Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Tyto modely nejsou dokonalé kopie skutečných embryí, ale postupně se stávají stále složitějšími a čím dál více připomínají skutečné embryonální struktury. Mohou přinést pokroky ve výzkumu lidského vývoje a neplodnosti, ale rychlý pokrok v této oblasti vzbuzuje etické, právní a regulační otázky.
Amander Clark, profesorka molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a zakládající ředitelka UCLA Center for Reproductive Science, Health and Education, pro CNN říká: „Nikdy jsme nečekali, že věda pokročí takto rychle. Je to úžasné, jak rychle se toto pole vyvíjí. Ale jak se tyto modely vyvíjejí, je důležité studovat je v rámci, který vyvažuje vědecký pokrok s etickými, právními a sociálními úvahami.“
I když dnešní modely embryí nejsou schopny plně napodobit vývoj lidského embrya, některé dosáhly fáze, kdy vykazují základní rysy, jako je vývoj amnia (plodového obalu) nebo žloutkového vaku — klíčové struktury pro embryonální vývoj. Výzkum pokračuje a v budoucnosti by se tyto modely mohly vyvinout i v rané orgány, jako jsou srdce nebo mozek. Zatímco některé modely vyrobené z myších buněk už dosáhly fáze vývoje mozku a tvorby srdce, stále nejsou schopné růst do plně vyvinutého lidského plodu.
Cílem není vytvořit funkční plody, ale spíše výzkumný nástroj, který pomůže vědcům porozumět tomu, jak se lidská buňka dělí a reprodukuje. Tento výzkum by mohl přinést novou naději pro zlepšení léčby neplodnosti a poruch vývoje, které jsou v současnosti nepoznané.
Jako každá technologie na pomezí kontroverzních vědních oblastí, i tato výzkumná činnost čelí náročným etickým a právním výzvám. V současnosti existují směrnice, které zakazují přenášení modelů embryí do dělohy člověka nebo zvířete. Avšak s pokroky, které by mohly vést k ještě realističtějším modelům, se objevuje i otázka: Co když by tento model jednoho dne vypadal a choval se skutečně jako lidské embryo? Kdy by měl být považován za živý organismus?
Vědci, včetně Clark, pracují na vymezení etických hranic pro tento typ výzkumu. Mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní společnost pro výzkum kmenových buněk (ISSCR), se snaží pravidla a směrnice aktualizovat a upravit pro správné sledování vývoje v této oblasti.
Magdalena Zernicka-Geotz, profesorka biologie a bioinženýrství na Caltechu, vedla tým, který jako první na světě dokázal vypěstovat model embrya do fáze, která odpovídá 14dennímu lidskému embryu. Tento pokrok je klíčový pro výzkum na téma potratu, protože 14. den těhotenství je momentem, kdy embryo začíná implantaci do děložní stěny, což je velmi křehká fáze, v níž dochází k častým potratům.
Zernicka-Geotzová vysvětluje, že studium těchto modelů by mohlo pomoci pochopit důvody neplodnosti a zlepšit způsoby léčby. "Daleko více těhotenství selhává než úspěšně pokračuje v této kritické fázi před a po implantaci. To je důvod, proč jsme vytvořili modely embryí v naší laboratoři, abychom opravdu porozuměli této křehké fázi vývoje," říká.
S tím, jak vědci pokročili v technologii modelování embryí, se zvyšují i výzvy pro regulátory. Některé země, jako Austrálie a Nizozemsko, už navrhly přísnější legislativu, která by umožnila striktnější kontrolu tohoto typu výzkumu. V USA zatím není tento výzkum konkrétně regulován a vědecké instituce rozhodují o financování na individuálním základě.
Významnou výzvou pro budoucnost bude, jak správně odlišit modely embryí, které by se mohly stát příliš podobné živému embryu, od skutečných biologických entit. Vědci se musí vyvarovat výzkumu, který by mohl vést k využití těchto modelů pro výrobu života, což zůstává eticky a právně problematické.
V tomto rychle se vyvíjejícím výzkumu je nutné najít rovnováhu mezi pokrokem vědy a ochranou lidských práv a etiky, aby se předešlo možnému zneužití technologie.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
