Dohoda o jaderných zbraních za pár měsíců vyprší. Co čeká svět poté?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 13. srpna 2025 11:19
Sdílej:

Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.

Budoucí režim kontroly jaderných zbraní musí splňovat tři kritéria strategické stability: stabilita odstrašování, stabilita v krizových situacích a stabilita závodů ve zbrojení. Stabilita odstrašování znamená, že každá z těchto tří mocností musí mít dostatečně silné a diverzifikované jaderné síly, aby přežily případný první jaderný úder a byly schopny odvetného úderu, který by útočníkovi způsobil nepřijatelné škody.

Stabilita v krizových situacích pak spočívá v tom, že se politici během vojenské konfrontace zdrží prvního úderu. Měli by mít plnou kontrolu nad svými diplomatickými kroky a vojenskými operacemi. Tato stabilita je závislá na včasném a přesném zpravodajství o myšlení a manévrech ostatních států, zejména pokud jde o náznaky možného útoku, tvrdí Stephen J. Cimbala, profesor politologie na Penn State Brandywine, a Dr. Lawrence J. Korb, kapitán námořnictva ve výslužbě.

Třetí kritérium, stabilita závodů ve zbrojení, klade důraz na používání zbraní a technologií, které jsou dobře srozumitelné pro všechny strany, a nejsou potenciálním "game changerem", který by měnil zranitelnost ostatních států. V tomto ohledu je nezbytná spolupráce při vývoji dronů, hypersonických zbraní, umělé inteligence a protiraketové obrany.

I v letech 2030 až 2035 se budou americké, ruské a čínské strategické jaderné síly opírat o „jadernou triádu“ – tedy o mezikontinentální balistické rakety (ICBM), balistické rakety odpalované z ponorek (SLBM) a bombardéry s dlouhým doletem. Vzhledem k odlišným vojenským doktrínám se však bude lišit mix použitých prostředků. Rusko a Čína budou klást větší důraz na ICBM, zatímco USA se zaměří spíše na SLBM a bombardéry.

Zajímavé je, že Rusko a Čína by mohly být více závislé na "odvetě na základě varování" (LOW) než Spojené státy. Některé americké analýzy naznačují, že se Čína snaží implementovat strategii nazvanou "protiúder na základě včasného varování", kde by varování před raketovým útokem vedlo k protiútoku dříve, než by nepřátelské rakety mohly dopadnout. Čína by tak mohla tento postup vnímat jako součást své politiky "žádného prvního použití jaderných zbraní", protože by se jednalo o odvetu po spolehlivém varování před útokem.

Přítomnost tří jaderných mocností místo dvou zvyšuje složitost zpravodajských odhadů. Pokud by se stát A rozhodl zaútočit na stát B, musel by brát v úvahu nejen schopnosti státu B, ale i státu C.

Rusko například nemůže automaticky předpokládat, že by Čína při jaderném útoku na USA jednala zároveň nebo následně. Čína by Rusko mohla podpořit diplomaticky, ale účast na jaderné válce by nebyla samozřejmá vzhledem k obrovským nákladům. Na druhou stranu, američtí plánovači by se museli obávat, že by se Čína mohla do konfliktu zapojit, aby minimalizovala svou zranitelnost.

Otázkou zůstává, jak by se v tomto "tripolárním" světě uplatnila protiraketová obrana, zejména s ohledem na závazek Trumpovy administrativy vyvinout komplexní systém "Zlaté kopule" s vesmírnými prvky. Aby protiraketová obrana zabránila nepřijatelné odvetě, musela by být téměř dokonalá.

V opačném případě by protiraketová obrana jen doháněla neustále se vyvíjející a zlepšující útočné systémy. Náklady na takový závod ve zbrojení by byly pro všechny mocnosti obrovské, jak dokládají i odhady nákladů na americké jaderné síly, které by v letech 2025 až 2034 dosáhly téměř bilionu dolarů. To je suma, kterou by ani velmoci neudržely dlouhodobě.

 I přes všechny komplikace je dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA, Ruskem a Čínou stále možná. S nasazením zbraní na zemi a ve vesmíru se však stává stále složitější. Vojenské plánování se navíc přesouvá k přesným konvenčním zbraním s dlouhým doletem a k dronům.

Spojené státy, Rusko i Čína by mohly dojít k závěru, že budování nadbytečných strategických jaderných sil je neefektivní. Místo toho by se mohly soustředit na menší, taktické jaderné zbraně a moderní konvenční síly. Všechny mocnosti by tak mohly dospět k závěru, že je v jejich nejlepším zájmu uzavřít dohodu a vyhnout se nákladnému a nebezpečnému závodu ve zbrojení. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Americká jaderná ponorka

Experti: Ani pod vodou už nebude bezpečno. Amerika a Čína se připravují na vzájemný boj s ponorkami

Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.

Novinky
Ilustrační foto

Unikátní výzkum odhalil, proč lidé vítají nebo odmítají uprchlíky

Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.

Počasí
Ledovec

Bod, ze kterého není návratu. Extrémní počasí rozpustí tisíce ledovců ročně

Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.

Novinky
V australském Sydney došlo k útoku na pláži. (14.12.2025)

Policie obvinila střelce ze Sydney z 59 trestných činů, včetně 15 vražd

Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.