Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Přitom ještě koncem července v sídle amerického ministerstva energetiky ve Washingtonu vládla slavnostní atmosféra. Ministr energetiky Chris Wright a jeho saúdský protějšek po měsících odkladů oficiálně stvrdili dokument, na kterém obě strany pracovaly více než dvě desetiletí. Rijád tím dosáhl většiny svých klíčových požadavků v oblasti jaderné energetiky.
Následující ráno však přineslo radikální obrat. Trump na svých sociálních sítích nečekaně oznámil, že platnost dohody podmiňuje novým požadavkem: Saúdská Arábie musí přistoupit k takzvaným Abrahámovským dohodám a normalizovat své vztahy s Izraelem. Zároveň odmítl, že by pakt umožňoval obohacování uranu na saúdském území.
Podle zdrojů CNN obeznámených se situací byl americký prezident vzteky bez sebe z toho, že ministerstvo energetiky o dohodě informovalo veřejnost bez jeho výslovného souhlasu. O chystaném oznámení ze strany ministra Wrighta totiž vůbec nevěděl.
Frustraci šéfa Bílého domu ještě více vyhrotila vlna kritiky z řad bezpečnostních expertů a konzervativních médií. Na stanici Fox News i v deníku The Wall Street Journal se objevily pochybnosti o tom, proč Bílý dům poskytuje Saúdům jaderné technologie, aniž by od nich výměnou získal diplomatické uznání Izraele – což byl ústupek, o který dříve usilovala i předchozí administrativa.
Nové ultimátum zaskočilo samotné americké vyjednavače, pro něž byla podmínka propojení jaderného paktu s Abrahámovskými dohodami zcela nečekaná. O této náhlé změně kurzu neměli do posledního okamžiku tušení.
Zatímco v administrativě zavládl zmatek, představitelé Bílého domu začali ukazovat prstem na ministerstvo energetiky. Zdroje z prezidentova okolí tvrdí, že úřad pokračoval v propagaci dohody i přes varování, aby akci odložil, a zdůrazňují, že pakt nebyl právně dokončen, protože nebyly odeslány potřebné dokumenty do Kongresu.
Oficiální místa se snažila vzniklé napětí mírnit. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová uvedla, že prezidentův tým je v plné shodě a pakt je od počátku navázán na regionální mír, zatímco ministerstvo energetiky označilo zprávy o vnitřních sporech za nepravdivé a zdůraznilo úzkou koordinaci s Bílým domem.
Napjatá atmosféra se však naplno projevila na tiskové konferenci v Bílém domě, kde novináři zavalili mluvčí Karoline Leavittovou dotazy na osud dohody. Mluvčí reagovala prohlášením, že konečným tvůrcem všech dohod je sám prezident a jeho stanovisko je v této věci rozhodující.
Na saúdské straně vyvolala nová podmínka značné překvapení. Pro Rijád představoval původní text významný úspěch, který mu otevíral cestu k mírovému využívání jaderné energie a rozvoji vlastních zdrojů, aniž by byl nucen ustupovat v citlivých geopolitických otázkách.
Celý vyjednávací proces se přitom táhl již od doby před téměř dvaceti lety, kdy obě země poprvé deklarovaly záměr spolupracovat v jaderné oblasti. Intenzivní jednání z posledního roku sice vedla k přípravě konkrétního textu, proces však dlouho vázl na obavách ze zvládnutí bezpečnostních rizik v regionu.
Samotné znění dohody přitom ještě před Trumpovým zásahem čelilo ostré kritice odborníků na nešíření jaderných zbraní. Nelíbila se jim absence dostatečně přísných mezinárodních inspekcí ani možná povolení pro zpracování uranu, ačkoliv západní firmy argumentovaly komerčními výhodami a snahou předejít vlivu Číny či Ruska.
Vzniklou situaci okamžitě doprovázely spekulace o možném tlaku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv jaderným aktivitám v arabském světě. Bílý dům však rázně odmítl, že by prezident s izraelským lídrem před vydáním svého prohlášení hovořil.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán navíc v minulosti opakovaně zdůraznil, že k normalizaci vztahů s Izraelem nemůže dojít bez jasné cesty k vytvoření nezávislého palestinského státu. Trumpův požadavek tak staví celou jadernou dohodu do patové situace a posouvá budoucnost americko-saúdských vztahů do vysoce nejisté fáze.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.