Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Tyto modely nejsou dokonalé kopie skutečných embryí, ale postupně se stávají stále složitějšími a čím dál více připomínají skutečné embryonální struktury. Mohou přinést pokroky ve výzkumu lidského vývoje a neplodnosti, ale rychlý pokrok v této oblasti vzbuzuje etické, právní a regulační otázky.
Amander Clark, profesorka molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a zakládající ředitelka UCLA Center for Reproductive Science, Health and Education, pro CNN říká: „Nikdy jsme nečekali, že věda pokročí takto rychle. Je to úžasné, jak rychle se toto pole vyvíjí. Ale jak se tyto modely vyvíjejí, je důležité studovat je v rámci, který vyvažuje vědecký pokrok s etickými, právními a sociálními úvahami.“
I když dnešní modely embryí nejsou schopny plně napodobit vývoj lidského embrya, některé dosáhly fáze, kdy vykazují základní rysy, jako je vývoj amnia (plodového obalu) nebo žloutkového vaku — klíčové struktury pro embryonální vývoj. Výzkum pokračuje a v budoucnosti by se tyto modely mohly vyvinout i v rané orgány, jako jsou srdce nebo mozek. Zatímco některé modely vyrobené z myších buněk už dosáhly fáze vývoje mozku a tvorby srdce, stále nejsou schopné růst do plně vyvinutého lidského plodu.
Cílem není vytvořit funkční plody, ale spíše výzkumný nástroj, který pomůže vědcům porozumět tomu, jak se lidská buňka dělí a reprodukuje. Tento výzkum by mohl přinést novou naději pro zlepšení léčby neplodnosti a poruch vývoje, které jsou v současnosti nepoznané.
Jako každá technologie na pomezí kontroverzních vědních oblastí, i tato výzkumná činnost čelí náročným etickým a právním výzvám. V současnosti existují směrnice, které zakazují přenášení modelů embryí do dělohy člověka nebo zvířete. Avšak s pokroky, které by mohly vést k ještě realističtějším modelům, se objevuje i otázka: Co když by tento model jednoho dne vypadal a choval se skutečně jako lidské embryo? Kdy by měl být považován za živý organismus?
Vědci, včetně Clark, pracují na vymezení etických hranic pro tento typ výzkumu. Mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní společnost pro výzkum kmenových buněk (ISSCR), se snaží pravidla a směrnice aktualizovat a upravit pro správné sledování vývoje v této oblasti.
Magdalena Zernicka-Geotz, profesorka biologie a bioinženýrství na Caltechu, vedla tým, který jako první na světě dokázal vypěstovat model embrya do fáze, která odpovídá 14dennímu lidskému embryu. Tento pokrok je klíčový pro výzkum na téma potratu, protože 14. den těhotenství je momentem, kdy embryo začíná implantaci do děložní stěny, což je velmi křehká fáze, v níž dochází k častým potratům.
Zernicka-Geotzová vysvětluje, že studium těchto modelů by mohlo pomoci pochopit důvody neplodnosti a zlepšit způsoby léčby. "Daleko více těhotenství selhává než úspěšně pokračuje v této kritické fázi před a po implantaci. To je důvod, proč jsme vytvořili modely embryí v naší laboratoři, abychom opravdu porozuměli této křehké fázi vývoje," říká.
S tím, jak vědci pokročili v technologii modelování embryí, se zvyšují i výzvy pro regulátory. Některé země, jako Austrálie a Nizozemsko, už navrhly přísnější legislativu, která by umožnila striktnější kontrolu tohoto typu výzkumu. V USA zatím není tento výzkum konkrétně regulován a vědecké instituce rozhodují o financování na individuálním základě.
Významnou výzvou pro budoucnost bude, jak správně odlišit modely embryí, které by se mohly stát příliš podobné živému embryu, od skutečných biologických entit. Vědci se musí vyvarovat výzkumu, který by mohl vést k využití těchto modelů pro výrobu života, což zůstává eticky a právně problematické.
V tomto rychle se vyvíjejícím výzkumu je nutné najít rovnováhu mezi pokrokem vědy a ochranou lidských práv a etiky, aby se předešlo možnému zneužití technologie.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.