V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Jeho nápad se setkal s úspěchem. „V zásadě to zastavilo ruský útok ze severu,“ uvedl Dmitriev. Fotografie ruských tanků uvízlých v bahně obletěly celý svět. O tři roky později se tento zoufalý čin stal inspirací pro státy ležící na východním křídle NATO, které začaly uvažovat o obnově vlastních rašelinišť. Tento přístup propojuje dvě klíčové evropské priority – obranu a ochranu klimatu.
Myšlenka spočívá v tom, že rašeliniště dokážou nejen zabránit postupu tanků, ale také efektivně pohlcovat oxid uhličitý, čímž přispívají k boji proti globálnímu oteplování. Přesto je v současné době polovina rašelinišť v Evropské unii odvodněna, aby se z nich stala zemědělská půda. Vysušené rašeliny pak vypouštějí do atmosféry skleníkové plyny a zároveň usnadňují pohyb těžkých vozidel.
Některé evropské vlády nyní zvažují, zda by obnova rašelinišť mohla vyřešit hned několik problémů najednou. Finsko a Polsko oznámily, že aktivně zkoumají možnosti obnovy rašelinišť jako opatření, které posílí ochranu jejich hranic a zároveň pomůže v boji proti změně klimatu. Polský obranný projekt s názvem „Východní štít“ v hodnotě 10 miliard zlotých počítá s ochranou životního prostředí, včetně obnovy rašelinišť a zalesňování pohraničních oblastí.
V původním stavu pokrývají rašeliniště citlivé mechy, které se ve vlhkém prostředí nerozkládají a postupně se mění v rašelinu, tedy uhlíkem bohatou půdu. A právě proto jsou rašeliniště nejúčinnějším úložištěm CO2 na planetě. Přestože pokrývají jen 3 % povrchu Země, ukládají do sebe třetinu světového uhlíku, což je dvojnásobné množství ve srovnání s lesy.
Po odvodnění však začnou rašeliniště uvolňovat uhlík, který v sobě uchovávaly stovky až tisíce let, a přispívají tak ke globálnímu oteplování. Zhruba 12 % rašelinišť na celém světě je poškozeno a produkují 4 % znečištění, které otepluje planetu. V Evropě, kde byla rašeliniště dlouho považována za neproduktivní území, je situace obzvláště dramatická. Polovina rašelinišť v EU je degradovaná, hlavně kvůli odvodňování pro zemědělské účely.
V roce 2022 vykázaly země EU 124 milionů tun skleníkových plynů z odvodněných rašelinišť, což se blíží ročním emisím Nizozemska. V současné době probíhá řada projektů na obnovu rašelinišť a tento proces nabral na obrátkách díky novému unijnímu zákonu o obnově přírody. Ten požaduje, aby země do roku 2030 obnovily 30 % degradovaných rašelinišť a do roku 2050 celkem 50 %.
Na východním křídle NATO by obnova rašelinišť byla poměrně jednoduchým a levným způsobem, jak splnit unijní ekologické cíle a zároveň posílit obranu. Aveliina Helm, profesorka ekologie obnovy na univerzitě v Tartu, uvedla, že v rámci národních plánů na obnovu přírody vidí velký potenciál pro propojení těchto dvou cílů. Připomněla, že Finsko, Polsko a Estonsko aktivně hledají způsoby, jak tyto cíle spojit.
Většina rašelinišť v Evropě se nachází právě na hranicích NATO s Ruskem a Běloruskem – od finské Arktidy přes Pobaltí a Suwalskou úžinu až po východní Polsko. V podmáčeném stavu představuje tento terén obrovské riziko pro vojenská vozidla a tanky. Tuto skutečnost tragicky potvrdil případ, kdy v letošním roce zemřeli čtyři američtí vojáci, když jejich 63tunové obrněné vozidlo M88 Hercules uvázlo v bažině v Litvě.
Díky této obraně rašelinišť se armády nemohou pohybovat po otevřeném terénu a jsou nuceny využívat snadněji bránitelné oblasti. Právě to zjistili Rusové, když Dmitriev s vojáky vyhodili do povětří hráz u Kyjeva. Obrana pomocí rašelinišť ale není nic nového. Již v historii se mokřady ukázaly jako účinná překážka pro armády. V roce 9 n. l. porazily germánské kmeny římské legie, když je zahnaly do bažin.
Na Ukrajině však zaplavení povodí řeky Irpiň mělo zničující dopad na ekologii i hospodářství. I když to zastavilo invazi, mělo to za následek ekologické škody a mnoho vesničanů přišlo o domy a pozemky. Helm upozorňuje, že na rozdíl od Ukrajiny mají vlády v EU čas na promyšlené obnovení rašelinišť, které zohlední potřeby přírody, zemědělců a armád. "Možná je lepší přemýšlet dopředu, než být nuceni jednat ve spěchu," uvedla. "My tu příležitost máme. Ukrajina ji neměla."
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.