Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Tyto modely nejsou dokonalé kopie skutečných embryí, ale postupně se stávají stále složitějšími a čím dál více připomínají skutečné embryonální struktury. Mohou přinést pokroky ve výzkumu lidského vývoje a neplodnosti, ale rychlý pokrok v této oblasti vzbuzuje etické, právní a regulační otázky.
Amander Clark, profesorka molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a zakládající ředitelka UCLA Center for Reproductive Science, Health and Education, pro CNN říká: „Nikdy jsme nečekali, že věda pokročí takto rychle. Je to úžasné, jak rychle se toto pole vyvíjí. Ale jak se tyto modely vyvíjejí, je důležité studovat je v rámci, který vyvažuje vědecký pokrok s etickými, právními a sociálními úvahami.“
I když dnešní modely embryí nejsou schopny plně napodobit vývoj lidského embrya, některé dosáhly fáze, kdy vykazují základní rysy, jako je vývoj amnia (plodového obalu) nebo žloutkového vaku — klíčové struktury pro embryonální vývoj. Výzkum pokračuje a v budoucnosti by se tyto modely mohly vyvinout i v rané orgány, jako jsou srdce nebo mozek. Zatímco některé modely vyrobené z myších buněk už dosáhly fáze vývoje mozku a tvorby srdce, stále nejsou schopné růst do plně vyvinutého lidského plodu.
Cílem není vytvořit funkční plody, ale spíše výzkumný nástroj, který pomůže vědcům porozumět tomu, jak se lidská buňka dělí a reprodukuje. Tento výzkum by mohl přinést novou naději pro zlepšení léčby neplodnosti a poruch vývoje, které jsou v současnosti nepoznané.
Jako každá technologie na pomezí kontroverzních vědních oblastí, i tato výzkumná činnost čelí náročným etickým a právním výzvám. V současnosti existují směrnice, které zakazují přenášení modelů embryí do dělohy člověka nebo zvířete. Avšak s pokroky, které by mohly vést k ještě realističtějším modelům, se objevuje i otázka: Co když by tento model jednoho dne vypadal a choval se skutečně jako lidské embryo? Kdy by měl být považován za živý organismus?
Vědci, včetně Clark, pracují na vymezení etických hranic pro tento typ výzkumu. Mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní společnost pro výzkum kmenových buněk (ISSCR), se snaží pravidla a směrnice aktualizovat a upravit pro správné sledování vývoje v této oblasti.
Magdalena Zernicka-Geotz, profesorka biologie a bioinženýrství na Caltechu, vedla tým, který jako první na světě dokázal vypěstovat model embrya do fáze, která odpovídá 14dennímu lidskému embryu. Tento pokrok je klíčový pro výzkum na téma potratu, protože 14. den těhotenství je momentem, kdy embryo začíná implantaci do děložní stěny, což je velmi křehká fáze, v níž dochází k častým potratům.
Zernicka-Geotzová vysvětluje, že studium těchto modelů by mohlo pomoci pochopit důvody neplodnosti a zlepšit způsoby léčby. "Daleko více těhotenství selhává než úspěšně pokračuje v této kritické fázi před a po implantaci. To je důvod, proč jsme vytvořili modely embryí v naší laboratoři, abychom opravdu porozuměli této křehké fázi vývoje," říká.
S tím, jak vědci pokročili v technologii modelování embryí, se zvyšují i výzvy pro regulátory. Některé země, jako Austrálie a Nizozemsko, už navrhly přísnější legislativu, která by umožnila striktnější kontrolu tohoto typu výzkumu. V USA zatím není tento výzkum konkrétně regulován a vědecké instituce rozhodují o financování na individuálním základě.
Významnou výzvou pro budoucnost bude, jak správně odlišit modely embryí, které by se mohly stát příliš podobné živému embryu, od skutečných biologických entit. Vědci se musí vyvarovat výzkumu, který by mohl vést k využití těchto modelů pro výrobu života, což zůstává eticky a právně problematické.
V tomto rychle se vyvíjejícím výzkumu je nutné najít rovnováhu mezi pokrokem vědy a ochranou lidských práv a etiky, aby se předešlo možnému zneužití technologie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.