Evropská komise představila kontroverzní plán, podle kterého by Evropská unie platila chudším zemím za snižování emisí, uvedl web Politico. Údajně by se tak v zahraničí ušetřily miliony tun skleníkových plynů. Komise přiznala, že dopady tohoto návrhu ale neanalyzovala.
Plán na snížení emisí do roku 2040 by umožňoval používat uhlíkové kredity. Ty by si EU kupovala financováním projektů na snižování emisí v chudších zemích. Ačkoli Komise konzultovala ekonomickou a modelační jednotku, oddělení pro klima (DG CLIMA) nemá k návrhu žádné dokumenty.
Tento návrh vyvolal vlnu kritiky od ekologických aktivistů i vědeckých poradců EU. Podle nich by to mohlo oslabit domácí snahy Unie o snížení emisí skleníkových plynů. Zároveň varují před rizikem podvodných kreditů, které by mohly narušit stávající systém obchodování s uhlíkem.
V reakci na to proto Komise stanovila limit pro využití těchto kreditů na 3 % celkového cíle. Tím by se do roku 2040 dosáhlo snížení emisí o 90 % oproti úrovni z roku 1990.
Původní posouzení dopadů pro cíl do roku 2040 neobsahovalo žádnou analýzu uhlíkových kreditů. Tato možnost se totiž začala projednávat až na jaře.
Mluvčí Komise, Anna-Kaisa Itkonen, sice uvedla, že Komise „rozsáhle jednala“ s politickými skupinami a zúčastněnými stranami, ale přesto přiznala, že Komise slíbila vypracovat důkladné posouzení dopadů až v budoucnu.
Vedoucí klimatického oddělení Kurt Vandenberghe přiznal, že jeho tým nebyl na návrh, který prosazoval komisař pro klima Wopke Hoekstra, „úplně připraven“.
Tři procenta z 90% cíle představují 144 milionů tun skleníkových plynů. To je přibližně stejné množství, jako jsou roční emise Nizozemska.
Nezisková organizace Carbon Market Watch ale odhaduje, že by EU mohla nakoupit až 700 milionů kreditů. Není jasné, kolik by tyto kredity stály a kdo by je zaplatil. Vědečtí poradci EU varují, že peníze utracené za tyto kredity by se pak nedaly použít na dekarbonizaci ekonomiky Unie.
Důkladné posouzení dopadů se plánuje na příští rok.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.