Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Přitom ještě koncem července v sídle amerického ministerstva energetiky ve Washingtonu vládla slavnostní atmosféra. Ministr energetiky Chris Wright a jeho saúdský protějšek po měsících odkladů oficiálně stvrdili dokument, na kterém obě strany pracovaly více než dvě desetiletí. Rijád tím dosáhl většiny svých klíčových požadavků v oblasti jaderné energetiky.
Následující ráno však přineslo radikální obrat. Trump na svých sociálních sítích nečekaně oznámil, že platnost dohody podmiňuje novým požadavkem: Saúdská Arábie musí přistoupit k takzvaným Abrahámovským dohodám a normalizovat své vztahy s Izraelem. Zároveň odmítl, že by pakt umožňoval obohacování uranu na saúdském území.
Podle zdrojů CNN obeznámených se situací byl americký prezident vzteky bez sebe z toho, že ministerstvo energetiky o dohodě informovalo veřejnost bez jeho výslovného souhlasu. O chystaném oznámení ze strany ministra Wrighta totiž vůbec nevěděl.
Frustraci šéfa Bílého domu ještě více vyhrotila vlna kritiky z řad bezpečnostních expertů a konzervativních médií. Na stanici Fox News i v deníku The Wall Street Journal se objevily pochybnosti o tom, proč Bílý dům poskytuje Saúdům jaderné technologie, aniž by od nich výměnou získal diplomatické uznání Izraele – což byl ústupek, o který dříve usilovala i předchozí administrativa.
Nové ultimátum zaskočilo samotné americké vyjednavače, pro něž byla podmínka propojení jaderného paktu s Abrahámovskými dohodami zcela nečekaná. O této náhlé změně kurzu neměli do posledního okamžiku tušení.
Zatímco v administrativě zavládl zmatek, představitelé Bílého domu začali ukazovat prstem na ministerstvo energetiky. Zdroje z prezidentova okolí tvrdí, že úřad pokračoval v propagaci dohody i přes varování, aby akci odložil, a zdůrazňují, že pakt nebyl právně dokončen, protože nebyly odeslány potřebné dokumenty do Kongresu.
Oficiální místa se snažila vzniklé napětí mírnit. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová uvedla, že prezidentův tým je v plné shodě a pakt je od počátku navázán na regionální mír, zatímco ministerstvo energetiky označilo zprávy o vnitřních sporech za nepravdivé a zdůraznilo úzkou koordinaci s Bílým domem.
Napjatá atmosféra se však naplno projevila na tiskové konferenci v Bílém domě, kde novináři zavalili mluvčí Karoline Leavittovou dotazy na osud dohody. Mluvčí reagovala prohlášením, že konečným tvůrcem všech dohod je sám prezident a jeho stanovisko je v této věci rozhodující.
Na saúdské straně vyvolala nová podmínka značné překvapení. Pro Rijád představoval původní text významný úspěch, který mu otevíral cestu k mírovému využívání jaderné energie a rozvoji vlastních zdrojů, aniž by byl nucen ustupovat v citlivých geopolitických otázkách.
Celý vyjednávací proces se přitom táhl již od doby před téměř dvaceti lety, kdy obě země poprvé deklarovaly záměr spolupracovat v jaderné oblasti. Intenzivní jednání z posledního roku sice vedla k přípravě konkrétního textu, proces však dlouho vázl na obavách ze zvládnutí bezpečnostních rizik v regionu.
Samotné znění dohody přitom ještě před Trumpovým zásahem čelilo ostré kritice odborníků na nešíření jaderných zbraní. Nelíbila se jim absence dostatečně přísných mezinárodních inspekcí ani možná povolení pro zpracování uranu, ačkoliv západní firmy argumentovaly komerčními výhodami a snahou předejít vlivu Číny či Ruska.
Vzniklou situaci okamžitě doprovázely spekulace o možném tlaku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv jaderným aktivitám v arabském světě. Bílý dům však rázně odmítl, že by prezident s izraelským lídrem před vydáním svého prohlášení hovořil.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán navíc v minulosti opakovaně zdůraznil, že k normalizaci vztahů s Izraelem nemůže dojít bez jasné cesty k vytvoření nezávislého palestinského státu. Trumpův požadavek tak staví celou jadernou dohodu do patové situace a posouvá budoucnost americko-saúdských vztahů do vysoce nejisté fáze.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.