Tradiční zásada americké zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“, se podle některých analytiků v posledních letech rozpadá. Kritici tvrdí, že administrativy Baracka Obamy a Joea Bidena využily Pařížskou klimatickou dohodu nikoli jako nástroj globální spolupráce, ale jako prostředek k prosazení domácí agendy, čímž údajně podkopaly její důvěryhodnost i účinnost.
Podle amerického magazínu The National Interest byl hlavní problém v tom, že Bílý dům pod vedením demokratů obcházel Kongres a nevyužil Pařížskou dohodu (PD) k vyjednání skutečně závazných a spravedlivých emisních cílů se světovými znečišťovateli. Místo toho prý Spojené státy přijaly nepřiměřeně náročné závazky, zatímco například Čína, největší světový producent emisí, přislíbila pouze „dosažení emisního vrcholu do roku 2030“ – což ve skutečnosti znamenalo další růst emisí.
Kritici zároveň upozorňují, že Obama podepsal PD exekutivním rozhodnutím, aby obešel republikánský Senát, který by dohodu pravděpodobně neschválil. To podle expertů oslabilo legitimitu dohody a otevřelo dveře jejímu pozdějšímu zpochybnění.
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal v roce 2017 okamžité odstoupení USA od PD. Trump i jeho poradci argumentovali, že dohoda je jednostranně nevýhodná a zatěžuje americké hospodářství, zatímco ostatní státy se k ničemu podstatnému nezavazují. Po jeho odchodu se Joe Biden do dohody znovu připojil, ale podle National Interest se situace příliš nezměnila. USA prý opět převzaly většinu zodpovědnosti – konkrétně se zavázaly k více než 70 procentům snížení emisí v rámci aktualizovaných globálních cílů.
To možná vysvětluje, proč Bidenova administrativa během svého funkčního období zavedla klimatické regulace v hodnotě 1,9 bilionu dolarů – čtyřikrát více než Obama. Jakmile se Trump v roce 2025 vrátil do úřadu, opět PD opustil a začal rušit řadu přijatých opatření.
Komentátoři tak upozorňují, že Pařížská dohoda se z původně ambiciózního rámce globální spolupráce proměnila v symbol domácích politických sporů. Kritika se snáší především na způsob, jakým ji demokraté využili k rozšíření exekutivní moci a regulace, aniž by získali skutečné mezinárodní ústupky.
Republikánští představitelé opakovaně naznačili, že nejsou proti klimatickým dohodám jako takovým – za předpokladu, že budou férové a nebudou jednostranně zatěžovat USA. Bez smysluplného zapojení velkých světových emitentů, jako je Čína, se však podle nich žádná taková dohoda neobejde.
Budoucí úspěšná klimatická strategie USA by se proto podle The National Interest neměla spoléhat na opakované připojování k Pařížské dohodě, ale na tvrdé vyjednávání, které by přimělo i ostatní státy nést odpovědnost. Jinak hrozí, že Spojené státy ponesou břímě globální klimatické politiky samy – bez skutečného dopadu na celosvětové emise.
Tchaj-wan dostal důrazné doporučení od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který strávil uplynulé dny na návštěvě Číny. Trump varoval politiky z ostrova před formálním vyhlášením nezávislosti na Pekingu. Panují totiž obavy z případné čínské reakce. Mohla by totiž vést k válce.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup už si snad ani nemohou přijít na jména. Justiční válka bývalých partnerů má už brzy pokračovat dalším sporem, potvrdila dcera herečky Veroniky Žilkové. Přiznala také strach o dceru.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
