V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Jeho nápad se setkal s úspěchem. „V zásadě to zastavilo ruský útok ze severu,“ uvedl Dmitriev. Fotografie ruských tanků uvízlých v bahně obletěly celý svět. O tři roky později se tento zoufalý čin stal inspirací pro státy ležící na východním křídle NATO, které začaly uvažovat o obnově vlastních rašelinišť. Tento přístup propojuje dvě klíčové evropské priority – obranu a ochranu klimatu.
Myšlenka spočívá v tom, že rašeliniště dokážou nejen zabránit postupu tanků, ale také efektivně pohlcovat oxid uhličitý, čímž přispívají k boji proti globálnímu oteplování. Přesto je v současné době polovina rašelinišť v Evropské unii odvodněna, aby se z nich stala zemědělská půda. Vysušené rašeliny pak vypouštějí do atmosféry skleníkové plyny a zároveň usnadňují pohyb těžkých vozidel.
Některé evropské vlády nyní zvažují, zda by obnova rašelinišť mohla vyřešit hned několik problémů najednou. Finsko a Polsko oznámily, že aktivně zkoumají možnosti obnovy rašelinišť jako opatření, které posílí ochranu jejich hranic a zároveň pomůže v boji proti změně klimatu. Polský obranný projekt s názvem „Východní štít“ v hodnotě 10 miliard zlotých počítá s ochranou životního prostředí, včetně obnovy rašelinišť a zalesňování pohraničních oblastí.
V původním stavu pokrývají rašeliniště citlivé mechy, které se ve vlhkém prostředí nerozkládají a postupně se mění v rašelinu, tedy uhlíkem bohatou půdu. A právě proto jsou rašeliniště nejúčinnějším úložištěm CO2 na planetě. Přestože pokrývají jen 3 % povrchu Země, ukládají do sebe třetinu světového uhlíku, což je dvojnásobné množství ve srovnání s lesy.
Po odvodnění však začnou rašeliniště uvolňovat uhlík, který v sobě uchovávaly stovky až tisíce let, a přispívají tak ke globálnímu oteplování. Zhruba 12 % rašelinišť na celém světě je poškozeno a produkují 4 % znečištění, které otepluje planetu. V Evropě, kde byla rašeliniště dlouho považována za neproduktivní území, je situace obzvláště dramatická. Polovina rašelinišť v EU je degradovaná, hlavně kvůli odvodňování pro zemědělské účely.
V roce 2022 vykázaly země EU 124 milionů tun skleníkových plynů z odvodněných rašelinišť, což se blíží ročním emisím Nizozemska. V současné době probíhá řada projektů na obnovu rašelinišť a tento proces nabral na obrátkách díky novému unijnímu zákonu o obnově přírody. Ten požaduje, aby země do roku 2030 obnovily 30 % degradovaných rašelinišť a do roku 2050 celkem 50 %.
Na východním křídle NATO by obnova rašelinišť byla poměrně jednoduchým a levným způsobem, jak splnit unijní ekologické cíle a zároveň posílit obranu. Aveliina Helm, profesorka ekologie obnovy na univerzitě v Tartu, uvedla, že v rámci národních plánů na obnovu přírody vidí velký potenciál pro propojení těchto dvou cílů. Připomněla, že Finsko, Polsko a Estonsko aktivně hledají způsoby, jak tyto cíle spojit.
Většina rašelinišť v Evropě se nachází právě na hranicích NATO s Ruskem a Běloruskem – od finské Arktidy přes Pobaltí a Suwalskou úžinu až po východní Polsko. V podmáčeném stavu představuje tento terén obrovské riziko pro vojenská vozidla a tanky. Tuto skutečnost tragicky potvrdil případ, kdy v letošním roce zemřeli čtyři američtí vojáci, když jejich 63tunové obrněné vozidlo M88 Hercules uvázlo v bažině v Litvě.
Díky této obraně rašelinišť se armády nemohou pohybovat po otevřeném terénu a jsou nuceny využívat snadněji bránitelné oblasti. Právě to zjistili Rusové, když Dmitriev s vojáky vyhodili do povětří hráz u Kyjeva. Obrana pomocí rašelinišť ale není nic nového. Již v historii se mokřady ukázaly jako účinná překážka pro armády. V roce 9 n. l. porazily germánské kmeny římské legie, když je zahnaly do bažin.
Na Ukrajině však zaplavení povodí řeky Irpiň mělo zničující dopad na ekologii i hospodářství. I když to zastavilo invazi, mělo to za následek ekologické škody a mnoho vesničanů přišlo o domy a pozemky. Helm upozorňuje, že na rozdíl od Ukrajiny mají vlády v EU čas na promyšlené obnovení rašelinišť, které zohlední potřeby přírody, zemědělců a armád. "Možná je lepší přemýšlet dopředu, než být nuceni jednat ve spěchu," uvedla. "My tu příležitost máme. Ukrajina ji neměla."
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.