Evropská unie bije na poplach. V případě útoku ze strany Ruska bude kontinent potřebovat miliony dronů, aby se dokázal efektivně bránit. Podle evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse musí členské státy začít okamžitě investovat do vývoje, výroby a strategického plánování bezpilotních systémů. Varování přichází v době, kdy roste obava, že by Rusko mohlo během příštích pěti let zaútočit na některou z členských zemí NATO.
Kubilius ve svém rozhovoru pro Sky News otevřeně přiznal, že ruská armáda již dnes disponuje rozsáhlými zkušenostmi s dronovým bojem a schopností vyrobit až pět milionů bezpilotních prostředků. Evropské státy proto musí vyvinout a připravit obranný systém, který by tomuto měřítku odpovídal. „Pokud by dnes vypukla válka, Evropané by čelili armádě, která je bojem s drony prověřená,“ uvedl s odkazem na zkušenosti ruských sil z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině podle něj představuje revoluci v moderním způsobu boje. Ukrajinské jednotky, které čelí jedné z největších armád světa, dosáhly značných úspěchů právě díky levným, snadno přizpůsobitelným dronům. Odhaduje se, že až 80 % ztrát ruských sil na frontě má na svědomí právě ukrajinské bezpilotní jednotky.
Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony dronů. Jen pro srovnání – Německo podle některých zdrojů nakoupilo loni zřejmě jen stovky kusů. Podle zakladatele německého start-upu Alpine Eagle Jana-Hendrika Boelense je NATO na případný masivní dronový útok zcela nepřipravené. „Pokud Ukrajina spotřebuje 3 000 dronů denně a evropské armády jich mají stovky, nevydrží ani hodinu,“ varoval.
Komisař Kubilius zároveň upozornil, že Evropa by se neměla snažit skladovat drony dopředu, protože technologie se neustále vyvíjí. Místo toho by se měly investice zaměřit na rozvoj infrastruktury – školení pilotů, inženýrů a výrobních linek – které v případě krize umožní rychlé navýšení produkce.
Na poplach bijí i experti z obranného průmyslu. Německý start-up STARK testuje tzv. loitering munitions, tedy sebevražedné drony, které jsou připraveny k nasazení na ukrajinské frontě. Jejich viceprezident Josef Kranawetvogl uvedl, že vývoj technologií v bojových podmínkách je extrémně rychlý a klíčem je schopnost adaptace – každé dva až tři týdny se objevují nové taktiky.
Evropské armády podle něj sice začaly s nákupy bezpilotních systémů, ale otázkou zůstává, jak urychlit celý proces jejich vývoje, testování a nasazení. V podobném duchu hovoří i šéf kybernetického inovačního centra německé armády Sven Weizenegger, podle nějž je třeba zefektivnit proces schvalování a uvedení do provozu. „Máme spoustu nápadů a firem připravených dodávat, ale neumíme to dostat k vojákům,“ konstatoval.
NATO na svém posledním summitu oznámilo navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, včetně masivních investic do dronových technologií a vzdušné obrany. Generální tajemník Mark Rutte přitom upozornil, že ruský teror z oblohy se může velmi rychle stát realitou i pro další evropské metropole.
Velká Británie se rozhodla vsadit na drony jako základ své nové armádní strategie. Podle plánu 20-40-40 bude bojový arzenál složen z 20 % z těžké techniky (jako jsou tanky), 40 % z jednorázových dronů a 40 % z opakovaně použitelných, vysoce výkonných bezpilotních systémů. Během aktuálního volebního období má britská armáda získat další 2 miliardy liber na drony.
Ve spolupráci s Ukrajinou chce britská vláda také vyrábět nové typy bezpilotních systémů. Podobné dohody uzavřely i Německo a Dánsko. Evropská unie pak v květnu schválila úvěrový rámec v hodnotě 150 miliard eur na podporu obranného průmyslu.
Německé ministerstvo obrany tvrdí, že i když nemůže uvést konkrétní počty kvůli utajení, probíhají masivní investice do různých dronových systémů. Ministerstvo potvrdilo, že uzavřelo dvě velké zakázky na útočné drony, které jsou již testovány přímo s vojáky v terénu.
Zatímco Ruská federace i Ukrajina denně přicházejí s novými generacemi dronových zbraní, Evropa teprve dohání technologické zpoždění. Pokud chce být připravena na možný útok během několika let, bude muset přehodnotit svůj přístup k modernímu válečnictví a učinit z vývoje a výroby dronů naprostou prioritu.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
