Tradiční zásada americké zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“, se podle některých analytiků v posledních letech rozpadá. Kritici tvrdí, že administrativy Baracka Obamy a Joea Bidena využily Pařížskou klimatickou dohodu nikoli jako nástroj globální spolupráce, ale jako prostředek k prosazení domácí agendy, čímž údajně podkopaly její důvěryhodnost i účinnost.
Podle amerického magazínu The National Interest byl hlavní problém v tom, že Bílý dům pod vedením demokratů obcházel Kongres a nevyužil Pařížskou dohodu (PD) k vyjednání skutečně závazných a spravedlivých emisních cílů se světovými znečišťovateli. Místo toho prý Spojené státy přijaly nepřiměřeně náročné závazky, zatímco například Čína, největší světový producent emisí, přislíbila pouze „dosažení emisního vrcholu do roku 2030“ – což ve skutečnosti znamenalo další růst emisí.
Kritici zároveň upozorňují, že Obama podepsal PD exekutivním rozhodnutím, aby obešel republikánský Senát, který by dohodu pravděpodobně neschválil. To podle expertů oslabilo legitimitu dohody a otevřelo dveře jejímu pozdějšímu zpochybnění.
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal v roce 2017 okamžité odstoupení USA od PD. Trump i jeho poradci argumentovali, že dohoda je jednostranně nevýhodná a zatěžuje americké hospodářství, zatímco ostatní státy se k ničemu podstatnému nezavazují. Po jeho odchodu se Joe Biden do dohody znovu připojil, ale podle National Interest se situace příliš nezměnila. USA prý opět převzaly většinu zodpovědnosti – konkrétně se zavázaly k více než 70 procentům snížení emisí v rámci aktualizovaných globálních cílů.
To možná vysvětluje, proč Bidenova administrativa během svého funkčního období zavedla klimatické regulace v hodnotě 1,9 bilionu dolarů – čtyřikrát více než Obama. Jakmile se Trump v roce 2025 vrátil do úřadu, opět PD opustil a začal rušit řadu přijatých opatření.
Komentátoři tak upozorňují, že Pařížská dohoda se z původně ambiciózního rámce globální spolupráce proměnila v symbol domácích politických sporů. Kritika se snáší především na způsob, jakým ji demokraté využili k rozšíření exekutivní moci a regulace, aniž by získali skutečné mezinárodní ústupky.
Republikánští představitelé opakovaně naznačili, že nejsou proti klimatickým dohodám jako takovým – za předpokladu, že budou férové a nebudou jednostranně zatěžovat USA. Bez smysluplného zapojení velkých světových emitentů, jako je Čína, se však podle nich žádná taková dohoda neobejde.
Budoucí úspěšná klimatická strategie USA by se proto podle The National Interest neměla spoléhat na opakované připojování k Pařížské dohodě, ale na tvrdé vyjednávání, které by přimělo i ostatní státy nést odpovědnost. Jinak hrozí, že Spojené státy ponesou břímě globální klimatické politiky samy – bez skutečného dopadu na celosvětové emise.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
