Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Budoucí režim kontroly jaderných zbraní musí splňovat tři kritéria strategické stability: stabilita odstrašování, stabilita v krizových situacích a stabilita závodů ve zbrojení. Stabilita odstrašování znamená, že každá z těchto tří mocností musí mít dostatečně silné a diverzifikované jaderné síly, aby přežily případný první jaderný úder a byly schopny odvetného úderu, který by útočníkovi způsobil nepřijatelné škody.
Stabilita v krizových situacích pak spočívá v tom, že se politici během vojenské konfrontace zdrží prvního úderu. Měli by mít plnou kontrolu nad svými diplomatickými kroky a vojenskými operacemi. Tato stabilita je závislá na včasném a přesném zpravodajství o myšlení a manévrech ostatních států, zejména pokud jde o náznaky možného útoku, tvrdí Stephen J. Cimbala, profesor politologie na Penn State Brandywine, a Dr. Lawrence J. Korb, kapitán námořnictva ve výslužbě.
Třetí kritérium, stabilita závodů ve zbrojení, klade důraz na používání zbraní a technologií, které jsou dobře srozumitelné pro všechny strany, a nejsou potenciálním "game changerem", který by měnil zranitelnost ostatních států. V tomto ohledu je nezbytná spolupráce při vývoji dronů, hypersonických zbraní, umělé inteligence a protiraketové obrany.
I v letech 2030 až 2035 se budou americké, ruské a čínské strategické jaderné síly opírat o „jadernou triádu“ – tedy o mezikontinentální balistické rakety (ICBM), balistické rakety odpalované z ponorek (SLBM) a bombardéry s dlouhým doletem. Vzhledem k odlišným vojenským doktrínám se však bude lišit mix použitých prostředků. Rusko a Čína budou klást větší důraz na ICBM, zatímco USA se zaměří spíše na SLBM a bombardéry.
Zajímavé je, že Rusko a Čína by mohly být více závislé na "odvetě na základě varování" (LOW) než Spojené státy. Některé americké analýzy naznačují, že se Čína snaží implementovat strategii nazvanou "protiúder na základě včasného varování", kde by varování před raketovým útokem vedlo k protiútoku dříve, než by nepřátelské rakety mohly dopadnout. Čína by tak mohla tento postup vnímat jako součást své politiky "žádného prvního použití jaderných zbraní", protože by se jednalo o odvetu po spolehlivém varování před útokem.
Přítomnost tří jaderných mocností místo dvou zvyšuje složitost zpravodajských odhadů. Pokud by se stát A rozhodl zaútočit na stát B, musel by brát v úvahu nejen schopnosti státu B, ale i státu C.
Rusko například nemůže automaticky předpokládat, že by Čína při jaderném útoku na USA jednala zároveň nebo následně. Čína by Rusko mohla podpořit diplomaticky, ale účast na jaderné válce by nebyla samozřejmá vzhledem k obrovským nákladům. Na druhou stranu, američtí plánovači by se museli obávat, že by se Čína mohla do konfliktu zapojit, aby minimalizovala svou zranitelnost.
Otázkou zůstává, jak by se v tomto "tripolárním" světě uplatnila protiraketová obrana, zejména s ohledem na závazek Trumpovy administrativy vyvinout komplexní systém "Zlaté kopule" s vesmírnými prvky. Aby protiraketová obrana zabránila nepřijatelné odvetě, musela by být téměř dokonalá.
V opačném případě by protiraketová obrana jen doháněla neustále se vyvíjející a zlepšující útočné systémy. Náklady na takový závod ve zbrojení by byly pro všechny mocnosti obrovské, jak dokládají i odhady nákladů na americké jaderné síly, které by v letech 2025 až 2034 dosáhly téměř bilionu dolarů. To je suma, kterou by ani velmoci neudržely dlouhodobě.
I přes všechny komplikace je dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA, Ruskem a Čínou stále možná. S nasazením zbraní na zemi a ve vesmíru se však stává stále složitější. Vojenské plánování se navíc přesouvá k přesným konvenčním zbraním s dlouhým doletem a k dronům.
Spojené státy, Rusko i Čína by mohly dojít k závěru, že budování nadbytečných strategických jaderných sil je neefektivní. Místo toho by se mohly soustředit na menší, taktické jaderné zbraně a moderní konvenční síly. Všechny mocnosti by tak mohly dospět k závěru, že je v jejich nejlepším zájmu uzavřít dohodu a vyhnout se nákladnému a nebezpečnému závodu ve zbrojení.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.