvůli utajení, probíhají masivní investice do různých dronových systémů. Ministerstvo potvrdilo, že uzavřelo dvě velké zakázky na útočné drony, které jsou již testovány přímo s vojáky v terénu.
Zatímco Ruská federace i Ukrajina denně přicházejí s novými generacemi dronových zbraní, Evropa teprve dohání technologické zpoždění. Pokud chce být připravena na možný útok během několika let, bude muset přehodnotit svůj přístup k modernímu válečnictví a učinit z vývoje a výroby dronů naprostou prioritu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
