Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Přitom ještě koncem července v sídle amerického ministerstva energetiky ve Washingtonu vládla slavnostní atmosféra. Ministr energetiky Chris Wright a jeho saúdský protějšek po měsících odkladů oficiálně stvrdili dokument, na kterém obě strany pracovaly více než dvě desetiletí. Rijád tím dosáhl většiny svých klíčových požadavků v oblasti jaderné energetiky.
Následující ráno však přineslo radikální obrat. Trump na svých sociálních sítích nečekaně oznámil, že platnost dohody podmiňuje novým požadavkem: Saúdská Arábie musí přistoupit k takzvaným Abrahámovským dohodám a normalizovat své vztahy s Izraelem. Zároveň odmítl, že by pakt umožňoval obohacování uranu na saúdském území.
Podle zdrojů CNN obeznámených se situací byl americký prezident vzteky bez sebe z toho, že ministerstvo energetiky o dohodě informovalo veřejnost bez jeho výslovného souhlasu. O chystaném oznámení ze strany ministra Wrighta totiž vůbec nevěděl.
Frustraci šéfa Bílého domu ještě více vyhrotila vlna kritiky z řad bezpečnostních expertů a konzervativních médií. Na stanici Fox News i v deníku The Wall Street Journal se objevily pochybnosti o tom, proč Bílý dům poskytuje Saúdům jaderné technologie, aniž by od nich výměnou získal diplomatické uznání Izraele – což byl ústupek, o který dříve usilovala i předchozí administrativa.
Nové ultimátum zaskočilo samotné americké vyjednavače, pro něž byla podmínka propojení jaderného paktu s Abrahámovskými dohodami zcela nečekaná. O této náhlé změně kurzu neměli do posledního okamžiku tušení.
Zatímco v administrativě zavládl zmatek, představitelé Bílého domu začali ukazovat prstem na ministerstvo energetiky. Zdroje z prezidentova okolí tvrdí, že úřad pokračoval v propagaci dohody i přes varování, aby akci odložil, a zdůrazňují, že pakt nebyl právně dokončen, protože nebyly odeslány potřebné dokumenty do Kongresu.
Oficiální místa se snažila vzniklé napětí mírnit. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová uvedla, že prezidentův tým je v plné shodě a pakt je od počátku navázán na regionální mír, zatímco ministerstvo energetiky označilo zprávy o vnitřních sporech za nepravdivé a zdůraznilo úzkou koordinaci s Bílým domem.
Napjatá atmosféra se však naplno projevila na tiskové konferenci v Bílém domě, kde novináři zavalili mluvčí Karoline Leavittovou dotazy na osud dohody. Mluvčí reagovala prohlášením, že konečným tvůrcem všech dohod je sám prezident a jeho stanovisko je v této věci rozhodující.
Na saúdské straně vyvolala nová podmínka značné překvapení. Pro Rijád představoval původní text významný úspěch, který mu otevíral cestu k mírovému využívání jaderné energie a rozvoji vlastních zdrojů, aniž by byl nucen ustupovat v citlivých geopolitických otázkách.
Celý vyjednávací proces se přitom táhl již od doby před téměř dvaceti lety, kdy obě země poprvé deklarovaly záměr spolupracovat v jaderné oblasti. Intenzivní jednání z posledního roku sice vedla k přípravě konkrétního textu, proces však dlouho vázl na obavách ze zvládnutí bezpečnostních rizik v regionu.
Samotné znění dohody přitom ještě před Trumpovým zásahem čelilo ostré kritice odborníků na nešíření jaderných zbraní. Nelíbila se jim absence dostatečně přísných mezinárodních inspekcí ani možná povolení pro zpracování uranu, ačkoliv západní firmy argumentovaly komerčními výhodami a snahou předejít vlivu Číny či Ruska.
Vzniklou situaci okamžitě doprovázely spekulace o možném tlaku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv jaderným aktivitám v arabském světě. Bílý dům však rázně odmítl, že by prezident s izraelským lídrem před vydáním svého prohlášení hovořil.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán navíc v minulosti opakovaně zdůraznil, že k normalizaci vztahů s Izraelem nemůže dojít bez jasné cesty k vytvoření nezávislého palestinského státu. Trumpův požadavek tak staví celou jadernou dohodu do patové situace a posouvá budoucnost americko-saúdských vztahů do vysoce nejisté fáze.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.