Trump dal Rusku čas do 8. srpna. Putin přesto válku neukončí, vzkazuje Kreml

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 30. července 2025 12:41
Sdílej:

Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.

Trump v červenci stanovil 50denní lhůtu pro dohodu s Ukrajinou, přičemž hrozil uvalením cel, pokud by k dohodě nedošlo. V pondělí, během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem, uvedl, že lhůtu zkrátil na "10 nebo 12 dní".

V úterý, během letu zpět do Spojených států na palubě Air Force One, Trump řekl, že hodiny tikají a že termín je "10 dní od dneška".

"Potom na to nasadíme cla," dodal Trump. "A nevím, jestli to bude mít vliv na Rusko, protože on (Putin), očividně, pravděpodobně chce, aby válka pokračovala."

Kreml v reakci na toto prohlášení zdůraznil, že Rusko nadále chrání své zájmy v rámci speciální operace na Ukrajině, ačkoliv zároveň zdůrazňuje svou touhu dosáhnout výsledků mírovým způsobem.

„Speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci. „A my se i nadále držíme mírového procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zajistit naše zájmy v průběhu tohoto urovnání,“ dodal. 

Prezident během svého druhého funkčního období změnil názor na válku na Ukrajině, když nedávno vyjádřil zklamání nad ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V úterý řekl, že od Ruska zatím neobdržel žádnou odpověď na nový termín.

„Dostáváme spoustu nesmyslů od Putina, pokud chcete znát pravdu,“ řekl Trump na červencovém zasedání kabinetu. "Je vždy velmi milý, ale nakonec se to ukáže jako bezvýznamné."

Trumpovo úsilí o dosažení příměří v konfliktu je součástí jeho snahy být vnímán jako mezinárodní mírotvůrce, což označil za svůj "největší odkaz" ve své druhé inaugurační řeči.

Prezident si stěžoval na nedostatek pokroku v konfliktu, přičemž ruská invaze na Ukrajinu začala v roce 2022, kdy byl prezidentem Joe Biden. Před svým znovuzvolením Trump opakovaně tvrdil, že by válku ukončil již v prvním dni svého druhého funkčního období a obviňoval Bidena z toho, že umožnil její začátek.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Experti jsou Trumpovými protiruskými sankcemi překvapeni

Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.

Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.