Tradiční zásada americké zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“, se podle některých analytiků v posledních letech rozpadá. Kritici tvrdí, že administrativy Baracka Obamy a Joea Bidena využily Pařížskou klimatickou dohodu nikoli jako nástroj globální spolupráce, ale jako prostředek k prosazení domácí agendy, čímž údajně podkopaly její důvěryhodnost i účinnost.
Podle amerického magazínu The National Interest byl hlavní problém v tom, že Bílý dům pod vedením demokratů obcházel Kongres a nevyužil Pařížskou dohodu (PD) k vyjednání skutečně závazných a spravedlivých emisních cílů se světovými znečišťovateli. Místo toho prý Spojené státy přijaly nepřiměřeně náročné závazky, zatímco například Čína, největší světový producent emisí, přislíbila pouze „dosažení emisního vrcholu do roku 2030“ – což ve skutečnosti znamenalo další růst emisí.
Kritici zároveň upozorňují, že Obama podepsal PD exekutivním rozhodnutím, aby obešel republikánský Senát, který by dohodu pravděpodobně neschválil. To podle expertů oslabilo legitimitu dohody a otevřelo dveře jejímu pozdějšímu zpochybnění.
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal v roce 2017 okamžité odstoupení USA od PD. Trump i jeho poradci argumentovali, že dohoda je jednostranně nevýhodná a zatěžuje americké hospodářství, zatímco ostatní státy se k ničemu podstatnému nezavazují. Po jeho odchodu se Joe Biden do dohody znovu připojil, ale podle National Interest se situace příliš nezměnila. USA prý opět převzaly většinu zodpovědnosti – konkrétně se zavázaly k více než 70 procentům snížení emisí v rámci aktualizovaných globálních cílů.
To možná vysvětluje, proč Bidenova administrativa během svého funkčního období zavedla klimatické regulace v hodnotě 1,9 bilionu dolarů – čtyřikrát více než Obama. Jakmile se Trump v roce 2025 vrátil do úřadu, opět PD opustil a začal rušit řadu přijatých opatření.
Komentátoři tak upozorňují, že Pařížská dohoda se z původně ambiciózního rámce globální spolupráce proměnila v symbol domácích politických sporů. Kritika se snáší především na způsob, jakým ji demokraté využili k rozšíření exekutivní moci a regulace, aniž by získali skutečné mezinárodní ústupky.
Republikánští představitelé opakovaně naznačili, že nejsou proti klimatickým dohodám jako takovým – za předpokladu, že budou férové a nebudou jednostranně zatěžovat USA. Bez smysluplného zapojení velkých světových emitentů, jako je Čína, se však podle nich žádná taková dohoda neobejde.
Budoucí úspěšná klimatická strategie USA by se proto podle The National Interest neměla spoléhat na opakované připojování k Pařížské dohodě, ale na tvrdé vyjednávání, které by přimělo i ostatní státy nést odpovědnost. Jinak hrozí, že Spojené státy ponesou břímě globální klimatické politiky samy – bez skutečného dopadu na celosvětové emise.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
