V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Jeho nápad se setkal s úspěchem. „V zásadě to zastavilo ruský útok ze severu,“ uvedl Dmitriev. Fotografie ruských tanků uvízlých v bahně obletěly celý svět. O tři roky později se tento zoufalý čin stal inspirací pro státy ležící na východním křídle NATO, které začaly uvažovat o obnově vlastních rašelinišť. Tento přístup propojuje dvě klíčové evropské priority – obranu a ochranu klimatu.
Myšlenka spočívá v tom, že rašeliniště dokážou nejen zabránit postupu tanků, ale také efektivně pohlcovat oxid uhličitý, čímž přispívají k boji proti globálnímu oteplování. Přesto je v současné době polovina rašelinišť v Evropské unii odvodněna, aby se z nich stala zemědělská půda. Vysušené rašeliny pak vypouštějí do atmosféry skleníkové plyny a zároveň usnadňují pohyb těžkých vozidel.
Některé evropské vlády nyní zvažují, zda by obnova rašelinišť mohla vyřešit hned několik problémů najednou. Finsko a Polsko oznámily, že aktivně zkoumají možnosti obnovy rašelinišť jako opatření, které posílí ochranu jejich hranic a zároveň pomůže v boji proti změně klimatu. Polský obranný projekt s názvem „Východní štít“ v hodnotě 10 miliard zlotých počítá s ochranou životního prostředí, včetně obnovy rašelinišť a zalesňování pohraničních oblastí.
V původním stavu pokrývají rašeliniště citlivé mechy, které se ve vlhkém prostředí nerozkládají a postupně se mění v rašelinu, tedy uhlíkem bohatou půdu. A právě proto jsou rašeliniště nejúčinnějším úložištěm CO2 na planetě. Přestože pokrývají jen 3 % povrchu Země, ukládají do sebe třetinu světového uhlíku, což je dvojnásobné množství ve srovnání s lesy.
Po odvodnění však začnou rašeliniště uvolňovat uhlík, který v sobě uchovávaly stovky až tisíce let, a přispívají tak ke globálnímu oteplování. Zhruba 12 % rašelinišť na celém světě je poškozeno a produkují 4 % znečištění, které otepluje planetu. V Evropě, kde byla rašeliniště dlouho považována za neproduktivní území, je situace obzvláště dramatická. Polovina rašelinišť v EU je degradovaná, hlavně kvůli odvodňování pro zemědělské účely.
V roce 2022 vykázaly země EU 124 milionů tun skleníkových plynů z odvodněných rašelinišť, což se blíží ročním emisím Nizozemska. V současné době probíhá řada projektů na obnovu rašelinišť a tento proces nabral na obrátkách díky novému unijnímu zákonu o obnově přírody. Ten požaduje, aby země do roku 2030 obnovily 30 % degradovaných rašelinišť a do roku 2050 celkem 50 %.
Na východním křídle NATO by obnova rašelinišť byla poměrně jednoduchým a levným způsobem, jak splnit unijní ekologické cíle a zároveň posílit obranu. Aveliina Helm, profesorka ekologie obnovy na univerzitě v Tartu, uvedla, že v rámci národních plánů na obnovu přírody vidí velký potenciál pro propojení těchto dvou cílů. Připomněla, že Finsko, Polsko a Estonsko aktivně hledají způsoby, jak tyto cíle spojit.
Většina rašelinišť v Evropě se nachází právě na hranicích NATO s Ruskem a Běloruskem – od finské Arktidy přes Pobaltí a Suwalskou úžinu až po východní Polsko. V podmáčeném stavu představuje tento terén obrovské riziko pro vojenská vozidla a tanky. Tuto skutečnost tragicky potvrdil případ, kdy v letošním roce zemřeli čtyři američtí vojáci, když jejich 63tunové obrněné vozidlo M88 Hercules uvázlo v bažině v Litvě.
Díky této obraně rašelinišť se armády nemohou pohybovat po otevřeném terénu a jsou nuceny využívat snadněji bránitelné oblasti. Právě to zjistili Rusové, když Dmitriev s vojáky vyhodili do povětří hráz u Kyjeva. Obrana pomocí rašelinišť ale není nic nového. Již v historii se mokřady ukázaly jako účinná překážka pro armády. V roce 9 n. l. porazily germánské kmeny římské legie, když je zahnaly do bažin.
Na Ukrajině však zaplavení povodí řeky Irpiň mělo zničující dopad na ekologii i hospodářství. I když to zastavilo invazi, mělo to za následek ekologické škody a mnoho vesničanů přišlo o domy a pozemky. Helm upozorňuje, že na rozdíl od Ukrajiny mají vlády v EU čas na promyšlené obnovení rašelinišť, které zohlední potřeby přírody, zemědělců a armád. "Možná je lepší přemýšlet dopředu, než být nuceni jednat ve spěchu," uvedla. "My tu příležitost máme. Ukrajina ji neměla."
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.