Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Trump v červenci stanovil 50denní lhůtu pro dohodu s Ukrajinou, přičemž hrozil uvalením cel, pokud by k dohodě nedošlo. V pondělí, během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem, uvedl, že lhůtu zkrátil na "10 nebo 12 dní".
V úterý, během letu zpět do Spojených států na palubě Air Force One, Trump řekl, že hodiny tikají a že termín je "10 dní od dneška".
"Potom na to nasadíme cla," dodal Trump. "A nevím, jestli to bude mít vliv na Rusko, protože on (Putin), očividně, pravděpodobně chce, aby válka pokračovala."
Kreml v reakci na toto prohlášení zdůraznil, že Rusko nadále chrání své zájmy v rámci speciální operace na Ukrajině, ačkoliv zároveň zdůrazňuje svou touhu dosáhnout výsledků mírovým způsobem.
„Speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci. „A my se i nadále držíme mírového procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zajistit naše zájmy v průběhu tohoto urovnání,“ dodal.
Prezident během svého druhého funkčního období změnil názor na válku na Ukrajině, když nedávno vyjádřil zklamání nad ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V úterý řekl, že od Ruska zatím neobdržel žádnou odpověď na nový termín.
„Dostáváme spoustu nesmyslů od Putina, pokud chcete znát pravdu,“ řekl Trump na červencovém zasedání kabinetu. "Je vždy velmi milý, ale nakonec se to ukáže jako bezvýznamné."
Trumpovo úsilí o dosažení příměří v konfliktu je součástí jeho snahy být vnímán jako mezinárodní mírotvůrce, což označil za svůj "největší odkaz" ve své druhé inaugurační řeči.
Prezident si stěžoval na nedostatek pokroku v konfliktu, přičemž ruská invaze na Ukrajinu začala v roce 2022, kdy byl prezidentem Joe Biden. Před svým znovuzvolením Trump opakovaně tvrdil, že by válku ukončil již v prvním dni svého druhého funkčního období a obviňoval Bidena z toho, že umožnil její začátek.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.