Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Budoucí režim kontroly jaderných zbraní musí splňovat tři kritéria strategické stability: stabilita odstrašování, stabilita v krizových situacích a stabilita závodů ve zbrojení. Stabilita odstrašování znamená, že každá z těchto tří mocností musí mít dostatečně silné a diverzifikované jaderné síly, aby přežily případný první jaderný úder a byly schopny odvetného úderu, který by útočníkovi způsobil nepřijatelné škody.
Stabilita v krizových situacích pak spočívá v tom, že se politici během vojenské konfrontace zdrží prvního úderu. Měli by mít plnou kontrolu nad svými diplomatickými kroky a vojenskými operacemi. Tato stabilita je závislá na včasném a přesném zpravodajství o myšlení a manévrech ostatních států, zejména pokud jde o náznaky možného útoku, tvrdí Stephen J. Cimbala, profesor politologie na Penn State Brandywine, a Dr. Lawrence J. Korb, kapitán námořnictva ve výslužbě.
Třetí kritérium, stabilita závodů ve zbrojení, klade důraz na používání zbraní a technologií, které jsou dobře srozumitelné pro všechny strany, a nejsou potenciálním "game changerem", který by měnil zranitelnost ostatních států. V tomto ohledu je nezbytná spolupráce při vývoji dronů, hypersonických zbraní, umělé inteligence a protiraketové obrany.
I v letech 2030 až 2035 se budou americké, ruské a čínské strategické jaderné síly opírat o „jadernou triádu“ – tedy o mezikontinentální balistické rakety (ICBM), balistické rakety odpalované z ponorek (SLBM) a bombardéry s dlouhým doletem. Vzhledem k odlišným vojenským doktrínám se však bude lišit mix použitých prostředků. Rusko a Čína budou klást větší důraz na ICBM, zatímco USA se zaměří spíše na SLBM a bombardéry.
Zajímavé je, že Rusko a Čína by mohly být více závislé na "odvetě na základě varování" (LOW) než Spojené státy. Některé americké analýzy naznačují, že se Čína snaží implementovat strategii nazvanou "protiúder na základě včasného varování", kde by varování před raketovým útokem vedlo k protiútoku dříve, než by nepřátelské rakety mohly dopadnout. Čína by tak mohla tento postup vnímat jako součást své politiky "žádného prvního použití jaderných zbraní", protože by se jednalo o odvetu po spolehlivém varování před útokem.
Přítomnost tří jaderných mocností místo dvou zvyšuje složitost zpravodajských odhadů. Pokud by se stát A rozhodl zaútočit na stát B, musel by brát v úvahu nejen schopnosti státu B, ale i státu C.
Rusko například nemůže automaticky předpokládat, že by Čína při jaderném útoku na USA jednala zároveň nebo následně. Čína by Rusko mohla podpořit diplomaticky, ale účast na jaderné válce by nebyla samozřejmá vzhledem k obrovským nákladům. Na druhou stranu, američtí plánovači by se museli obávat, že by se Čína mohla do konfliktu zapojit, aby minimalizovala svou zranitelnost.
Otázkou zůstává, jak by se v tomto "tripolárním" světě uplatnila protiraketová obrana, zejména s ohledem na závazek Trumpovy administrativy vyvinout komplexní systém "Zlaté kopule" s vesmírnými prvky. Aby protiraketová obrana zabránila nepřijatelné odvetě, musela by být téměř dokonalá.
V opačném případě by protiraketová obrana jen doháněla neustále se vyvíjející a zlepšující útočné systémy. Náklady na takový závod ve zbrojení by byly pro všechny mocnosti obrovské, jak dokládají i odhady nákladů na americké jaderné síly, které by v letech 2025 až 2034 dosáhly téměř bilionu dolarů. To je suma, kterou by ani velmoci neudržely dlouhodobě.
I přes všechny komplikace je dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA, Ruskem a Čínou stále možná. S nasazením zbraní na zemi a ve vesmíru se však stává stále složitější. Vojenské plánování se navíc přesouvá k přesným konvenčním zbraním s dlouhým doletem a k dronům.
Spojené státy, Rusko i Čína by mohly dojít k závěru, že budování nadbytečných strategických jaderných sil je neefektivní. Místo toho by se mohly soustředit na menší, taktické jaderné zbraně a moderní konvenční síly. Všechny mocnosti by tak mohly dospět k závěru, že je v jejich nejlepším zájmu uzavřít dohodu a vyhnout se nákladnému a nebezpečnému závodu ve zbrojení.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.