Dokážeme vytvořit život bez spermie a vajíčka? Podle vědců je to jen otázkou času

Tyto modely nejsou dokonalé kopie skutečných embryí, ale postupně se stávají stále složitějšími a čím dál více připomínají skutečné embryonální struktury. Mohou přinést pokroky ve výzkumu lidského vývoje a neplodnosti, ale rychlý pokrok v této oblasti vzbuzuje etické, právní a regulační otázky.

Amander Clark, profesorka molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a zakládající ředitelka UCLA Center for Reproductive Science, Health and Education, pro CNN říká: „Nikdy jsme nečekali, že věda pokročí takto rychle. Je to úžasné, jak rychle se toto pole vyvíjí. Ale jak se tyto modely vyvíjejí, je důležité studovat je v rámci, který vyvažuje vědecký pokrok s etickými, právními a sociálními úvahami.“

I když dnešní modely embryí nejsou schopny plně napodobit vývoj lidského embrya, některé dosáhly fáze, kdy vykazují základní rysy, jako je vývoj amnia (plodového obalu) nebo žloutkového vaku — klíčové struktury pro embryonální vývoj. Výzkum pokračuje a v budoucnosti by se tyto modely mohly vyvinout i v rané orgány, jako jsou srdce nebo mozek. Zatímco některé modely vyrobené z myších buněk už dosáhly fáze vývoje mozku a tvorby srdce, stále nejsou schopné růst do plně vyvinutého lidského plodu.

Cílem není vytvořit funkční plody, ale spíše výzkumný nástroj, který pomůže vědcům porozumět tomu, jak se lidská buňka dělí a reprodukuje. Tento výzkum by mohl přinést novou naději pro zlepšení léčby neplodnosti a poruch vývoje, které jsou v současnosti nepoznané.

Jako každá technologie na pomezí kontroverzních vědních oblastí, i tato výzkumná činnost čelí náročným etickým a právním výzvám. V současnosti existují směrnice, které zakazují přenášení modelů embryí do dělohy člověka nebo zvířete. Avšak s pokroky, které by mohly vést k ještě realističtějším modelům, se objevuje i otázka: Co když by tento model jednoho dne vypadal a choval se skutečně jako lidské embryo? Kdy by měl být považován za živý organismus?

Vědci, včetně Clark, pracují na vymezení etických hranic pro tento typ výzkumu. Mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní společnost pro výzkum kmenových buněk (ISSCR), se snaží pravidla a směrnice aktualizovat a upravit pro správné sledování vývoje v této oblasti.

Magdalena Zernicka-Geotz, profesorka biologie a bioinženýrství na Caltechu, vedla tým, který jako první na světě dokázal vypěstovat model embrya do fáze, která odpovídá 14dennímu lidskému embryu. Tento pokrok je klíčový pro výzkum na téma potratu, protože 14. den těhotenství je momentem, kdy embryo začíná implantaci do děložní stěny, což je velmi křehká fáze, v níž dochází k častým potratům.

Zernicka-Geotzová vysvětluje, že studium těchto modelů by mohlo pomoci pochopit důvody neplodnosti a zlepšit způsoby léčby. "Daleko více těhotenství selhává než úspěšně pokračuje v této kritické fázi před a po implantaci. To je důvod, proč jsme vytvořili modely embryí v naší laboratoři, abychom opravdu porozuměli této křehké fázi vývoje," říká.

S tím, jak vědci pokročili v technologii modelování embryí, se zvyšují i výzvy pro regulátory. Některé země, jako Austrálie a Nizozemsko, už navrhly přísnější legislativu, která by umožnila striktnější kontrolu tohoto typu výzkumu. V USA zatím není tento výzkum konkrétně regulován a vědecké instituce rozhodují o financování na individuálním základě.

Významnou výzvou pro budoucnost bude, jak správně odlišit modely embryí, které by se mohly stát příliš podobné živému embryu, od skutečných biologických entit. Vědci se musí vyvarovat výzkumu, který by mohl vést k využití těchto modelů pro výrobu života, což zůstává eticky a právně problematické.

V tomto rychle se vyvíjejícím výzkumu je nutné najít rovnováhu mezi pokrokem vědy a ochranou lidských práv a etiky, aby se předešlo možnému zneužití technologie.