Tradiční zásada americké zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“, se podle některých analytiků v posledních letech rozpadá. Kritici tvrdí, že administrativy Baracka Obamy a Joea Bidena využily Pařížskou klimatickou dohodu nikoli jako nástroj globální spolupráce, ale jako prostředek k prosazení domácí agendy, čímž údajně podkopaly její důvěryhodnost i účinnost.
Podle amerického magazínu The National Interest byl hlavní problém v tom, že Bílý dům pod vedením demokratů obcházel Kongres a nevyužil Pařížskou dohodu (PD) k vyjednání skutečně závazných a spravedlivých emisních cílů se světovými znečišťovateli. Místo toho prý Spojené státy přijaly nepřiměřeně náročné závazky, zatímco například Čína, největší světový producent emisí, přislíbila pouze „dosažení emisního vrcholu do roku 2030“ – což ve skutečnosti znamenalo další růst emisí.
Kritici zároveň upozorňují, že Obama podepsal PD exekutivním rozhodnutím, aby obešel republikánský Senát, který by dohodu pravděpodobně neschválil. To podle expertů oslabilo legitimitu dohody a otevřelo dveře jejímu pozdějšímu zpochybnění.
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal v roce 2017 okamžité odstoupení USA od PD. Trump i jeho poradci argumentovali, že dohoda je jednostranně nevýhodná a zatěžuje americké hospodářství, zatímco ostatní státy se k ničemu podstatnému nezavazují. Po jeho odchodu se Joe Biden do dohody znovu připojil, ale podle National Interest se situace příliš nezměnila. USA prý opět převzaly většinu zodpovědnosti – konkrétně se zavázaly k více než 70 procentům snížení emisí v rámci aktualizovaných globálních cílů.
To možná vysvětluje, proč Bidenova administrativa během svého funkčního období zavedla klimatické regulace v hodnotě 1,9 bilionu dolarů – čtyřikrát více než Obama. Jakmile se Trump v roce 2025 vrátil do úřadu, opět PD opustil a začal rušit řadu přijatých opatření.
Komentátoři tak upozorňují, že Pařížská dohoda se z původně ambiciózního rámce globální spolupráce proměnila v symbol domácích politických sporů. Kritika se snáší především na způsob, jakým ji demokraté využili k rozšíření exekutivní moci a regulace, aniž by získali skutečné mezinárodní ústupky.
Republikánští představitelé opakovaně naznačili, že nejsou proti klimatickým dohodám jako takovým – za předpokladu, že budou férové a nebudou jednostranně zatěžovat USA. Bez smysluplného zapojení velkých světových emitentů, jako je Čína, se však podle nich žádná taková dohoda neobejde.
Budoucí úspěšná klimatická strategie USA by se proto podle The National Interest neměla spoléhat na opakované připojování k Pařížské dohodě, ale na tvrdé vyjednávání, které by přimělo i ostatní státy nést odpovědnost. Jinak hrozí, že Spojené státy ponesou břímě globální klimatické politiky samy – bez skutečného dopadu na celosvětové emise.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
