Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Tyto modely nejsou dokonalé kopie skutečných embryí, ale postupně se stávají stále složitějšími a čím dál více připomínají skutečné embryonální struktury. Mohou přinést pokroky ve výzkumu lidského vývoje a neplodnosti, ale rychlý pokrok v této oblasti vzbuzuje etické, právní a regulační otázky.
Amander Clark, profesorka molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a zakládající ředitelka UCLA Center for Reproductive Science, Health and Education, pro CNN říká: „Nikdy jsme nečekali, že věda pokročí takto rychle. Je to úžasné, jak rychle se toto pole vyvíjí. Ale jak se tyto modely vyvíjejí, je důležité studovat je v rámci, který vyvažuje vědecký pokrok s etickými, právními a sociálními úvahami.“
I když dnešní modely embryí nejsou schopny plně napodobit vývoj lidského embrya, některé dosáhly fáze, kdy vykazují základní rysy, jako je vývoj amnia (plodového obalu) nebo žloutkového vaku — klíčové struktury pro embryonální vývoj. Výzkum pokračuje a v budoucnosti by se tyto modely mohly vyvinout i v rané orgány, jako jsou srdce nebo mozek. Zatímco některé modely vyrobené z myších buněk už dosáhly fáze vývoje mozku a tvorby srdce, stále nejsou schopné růst do plně vyvinutého lidského plodu.
Cílem není vytvořit funkční plody, ale spíše výzkumný nástroj, který pomůže vědcům porozumět tomu, jak se lidská buňka dělí a reprodukuje. Tento výzkum by mohl přinést novou naději pro zlepšení léčby neplodnosti a poruch vývoje, které jsou v současnosti nepoznané.
Jako každá technologie na pomezí kontroverzních vědních oblastí, i tato výzkumná činnost čelí náročným etickým a právním výzvám. V současnosti existují směrnice, které zakazují přenášení modelů embryí do dělohy člověka nebo zvířete. Avšak s pokroky, které by mohly vést k ještě realističtějším modelům, se objevuje i otázka: Co když by tento model jednoho dne vypadal a choval se skutečně jako lidské embryo? Kdy by měl být považován za živý organismus?
Vědci, včetně Clark, pracují na vymezení etických hranic pro tento typ výzkumu. Mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní společnost pro výzkum kmenových buněk (ISSCR), se snaží pravidla a směrnice aktualizovat a upravit pro správné sledování vývoje v této oblasti.
Magdalena Zernicka-Geotz, profesorka biologie a bioinženýrství na Caltechu, vedla tým, který jako první na světě dokázal vypěstovat model embrya do fáze, která odpovídá 14dennímu lidskému embryu. Tento pokrok je klíčový pro výzkum na téma potratu, protože 14. den těhotenství je momentem, kdy embryo začíná implantaci do děložní stěny, což je velmi křehká fáze, v níž dochází k častým potratům.
Zernicka-Geotzová vysvětluje, že studium těchto modelů by mohlo pomoci pochopit důvody neplodnosti a zlepšit způsoby léčby. "Daleko více těhotenství selhává než úspěšně pokračuje v této kritické fázi před a po implantaci. To je důvod, proč jsme vytvořili modely embryí v naší laboratoři, abychom opravdu porozuměli této křehké fázi vývoje," říká.
S tím, jak vědci pokročili v technologii modelování embryí, se zvyšují i výzvy pro regulátory. Některé země, jako Austrálie a Nizozemsko, už navrhly přísnější legislativu, která by umožnila striktnější kontrolu tohoto typu výzkumu. V USA zatím není tento výzkum konkrétně regulován a vědecké instituce rozhodují o financování na individuálním základě.
Významnou výzvou pro budoucnost bude, jak správně odlišit modely embryí, které by se mohly stát příliš podobné živému embryu, od skutečných biologických entit. Vědci se musí vyvarovat výzkumu, který by mohl vést k využití těchto modelů pro výrobu života, což zůstává eticky a právně problematické.
V tomto rychle se vyvíjejícím výzkumu je nutné najít rovnováhu mezi pokrokem vědy a ochranou lidských práv a etiky, aby se předešlo možnému zneužití technologie.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.