Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Budoucí režim kontroly jaderných zbraní musí splňovat tři kritéria strategické stability: stabilita odstrašování, stabilita v krizových situacích a stabilita závodů ve zbrojení. Stabilita odstrašování znamená, že každá z těchto tří mocností musí mít dostatečně silné a diverzifikované jaderné síly, aby přežily případný první jaderný úder a byly schopny odvetného úderu, který by útočníkovi způsobil nepřijatelné škody.
Stabilita v krizových situacích pak spočívá v tom, že se politici během vojenské konfrontace zdrží prvního úderu. Měli by mít plnou kontrolu nad svými diplomatickými kroky a vojenskými operacemi. Tato stabilita je závislá na včasném a přesném zpravodajství o myšlení a manévrech ostatních států, zejména pokud jde o náznaky možného útoku, tvrdí Stephen J. Cimbala, profesor politologie na Penn State Brandywine, a Dr. Lawrence J. Korb, kapitán námořnictva ve výslužbě.
Třetí kritérium, stabilita závodů ve zbrojení, klade důraz na používání zbraní a technologií, které jsou dobře srozumitelné pro všechny strany, a nejsou potenciálním "game changerem", který by měnil zranitelnost ostatních států. V tomto ohledu je nezbytná spolupráce při vývoji dronů, hypersonických zbraní, umělé inteligence a protiraketové obrany.
I v letech 2030 až 2035 se budou americké, ruské a čínské strategické jaderné síly opírat o „jadernou triádu“ – tedy o mezikontinentální balistické rakety (ICBM), balistické rakety odpalované z ponorek (SLBM) a bombardéry s dlouhým doletem. Vzhledem k odlišným vojenským doktrínám se však bude lišit mix použitých prostředků. Rusko a Čína budou klást větší důraz na ICBM, zatímco USA se zaměří spíše na SLBM a bombardéry.
Zajímavé je, že Rusko a Čína by mohly být více závislé na "odvetě na základě varování" (LOW) než Spojené státy. Některé americké analýzy naznačují, že se Čína snaží implementovat strategii nazvanou "protiúder na základě včasného varování", kde by varování před raketovým útokem vedlo k protiútoku dříve, než by nepřátelské rakety mohly dopadnout. Čína by tak mohla tento postup vnímat jako součást své politiky "žádného prvního použití jaderných zbraní", protože by se jednalo o odvetu po spolehlivém varování před útokem.
Přítomnost tří jaderných mocností místo dvou zvyšuje složitost zpravodajských odhadů. Pokud by se stát A rozhodl zaútočit na stát B, musel by brát v úvahu nejen schopnosti státu B, ale i státu C.
Rusko například nemůže automaticky předpokládat, že by Čína při jaderném útoku na USA jednala zároveň nebo následně. Čína by Rusko mohla podpořit diplomaticky, ale účast na jaderné válce by nebyla samozřejmá vzhledem k obrovským nákladům. Na druhou stranu, američtí plánovači by se museli obávat, že by se Čína mohla do konfliktu zapojit, aby minimalizovala svou zranitelnost.
Otázkou zůstává, jak by se v tomto "tripolárním" světě uplatnila protiraketová obrana, zejména s ohledem na závazek Trumpovy administrativy vyvinout komplexní systém "Zlaté kopule" s vesmírnými prvky. Aby protiraketová obrana zabránila nepřijatelné odvetě, musela by být téměř dokonalá.
V opačném případě by protiraketová obrana jen doháněla neustále se vyvíjející a zlepšující útočné systémy. Náklady na takový závod ve zbrojení by byly pro všechny mocnosti obrovské, jak dokládají i odhady nákladů na americké jaderné síly, které by v letech 2025 až 2034 dosáhly téměř bilionu dolarů. To je suma, kterou by ani velmoci neudržely dlouhodobě.
I přes všechny komplikace je dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA, Ruskem a Čínou stále možná. S nasazením zbraní na zemi a ve vesmíru se však stává stále složitější. Vojenské plánování se navíc přesouvá k přesným konvenčním zbraním s dlouhým doletem a k dronům.
Spojené státy, Rusko i Čína by mohly dojít k závěru, že budování nadbytečných strategických jaderných sil je neefektivní. Místo toho by se mohly soustředit na menší, taktické jaderné zbraně a moderní konvenční síly. Všechny mocnosti by tak mohly dospět k závěru, že je v jejich nejlepším zájmu uzavřít dohodu a vyhnout se nákladnému a nebezpečnému závodu ve zbrojení.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.