V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Jeho nápad se setkal s úspěchem. „V zásadě to zastavilo ruský útok ze severu,“ uvedl Dmitriev. Fotografie ruských tanků uvízlých v bahně obletěly celý svět. O tři roky později se tento zoufalý čin stal inspirací pro státy ležící na východním křídle NATO, které začaly uvažovat o obnově vlastních rašelinišť. Tento přístup propojuje dvě klíčové evropské priority – obranu a ochranu klimatu.
Myšlenka spočívá v tom, že rašeliniště dokážou nejen zabránit postupu tanků, ale také efektivně pohlcovat oxid uhličitý, čímž přispívají k boji proti globálnímu oteplování. Přesto je v současné době polovina rašelinišť v Evropské unii odvodněna, aby se z nich stala zemědělská půda. Vysušené rašeliny pak vypouštějí do atmosféry skleníkové plyny a zároveň usnadňují pohyb těžkých vozidel.
Některé evropské vlády nyní zvažují, zda by obnova rašelinišť mohla vyřešit hned několik problémů najednou. Finsko a Polsko oznámily, že aktivně zkoumají možnosti obnovy rašelinišť jako opatření, které posílí ochranu jejich hranic a zároveň pomůže v boji proti změně klimatu. Polský obranný projekt s názvem „Východní štít“ v hodnotě 10 miliard zlotých počítá s ochranou životního prostředí, včetně obnovy rašelinišť a zalesňování pohraničních oblastí.
V původním stavu pokrývají rašeliniště citlivé mechy, které se ve vlhkém prostředí nerozkládají a postupně se mění v rašelinu, tedy uhlíkem bohatou půdu. A právě proto jsou rašeliniště nejúčinnějším úložištěm CO2 na planetě. Přestože pokrývají jen 3 % povrchu Země, ukládají do sebe třetinu světového uhlíku, což je dvojnásobné množství ve srovnání s lesy.
Po odvodnění však začnou rašeliniště uvolňovat uhlík, který v sobě uchovávaly stovky až tisíce let, a přispívají tak ke globálnímu oteplování. Zhruba 12 % rašelinišť na celém světě je poškozeno a produkují 4 % znečištění, které otepluje planetu. V Evropě, kde byla rašeliniště dlouho považována za neproduktivní území, je situace obzvláště dramatická. Polovina rašelinišť v EU je degradovaná, hlavně kvůli odvodňování pro zemědělské účely.
V roce 2022 vykázaly země EU 124 milionů tun skleníkových plynů z odvodněných rašelinišť, což se blíží ročním emisím Nizozemska. V současné době probíhá řada projektů na obnovu rašelinišť a tento proces nabral na obrátkách díky novému unijnímu zákonu o obnově přírody. Ten požaduje, aby země do roku 2030 obnovily 30 % degradovaných rašelinišť a do roku 2050 celkem 50 %.
Na východním křídle NATO by obnova rašelinišť byla poměrně jednoduchým a levným způsobem, jak splnit unijní ekologické cíle a zároveň posílit obranu. Aveliina Helm, profesorka ekologie obnovy na univerzitě v Tartu, uvedla, že v rámci národních plánů na obnovu přírody vidí velký potenciál pro propojení těchto dvou cílů. Připomněla, že Finsko, Polsko a Estonsko aktivně hledají způsoby, jak tyto cíle spojit.
Většina rašelinišť v Evropě se nachází právě na hranicích NATO s Ruskem a Běloruskem – od finské Arktidy přes Pobaltí a Suwalskou úžinu až po východní Polsko. V podmáčeném stavu představuje tento terén obrovské riziko pro vojenská vozidla a tanky. Tuto skutečnost tragicky potvrdil případ, kdy v letošním roce zemřeli čtyři američtí vojáci, když jejich 63tunové obrněné vozidlo M88 Hercules uvázlo v bažině v Litvě.
Díky této obraně rašelinišť se armády nemohou pohybovat po otevřeném terénu a jsou nuceny využívat snadněji bránitelné oblasti. Právě to zjistili Rusové, když Dmitriev s vojáky vyhodili do povětří hráz u Kyjeva. Obrana pomocí rašelinišť ale není nic nového. Již v historii se mokřady ukázaly jako účinná překážka pro armády. V roce 9 n. l. porazily germánské kmeny římské legie, když je zahnaly do bažin.
Na Ukrajině však zaplavení povodí řeky Irpiň mělo zničující dopad na ekologii i hospodářství. I když to zastavilo invazi, mělo to za následek ekologické škody a mnoho vesničanů přišlo o domy a pozemky. Helm upozorňuje, že na rozdíl od Ukrajiny mají vlády v EU čas na promyšlené obnovení rašelinišť, které zohlední potřeby přírody, zemědělců a armád. "Možná je lepší přemýšlet dopředu, než být nuceni jednat ve spěchu," uvedla. "My tu příležitost máme. Ukrajina ji neměla."
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.