Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Trump v červenci stanovil 50denní lhůtu pro dohodu s Ukrajinou, přičemž hrozil uvalením cel, pokud by k dohodě nedošlo. V pondělí, během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem, uvedl, že lhůtu zkrátil na "10 nebo 12 dní".
V úterý, během letu zpět do Spojených států na palubě Air Force One, Trump řekl, že hodiny tikají a že termín je "10 dní od dneška".
"Potom na to nasadíme cla," dodal Trump. "A nevím, jestli to bude mít vliv na Rusko, protože on (Putin), očividně, pravděpodobně chce, aby válka pokračovala."
Kreml v reakci na toto prohlášení zdůraznil, že Rusko nadále chrání své zájmy v rámci speciální operace na Ukrajině, ačkoliv zároveň zdůrazňuje svou touhu dosáhnout výsledků mírovým způsobem.
„Speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci. „A my se i nadále držíme mírového procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zajistit naše zájmy v průběhu tohoto urovnání,“ dodal.
Prezident během svého druhého funkčního období změnil názor na válku na Ukrajině, když nedávno vyjádřil zklamání nad ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V úterý řekl, že od Ruska zatím neobdržel žádnou odpověď na nový termín.
„Dostáváme spoustu nesmyslů od Putina, pokud chcete znát pravdu,“ řekl Trump na červencovém zasedání kabinetu. "Je vždy velmi milý, ale nakonec se to ukáže jako bezvýznamné."
Trumpovo úsilí o dosažení příměří v konfliktu je součástí jeho snahy být vnímán jako mezinárodní mírotvůrce, což označil za svůj "největší odkaz" ve své druhé inaugurační řeči.
Prezident si stěžoval na nedostatek pokroku v konfliktu, přičemž ruská invaze na Ukrajinu začala v roce 2022, kdy byl prezidentem Joe Biden. Před svým znovuzvolením Trump opakovaně tvrdil, že by válku ukončil již v prvním dni svého druhého funkčního období a obviňoval Bidena z toho, že umožnil její začátek.
Česko se příští týden rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel v sobotu večer ve věku 87 let. Podnikatel Tomáš Zajíc, jenž z veškerých tahanic vyšel jako organizátor smutečního obřadu, ve středu večer odhalil, kdy a kde se uskuteční pohřeb zesnulého herce.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.