Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Hlavním doporučením Bruselu je dobrovolné omezení spotřeby ropy a plynu, přičemž největší pozornost se soustředí na odvětví dopravy. Evropské vlády by měly začít apelovat na své občany, aby méně jezdili auty a omezili létání. Cílem je ušetřit drahocenné palivo pro kriticky důležité služby a strategické potřeby státu, jak se o to již pokoušejí některé asijské země zasažené výpadky v Perském zálivu.
Obavy Komise pramení z obrovské závislosti evropského dopravního sektoru na dovozu právě z této oblasti. Evropská unie totiž z Perského zálivu odebírá více než 40 % veškerého importovaného dieselu a leteckého paliva. Válka v Íránu tak přímo ohrožuje mobilitu celého kontinentu, přičemž situaci komplikuje i nedostatek alternativních dodavatelů a omezená kapacita evropských rafinérií pro zpracování specifických ropných produktů.
Ministři energetiky EU se v úterý sejdou na mimořádném jednání, aby prodiskutovali další postup. Jørgensen zdůraznil, že členské státy by se měly vyvarovat kroků, které by uměle zvyšovaly spotřebu nebo bránily volnému toku ropných produktů mezi sousedními zeměmi. Klíčem k přežití krize má být společná evropská soudržnost, nikoliv izolovaná národní řešení, která by mohla poškodit společný trh.
Ačkoliv zatím nebyly zavedeny povinné příděly, situace začíná připomínat ropné šoky ze 70. let minulého století. Tehdy byly běžnou realitou neděle bez aut nebo omezování prodeje benzínu. Mezinárodní energetická agentura už nyní navrhuje sadu opatření, která zahrnují například masivní podporu práce z domova nebo plošné snížení povolené rychlosti na dálnicích, což by mohlo okamžitě snížit nároky na palivo.
Důvěra v rychlé ukončení konfliktu v Íránu se v Bruselu vytrácí. Evropská komise proto nabádá k včasné přípravě na „potenciálně prodloužené narušení“ trhu. Nejde již o krátkodobý výkyv, ale o strategickou výzvu, která vyžaduje odložení všech nepodstatných údržeb v rafinériích, aby se maximalizoval jejich současný výkon.
Energetický šéf EU rovněž doporučil zrychlit zavádění biopaliv, která by mohla alespoň částečně nahradit chybějící fosilní produkty. Vyšší podíl biosložek by mohl zmírnit tlak na zásoby nafty, které jsou pro fungování nákladní dopravy a logistiky v Evropě naprosto klíčové. Tento přechod však naráží na technologické limity i aktuální výrobní kapacity.
Zvýšená pozornost se věnuje také sledování zásob a intenzivnějšímu sdílení informací mezi členskými státy. Evropa se obává panických nákupů a spekulací na trhu, které by mohly ceny vyhnat do neudržitelných výšin ještě dříve, než se reálný nedostatek surovin plně projeví u čerpacích stanic.
Válka v Íránu se tak stává katalyzátorem pro globální ekonomickou krizi, která podle Bruselu vyžaduje zásadní změnu chování spotřebitelů. Pokud se nepodaří snížit poptávku dobrovolně, hrozí, že evropské ekonomiky budou muset přejít k mnohem tvrdším, regulovaným opatřením, aby zajistily základní chod státu.
Všechna tato varování přicházejí v momentě, kdy inflace v Evropě opět stoupá a energetická nejistota začíná vyvolávat napětí mezi lídry EU. Úterní summit tak bude nejen o technických řešeních, ale především o politické vůli požádat Evropany o oběti v zájmu energetické bezpečnosti celého bloku.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.