Evropská unie bije na poplach. V případě útoku ze strany Ruska bude kontinent potřebovat miliony dronů, aby se dokázal efektivně bránit. Podle evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse musí členské státy začít okamžitě investovat do vývoje, výroby a strategického plánování bezpilotních systémů. Varování přichází v době, kdy roste obava, že by Rusko mohlo během příštích pěti let zaútočit na některou z členských zemí NATO.
Kubilius ve svém rozhovoru pro Sky News otevřeně přiznal, že ruská armáda již dnes disponuje rozsáhlými zkušenostmi s dronovým bojem a schopností vyrobit až pět milionů bezpilotních prostředků. Evropské státy proto musí vyvinout a připravit obranný systém, který by tomuto měřítku odpovídal. „Pokud by dnes vypukla válka, Evropané by čelili armádě, která je bojem s drony prověřená,“ uvedl s odkazem na zkušenosti ruských sil z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině podle něj představuje revoluci v moderním způsobu boje. Ukrajinské jednotky, které čelí jedné z největších armád světa, dosáhly značných úspěchů právě díky levným, snadno přizpůsobitelným dronům. Odhaduje se, že až 80 % ztrát ruských sil na frontě má na svědomí právě ukrajinské bezpilotní jednotky.
Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony dronů. Jen pro srovnání – Německo podle některých zdrojů nakoupilo loni zřejmě jen stovky kusů. Podle zakladatele německého start-upu Alpine Eagle Jana-Hendrika Boelense je NATO na případný masivní dronový útok zcela nepřipravené. „Pokud Ukrajina spotřebuje 3 000 dronů denně a evropské armády jich mají stovky, nevydrží ani hodinu,“ varoval.
Komisař Kubilius zároveň upozornil, že Evropa by se neměla snažit skladovat drony dopředu, protože technologie se neustále vyvíjí. Místo toho by se měly investice zaměřit na rozvoj infrastruktury – školení pilotů, inženýrů a výrobních linek – které v případě krize umožní rychlé navýšení produkce.
Na poplach bijí i experti z obranného průmyslu. Německý start-up STARK testuje tzv. loitering munitions, tedy sebevražedné drony, které jsou připraveny k nasazení na ukrajinské frontě. Jejich viceprezident Josef Kranawetvogl uvedl, že vývoj technologií v bojových podmínkách je extrémně rychlý a klíčem je schopnost adaptace – každé dva až tři týdny se objevují nové taktiky.
Evropské armády podle něj sice začaly s nákupy bezpilotních systémů, ale otázkou zůstává, jak urychlit celý proces jejich vývoje, testování a nasazení. V podobném duchu hovoří i šéf kybernetického inovačního centra německé armády Sven Weizenegger, podle nějž je třeba zefektivnit proces schvalování a uvedení do provozu. „Máme spoustu nápadů a firem připravených dodávat, ale neumíme to dostat k vojákům,“ konstatoval.
NATO na svém posledním summitu oznámilo navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, včetně masivních investic do dronových technologií a vzdušné obrany. Generální tajemník Mark Rutte přitom upozornil, že ruský teror z oblohy se může velmi rychle stát realitou i pro další evropské metropole.
Velká Británie se rozhodla vsadit na drony jako základ své nové armádní strategie. Podle plánu 20-40-40 bude bojový arzenál složen z 20 % z těžké techniky (jako jsou tanky), 40 % z jednorázových dronů a 40 % z opakovaně použitelných, vysoce výkonných bezpilotních systémů. Během aktuálního volebního období má britská armáda získat další 2 miliardy liber na drony.
Ve spolupráci s Ukrajinou chce britská vláda také vyrábět nové typy bezpilotních systémů. Podobné dohody uzavřely i Německo a Dánsko. Evropská unie pak v květnu schválila úvěrový rámec v hodnotě 150 miliard eur na podporu obranného průmyslu.
Německé ministerstvo obrany tvrdí, že i když nemůže uvést konkrétní počty kvůli utajení, probíhají masivní investice do různých dronových systémů. Ministerstvo potvrdilo, že uzavřelo dvě velké zakázky na útočné drony, které jsou již testovány přímo s vojáky v terénu.
Zatímco Ruská federace i Ukrajina denně přicházejí s novými generacemi dronových zbraní, Evropa teprve dohání technologické zpoždění. Pokud chce být připravena na možný útok během několika let, bude muset přehodnotit svůj přístup k modernímu válečnictví a učinit z vývoje a výroby dronů naprostou prioritu.
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.
Je to dnes týden, kdy Česko postihl rozsáhlý blackout. Společnost ČEPS ve čtvrtek odhalila, jaké jsou dosavadní závěry vyšetřování události, které nadále pokračuje. Podle předsedy představenstva Martina Durčáka došlo k násobení poruch. Soustava pak nápor nevydržela.
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který je prvním po květnové smrti prezidenta Jiřího Bartošky, se chýlí ke konci. Vyvrcholí předáním cen v sobotu večer. Na poslední chvíli dorazil do Varů i nejvyšší představitel české vlády.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) naznačil, že se neplánuje osobně účastnit soudního procesu ve věci atentátu na svou osobu. Prohlásil také, že střelci odpustil. Zaútočil naopak na opoziční politiky a média.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol slaví právě dnes 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.
Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.
Vtipně se postava Karla Gotta objevila po jeho smrti v českotelevizním seriálu Volha. Nyní ožije nejslavnější český zpěvák ve slovenském filmu Duchoň, který pojednává o jeho rivalovi z dob minulého režimu. Gott tak v příběhu nemůže chybět. Zvlášť když se jeho rodiny ani nikdo neptal.
I v lednu 2026 se jako každý rok zvýší průměrný důchod v rámci pravidelné valorizace. Podle aktuálních odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vzroste jeho výše o 656 až 672 korun. Dosáhne tak více než 21 800 korun. Informoval o tom web novinky.cz.
Do Karlových Varů již ve čtvrtek dorazila poslední z velkých festivalových hvězd, která okoření závěr letošního 59. ročníku filmové přehlídky. Dnes a zítra se mohou přítomní fanoušci kinematografie setkat se Stellanem Skarsgårdem.
V Česku se proslýchalo o tom, že Rusové plánují teroristický útok. Bezpečnostní složky státu nicméně možnou bezpečnostní hrozbu prověřily a vyvrátily. Byla také přijata nespecifikovaná preventivní opatření. Nikdo nebyl zatčen ani umístěn do vazby, informovalo Vojenské zpravodajství.
