Tradiční zásada americké zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“, se podle některých analytiků v posledních letech rozpadá. Kritici tvrdí, že administrativy Baracka Obamy a Joea Bidena využily Pařížskou klimatickou dohodu nikoli jako nástroj globální spolupráce, ale jako prostředek k prosazení domácí agendy, čímž údajně podkopaly její důvěryhodnost i účinnost.
Podle amerického magazínu The National Interest byl hlavní problém v tom, že Bílý dům pod vedením demokratů obcházel Kongres a nevyužil Pařížskou dohodu (PD) k vyjednání skutečně závazných a spravedlivých emisních cílů se světovými znečišťovateli. Místo toho prý Spojené státy přijaly nepřiměřeně náročné závazky, zatímco například Čína, největší světový producent emisí, přislíbila pouze „dosažení emisního vrcholu do roku 2030“ – což ve skutečnosti znamenalo další růst emisí.
Kritici zároveň upozorňují, že Obama podepsal PD exekutivním rozhodnutím, aby obešel republikánský Senát, který by dohodu pravděpodobně neschválil. To podle expertů oslabilo legitimitu dohody a otevřelo dveře jejímu pozdějšímu zpochybnění.
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal v roce 2017 okamžité odstoupení USA od PD. Trump i jeho poradci argumentovali, že dohoda je jednostranně nevýhodná a zatěžuje americké hospodářství, zatímco ostatní státy se k ničemu podstatnému nezavazují. Po jeho odchodu se Joe Biden do dohody znovu připojil, ale podle National Interest se situace příliš nezměnila. USA prý opět převzaly většinu zodpovědnosti – konkrétně se zavázaly k více než 70 procentům snížení emisí v rámci aktualizovaných globálních cílů.
To možná vysvětluje, proč Bidenova administrativa během svého funkčního období zavedla klimatické regulace v hodnotě 1,9 bilionu dolarů – čtyřikrát více než Obama. Jakmile se Trump v roce 2025 vrátil do úřadu, opět PD opustil a začal rušit řadu přijatých opatření.
Komentátoři tak upozorňují, že Pařížská dohoda se z původně ambiciózního rámce globální spolupráce proměnila v symbol domácích politických sporů. Kritika se snáší především na způsob, jakým ji demokraté využili k rozšíření exekutivní moci a regulace, aniž by získali skutečné mezinárodní ústupky.
Republikánští představitelé opakovaně naznačili, že nejsou proti klimatickým dohodám jako takovým – za předpokladu, že budou férové a nebudou jednostranně zatěžovat USA. Bez smysluplného zapojení velkých světových emitentů, jako je Čína, se však podle nich žádná taková dohoda neobejde.
Budoucí úspěšná klimatická strategie USA by se proto podle The National Interest neměla spoléhat na opakované připojování k Pařížské dohodě, ale na tvrdé vyjednávání, které by přimělo i ostatní státy nést odpovědnost. Jinak hrozí, že Spojené státy ponesou břímě globální klimatické politiky samy – bez skutečného dopadu na celosvětové emise.
Spojené státy ztrácejí důvěru a oblibu ve světě od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil výzkumný institut Pew Research Center.
Khaby Lame, aktuálně nejsledovanější osobnost na TikToku, musel opustit území Spojených států poté, co byl na mezinárodním letišti v Las Vegas zadržen imigračními úředníky kvůli překročení doby povoleného pobytu. Podle vyjádření americké imigrační a celní správy (ICE) mu bylo umožněno zemi opustit dobrovolně, bez oficiálního deportačního příkazu.
Na první pohled nevinná zábava, ve skutečnosti potenciálně nebezpečný trend – tak hodnotí populární „what I eat in a day“ videa australská klinická psycholožka Catherine Houlihan. Influencery hojně sdílený obsah, který detailně popisuje denní jídelníček, prý může vážně narušovat psychické zdraví a vztah k jídlu, zejména u mladých lidí.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy dosáhly předběžné obchodní dohody s Čínou, která zajistí dodávky vzácných zemin a magnetů pro americký automobilový průmysl. Dohoda byla uzavřena v Londýně a Trump ji na sociální síti Truth Social označil za "hotovou", s výhradou konečného schválení čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Zatímco prezident Donald Trump plánuje velkolepou vojenskou přehlídku k oslavě 250. výročí americké armády, v celých Spojených státech se na sobotu chystá více než 1 500 demonstrací s názvem „No Kings Day“. Cílem je protest proti prezidentově autoritářskému stylu vlády a nedávnému nasazení armády v Los Angeles.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
Prezident Emmanuel Macron v úterý večer oznámil, že Francie je připravena jednostranně zakázat dětem mladším 15 let přístup na sociální sítě, pokud Evropská unie v nejbližších měsících nenajde společné řešení. Reagoval tak na útok ve škole ve městě Nogent, kde byl zavražděn školní asistent.
Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Filmový hit Quentina Tarantina „Hanebný pancharti“, považovaný za jeden z nejlepších snímků 21. století, bude z nabídky Netflixu stažen už v pondělí 16. června. Kultovní válečný thriller s Bradem Pittem a Oscarem oceněným Christophem Waltzem tak máte jen několik dní na zhlédnutí.
Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
