Evropská unie bije na poplach. V případě útoku ze strany Ruska bude kontinent potřebovat miliony dronů, aby se dokázal efektivně bránit. Podle evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse musí členské státy začít okamžitě investovat do vývoje, výroby a strategického plánování bezpilotních systémů. Varování přichází v době, kdy roste obava, že by Rusko mohlo během příštích pěti let zaútočit na některou z členských zemí NATO.
Kubilius ve svém rozhovoru pro Sky News otevřeně přiznal, že ruská armáda již dnes disponuje rozsáhlými zkušenostmi s dronovým bojem a schopností vyrobit až pět milionů bezpilotních prostředků. Evropské státy proto musí vyvinout a připravit obranný systém, který by tomuto měřítku odpovídal. „Pokud by dnes vypukla válka, Evropané by čelili armádě, která je bojem s drony prověřená,“ uvedl s odkazem na zkušenosti ruských sil z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině podle něj představuje revoluci v moderním způsobu boje. Ukrajinské jednotky, které čelí jedné z největších armád světa, dosáhly značných úspěchů právě díky levným, snadno přizpůsobitelným dronům. Odhaduje se, že až 80 % ztrát ruských sil na frontě má na svědomí právě ukrajinské bezpilotní jednotky.
Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony dronů. Jen pro srovnání – Německo podle některých zdrojů nakoupilo loni zřejmě jen stovky kusů. Podle zakladatele německého start-upu Alpine Eagle Jana-Hendrika Boelense je NATO na případný masivní dronový útok zcela nepřipravené. „Pokud Ukrajina spotřebuje 3 000 dronů denně a evropské armády jich mají stovky, nevydrží ani hodinu,“ varoval.
Komisař Kubilius zároveň upozornil, že Evropa by se neměla snažit skladovat drony dopředu, protože technologie se neustále vyvíjí. Místo toho by se měly investice zaměřit na rozvoj infrastruktury – školení pilotů, inženýrů a výrobních linek – které v případě krize umožní rychlé navýšení produkce.
Na poplach bijí i experti z obranného průmyslu. Německý start-up STARK testuje tzv. loitering munitions, tedy sebevražedné drony, které jsou připraveny k nasazení na ukrajinské frontě. Jejich viceprezident Josef Kranawetvogl uvedl, že vývoj technologií v bojových podmínkách je extrémně rychlý a klíčem je schopnost adaptace – každé dva až tři týdny se objevují nové taktiky.
Evropské armády podle něj sice začaly s nákupy bezpilotních systémů, ale otázkou zůstává, jak urychlit celý proces jejich vývoje, testování a nasazení. V podobném duchu hovoří i šéf kybernetického inovačního centra německé armády Sven Weizenegger, podle nějž je třeba zefektivnit proces schvalování a uvedení do provozu. „Máme spoustu nápadů a firem připravených dodávat, ale neumíme to dostat k vojákům,“ konstatoval.
NATO na svém posledním summitu oznámilo navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, včetně masivních investic do dronových technologií a vzdušné obrany. Generální tajemník Mark Rutte přitom upozornil, že ruský teror z oblohy se může velmi rychle stát realitou i pro další evropské metropole.
Velká Británie se rozhodla vsadit na drony jako základ své nové armádní strategie. Podle plánu 20-40-40 bude bojový arzenál složen z 20 % z těžké techniky (jako jsou tanky), 40 % z jednorázových dronů a 40 % z opakovaně použitelných, vysoce výkonných bezpilotních systémů. Během aktuálního volebního období má britská armáda získat další 2 miliardy liber na drony.
Ve spolupráci s Ukrajinou chce britská vláda také vyrábět nové typy bezpilotních systémů. Podobné dohody uzavřely i Německo a Dánsko. Evropská unie pak v květnu schválila úvěrový rámec v hodnotě 150 miliard eur na podporu obranného průmyslu.
Německé ministerstvo obrany tvrdí, že i když nemůže uvést konkrétní počty kvůli utajení, probíhají masivní investice do různých dronových systémů. Ministerstvo potvrdilo, že uzavřelo dvě velké zakázky na útočné drony, které jsou již testovány přímo s vojáky v terénu.
Zatímco Ruská federace i Ukrajina denně přicházejí s novými generacemi dronových zbraní, Evropa teprve dohání technologické zpoždění. Pokud chce být připravena na možný útok během několika let, bude muset přehodnotit svůj přístup k modernímu válečnictví a učinit z vývoje a výroby dronů naprostou prioritu.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
