Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Budoucí režim kontroly jaderných zbraní musí splňovat tři kritéria strategické stability: stabilita odstrašování, stabilita v krizových situacích a stabilita závodů ve zbrojení. Stabilita odstrašování znamená, že každá z těchto tří mocností musí mít dostatečně silné a diverzifikované jaderné síly, aby přežily případný první jaderný úder a byly schopny odvetného úderu, který by útočníkovi způsobil nepřijatelné škody.
Stabilita v krizových situacích pak spočívá v tom, že se politici během vojenské konfrontace zdrží prvního úderu. Měli by mít plnou kontrolu nad svými diplomatickými kroky a vojenskými operacemi. Tato stabilita je závislá na včasném a přesném zpravodajství o myšlení a manévrech ostatních států, zejména pokud jde o náznaky možného útoku, tvrdí Stephen J. Cimbala, profesor politologie na Penn State Brandywine, a Dr. Lawrence J. Korb, kapitán námořnictva ve výslužbě.
Třetí kritérium, stabilita závodů ve zbrojení, klade důraz na používání zbraní a technologií, které jsou dobře srozumitelné pro všechny strany, a nejsou potenciálním "game changerem", který by měnil zranitelnost ostatních států. V tomto ohledu je nezbytná spolupráce při vývoji dronů, hypersonických zbraní, umělé inteligence a protiraketové obrany.
I v letech 2030 až 2035 se budou americké, ruské a čínské strategické jaderné síly opírat o „jadernou triádu“ – tedy o mezikontinentální balistické rakety (ICBM), balistické rakety odpalované z ponorek (SLBM) a bombardéry s dlouhým doletem. Vzhledem k odlišným vojenským doktrínám se však bude lišit mix použitých prostředků. Rusko a Čína budou klást větší důraz na ICBM, zatímco USA se zaměří spíše na SLBM a bombardéry.
Zajímavé je, že Rusko a Čína by mohly být více závislé na "odvetě na základě varování" (LOW) než Spojené státy. Některé americké analýzy naznačují, že se Čína snaží implementovat strategii nazvanou "protiúder na základě včasného varování", kde by varování před raketovým útokem vedlo k protiútoku dříve, než by nepřátelské rakety mohly dopadnout. Čína by tak mohla tento postup vnímat jako součást své politiky "žádného prvního použití jaderných zbraní", protože by se jednalo o odvetu po spolehlivém varování před útokem.
Přítomnost tří jaderných mocností místo dvou zvyšuje složitost zpravodajských odhadů. Pokud by se stát A rozhodl zaútočit na stát B, musel by brát v úvahu nejen schopnosti státu B, ale i státu C.
Rusko například nemůže automaticky předpokládat, že by Čína při jaderném útoku na USA jednala zároveň nebo následně. Čína by Rusko mohla podpořit diplomaticky, ale účast na jaderné válce by nebyla samozřejmá vzhledem k obrovským nákladům. Na druhou stranu, američtí plánovači by se museli obávat, že by se Čína mohla do konfliktu zapojit, aby minimalizovala svou zranitelnost.
Otázkou zůstává, jak by se v tomto "tripolárním" světě uplatnila protiraketová obrana, zejména s ohledem na závazek Trumpovy administrativy vyvinout komplexní systém "Zlaté kopule" s vesmírnými prvky. Aby protiraketová obrana zabránila nepřijatelné odvetě, musela by být téměř dokonalá.
V opačném případě by protiraketová obrana jen doháněla neustále se vyvíjející a zlepšující útočné systémy. Náklady na takový závod ve zbrojení by byly pro všechny mocnosti obrovské, jak dokládají i odhady nákladů na americké jaderné síly, které by v letech 2025 až 2034 dosáhly téměř bilionu dolarů. To je suma, kterou by ani velmoci neudržely dlouhodobě.
I přes všechny komplikace je dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA, Ruskem a Čínou stále možná. S nasazením zbraní na zemi a ve vesmíru se však stává stále složitější. Vojenské plánování se navíc přesouvá k přesným konvenčním zbraním s dlouhým doletem a k dronům.
Spojené státy, Rusko i Čína by mohly dojít k závěru, že budování nadbytečných strategických jaderných sil je neefektivní. Místo toho by se mohly soustředit na menší, taktické jaderné zbraně a moderní konvenční síly. Všechny mocnosti by tak mohly dospět k závěru, že je v jejich nejlepším zájmu uzavřít dohodu a vyhnout se nákladnému a nebezpečnému závodu ve zbrojení.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.